Scio: Nechte děti číst, co je baví

Článek v Lidových novinách „Vinnetoua nahradil Poseroutka. Vyrůstá první generace dětí, která čte jiné knihy“, dle kterého si učitelé češtiny stěžují, že děti málo čtou, musel nadzvednout každého, kdo nezamrzl v minulém, či dokonce v 19. století. A ohrazují se i mnozí učitelé češtiny. „V naší škole na rozvoji čtenářské gramotnosti dlouhodobě intenzivně pracujeme. Ale po nákupu současné dětské literatury v rámci čtenářských dílen mohu potvrdit, že jsou děti více motivované, čtení je baví a na hodiny se těší,“ říká Mgr. Iveta Vostrá z 2. základní školy Rakovník.


Problém školáků určitě nespočívá v tom, že by četli „nekvalitní literaturu“. Mnohem horším rizikem jsou učitelé a rodiče, resp. prarodiče, kteří děti od čtení odrazují omezenou nabídkou či povinnou četbou „zaručeně kvalitní literatury“. Babičku nebo mayovky, jinak raději nečti! Proč si nestěžujeme na nakladatelství a „nekvalitní“ autory? A nestěžovala si náhodou minulá generace na tu současnou, že odmítá literaturu 19. století? A neměl by také vyjít článek na téma: „Současná generace dospělých zamrzla v literatuře minulého století a přestává rozumět obrovskému množství nových slov, která jsou i vyloženě používaná“? A když si přečtete diskuze na internetu pod jakýmkoli článkem, máte pocit, že ta minulá generace, ovlivněná tou „kvalitní literaturou“, je pro českou společnost výhra?

Nejčastějším důvodem, proč děti nečtou knihy, je, že je to nebaví

Výzkum Národní knihovny z roku 2013 ukazuje, že rozhodující vliv na čtení má rodina a škola a vzápětí dodává, že nejčastějším důvodem, proč děti nečtou knihy je, že je to nebaví. Zahraniční články potvrzují, že motivace je hlavním předpokladem rozvoje čtenářských dovedností a čtenářství obecně, protože motivovaný čtenář snáze překoná počáteční překážky, získá větší sebejistotu, čte lépe a také více. Volný výběr knih přináší samostatnost a jistotu ve čtení. Dle výzkumu Národní knihovny děti čtou nejčastěji tzv. povinnou literaturu. „Schválně se podívejte, jaké knihy jsou v seznamu povinné literatury vydané CERMATem. Kdo rozhoduje o tom, že zrovna tento seznam je ta „kvalitní literatura“? A prošel vůbec nějakými změnami za posledních pár let? Doba se mění. Nejezdíme drožkou, televizi nahrazuje počítač a přátelům neposíláme holuba se zprávou přivázanou k pařátku,“ říká Jana Codlová ze společnosti Scio, která vyvíjí ověřovací testy a materiály na podporu čtenářské gramotnosti.

Například knihovny už pochopily změnu situace a na jejich stránkách najdete seznamy „doporučené literatury“, které se značně liší od těch školních. Také některé školy už vědí, jak nenásilně přivést děti ke čtení a že je to cílevědomá a dlouhodobá komplexní činnost vyžadující trpělivost. Je také prospěšná pro učitele, neboť je vede k vlastnímu rozvoji v literatuře. Jen někteří činitelé ve školství stále spí a sní svůj sen o národním obrození, a proto se změna děje pomalu.

Současné děti mají nepřeberné možnosti, jak se dostat k literatuře

A to nejen tištěné. Zahraniční výzkumy potvrzují, že poslech audioknih posiluje slovní zásobu, plynulost čtení, rozvíjí dovednost porozumět textům, pomáhá překlenout propast mezi slovy a jejich významem. Pomáhá i dětem s poruchou učení. Britský deník Independent představil studii Národního fondu gramotnosti, který se věnoval elektronickým knihám. Děti, které četly on-line elektronické knížky, zvýšily svůj čtenářský věk během 19 týdnů v průměru o 8 měsíců.

Děti, které nemají čtenářské zázemí, dosahují horší úrovně čtenářských dovedností

Z výzkumu Národní knihovny také vyplývá, že děti, které doma neměly knihovnu, rodiče jim nečetli a ani jim nebyli čtenářským vzorem, samy méně čtou a čtení je spíše nebaví. Toto zjištění je podpořeno dalším dotazníkovým šetřením společnosti Scio spojeným s testováním čtenářské gramotnosti, z něhož jsou jasné závěry: děti, které nemají čtenářské zázemí, dosahují horší úrovně čtenářských dovedností.

Role učitele je tedy významná právě u této skupiny dětí. Učitel může být průvodcem světem knížek a časem i rádcem ve výběru kvalitní současné literatury.

Obklopme děti nejrůznějšími knihami a nechtějme být arbitrem kvality. Dejme dětem možnost volby. Ať už si vyberou komiks, audioknihu, tištěnou či elektronickou knihu, hlavně, že je čtení bude bavit.