Ve společném vzdělávání je třeba zdravý rozum. Státu, rodičů i školských zařízení

Inkluze, nebo-li společné vzdělávání, veřejné opatrovnictví, nedostatek lékařů či rozpočtové určení daní. O tom nejvíc diskutovali starostové na Krajském setkání pro Prahu a Středočeský kraj. Konalo se v úterý 16. února, zúčastnilo se ho na 150 představitelů samospráv a šlo o první ze série třinácti tradičních akcí pořádaných Svazem měst a obcí ČR.


"Je to zejména diskuse, kvůli které starostové na Krajská setkání jezdí. Chtějí společně prodebatovat aktuální problémy samospráv a upozornit na to, co je třeba změnit," říká členka předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starostka Jílového u Prahy Květa Halanová a dodává: "V Praze a Středočeském kraji jsme tak řešili například školství. Mimo jiné zaznělo, že ve škole - i jinde ve společnosti - jsou všichni tak dobří, jak nejslabší je jejich článek. A že v kontextu se společným vzděláváním, nebo-li inkluzí, by si neměla Česká republika nechat zničit velmi propracovaný a funkční systém speciálních a zvláštních škol."

Podle Svazu měst a obcí ČR je tak třeba nastavit rozumné parametry inkluze a zajistit její financování. Pokud by se to se společným vzděláváním přehnalo, mohlo by to vést až k rozdělení školství a zavedení výběrových a pro běžné lidi nedostupných soukromých škol, jejichž trend už teď podle Výroční zprávy České školní inspekce roste.

"Inkluzí se intenzivně zabýváme, spolupracujeme přitom i s Asociací krajů ČR. Společně se nám podařilo nástup společného vzdělávání alespoň zvolnit," říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: "Důležité mimo jiné je, aby se rozumně a jasně stanovilo, kdy lze dítě - v závislosti na formě hendikepu - ještě společně vzdělávat. V tomto případě bude - dle současného nastavení plánovaného systému - záležet především na rozumném přístupu rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a na školských poradenských zařízeních."

Na Krajském setkání pro Prahu a Středočeský kraj se otevřela i často opakovaná a státem málo řešená otázka veřejného opatrovnictví. Chybí na něj peníze a jasná pravidla. Starostové zejména malých obcích tuto činnost často vykonávají ve svém volném čase a od státu na ni nedostávají ani korunu. Podle starostky Smečna, které je veřejným opatrovníkem šedesáti lidí s omezenou svéprávností, by měl stát mimo jiné zabránit plýtvání v kontextu s pravidelným přezkumem svéprávnosti opatrovanců.

"Přezkum svéprávnosti opatrovanců se musí každé tři roky opakovat, účastní se ho nejméně deset lidí, platí se náklady znalecké posudky, cestovné, jednání soudu atd.", říká starostka Smečna Pavla Štrobachová a dodává: "Odhadujeme, že jedno takové rozhodnutí vyjde na cca 60 tisíc, které by mohly být využity efektivněji, třeba ve prospěch opatrovanců." Kvůli dalším nákladům na výkon veřejného opatrovnictví, které stát nehradí, opět roste vnitřní dluh měst a obcí. Podle Svazu měst a obcí ČR by na veřejné opatrovnictví byla každý rok třeba cca 1 miliarda korun, která by se měla najít ve státním rozpočtu.

Podobně většinu samospráv trápí nedostatek lékařů. I toto téma se na letošním prvním Krajském setkání debatovalo a souběžně o něm jednal předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. Společně pak mohli oznámit, že praktičtí lékaři při otevření nové ordinace v oblastech, kde se už jednou nikdo nepřihlásil do pojišťovnou vypsaného výběrového řízení, budou moci na dotacích čerpat až půl milionu korun. Více v tiskové zprávě.

Starostové Prahy a Středočeského kraje diskutovali také o rozpočtovém určení daní a nutnosti zabránit zrušení motivační složky u podílu na dani z příjmu fyzických osob. Mělo by k tomu dojít od roku 2017 a v praxi by to pro řadu obcí znamenalo významný výpadek příjmů, protože sdílené daně jsou zásadním zdrojem financování samospráv.

Roli ve financování samospráv přitom samozřejmě hraje také příspěvek na přenesenou působnost, o kterém na Krajském setkání mimo jiné mluvila náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy Jana Vildumetzová: "Od Nového roku se nám podařilo zvýšit navýšit celkový objem příspěvku na přenesenou působnost o 1 %, pro příští rok jednáme s Ministerstvem financí o navýšení až o 5 %. Aktuálně také analyzujeme situaci s veřejným opatrovnictvím, abychom získali relevantní propočty, co veřejné opatrovnictví samosprávy stojí a mohli společně s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí nastavit udržitelný systém financování. Pro stát je klíčové, aby znal problémy a situaci samospráv."

Program Krajských setkání 2016 je skutečně nabitý. Čítá 17 základních programových bodů a jen aktuální legislativa představuje 27 stránek prezentace. Zákonů, kterými se samosprávy musí řídit a které jsou v procesu změn či stát plánuje úpravu, je totiž čím dál tím víc. Proto starostové mimo jiné říkají: "Byrokracie nejen malá města ničí. Změňme to!"

Generálními partnery Krajských setkání 2016 je Česká spořitelna a ČEZ. Hlavním partnerem Generali Pojišťovna. Partnery společnosti Asekol, Archconsulting, Česká telekomunikační infrastruktura, Colmex, Česká pošta, EKO-KOM, Empemont, Moram CZ, Rieder Beton, Wolters Kluwer, Zeppelin CZ. Mediálními partnery jsou Lidové noviny, Parlamentní listy, Veřejná správa a časopis Svazu Informační Servis (InS).

Více informací včetně harmonogramu a programu Krajských setkání 2016 najdete na www.smocr.cz/cz/nase-akce/krajska-setkani/krajska-setkani-2016. Další akce - pro Ústecký kraj - se uskuteční v úterý 23. února v Ústí nad Labem.