Ministerstvo školství se chystá zavést povinné přijímací zkoušky na SŠ, aniž by mělo provedenu analýzu dopadů takového kroku.
Snaha řídit a sledovat vývoj vzdělávacího systému je zcela legitimní, nástroje k tomu používané ale mohou být dvousečnou zbraní. Existuje řada důkazů o tom, že tzv. „high-stakes“ testování (testování s důsledky pro další vzdělávání) může mít kontraproduktivní dopady. Nejčastěji se skloňuje fakt, že obsah testů deformuje předchozí vzdělávání, protože prioritou se ve školách stanou testy, nikoliv rozvoj osobnosti u dětí. Ve Finsku je proto první takovou zkouškou až maturita. České ministerstvo školství chce zavádět povinné přijímací zkoušky, aniž by existovala analýza dopadů takového kroku.
Záměr spustit v roce 2016 jednotné přijímací zkoušky v rozsahu představeném ministrem školství není opřen o žádná odborná doporučení, nemá za sebou žádný test dopadů, nerespektuje řadu objektivně doložitelných rizik.
Je legitimní, má-li MŠMT zájem zdokonalit řízení vzdělávacího systému, v případě tak zásadních opatření se ale musí opírat o analýzu proveditelnosti. Odborné i zájmové instituce, které se věnují analýze a rozvoji vzdělávání, vyjma lobujících sdružení zaměstnavatelů, jsou v otázce nesystémovosti a negativního dopadu tohoto záměru ve vzácné shodě. Ministerstvo školství se nemůže zaštítit žádným výzkumem, takže je nuceno nahrazovat odborné argumenty průzkumy názorů veřejnosti.
V roce 2015 proběhlo pilotní ověření pilotních testů. Většina ředitelů gymnázií a SOŠ se zkouškou souhlasí, ředitelé SOU s maturitou spíše s přijímacími zkouškami nesouhlasí, ale důvody nejsou uvedeny. Otázky spojené s možnou diskriminací žáků s předchozím horším vzděláváním (v rozporu se strategickým záměrem), se zúžením obsahu učiva a spornou rolí státu (garanta i realizátora) zůstaly i po pokusném ověřování nezodpovězeny.
Doporučení:
- Zrušit záměr jednotných přijímacích zkoušek, poučit se ze zahraničí a vytvořit přesnější škálu hodnocení, zavést prvky formativního hodnocení v průběhu základní školy a vytváření portfolií, které budou sloužit k přijímání na střední školy.
- Podobu přijímacího řízení ponechat v kompetenci ředitele školy, aby bylo možné zohlednit specifika vzdělávacího programu dané školy i situaci v regionu.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Existují oblasti vzdělávání, v nichž je nutné hledat nové cesty. Používání testů k nim ale nepatří, zkušenosti z mnoha zemí je možné relativně rychle analyzovat a vyhodnotit. Zavádění systémových prvků s tak dalekosáhlým dopadem, jako mohou mít přijímací zkoušky na SŠ, to logicky předpokládá. Analýza, kterou jsme provedli v roce 2014, ukazuje, že model, který má být zaveden v ČR, je více méně rarita.“
2 komentářů:
Píše-li EDUin o odbornosti, nemůže to nebýt komické. Co se týče přijímacích zkoušek, jejich význam a důsledky se zásadně odvíjejí od konkrétního provedení, takže jakékoli srovnávání je ošidné. Na leccos stačí použit prostou logiku: Stane se něco, když se "vinou" přijímacích zkoušek nedostane na střední školu nevelká část žáků, kteří objektivně nemají předpoklady k dosažení skutečného středoškolského vzdělání? Má EDUin k dispozici nějakou analýzu přijímacích zkoušek připravovaných školami, tzn. dokážou školy připravit skutečně kvalitní přijímací zkoušky z určitého oboru a dokážou je připravit tak, že jim pomohou vybrat zájemce s největším studijním potenciálem (či alespoň s nějakým studijním potenciálem)? Může vůbec - při dnešní předimenzovanosti v přijímání na střední školy - existovat žák, který téměř nezvládá dejme tomu základy češtiny a matematiky, protože ZŠ upřednostnila rozvoj jeho osobnosti?
Po zavedení přijímacích zkoušek volají zejména učitelé ZŠ. Má jejich slovo odbornou váhu, nebo je v očích EDUinu jen názorem, na který není třeba brát ohled?
A kde bere vyhraněná nátlaková skupina tu troufalost cejchovat jiné jako lobby?
Analýza, kterou jsme provedli v roce 2014, ukazuje, že model, který má být zaveden v ČR, je více méně rarita.
Různé analýzy si dělám už dobrých padesát let. Nemyslím si, že by svojí odbornou úrovní a vypovídací hodnotou měly nějak výrazně zaostávat za analýzou zmíněnou v citaci.
Dospěl jsem k závěru, že přijímací zkoušky jsou nezbytné na naprosto všechny střední školy, a na vyšší stupeň víceletých gymnázií pak zejména. Jsem přesvědčen, že naše společnost dospěje do stavu, kdy shledá potřebnými příjmací zkoušky nejen na druhý stupeň, ale i na první stupeň základních škol.
Bývaly doby, kdy dítě nevzali do školky, pokud si neumělo zavázat tkaničky u bot a utřít si zadek. Tyto dvě disciplíny by měly být součástí i přijímacích zkoušek na střední školu.
Okomentovat