Z článku Romana Šafhausera v iDNES.cz vybíráme:
„Domnívám se, že pokud se prokáže, že vedení školy vědělo o té situaci nebo že nedodrželo preventivní postupy, že je jediné možné řešení, že budou vyvozeny personální důsledky vůči vedení školy,“ prohlásila ministryně po setkání s ředitelem školy i pražským náměstkem, pod nějž spadá školství.
3 komentářů:
musí „padat hlavy“, říká ministryně
Snad hlava, ne? Teda leda, že by tam měli i takového toho náhradního třídního učitele.
Ačkoli, k těm třídním učitelům by mohli setnout ještě kordinátora patologických jevů.
Princip padajícího výkalu platí všude. Zavřou třídní učitelku.
Úředníci ministerstva a politici, kteří tento systém vybudovali a situaci tak umožnili budou první ukazovat na vinníka.
Objeví-li se nějaká kauza, v tomto případě případ utýrané učitelky na střední průmyslové škole, řada politiků ihned ožije. Alespoň na chvíli se zapomene na kauzy předchozí. Rozsvítí se reflektory, vydráždění „investigativní“ novináři začnou kolem politiků kroužit jako klubko sršňů. Otázka stíhá otázku. Televizní kamery tiše předou, co chvíli ozáří scénu blesky fotografů. Prostě je živo.
Kauza je známa od poloviny ledna. Nikoli díky vedení střední průmyslové školy, ministerstvu školství, či České školní inspekci. Pouze několik díky několika studentům, kteří se už na tu podlost, která se odehrávala před jejich očima, nemohli dívat.
Základním axiomem schopného politika postmoderní doby je ovšem udržet se na scéně co nejdéle. Nenechat kauzu jen tak vychladnout. Mohlo by se stát, že veřejnost vrátí ke starým a dost rizikovým tématům, jako je třeba inkluze. Jsou tu ale média. Moderní pomocník každého schopného politika! Jako politik vlastně ani ministryně nemá o čem rozhodovat. Škola je totiž v plné kompetenci zřizovatele. Přesto je ale dobré uspořádat jednu či dvě tiskové konference na dané téma. Je to totiž velké téma a každé velké téma musí mít své dominantní aktéry, kteří téma promyšleně rozvíjejí. Je dobré se vyjádřit k problému opakovaně v televizních zprávách a veřejně hledat řešení. Stejně tak je ovšem nutné vždy zdůraznit, že řešení nebude v žádném případě jednoduché. Je to komplexní problém a ministerstvo školství je tu od toho, aby komplexní problémy řešilo komplexně a systémově. Součástí tohoto systémového řešení je ovšem řada kroků, které je třeba rozfázovat. Je nutné se mimo jiné sejít v každém případě s ředitelem dané školy, stejně tak i se zástupci pražského Magistrátu, se zástupci České školní inspekce, která sice o problémech řadu let již ví a upozorňuje na ně. A právě teď nastal čas na jejich řešení. Na druhé straně je ovšem třeba situaci uklidnit a moudře posoudit a hlavně ji neuspěchat. Vlastně teď už ani nejde o šikanovanou učitelku, ale o systémová řešení a zejména strategii prevence, kterou je nutno vylepšit. I opakované peripetie mají v dramatu své místo. Koho teď, proboha, zajímá katarze? Třeba ti chlapci to zase nemysleli tak zle, že? Je nutné pohovořit se všemi žáky a jejich učiteli, navštívit školu a na místě nasát atmosféru dramatu, které už skončilo. Třeba se jedná jen o pouhou vzpouru proti autoritám, pozdně doznívající pubertu, či vliv moderní necitlivé společnosti a to je jedno velké psychologické téma, které by mohlo být námětem nějakého kvalitního psychologického výzkumu. Nebyla-li smrt učitelky v příčinné souvislosti s probíhající šikanou, a jestliže vedení školy ani netušilo, co se na jejich škole při vyučování děje, není vlastně ani kam spěchat. Není vhodné se ukvapovat. To všechno je nutné vzít v úvahu, a analyzovat problém až ke kořenům toho, co se událo. Komplexně, systémově a zejména v souvislosti s budoucností v našich českých školách.
Okomentovat