Povinný poslední rok mateřské školy vypadá na první pohled jako smysluplný a záslužný čin a přínosná inovace školského systému.
Jeho cílem má být „sladit“ přípravu dětí před nástupem na základní školu a napomoci dětem ze sociálně vyloučeného prostředí. Ovšem zamyslíme-li se nad touto původně předvolební vějičkou sociální demokracie, jejíž zavedení je na spadnutí, pak zjistíme několik znepokojujících věcí.
Již dnes je zřejmé, že tento krok naráží na ostrou kritiku. Brojí proti němu mateřské školy i obce, jejich zřizovatelé. Na školky by totiž měla připadnout krom jiného i další administrativa. Proti hovoří i závěry odborné studie proveditelnosti, zpracované pro MŠMT Demografickým informačním centrem. Odborníci zde poukazují na to, že je dnes problém přimět rodiče z vyloučených lokalit i k tomu, aby posílali děti do základní školy. S povinným rokem ve školce to jistě nebude jiné. Povinnému předškolnímu vzdělávání ve školce bude možné „uniknout“ – stačí, když rodiče při zápisu dětí prohlásí, že je budou vzdělávat doma. Tato možnost byla do zákona vložena zejména pro rodiče, kteří mají zájem své děti vzdělávat a rozvíjet, ale místo tradiční mateřské školy volí například lesní školku. Možnost, jak se povinné školce vyhnout je tak jednoduchá, že nelze očekávat, že dětí ze sociálně vyloučených rodin budou předškolní docházku plnit.
Školky se navíc ocitnou mezi mlýnskými koly: budou-li tvrdě vyžadovat docházku, poškodí to rodiče, kteří občas se svými dětmi vyjedou na týdenní dovolenou; pokud na ni tolik hledět nebudou, pak novela ztrácí smysl. Pro ředitelky a učitelky ve školkách přináší novela mnoho práce navíc s evidencí dětí, obesíláním rodičů, přezkoumáváním dětí, které se budou vzdělávat individuálně. To vše za situace, kdy školky plné dětí z populačně silnějších ročníků představují velkou zátěž na pedagogy. Jsem přesvědčena, že pedagogové by zvýšenou zátěž akceptovali, pokud by viděli smysl změny. Z odborných studií je patrné, že předškolní vzdělávání má pro pracovní uplatnění dětí řádově větší význam, než vysoká škola. Je důležité, abychom motivovali rodiny ze sociálně vyloučeného prostředí k tomu, aby zapojily děti do předškolního vzdělávání. Cesta, kterou se ministerstvo školství vydalo, však ke kýženému cíli nepovede.
Sama z praxe vidím, že co může pomoci, je cílená a soustředěná práce s těmito rodinami, například s pomocí nízkoprahových center a dalších služeb přímo ve vyloučených lokalitách. Tato cesta je samozřejmě velmi časově a systémově náročná.
Mrzí mě, že vzniká taková novela, jejíž faktický smysl je pramalý. Školky ji nechtějí, odborníci ji kritizují, stav v sociálně vyloučených lokalitách nevylepší a bude to jen další povinnost, která nebude dodržována. Jen tím jako politici opět ukážeme, jak našemu školství a možnostem integrace dětí ze sociálně vyloučených lokalit nerozumíme.
Autorka více než dvacet let pracuje jako ředitelka školy Svítání, která se věnuje dětem a mladým lidem s mentálním a kombinovaným postižením. Je senátorkou pro Pardubicko a také místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR.
Zdroj: Blog.iDNES.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 komentářů:
Ano: Sama z praxe vidím, že co může pomoci, je cílená a soustředěná práce s těmito rodinami, například s pomocí nízkoprahových center a dalších služeb přímo ve vyloučených lokalitách. Tato cesta je samozřejmě velmi časově a systémově náročná.
Přitom náklady na opatření navrhované MŠMT jsou veliké. Na jedno dítě ze sociálně vyloučeného prostředí připadá více než 250 000 Kč ročně. To by jistě na cílenou a soustředěnou práce s těmito rodinami stačilo.
Na jedno dítě ze sociálně vyloučeného prostředí připadá více než 250 000 Kč ročně.
Za takových podmínek bych si na šest hodin denně tak dvě, tři děti na starost vzal.
//Na jedno dítě ze sociálně vyloučeného prostředí připadá více než 250 000 Kč ročně. //
Pane OŠ, máte prosím odkaz na zdroj této informace?
Je to uvedeno ve článku citované analýze. Kromě toho celkové náklady jsou, pokud si vzpomínám v důvodové zprávě k zákonu.
Za takových podmínek bych si na šest hodin denně tak dvě, tři děti na starost vzal.
Ano, to dá rozum, ale to právě nejde. A místo toho uděláme povinnou školu pro všechny.
ale to právě nejde
A proč by to nešlo? Stačí přece založit skalní nebo hvozdní školku. Že bychom s dětmi lítali věčně po skalách či hvozdech. S prvky školky nečasní, to jest za každého nečasu.
K tomuto účelu hodlám založit nevládní neziskovou organizaci 'Dítě v plísni' vycházející z myšlenek hygieny, čistoty a vůně.
Děkuji, odkaz vede zase k neziskovkám. Já už jim nějak nevěřím.
http://www.demografove.cz/node/1
K věci: Podle Listiny základních práv a svobod (čl. 32, odst. 4) je "péče o děti a jejich výchova právem rodičů". Rodiče se mohou rozhodnout, že svěří své dítě do péče mateřské školy (a naprostá většina to před nástupem do školy dělá). Někteří rodiče sami dobře pečují o své děti až do zahájení školní docházky.
Existuje určitá skupina dětí, které do MŠ nechodí a přitom by to pro ně bylo velice přínosné. Podpořme tyto rodiny a jejich děti, to bude efektivní. Ostatně "cíleně zvyšovat účast na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených" je jedno z opatření, které se má rozvíjet podle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Je hloupé to udělat tak, že se všem předepíše povinná školka.
Navrhované opatření určitě přinese problémy rodičům, kteří děti do školky občas posílat nechtějí (chce se o ně postarat babička, hrozí chřipka, jedou na dovolenou apod.). Mateřským školám přinese spoustu starostí a administrativních povinností navíc, to si vyžádá určitou pracovní kapacitu, což naruší kvalitu práce MŠ (zeptejte se ředitelek).
Pokud se říká, že vyžadování povinné docházky do MŠ zas tak striktní nebude, máme to chápat tak, že některé zákony není třeba dodržovat?
Shrnuto: Stát nesmí rodičům přikazovat, že mají své děti někam posílat. Se školní docházkou to je samozřejmě něco jiného (viz článek 33 Listiny).
Pro Petr Pan: Z důvodové zprávy MŠMT: "Všechny dopady na státní rozpočet budou zabezpečeny v rámci schválených rozpočtů kapitoly resortu školství.
Náklady na zavedení povinného předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky si vyžádají v roce 2017 odhadem 149,5 mil. Kč, v každém dalším roce pak 448,5 mil. Kč."
viz http://www.ceskaskola.cz/2015/10/aktualne-projednavany-navrh-novely.html
Odhady počtu dětí, které opravdu potřebují pomoc jsou mezi 1000 a 2000. Tedy mezi 450 a 220 tisíc na dítě ročně.
V roce 2015 je normativ NIV na dítě ve věku pěti let stanoven ve výši 39 235 Kč. Pokud by
se ve školním roce 2014/2015 povinně účastnilo posledního roku předškolního vzdělávání
dalších 11430 dětí, bylo by třeba navýšit rozpočet o 448,5 mil. Kč.
11 430 dětí x 39 235 Kč = 448 456 050 Kč
No nezapomeňte na přidanou hodnotu v podobě obohacení těch 10 tisíc dětí, které zatím vychovávají babičky.
A dostanu ten normativ, když si budu svoje neočkované děti učit ve skalách sám? Když už jsou ty rovné příležitosti...
Domnívám se, že to celé má vést k tomu, dostat co nejvíce lidí do zaměstnání, aby odváděli daně. Ruku v ruce s tím jdou opatření týkající se rychlejšího vyplácení rodičovských a zvyšování počtu hodin, které při rodičovské může být dítě v zařízení. Navíc, a to už je moje interpretace, děti vychovávané doma jsou citově stabilnější, takže v důsledku méně snadno manipulovatelné. Což není pro žádný stát komfortní.
Okomentovat