Na základní školy se začínají opět vracet technické dílny. Mnohde ale školy řeší dvojitý problém. Některé děti nářadí vůbec neznají a dílny poměrně často ani nemá kdo učit. Pedagogů s potřebnou aprobací je totiž málo.
ČT24: Dílny se vrací do školy, některé nářadí děti vůbec neznají
neděle 7. února 2016
·
Štítky:
pracovní výchova,
video
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
To je síla. Ztráta národní věrohodnosti. Daň za blahobyt je úpadek kultivace.
Snad si ještě někdo vzpomene na Česko jako na velmoc kutilů.
7. února 2016 13:21
Snad se ještě nějací důchodci-kutilové najdou. Mezi mladíky do 50 let to již bude horší. Přesto mám stále plno odvahy a lezu do motorové části vozidla ve snaze něco opravit v uzavřeném bloku motoru. A nechytám se.
Ta reportáž ukazuje tu zásadní nevědomost v tom, jak a co v dílnách učit. Já to dělám a mám to štěstí, že mám tu čest učit dílny na ZŠ pr. už patnáct let. Zásadou je třeba to, že pro práci se dřevem potřebuju hoblici a ne zámečnický svěrák. S hoblíkem se už pracovat nemůže, protože jeho seřízení je tak náročná věc a dá se to udělat naprosto jinak. (Např. doma mám spoustu elektronářadí, které v hobby provedení stojí pár kaček). Pilovat dřevo pilníkem na kov jednou rukou je taky anarchie a toto ukazuje tato reportáž. Ukazuje, jak to nedělat.
Otázka je, kdo by to na VŠ učil a otázka je, kdo by do toho jako student šel?
Tady bych se přiklonil k alternativním školám, kde by to mohli dělat aktivističtí tatínkové, kteří by složili nějakou zkoušku v rámci zájmových předmětů.
Ostatně mám spoustu kamarádů, živnostníků - truhlářů, zámečníků, elektrikářů, instalatérů, kteří říkají, že pokud vemou vyučence do své firmičky, tak jej stejně musí naučit všechno znovu, podle sebe a hlavně, aby ta jejich práce byla kvalitní a efektivní. On je totiž problém i s bezpečností práce a s prací s elektrickým nářadím ve školních dílnách. Jsme prostě svázáni takovými zbytečnostmi, že to vlastně ani učit pořádně nejde. Viz příklad ruční hoblík. Prostě se kulatina a jäckle neřežou ručně pilkou na železo, pila ocaska je pro truhláře už jen dekorace, prsní klika alias kolovrátek visí jen někde na zdi atd.
Ale dobrý ředitel, který se nebude stydět za to, že jeho škola neprodukuje gymnazisty, ale šikovné kluky do učňáků, kteří ví, za který konec se drží pilník, by měl být stran M3MT hodně podpořen!!!! Dokud však bude radit Laurenčíková, tak budem jen bojovat s jejich názorem, že LMR je léčitelná....
Co na to říká Katedra informačních technologií a technické výchovy PedF UK? J. Týř
Viz
http://it.pedf.cuni.cz/index.php?menu=2
Taky by mě zajímalo, jak se najde pro každého žáka s mentálním postižením "inkludovaného" na běžné škole učitel praktického vyučování?
Nebo tento důležitý předmět zanikne se zánikem Přílohy, podle které se nyní učí?
Byť jsem "holka". učím pracovky mnoho let. A hlavně kluky v dílnách.To co píše Lexxa je pravda, na druhou stranu nás svazují předpisy, kdy dítě nesmí používat přístroje s větším napětím jak 12 V, tak hledejte, jaké to asi jsou. Také musím mít tzv. elektrikářské zkoušky, byť na nižší úrovni než ti opravdoví elektrikáři - to je taky vždycky horor. Další problém je materiál.Dnes kdejaký truhlář truhlá už jen z lamino desek z OBI a normální dřevo je vzácnost.Dříve existovaly Služby škole, které připravovaly pro školy tzv. polotovary nebo se od nich daly koupit prkna či překližkové desky. Dnes chodím somrovat po různých podnikatelích, ale je to bída (i co se týká kovo materiálu nebo drátů). Na podzim jsem se účastnila Výzvy 57, kde jsme dovybavili dílnu nářadím. Materiál se kupovat nesměl. Také se nesměly nakupovat třeba úžasné stavebnice Merkur, Boffin nebo další, pomocí kterých by se ta děcka také mnohému naučila. To ukazuje na další úplnou neznalost problematiky ministerstva , které "podpořilo" něco, o čem si ani nebylo schopno získat nějaké informace. Když si můžete za 180 tisíc nakoupit nářadí, musíte mít asi do čeho říznout, že!!! Hlavně, že se opět podpořilo neúměrně drahé školení, které bylo doslova o prdu a kdyby nebylo závěrečné debaty mezi jejími účastníky(lektor se nazapojil, veděl kulový), tak jsme se tam jeli jen občerstvit za evropské peníze.
Hlavně, že se opět podpořilo neúměrně drahé školení, které bylo doslova o prdu a kdyby nebylo závěrečné debaty mezi jejími účastníky(lektor se nazapojil, veděl kulový), tak jsme se tam jeli jen občerstvit za evropské peníze.
V této větě zkrystalizovala bída a vyprahlost státní správy ve školství. Absence fištrónu. Není patrně síla na tom to světě, která by to zvrátila.
A kdejaké tele pak káže, kterak se učitel má činiti.
Okomentovat