Co přinesl týden 15. 2. – 21. 2. 2016
Témata týdne:
- Článek v Ekonomu se věnuje srovnání nezaměstnanosti absolventů různých vysokých škol. Mimo řady konkrétních informací se ukazuje, že absolventi VŠ stále hledají zaměstnání v porovnání s absolventy nižších stupňů vzdělávání relativně snadno. Druhým obecný poznatek se týká diskuse o nezaměstnaných kulturních antropolozích. Ukazuje se, že rozptyl nezaměstnanosti mezi technickými a humanitními studii je velmi podobný.
- Pedagogická fakulta v Plzni musí přepracovat žádost o akreditaci řady svých oborů a musí vyřešit nedostatek kvalifikovaných akademiků. V opačném případě jí hrozí, že Akreditační komise některé studijní programy neschválí (Novinky.cz).
- Zatímco se čeští politici shodují, že děti nemáme zatahovat do společenských diskusí, Evropská komise doporučuje, jak na to (Aj).
- Na konci roku 2015 vyhořela lesní školka ZeMě v Řevnici. Shání pomoc, pokud vás to zajímá, kontaktujte je prosím.
Výrok týdne:
„Mě by zajímalo, proč to točil. Pokud ho šikana tolik trápila, proč nešel za třídním, za učiteli, nebo za vedením, proč to předal bulváru, jaký to mělo účel? A není tohle chování ještě víc mravně závadné, než samotná šikana? Byť ta je samozřejmě zavrženíhodná.“Zástupkyně ředitele SPŠ Třebešín Taťjana Kubíková s překvapivým hodnocením situace v případu učitelky jejich školy, kterou terorizovali žáci (iDNES.cz).
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- NEJMÉNĚ ŠŤASTNÝCH DĚTÍ VE ŠKOLE JE V KOREJI. A V ČR…
Český vzdělávací systém ani ekonomika se nemohou pochlubit podobnou konstelací. Fakt, že děti škola přinejmenším nebaví a berou ji jako „nutné zlo“, vede k diskusi nad tím, zda by školy nemohly skutečně vzdělávat, tedy probouzet a udržovat v dětech touhu poznávat. Ačkoliv samotný systém nedokáže tento princip prosadit plošně, přibývá pokusů o to vytvořit školy, které děti budou bavit. Dvacetiletou zkušenost z budování Přírodního gymnázia zprostředkoval návštěvníkům InoEduFestu v listopadu 2015 společně se svými studenty ředitel školy František Tichý. Někteří studenti tráví ve škole dobrovolně velkou část svého volného času, neboť jim to dává smysl. Stejně tak Iniciátorky z Montessori centra v Hlučíně, které se domluvily s veřejnou ZŠ na tom, že v jedné třídě bude moci probíhat výuka podle Montessori principů, dokládají, že se děti do školy těší.
- DIPLOM NESTAČÍ. VYSOKÁ ŠKOLA MÁ SPÍŠE SEKUNDÁRNÍ VLIV NA ÚSPĚCH
- ALERGICKÁ REAKCE NA INKLUZI PŘEDSTAVUJE VÁŽNÉ RIZIKO
- ZA ŠIKANU NESE ODPOVĚDNOST VEDENÍ ŠKOLY
Inspirace z (a do) praxe
- Pošlete děti na Mars. Posádka expedice 2015 je známá…
- Škola pro všechny. Domácí i zahraniční příklady funkční inkluze
- Newsletter Národního ústavu pro vzdělávání. Státní zkouška z psaní na klávesnici, Evropský rámec kvalifikací…
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
23. 2., 17.00 – Diskuse s oponenty, EDUpoint, Potřebujeme vzdělávací systém nebo individuální svobodu?8. 3., 17.00 – Debata: Kdo má učit na českých školách?
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.
3 komentářů:
Co znamená tzv. Učitelské profesní sdružení? Je to jen pomsta tzv. expertů? Nebo tzv. obecně prospěšné organizace? Bude také tzv. kulatý stůl tzv. SKAV a tzv. EDUinu?
"inkluzi není v českém vzdělávacím systému možné dále prohloubit"
také proto, že i EDUin je příliš zbabělý na to, aby hlasitě a důrazně přiznal a poukázal na nebezpečnou selektivinost systému, kterou přinášejí víceletá gymnázia a soukromé školy. EDUin se pěkně drží při zdi, aby si to nerozházel s většinovými podporovateli VG a různými školskými podnikateli. EDUin stále omílá Finsko. Ale nikdy neříká, kolik % žáků tam chodí na VG nebo soukromé školy. Lhát se dá i zamlčováním.
"Jižní Korea je na konci žebříčku zemí OECD v procentuálním zastoupení těch žáků, kteří se cítí být ve škole šťastní. Hned na druhém místě od konce je Česká republika (Aj), dále Slovensko, Estonsko a první pětku uzavírá Finsko. Rozdíl je v tom, že korejský či finský vzdělávací systém vykazují výrazně lepší výsledky vzdělávání, stejně jako ekonomiky těchto zemí vykazují výrazně vyšší výkonnost."
Dokáže někdo beduinským vysvětlit rozdíl mezi zprávou a komentářem? Co z odstavce vyplývá? Kdybychom měli výrazně nejlepší výsledky ve všem, mohly by se naše děti ve škole třást hrůzou?
A jak experti komentují fakt, že tuším druhé nejšťastnější jsou děti v Albánii?
Okomentovat