Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) může přinést téměř 3,5 miliard EUR. Jak ale ukázaly problémy s předchozím operačním programem (Vzdělávání pro konkurenceschopnost), česká administrativa jednak není schopna zajistit efektivní čerpání, a pokud ano, vzbuzují v mnoha případech úspěšného zprostředkování financí jednotlivé realizace, jejich smysl či dopad pochybnosti.
Příprava operačního programu by měla probíhat pod transparentním dohledem odborné veřejnosti a měla by vycházet z principu maximálního úsilí o distribuci finančních prostředků na místo jejich určení (do škol, resp. k organizacím poskytujícím neformální vzdělávání) a zamezit jejich plýtvání či účelovému zneužívání. Je také nutno citlivě posuzovat, v jakých oblastech mohou evropské peníze pomoci a kde naopak způsobí škodu tím, že naruší přirozenou cestou nastartované a funkční procesy tím, že zničí jejich rentabilitu přílivem dočasných projektů stejného typu.
Dosavadní průběh přípravy projektů a jejich schvalování nasvědčuje tomu, že dřívější problémy se do značné míry opakují. Projevují se názorové neshody uvnitř MŠMT (sekce 2 a 4), objevují se nejasná zadání, špatně připravená kritéria hodnocení, skutečností je zjevná rivalita možných řešitelů místo hledání možné spolupráce atd., to má za následek posouvání vzniku a logické návaznosti projektů, jejich schválení a zahájení realizace.
Doporučení:
- Pokusit se revokovat nastavení kritérií pro čerpání financí z programu a procesní postupy alespoň tam, kde to ještě je z časových důvodů možné.
- Umožnit transparentní dohled nad čerpáním financí.
- Hodnotit projekty, které žádají o podporu, z hlediska jejich kvality a dopadu do vzdělávacího systému, nejen z hlediska formálních kritérií.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Po zkušenostech z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je potřeba klást otázku, kolik z každé koruny skutečně skončilo ve vzdělávání a kolik z toho bylo v podstatě jen rozpuštěno v české ekonomice. A také otázku, kolik procent prostředků přineslo zápornou přidanou hodnotu tím, že narušilo funkční prostředí. Ani jednu otázku nelze jednoduše zodpovědět, hrozí ale, že prostředky z dalšího operačního programu protečou českým vzdělávacím systémem stejným způsobem.“
5 komentářů:
"... je potřeba klást otázku, kolik z každé koruny skutečně skončilo ve vzdělávání a kolik z toho bylo v podstatě jen rozpuštěno v české ekonomice. A také otázku, kolik procent prostředků přineslo zápornou přidanou hodnotu tím, že narušilo funkční prostředí. Ani jednu otázku nelze jednoduše zodpovědět, hrozí ale, že prostředky z dalšího operačního programu protečou českým vzdělávacím systémem stejným způsobem.“
Zlatá slova. A při pohledu na inkluzi a kariérní řád, velké eduinovské hity, určitě hodně varovná.
...a kolik jich bylo a bude rozpuštěno v tzv. neziskovkách.
Prosím oceňte, že někdo (ač je sám příjemcem dotací) tady položil tyto nepopulární a politicky nekorektní, drzé otázky. V oboru, ve kterém pracuji, ve vzdělávání dospělých, tato diskuse běží už poměrně otevřeně. Viz například úvodník prezidentky našeho profesního sdružení AIVD, paní Brabcové, otištěný v časopise Andragogika v praxi č. 7, cituji: "Obor dalšího vzdělávání je víc než kterýkoliv jiný dotčen (pozitivně i negativně) dotacemi, které změnily myšlení vzdělávaných i vzdělavatelů samotných. Ti zákazníci, kteří běžně před existencí dotačních titulů do svých finančních plánů vzdělávání zahrnuli, dnes sdělují, že bez dotací školit nebudou. (...)" Ten článek není fňukání, ale realistický pohled na změněnou situaci. Diskuse o produktivitě a kontraproduktivitě dotací v našem oboru probíhá.
ve vzdělávání dospělých, tato diskuse běží už poměrně otevřeně
V našem oboru, pane Veleto, v oblasti naší působnosti, a TADY pak zejména, tato diskuse běží už dobrých dvanáct let. To jen někteří se probrali ze snění, a nebo z tématické vyprahlosti tu vytahují ty svoje zřivé postřehy. Je to beztak jen příprava na objev, že za to mohou učitelé, protože na ta pitomě zbytečná a zbytečně pitomá školení ustavičně jezdí.
Už podle doposud vypsaných výzev je patrné, že se toho oproti minulému projektovému období mnoho nezměnilo, a když tak spíše k horšímu.
Vezměme např. výzvy na MAPy neboli místní akční plány. V každé oblasti ho zpracovává buď mikroregion, obec s rozšířenou působností či místní akční skupina (MAS). Dlouho jsem pátrala k čemu tyto projekty vlastně jsou. No prý údajně k tomu, aby řešitelé projetu zpracovali podklady pro MŠMT, na co mají být vypisované výzvy zaměřeny. Tak ještě bych to chápala v případě, kdy to zpracuje odbor školství ORP, jestliže to ovšem bude zpracovávat projektový pracovník mikroregionu, který o školství nic neví, jak to tak asi může dopadnout, že? Je to bohužel případ i naší oblasti, projekt je již podán, naši školu ohledně nějakých potřeb a zájmů nikdo nekontaktoval. Jedná se o projekty za miliony a vezmeme-li v úvahu, že obcí s rozšířenou působností je přes 200, máte miliardu v tahu jen to lupne a za nic.
Okomentovat