Petr Chaluš: Školní parlament – spolurozhodování žáků o životě školy - příklad dobré praxe

V roce 2007 vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze "Příručku příkladů dobré praxe". Rozsáhlý dokument (v tištěné, DVD i online podobě) měl jednoduchou myšlenku, byl sběrem dobré praxe tzv. pilotních základních škol.


Některé z těchto škol často předbíhaly dobu a v některých aspektech byly inovativnější než následně zaváděný Rámcově vzdělávací program.

Odkaz na elektronickou verzi Příručky příkladů dobré praxe není již nějakou dobu funkční ani na stránkách MŠMT, ani na stránkách NÚV (pokračující organizace VÚP). Jako autor jednoho z příkladů dobré praxe bych rád sdílel alespoň "svůj příklad" - dostupný online.

Také bych rád tímto vyzval NÚV a MŠMT, aby obnovily nefunkční linky na svých stránkách na těchto celkem 64 příkladů dobré praxe. Některé z nich jsou stále inspirativní a nejen z hlediska historie zavádění RVP.

Petr Chaluš: Školní parlament – spolurozhodování žáků o životě školy

(níže původní publikovaný text z roku 2007)

Školní parlament vytváří prostor pro zapojení všech žáků do života školy, podporuje odpovědnost žáků za vlastní vzdělávání. Pomáhá žákům při řešení problémů ve vzdělávání, ve vzájemných vztazích i ve vztazích mezi žáky a učiteli. Žáci se jeho prostřednictvím podílejí na tvorbě pravidel vzájemného soužití ve škole a parlament tak podporuje dodržování těchto pravidel. Je jedním z prostředků pro přenos informací mezi všemi třídami školy i pro spolupráci napříč ročníky. Prostřednictvím parlamentu žáci mj. navrhují vzdělávací projekty. Následující text přináší informace o organizaci parlamentu ve škole, uvádí konkrétní příklady činnosti parlamentu a shrnuje jeho výsledky za školní rok 2005/2006. Parlament je součástí Minimálního preventivního programu školy.

Kontext

Podmínky pro realizaci školního parlamentu v širokém rozsahu se vyvíjely v ZŠ Londýnská od počátku devadesátých let, kdy nové vedení školy společně s dalšími reformními učiteli podpořili demokratizaci řízení školy, otevřenou komunikaci mezi učitelem a žákem, přiměřené delegování zodpovědnosti za výsledky vzdělávání na žáka, projektovou výuky aj. Parlament má tradici od počátků tohoto reformního přístupu. Na jeho současné podobě se podílelo několik učitelů, funkce koordinátora parlamentu měla vždy blízko k metodice prevence, poradenství. V současnosti je parlament koordinován poradenským pracovníkem školy a je podporován vedením školy. Činnost parlamentu se podařilo zakotvit do běžného chodu školy, týdenních plánů i do školního vzdělávacího programu.

Východiska

Činnost parlamentu vychází z principů demokratického řízení vzdělávacího procesu a ze základních organizačních a pedagogických pilířů vzdělávání na ZŠ Londýnská.

Mezi základní pilíře patří (uvedeny pouze principy relevantní pro práci parlamentu):

• týmová spolupráce učitelů, demokratické prvky v řízení školy;
• důvěra v profesionalitu učitele, odpovědnost za výuku, prostor pro invenční metody;
• výuka založená na integraci vzdělávacích obsahů, průřezových témat a na rozvíjení klíčových kompetencí, která má žákům umožnit pochopit svět v co nejširších souvislostech (parlament je mimovýukovou aktivitou, která je přímo založena na této ideji integrace);
• práce formou projektů (tento princip umožňuje i integraci činnosti parlamentu do ostatních vzdělávacích aktivit školy – parlament může například hlasovat o výběru projektů, o jejich podobě a obsahu nebo projekty přímo organizovat);
• smysluplná práce žáků s různými zdroji informací (učebnice, encyklopedie a ostatní literatura, internet, rozhovory se zajímavými osobnostmi; žáci tímto způsobem vyhledávají informace a podněty pro práci parlamentu);
• týden jako základní časová jednotka, na kterou je plánována vyučovací činnost (podobná je i periodicita setkání parlamentu);
• rozvoj schopnosti spolupráce a komunikace žáků v pracovním týmu (skupinová práce), preference skupinové práce; spolupracují také třídy v rámci ročníku i ročníky vzájemně;
• poznávání individuálních vzdělávacích potřeb žáků a slovní hodnocení žáků, které má vysti- hnout právě individuální pokrok žáka za hodnocené období a pomoci mu v jeho dalším rozvoji (parlament a spolupráce všech žáků se zástupci v parlamentu vytvářejí atmosféru pro formulo- vání hodnocení vlastní práce žáků i práce ostatních žáků; za práci v parlamentu jsou žáci hodnoceni slovně);
• partnerský vztah mezi učitelem a žákem, důraz na otevřený a pozitivní vztah učitel – žák;
• delegování odpovědnosti na žáka, a to přiměřeně jeho schopnostem (učitel především podporuje každého žáka v jeho vlastní aktivitě);
• systematický program prevence (na základě vyhlášky MŠMT o preventivních programech), který parlament doplňuje na principu „peer“ programů, kde členové vrstevnické skupiny pomáhají ostatním v této skupině;
• tradice komunitního kruhu v rámci tříd – otevřená diskuse ve třídě, řešení pravidel vzájemného soužití, řešení konfliktů, rozvoj komunikace a pozitivních vztahů. Na tyto komunitní třídní kruhy činnost parlamentu navazuje a propojuje celou školu (komunitní kruhy diskutují o podnětech pro práci parlamentu).

Tyto principy mají dlouholetou tradici a ovlivňují klima komunikace ve škole. Demokratické a otevřené klima školy je nezbytnou podmínkou pro smysluplné a úspěšné fungování parlamentu. V rámci tříd učitelé vytvářejí prostředí pro otevřenou komunikaci. Mezi žáky i mezi učitelem a žákem. Práce parlamentu pak je pozitivně ovlivněna tím, že žáci umí projevit svůj názor, zapojit se do diskuse. Jsou motivováni ke komunikaci. Dokáží spolupracovat díky tomu, že při výuce běžně pracují ve skupinách. Partnerský vztah mezi učitelem a žákem je především založený na vzájemném respektu, podporuje u žáka rozvoj svébytné osobnosti. Zároveň i slovní hodnocení žáka přispívá k tomuto principu. Také vztah mezi rodiči a školou podporuje příznivou atmosféru, vzájemnou důvěru a bezpečí ve škole, které jsou podstatné pro práci parlamentu. Tradice integrace předmětů v rámci školy umožňuje chápat parlament jako integrovanou součást vzdělávání, která má přínos pro rozvoj žáka a souvisí s dalšími tématy, která se objevují ve výuce.

Školní parlament je součástí Školního vzdělávacího programu:
„... Školní parlament. Žáci se podílejí na řízení školy prostřednictvím školního parlamentu, kde dávají podněty a připomínky k životu a organizaci školy, navrhují a sami organizují své vlastní projekty. 
... 
Kompetenci sociální a personální budujeme formami sociálního učení. Snažíme se děti zapojit do organizace činnosti školy (školní parlament a třídní i ročníkové komunitní kruhy). 
... 
Do oblasti prevence sociálně patologických jevů jsou zapojeni žáci prostřednictvím žákovského školního parlamentu...“

(citace ze ŠVP ZŠ Londýnská v Praze nazvaného „Svobodná základní škola“, uvedená citace zcela postihuje roli školního parlamentu, jiným způsobem školní parlament v ŠVP školy zmíněn není)

Školní parlament směřuje k naplňování vzdělávacích cílů ŠVP školy, k rozvoji klíčových kompetencí žáků a významně uplatňuje průřezová témata VDO a OSV.

Cíle

Cíle školního parlamentu v souvislosti s cíli definovanými v RVP ZV.

Obecné cíle:

• vést žáky k otevřené komunikaci o vlastních potřebách a problémech;
• připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti;
• připravovat žáky na uplatňování vlastních práv a na naplňování vlastních povinností v reálných situacích v průběhu jejich vzdělávání, vzájemného soužití ve škole;
• umožnit žákům, aby skutečně a účinně ovlivňovali život školy, ve které se vzdělávají;
• umožnit žákům, aby převzali spoluodpovědnost za proces a podmínky svého vzdělávání a za rozvoj vlastní osobnosti.

Cíle související s klíčovými kompetencemi

Kompetence k učení

Umožnit žákům:

• podílet se prostřednictvím parlamentu na vzdělávacím procesu;
• plánovat a organizovat své učení v kontextu školy a jejího učebního plánu.

Vést žáky:

• ke schopnosti vybírat a využívat vhodné způsoby a strategie efektivního učení.

Žáci některé své podněty ke vzdělávání vyjadřují s důvěrou svým zástupcům v parlamentu. Na setkáních parlamentu žáci diskutují o těchto podnětech a navrhují zlepšení, o kterých jednají s pedagogickým týmem, s vedením školy. Výsledkem těchto jednání je realizace vhodných opatření, která vychází ze vzájemné komunikace a společné dohody všech zúčastněných.

Kompetence k řešení problémů

Vést žáky:

• k vnímání různých problémových situací ve škole i mimo školu, ke schopnosti rozpoznat a pochopit problém, přemýšlet o nesrovnalostech a jejich příčinách, promýšlet a společně s ostatními plánovat způsob demokratického řešení problému;
• ke kritickému myšlení, ke schopnosti činit a obhájit uvážlivá rozhodnutí;
• k uvědomování si odpovědnosti za vlastní rozhodnutí a ke schopnosti zhodnotit výsledky vlastních činů.

Jednou z oblastí práce parlamentu je řešení problémů, které souvisí s prostředím, ve kterém se žáci vzdělávají (kvalita prostor, vybavení, učební pomůcky), a se vzájemnou interakcí žáků, žáků a učitelů (kvalita organizace vzdělávání, vzájemných vztahů, respekt k potřebám všech účastníků vzdělávacího procesu). Žáci tak mají možnost aktivně se podílet na řešení problémů, uvědomují si svou odpovědnost.

Kompetence komunikativní

Vést žáky:

• ke schopnosti naslouchat promluvám spolužáků ze všech ročníků;
• ke schopnosti porozumět promluvám ostatních a vhodně na ně reagovat;
• ke schopnosti účinně se zapojovat do konstruktivní diskuse a obhajovat vlastní názory a postoje vhodnými a srozumitelnými argumenty.

Umožnit žákům:

• kultivovat vlastní komunikativní dovednosti prostřednictvím praktických zkušeností;
• využívat vlastní komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a ke kvalitní spolupráci s ostatními lidmi ve škole.

Podstatou práce parlamentu je vzájemná komunikace, která probíhá během jednání parlamentu, kdy žáci diskutují a učí se vyjadřovat svůj názor a naslouchat. Práce v parlamentu podporuje otevřenou komunikaci mezi žáky a mezi žáky a učiteli.

Kompetence sociální a personální

Vést žáky:

• k aktivní účasti na utváření příjemné atmosféry v týmu, ve třídě a ve škole;
• k aktivnímu přispívání k upevňování dobrých mezilidských vztahů;
• ke schopnosti poskytovat pomoc i ke schopnosti o pomoc vhodně požádat;
• k umění diskuse v malé skupině i v rámci celé třídy;
• ke schopnosti chápat potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení konkrétního úkolu;
• ke schopnosti oceňovat zkušenosti druhých lidí (učitelů i spolužáků) a respektovat různé pohledy na dění a problémy ve škole;
• ke schopnosti poučit se od ostatních (učitelů i spolužáků).

Parlament přispívá k otevřenému a skutečně demokratickému klimatu školy, k vzájemné důvěře a respektu k ostatním. Žáci v parlamentu pomáhají ostatním žákům, kteří se na ně obrátí. To posiluje vztah žáků ke škole a upevňuje vztahy mezi mladšími a staršími žáky.

Kompetence občanská

Vést žáky:

• k respektování názorů a postojů ostatních (učitelů i žáků);
• ke schopnosti vcítit se do situací ostatních lidí (učitelů i žáků);
• k odmítání útlaku a hrubého zacházení a uplatňování zásad partnerství v jednání;
• k uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému i psychickému násilí;
• k chápání základních principů, na nichž spočívají demokratické zákony a normy;
• k uvědomování si vlastních práv a povinností ve škole i mimo školu.

Škola je systémem – společenstvím lidí a prostřednictvím parlamentu se žáci učí chápat důležitost a funkčnost společenských hodnot, pravidel a norem. Podílejí se na jejich vytváření, sami je uplatňují a podporují jejich dodržování. Ve školách platí školní řád, ze kterého parlament a žáci sami vyvozují důležitost stanovení práv a povinností, uvědomují si důležitost pravidel při řešení konkrétních situací.

Cíle související s průřezovými tématy

Výchova demokratického občana

• vést žáky k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod, a to prakticky, v rámci konkrétního dění ve škole;
• vést žáky k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, a to na příkladu konkrétního sociálního systému – školy;
• umožnit žákům participovat na rozhodnutích celku, a to s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků;
• rozvíjet a podporovat u žáků komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti;
• prohlubovat u žáků empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování konkrétních praktických situací;
• vést žáky k uvažování o konkrétních praktických problémech jednotlivců i školy v širších souvislostech a ke kritickému uvažování o těchto problémech.

Osobnostní a sociální výchova

• vést žáky k porozumění sobě samým a druhým;
• přispívat k utváření dobrých mezilidských vztahů ve škole, ve třídách i mimo ně;
• rozvíjet dovednosti dobré komunikace a k tomu žákům předávat příslušné vědomosti;
• utvářet a rozvíjet základní dovednosti žáků pro spolupráci;
• umožňovat žákům získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací;
• napomáhat k utváření pozitivního postoje žáků k sobě samým a k druhým;
• vést žáky k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci;
• vést žáky k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů;
• vést žáky k uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování;
• napomáhat primární prevenci sociálně patologických jevů ve škole a škodlivých způsobů chování ve vztazích žák – žák i žák – učitel.

Realizace

Činnost parlamentu je součástí Školního vzdělávacího programu, součástí vzdělávacích plánů i součástí Minimálního preventivního programu školy. Smyslem parlamentu je vytvářet prostor pro zapojení žáků do života školy, podporovat odpovědnost žáků za vlastní vzdělávání. Parlament je prostředkem pro přenos informací mezi všemi třídami, pro spolupráci napříč ročníky. Práce parlamentu se nejúžeji váže k tematickému okruhu VDO Občanská společnost a škola: „Škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy – žákovských rad či parlamentů)...“ Náplní činnosti parlamentu (viz přílohy – zápisy ze setkání parlamentu) může být příprava nebo organizace celoškolních projektů, hledání východisek z konfliktů mezi žáky, řešení otázek z oblasti vztahů učitel – žák, organizace sportovních akcí, nedostatek porcí oblíbeného jídla v jídelně či problém vypadávající kliky ve třídě apod. Konkrétní vzdělávací projekty žáci prostřednictvím parlamentu navrhují z vlastní iniciativy, na základě svých zájmů, samostatně je organizují nebo podpoří žáky školy, kteří mají zájem konkrétní projekt realizovat. Parlament pomáhá žákům při řešení problémů ve vzdělávání, podílí se na tvorbě pravidel vzájemného soužití ve škole a podporuje jejich dodržování.

Konkrétní náměty činnosti školního parlamentu ZŠ Londýnská

Citováno ze zápisů ze setkání školního parlamentu:

• V jedné ze tříd rozdali papírky před setkáním parlamentu – ve třídě na ně spolužáci napsali, co by chtěli ve škole řešit, názory a připomínky k projednání v parlamentu...
• Návrh: Vytvoříme dotazník na kvalitu života školy a sami pomůžeme kontrolovat některé věci a pokud zjistíme, že je třeba něco napravit – upozorníme např. hospodářku, vedení školy a další lidi.
• Děvčata z jedné ze tříd prvního stupně se bojí chodit na dívčí záchody z důvodu obtěžování ze strany děvčat ze staršího ročníku a stejný problém mají i chlapci v jiném ročníku – Výsledek: Oba problémy se řešily se zástupci školního parlamentu buď s třídními učiteli, nebo byly oznámeny dotyčným osobám. (Tedy starší žáci z parlamentu oznámili svým spolužákům požadavky školního parlamentu – což mohlo lépe ovlivnit situaci než opatření učitele.)
• V pátek 15. 4. navštívilo několik zástupců školního parlamentu Rádio Rota (Rota znamená romsky kolo) – je to rádio, které si sami vytvořili lidé, kteří chtějí podpořit romskou kulturu a soužití menšin a většiny v naší zemi. Rádio organizují lidé z romské minority a nás provázela po rádiu šéfredaktorka Iveta. Řekla nám spoustu informací a nahrála s námi ve studiu rozhovor do rádia – rádio je pouze internetové, takže si můžete poslechnout na internetu – www.radiorota.cz v rubrice – pořady (pořad „O čem se mluví“) najdete rozhovor s Tondou, Aničkou a Petrem. Více o rádiu a další spolupráci rádia a školy ještě napíšeme.
• Mluvili jsme o kontrole přezouvání ráno – jestli někoho pouští bez přezutí a někoho ne. Předseda parlamentu o tom mluvil se školníkem a vypadá to, že je to lež nebo špatně pochopená či interpretovaná informace.

Další příklady zápisů z parlamentu viz přílohy.

Příklad jednoho z projektů iniciovaného a řízeného školním parlamentem (mimo tento projekt proběhlo v minulosti mnoho dalších např. sportovních turnajů řízených žáky, jedna z již tradičních akcí je den, kde se starší žáci z parlamentu ve spolupráci zejména s devátými ročníky zorganizují a vedou hry a soutěže pro žáky z prvního ročníku a další aktivity).

Ve školním roce 2005/2006 parlament například uspořádal celoškolní projekt „Svátek školy.“ Členové parlamentu vytvořili systém pro přeskupení školních tříd do pracovních skupin složených vždy ze žáků všech ročníků. V těchto skupinách pomáhali s koordinací činnosti učitelé, kteří řídili celodenní práci skupin společně s týmem školního parlamentu. Cílem bylo podpořit motivaci žáků ke vzdělávání prostřednictvím přenesení odpovědnosti organizačně vzdělávacích činností na žáky, podpořit sounáležitost všech žáků se společenstvím školy a prohloubení vztahů mezi žáky z různých ročníků. Konkrétně pracovala každá skupina na zpracování jednoho ze svátků v českém kalendáři, byl vytvořen řetěz květin se jmény žáků školy, žáci se učili a zpívali školní hymnu a vydali se na společný průvod školou při příležitosti oslavy „svátku školy“. Na závěr projektového dne prezentovaly všechny skupiny své pojetí svátků v aule školy. Pořad prezentací moderovali zástupci školního parlamentu a výchovný poradce – garant (koordinátor) školního parlamentu.

Organizace činnosti školního parlamentu

Na začátku každého školního roku představí třídní učitelé nebo žáci z přípravného výboru parlamentu (zástupci v parlamentu v předchozím školním roce) ve třídách smysl a náplň činnosti parlamentu, systém voleb do parlamentu a nároky na zástupce třídy v parlamentu. Přípravu organizuje garant (koordinátor) školního parlamentu – v současnosti zároveň výchovný poradce školy. Jeho rolí je být ve vztahu k parlamentu spojnicí mezi parlamentem (žáky) a učiteli, podporovat samostatnost zástupců parlamentu, facilitovat jednání parlamentu a mediovat případné konflikty uvnitř parlamentu i mezi parlamentem a žáky nebo učiteli. Na společné poradě se třídní učitelé dozvědí informace, které pak sdělí žákům ve svých třídách.

Následně žáci jednotlivých tříd ze 3. – 9. ročníku volí dva třídní zástupce do parlamentu pro daný školní rok. Volby probíhají v jednotlivých třídách, a to hlasováním na základě informací od učitele o poslání zástupců třídy v parlamentu a o tom, jaké (osobnostní) předpoklady pro činnost v parlamentu by měl zástupce třídy mít. Žáci buď: a) píší na papírky jména kandidátů, anebo: b) připisují čárky ke jménům na seznamu kandidátů – žáků jednotlivých tříd. Aby kandidát uměl zastupovat třídu, musí si volící žáci skutečně uvědomit a posoudit, jaké by měl mít podle jejich názoru zástupce třídy vlastnosti, aby uměl jednat v jejich zájmu. Důležitý je vztah mezi zástupcem třídy v parlamentu a spolužáky i třídním učitelem. Je třeba dbát na podporu vzájemného porozumění a kontrolovat přiměřenost vytížení žáka v roli zástupce třídy. Stejně tak je podstatný vztah mezi předsednictvem parlamentu a vedením školy, ideální situací jsou přiměřené a vyvážené požadavky z obou stran a vyjasnění možnosti.

Organizační struktura parlamentu umožňuje všem žákům podílet se na životě školy, a to formou návrhů a připomínek k různým aspektům života školy. Zástupci žáků v parlamentu se pravidelně setkávají, přednášejí návrhy a připomínky žáků ke vzdělávacímu procesu, k prostředí, vzájemnému soužití ve škole. Společně je projednají, vyjadřují se k nim a realizují potřebná opatření. Parlament předkládá podněty, otázky a návrhy vedení školy, jednotlivým učitelům, kteří na ně reagují. Probíhá vzájemný dialog pro nalezení optimálního řešení.

Po zvolení zástupců tříd proběhne první setkání nově zvoleného parlamentu pro daný školní rok. Na setkání zvolených zástupců představí učitel-garant parlamentu poslání a kompetence vedení parlamentu (vedení parlamentu bude později voleno z řad zástupců jednotlivých tříd v parlamentu). Nutné je, aby se před volbou vedení parlamentu a před zahájením samotné práce parlamentu všichni zvolení zástupci nejprve dobře poznali. Seznámení proběhne během jednoho až tří setkání parlamentu. Seznámení probíhá i prostřednictvím představení vlastních názorů na smysl a činnost parlamentu a vyjádření představ všech zvolených zástupců o činnosti parlamentu. Zástupci také před ostatními navrhují, co by sami rádi v parlamentu dělali.

Volby vedení parlamentu probíhají opět anonymně jako ve třídách – zástupci tříd v parlamentu během jednoho setkání napíší jména dvou vedoucích parlamentu a dvou jejich zástupců a vhodí je do volební urny. Volební kampaň na ZŠ Londýnská neprobíhá. Během jednoho setkání (druhé nebo třetí setkání v pořadí, kdy už se zvolení zástupci dostatečně znají) je zvoleno vedení parlamentu – jeden předseda a dva místopředsedové, kteří moderují setkání parlamentu a zastupují parlament při jednáních s vedením školy a dalšími subjekty. Znovu nezvolené zástupce tříd v parlamentu je možné, vzhledem k jejich zkušenostem, pro činnosti parlamentu využít například jako poradce a podporovatele dílčích aktivit parlamentu.

Setkání parlamentu (viz přílohy – zápisy ze setkání parlamentu) probíhají třikrát za měsíc, v rozsahu jedné vyučovací hodiny, v době vyučování. Místem setkání je aktuálně volná třída. Členové parlamentu jsou k jednání uvolňováni z výuky. Každého setkání parlamentu se účastní alespoň jeden ze zástupců třídy a mohou se jej zúčastnit i ostatní žáci a učitelé jako hosté. V průběhu setkání má každý člen parlamentu prostor pro sdělení připomínek a námětů z jednotlivých tříd. Jsou probrána řešení návrhů z předchozího setkání. Probíhá diskuse nad důležitými připomínkami, vzkazy a událostmi ve škole. Rozděluje se práce mezi členy parlamentu, která pak probíhá v čase mezi jednotlivými setkáními.

Výstupem z každého setkání je zápis o průběhu a závěrech setkání. Ve škole je umístěna informační nástěnka parlamentu, kde se mohou všichni žáci seznámit se zápisem jednání parlamentu i s jeho dalšími aktivitami (například Adopce na dálku). Parlament mohou žáci oslovit také prostřednictvím schránky umístěné ve škole. Do této schránky mohou vkládat písemné vzkazy, které pravidelně vybírá pověřený člen parlamentu. Součástí setkání parlamentu je seznámení se s těmito vzkazy a jejich projednání. Parlament má svůj vlastní prostor také na webových stránkách školy.

Podněty pro práci parlamentu za jednotlivé třídy žáci průběžně předávají svým zástupcům před následujícím setkáním parlamentu. Po setkání parlamentu informují zástupci třídu o závěrech z jednání parlamentu. Třídní učitelé poskytují prostor zástupcům v parlamentu, aby mohli ve svých třídách sbírat podněty a informovat o závěrech ze setkání.

Činnost parlamentu koordinuje výchovný poradce školy, který se účastní pravidelných setkání parlamentu, společně s předsedy a místopředsedy je organizuje a moderuje. Na poradách učitelů informuje o činnosti parlamentu a podporuje dialog mezi parlamentem a pedagogickým týmem školy.

Individuálně také s vedením parlamentu konzultuje jejich činnost.

Učitel-garant parlamentu na každém setkání nejprve přečte zápis z jednání předchozího, podporuje proces jednání, motivuje žáky k aktivitě, k odpovědnosti, shrnuje výsledky práce parlamentu, sděluje, co se povedlo a nepovedlo, vyvolává diskusi. Tuto roli naplňuje jednak pravidelně v rámci jednání parlamentu, jednak individuálně, příležitostně podle potřeby, při jednáních a konzultacích s vedením parlamentu.

Vysvětluje, co je strategicky podstatné pro činnost parlamentu do budoucnosti. Činnost parlamentu také hodnotí.

Evaluace práce parlamentu a jednotlivých členů parlamentu probíhá prostřednictvím slovního hodnocení: zástupci tříd v parlamentu dostávají od třídních učitelů slovní pochvalu za činnost v parlamentu, kterou si v písemné podobě založí do žákovského portfolia.

Výsledky práce školního parlamentu (z hodnotící zprávy školy za školní rok 2005/2006)

Školní parlament úspěšně zapojuje žáky do realizace školního vzdělávacího programu, žáci se mohou skutečně a s přímým dopadem vyjadřovat k dění ve škole, podávat návrhy širšímu vedení školy, realizovat vzdělávací projekty. Ve školním roce 2005/2006 se podařilo, že setkání zástupců žáků v parlamentu byla pravidelná (3x měsíčně na jednu vyučovací hodinu). Tato frekvence setkání se osvědčila – umožnila skupině žáků v parlamentu plánovat činnost a realizovat plány, návrhy a projekty. Návrhy a připomínky žáků se týkaly zejména – žádosti o opravy a vybavení školy, chování spolužáků, práce učitelů, návrhů na projekty, turnajů a dalších aktivit. Byla vytvořena informační nástěnka parlamentu a prostor na webových stránkách školy, kde jsou zveřejňovány zápisy ze setkání. Ve školním roce 2005/2006 parlament zrealizoval také projekt „Svátek školy“, kterým podpořili vzájemnou spolupráci žáků všech ročníků, pocit sounáležitosti a vztah žáků ke škole. Jiným projektem bylo soutěžní dopoledne pro třídy 1. ročníku, kdy starší žáci sami připravili aktivity a řídili projekt. Z vlastní iniciativy žáků bylo uspořádáno setkání zástupců parlamentu a rad žáků v rámci městské části Praha 2. Během tohoto setkání si zástupci škol vyměnili zkušenosti s tímto druhem činnosti. Žáci při hodnocení parlamentu oceňovali způsob, jak je parlament řízen (řídili jej především zvolení zástupci žáků s podporou výchovného poradce, garanta parlamentu). Žáci, kteří řídili parlament, vnímali svou práci jako velmi užitečnou, smysluplnou a zábavnou.

Školní parlament využili žáci i jako možnost poradit se v otázkách vzájemných vztahů mezi žáky, mezi žáky a učiteli a tato komunikace přispěla k vyřešení některých problémů. K dalšímu rozvoji práce parlamentu: je třeba lépe informovat ostatní žáky a učitele o činnosti parlamentu a nalézt způsob, jak budou žáci přinášet ze tříd více informací, požadavků a návrhů. Je třeba více strukturovat činnost tak, aby mladší žáci v parlamentu byli více zapojeni do aktivit, měli více prostoru pro seberealizaci. Je třeba i lépe rozdělit role mezi členy parlamentu, aby každý měl odpovědnost za určitou část práce. O celkovém dopadu práce parlamentu svědčí i zájem o jeho další činnost u členů parlamentu i po jejich přestupu na střední školy.

V průběhu práce se ukazuje, že velmi přínosný je princip setkávání mladších i starších žáků, kdy již zkušení členové předsednictva parlamentu předávají své zkušenosti mladším, kteří navazují na předešlé úspěšné aktivity a způsoby práce, činnost se tak kontinuálně rozvíjí i v následujícím školním roce.

Další aspekty vzdělávání ve škole, které ovlivňují realizaci parlamentu:

• Přenesení odpovědnosti na žáka, žáci pracují a učitel je podporuje. Žáci vnímají svou odpovědnost, umí samostatně pracovat na školní práci i v parlamentu.
• Demokratizace a týmový přístup v řízení školy. Učitel je zodpovědný za výuku, má prostor pro seberealizaci. Ročníkové týmy – jednotlivé třídy v rámci ročníku úzce spolupracují. Širší vedení školy pak tvoří garanti ročníků a garanti specifických oblastí práce školy. Proto může být i parlament další součástí řízení a organizace ve škole.
• Pravidelná pracovní setkání týmů umožňují spolupráci v rámci školy, tvorbu společných projektů, včetně aktivit parlamentu. Ve škole se realizují projekty, ročníkové projekty a celoškolní projekty. Projekty navržené a realizované parlamentem jsou přijímány jako integrální součást výuky.
• Týdenní plánování. Týden je základní časová jednotka pro plánování vyučovací činnosti. V týdnu je možné pak flexibilněji včleňovat do výuky vhodné aktivity, včetně setkání parla- mentu a s ním související aktivity.
• Řízená otevřená diskuse ve třídě, kterou vyučující zařazují záměrně anebo podle potřeby žáků.
• Role garanta parlamentu – širší spektrum poradenství, krizová intervence, vyhledávání a řešení problémů v soužití a komunikaci, aktivní podpora příznivého klimatu školy, spolupráce s metodikem prevence. Výchovný poradce je zároveň koordinátorem činnosti parlamentu.
• Školní parlament skutečně rozvíjí oblasti VDO a OSV zmíněné mezi cíli (viz výše).

Další důvody pro činnost parlamentu:

• zájem žáků, kteří byli aktivní v parlamentu, trvá i po ukončení docházky;
• předávání zkušeností – vyrůstají postupně další aktivní členové, budoucí „předsedové“;
• zkušení členové parlamentu mohou dále podporovat činnost parlamentu, ačkoli nemuseli být zvoleni jako zástupci třídy pro daný školní rok;
• řešení konfliktů ve škole – využití role v týmu parlamentu;
• pravidelná setkání parlamentu umožňují kontinuální, systematickou a dlouhodobou práci;
• práce i mimo setkání parlamentu (velmi podstatné): setkání parlamentu musí nutně doprovázet práce mimo ně;
• setkání s ostatními školami, školními parlamenty jsou prospěšná;
• podpora celoškolních projektů a pořadatelství akcí – turnaje pro žáky atd.;
• návštěvy parlamentu (institucí aj.) mimo školu a propojování činnosti demokratické instituce parlamentu s demokratickými institucemi společnosti;
• podpora prezentace parlamentu na webu, ve školním časopise, případně v dalších médiích.

Odkazy na kontaktní osobu

ZŠ Londýnská 34, Praha 2 www.londynska.cz

Mgr. Petr Chaluš, garant školního parlamentu a výchovný poradce školy e-mail: petrchalus@gmail.com

Další odkazy:

Prostor pro parlament na webové stránce školy: http://www.londynska.cz/uzobraz.php?p4=parlament

Školní vzdělávací program, jeho pilíře a komplexní přiložený dokument – ŠVP http://www.londynska.cz/usvp.php

Příloha č. 1: 

Následující texty vytvořili žáci sami.

Zápis ze školního parlamentu

Ze dne 26. 6. 2006

Na tomto setkání jsme se sešli v co největším počtu, protože jsme mluvili o celoškolním projektu: Svátku školy, který proběhne 1. 6. Eliška s Lukášem informovali ostatní, jak bude ten den probíhat a domlouvala se spolupráce mezi členy parlamentu během dne, jak se budou domlouvat mezi sebou a jaká bude jejich role ve skupině.

Na začátku ještě Anička z IX. třídy, která organizuje s částí parlamentu den v Gröbovce pro prvňáky a druháky, připomněla, ať připravují aktivity a příště na parlamentu ti, co to organizují, se domluví, co dál.
Účast v komisi na „malých maturitách“ – bude možné se zapisovat na nástěnce školního parlamentu na jednotlivé časy po dvojicích.

Hostem parlamentu byl „Jára“, nyní již studuje střední školu, a byl místopředsedou parlamentu v minulém školním roce, zajímalo ho, jak dál probíhá práce parlamentu.

Ze tříd tentokrát nebyly žádné připomínky, všichni se teď asi nejvíc soustředí na projekt.

Lukáš sdělil na přání pana Voráče, že na školních toaletách se objevují hákové kříže, pokud chcete pomoct s tím, aby se neničily naše společné prostory, a znáte toho, kdo to dělá, zkuste mu to vysvětlit nebo se poraďte s někým z parlamentu nebo s Petrem Ch., jak mu to vysvětlit.

Petr Chaluš individuálně konzultoval s jedním žákem chování jednoho jeho spolužáka.

Zapsali: Petr Chaluš, Lukáš Kučera, Eliška Böhmová

Příloha č. 2: 

Následující text je dílem žákyně.

Zápis ze setkání školního parlamentu

Datum: 16. únor 2006

Na zasedání byly všechny třídy. Chyběla pouze „hlava“ parlamentu, Eliška Böhmová.

Na začátek bychom se společně s Lukášem chtěli omluvit za zmatek, který byl způsoben v pondělí. Z důvodu nepřítomnosti Petra Chaluše bylo zasedání zrušeno a přeloženo na čtvrtek.

Hned na začátku jsme se seznámili s tím, co se dělo na minulém zasedání, protože spousta lidí se zasedání před prázdninami nezúčastnila.

Protože 9. ročník bude dělat v dubnu přijímací zkoušky, bude se organizaci turnajů povětšinou věnovat ročník osmý. A proto Max dneska požádal všechny, kteří by chtěli pomoci s uspořádáním turnaje, měl by donést nejpozději v pondělí své návrhy přímo jemu.

Ve třetím patře je menší nedorozumění mezi třídami. 3. D by chtěla novou kliku, protože jim vypadává.
Již jsme vás informovali o besedách, které se měly uskutečňovat tento týden. Z důvodu nemoci Elišky Böhmové se besedy přesunuly na čas neurčitý.

Na webových stránkách školy je již dlouho kolonka „školní parlament“, tam najdete nejen fotky, ale i zápisy, které visí na nástěnce.

Žádáme všechny zástupce, aby nezapomněli na svou fotku, protože pokud ji příště nedoneseš, vyfotí tě Lukáš nebo Max. Také nezapomeňte na znělku parlamentu.

Příští parlament se koná v pondělí 20. 2. 2006, místnost se ještě upřesní.

Zapsala: Anička Čurdová

Škola: ZŠ Londýnská, Praha 2