Obavy ze sociálky jsou zbytečné. Tak se vyjádřil náměstek ministryně školství Stanislav Štech, který má inkluzivní vzdělávání na starosti. Podle něj se práva rodiče a jeho názory naopak posilují.
Z článku jim v Novinky.cz vybíráme:
Podle návrhu zákona bude mít o zařazení dítěte do školy zásadní slovo rodič a doporučení školského poradenského zařízení.
„Školský zákon nově vytváří prostor také pro revizi závěrů vyšetření ve školském poradenském zařízení, takže pokud rodič nesouhlasí s doporučením ke vzdělávání svého žáka, může požádat revizní orgán o přešetření závěrů školského poradenského zařízení,“ zdůraznil Štech.
„Pouze v případě, kdy ani poté nedojde k domluvě, jedna ze stran, tedy i rodič, může podat stížnost k OSPOD,“ dodal.
5 komentářů:
Doporučení = doporučit. Tedy rodiče se mohou ale nemusí řídit tímto doporučením.A podle toho by se také měly chovat rodiče i školy. Pokud ŠPZ nedoporučí, klidně bych jako rodič mohla dát do speciální školy a škola by ho měla mít možnost přijmout. Rodiče rozhodují o docela důležitějších věcech a také dostávají pouze doporučení – např. lékařské zákroky. Přesto je zcela na nich, zda dají nebo nedají souhlas k zákroku.A nikdo je nepopotahuje, pokud nejde o bezprostřední ohrožení života. A o to ve škole rozhodně nejde. Proto vidím praktiky dnešních školských zařízení jako protizákonné a odporující ústavě a základním právům rodičů. Jen rodič má právo rozhodnout do jaké školy dítě pošle.
Navzdory tisícům doporučení.
Je zajímavé, že je ve školách mnoho dětí, které patří na speciální školu.Vůbec nesplňují očekávané výstupy, čímž se porušuje školský zákon. Rodiče si ale navzdory všemu přejí, aby to dítě v běžné základce zůstalo. A za to jim nikdo nehrozí OSPODEM. Trochu dvojí metr, že?
Ministerstvo,včetně pana Štecha mlží, neboť předpokládá laickou neznalost mězi mnohými rodiči a učiteli. Jenže i rodiče už přestali být ovečkami v poklidném stádu a začínají se bouřit čím dál více.
Základní školy praktické se liší od zvláštních škol hlavně tím, že do zvláštních škol se zařazovali žáci, kteří z různých důvodů nezvládali vzdělávací program základní školy.
Vyhláškou 73/2005 byly zvláštní školy přejmenovány na základní školy praktické a určeny pro žáky s lehkým mentálním postižením.
Vzniklo z toho mnoho problémů: nutnost ustavičně žáky diagnostikovat a prověřovat, zda stále ještě jsou mentálně postižení a jestli jejich IQ při některém měření o jeden nebo dva body náhodou nepřekročilo hranici 70.
Žáci z romských rodin, kteří neprospívali na ZŠ z důvodu zanedbanosti,se najednou administrativní cestou stali žáky škol pro mentálně postižené a začalo se mluvit a psát o rasismu při jejich zařazování.
Rodiče žáků, kteří nezvládají vzdělávací program základní školy ze závažných zdravotních důvodů, například z důvodu psychického onemocnění, žáků tzv. "hraničních" a žáků obtížně přizpůsobivých, by měli mít možnost po konzultaci se školou a s poradenským zařízením rozhodnout o zařazení svého dítěte do základní školy praktické, která bude lépe vyhovovat jeho možnostem a potřebám.
Tyto školy by se nemusely jmenovat základní školy praktické, ale školy (třídy) pro žáky s poruchami učení. Více by to korespondovalo s jejich posláním.
Pan Štech zde jedno ze svých arogantních uvádění na pravou míru (11. února 2016) uvedl slovy: „Se zápalem a energií hodnou boje proti ohrožení národa se Učitelské noviny v posledních několika číslech věnují kritice MŠMT za to, že plní požadavky vyplývající z novely zákona č. 82/2015 Sb., zvláště pak z § 16.“ a pokračoval:
„Současné vedení MŠMT tuto dikci novely ani nenavrhlo, ani nepřipravilo, ani neprosadilo její odhlasování. Také to byli jiní, kteří v zájmu „uklidnění“ situace slíbili v květnu 2014 v Bruselu zrušení přílohy LMP jako podmínky pro to, aby EK vyhodnotila pozitivní posun v nediskriminačním nastavení vzdělávacího systému a nehrozila zastavením čerpání všech dotací z ESF. Toto vedení se od sklonku prázdnin 2015 snažilo najít realistické řešení mezi názory těch, kteří chtěli inkluzi hned a všude a oháněli se EK jako klackem, a těch, kteří tvrdili, že s naším systémem tzv. praktických škol žijeme v nejlepším z možných světů a nikde se neděje ani ta nejmenší nespravedlnost“.
Jakmile se pan „Terazky“ som náměstek vymotal ze svých „vtipných“ příměrů o sedmi kulích v Sarajevu (co jen mi to připomíná?), zjevil nám tajemství bruselského zaslíbení tzv. jiných z května 2014 o zrušení přílohy LMP jako něčí podmínky pro něco. O paskvilu, zvaném novelizace Školského zákona sdělil jen tolik, že on ne, to oni. A hned je všechno jasné. Panu Štechovi. Mně není jasné, co znamená v mezinárodním právu „slibování“. Zato vím, co je vyhrožování. Místo povýšeného poučování o tom, co on ví a my nevíme, má pan Štech povinnost sdělit nejen to, kdo konkrétně jím zmiňovaný „slib“ učinil, ale onen závazek zveřejnit (sdělit, kde je dostupný). Jedná-li se skutečně o vymahatelnou věc, dokonce pod nějakou sankcí, musí jít o formu závazkového práva, byť mezinárodního. Musí zde být mezistátní smlouva Českou republiku zavazující. Není-li tomu tak, je pan Štech naopak povinen zdržet se svých osobních interpretací, splnit svou oznamovací povinnost a neprodleně upozornit ministryni, potažmo vládu ČR, že může jít o spolčení proti ústavnímu pořádku České republiky ve spojení s vydíráním. Bez právního důvodu, tj. bez smlouvy, je novelizace Školského zákona naplněním skutkové podstaty podvodu spáchaného uvedením zákonodárce v omyl.
Jestliže si pan psycholog Štech dovolil udělit blíže neurčenému počtu „kritiků zavádění společného vzdělávání“ nálepku hysterie, pak bych já, kdybych byl hulvát jako pan Štech, mohl poukazovat na užitečné idioty. To by v někdejší terminologii mentálního postižení představovalo jeho nejtěžší formu.
Také to byli jiní, kteří v zájmu „uklidnění“ situace slíbili v květnu 2014 v Bruselu zrušení přílohy LMP jako podmínky pro to, aby EK vyhodnotila pozitivní posun v nediskriminačním nastavení vzdělávacího systému a nehrozila zastavením čerpání všech dotací z ESF. Toto vedení se od sklonku prázdnin 2015 snažilo najít realistické řešení mezi názory těch, kteří chtěli inkluzi hned a všude a oháněli se EK jako klackem,...
Myslí to pan politický náměstek Štech opravdu vážně? Proč se současné MŠMT tomu klacku nebránilo a dosud nebrání? Kdo a jakým klackem donutil nové vedení MŠMT přes protesty rodičů, učitelů, zřizovatelů škol a skutečných odborníků ušít vyhlášku, která je přísnější než zákon?
Dalo už MŠMT příslušným orgánům podnět k prošetření té věci?
J. Týř
Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/stanislav-stech-myty-fakta-o-spolecnem.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html
Okomentovat