Teach first, Teach for US, Teach for Slovakia. To jsou programy, které se snaží dostat do škol talentované absolventy vysokých škol, aby využili svého nadání jako učitelé. V ČR to není možné. Zákon o pedagogických pracovnících omezuje možnost učit jen na ty, kdo získali vysokoškolské pedagogické vzdělání.
Má to smysl, když se na pedagogické fakulty hlásí většinou jen ti studenti, kteří se nedostanou jinam? Když ti nejlepší z pedagogických fakult stejně ze škol odcházejí? A obsah pedagogického vzdělání je stále nejasný? Jaká je v této otázce role státu, coby realizátora vzdělávání jako veřejné služby? A jak dosáhnout toho, aby byli čeští učitelé skutečnými a uznávanými profesionály? Uvědomujeme si, že učitelé společně s rodiči vychovávají generaci pro příští věk nás všech…?
Přijďte diskutovat o vzdělávání s:
- Karlem Raisem, poslancem PČR
- Pavlem Kysilkou, bývalým výkonným guvernérem ČNB a generálním ředitelem ČS
- Pavlínou Žákovou, ekonomickou poradkyní zastoupení Evropské komise v ČR
- Dášou Divišovou, nezávislou konzultantkou
Debatu moderuje Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin a nezávislý konzultant Institutu pro politiku a společnost.
Debata proběhne dne 8. března 2016 od 17 hodin v konferenčním sálu Coworking Prague (Karlovo náměstí 7/325, Praha 2, 120 00).
Registrace online
21 komentářů:
Opět naprosto zbytečná diskuse. Kdo to platí?
http://www.novinky.cz/domaci/393874-ucitelka-ktera-se-studenty-chystala-otazky-pro-zemana-se-zhroutila.html
Spousta demagogie už v otázkách. Ani jeden učitel mezi diskutujícími. Copak tím asi ta honosně se nazývající skupinka organizátorů sleduje?
Vrátíte-li v paměti se zpět na vaši pedfak a přiznáte-li kolik spolužáků tam bylo kvůli povolání a kolik kvůli papíru, přijdete na to proč je tato debata velmi důležitá.
A ti, kteří tam šli pouze pro papír, učí?
A nebylo to právě na půdě EDUinu, kde se zpochybňovalo VŠ vzdělání učitelů?
Mno. Řekněme, že kdybychom posčítali všechny náklady na různé konference, kulaté i šišaté stoly, workshopy a debaty na téma české školství, jejichž jediným výsledkem byl nějaký ten zápis, mediální výstup a načechrání si peří, mohli jsme raději zaplatit nějakého toho učitele či pomůcky do škol navíc.
Pakliže podobnou akci financovala nějaká nadace ze soukromých zdrojů, mohla zaplatit raději nějakému tomu inkludovanému dítku asistenta.
Diskuze těch, co o vyučování vůbec nic neví. Ekonomové, kteří potřebují ve školství ušetřit a zástupci iniciativ, které potřebují školství definitivně zlikviovat, aby mohly nerušeně vydělávat.
Závěr diskuze předem jasný.
P.S. Rád uvidím talentovaného vysokoškoláka, který půjde za tyto peníze dobrovolně do školství:-)
Kdo má učit? Především experti. Co kdyby třeba pan Kartous si sebral uzlíček svých finských mouder a vzal místo na nějaké škole? Nejlépe na brněnském osmecu.
Institut pro politiku a společnost myslím nedělá dobře, když tak závažnou debatu nechává moderovat panem Kartouzem. Ta první lednová debata měla myslím celkem dobrou úroveň. Uvidíme, jak proběhne ta druhá březnová. J.Týř
Já nevím, o čem chtějí debatovat. Učit mají lékaři, léčit mají učitelé, mňoukat mají psi a štěkat kočky.
Kdo má učit na českých školách?
Tataři. Vyjde to nastejno:
"Vaňku, ty mě vůbec neposloucháš!"
"..."
"Povídám, Vaňku! Ty mě vůbec neposloucháš!!!"
"Co-o?"
"Že mě vůbec neposloucháš."
"Jo..."
Když je někdo např. inženýr a chce učit to, co evidentně velmi dobře ovládá, a plnit přitom všechny učitelské povinnosti za učitelský plat, má mu to být celkem jednoduše umožněno (doplní si tzv. pedagogické minimum a je to). Tohle má zřejmě IPS na mysli - odborníci z praxe do škol, aby se např. mohly vyučovat odborné předměty a také i trochu načeřily stojaté pedagogické vody. V principu je ta myšlenka myslím pořádku. Ale ti odborníci neměji být proti učitelům zvýhodňování. J.Týř
V dospělé populaci je 24,6 - 28,3% těch, kteří mají pedagogický talent. Z této skupiny vyučuje na školách aktuálně 7,4%. Důvodem je fakt, že být učitelem není příliš dobrá pracovní nabídka. Do profese by mohlo v příštích 10 letech přijít až 30% pedagogických talentů, podmínkou však je alespoň zdvojnásobení platů. Druhá podstatná podmínka pro zvýšení zájmu pedagogických talentů o učitelskou kariéru je již splněna. Je jím fakt, že učitelství je extrémně náročný úkol.
Jak se pozná pedagogický talent?
Kdo a jakými metodami to exaktně zkoumal?
Pozná se to v nějaké laboratoři nebo až ve škole?
Pakliže ve škole, po jak dlouhé době?
Země postupně a takřka automaticky vydá pedagogické talenty, pokud lépe zaplatíme učitele a zrušíme služebnost jejich povolání. Také tak země vydá i dřímající umělce, pokud si více budeme vážit krásy. Tančí mnohem méně lidí, než máme mezi sebou tanečních talentů. Jde o to, čemu dáme hodnotu. Politika v tom dělá zmatek, když vzdělávání prohlašuje za prioritu - jde o podlý úskok. Objeví se strana nebo hnutí, které bude mít hlavní cíl podpořit vzdělání a krásu? - hle, to jsou síly, které nás, společně s láskou, mohou posunout vpřed. Svobodu a dobré platy pro učitele!
Ano, máte kus pravdy,ale moji otázku jste nezodpověděl.
Richard Veleta řekl(a)... 5. února 2016 19:37
V dospělé populaci je 24,6 - 28,3% těch, kteří mají pedagogický talent. Z této skupiny vyučuje na školách aktuálně 7,4%
To je žert, nebo opravdu existuje zdroj na tahle čísla? To musí být metodologický zázrak, to by se mělo využít při konstrukci kariérního řádu. Prosím o odkaz.
Jak se pozná pedagogický talent?
Pardon, ale než jej začneme rozpoznávat, měli bychom alespoň tušit, čemuže má posloužit.
Skoro bych řekl, že je to jako s tím vínem. Jeho kvalita se projeví až druhý den. Po tom slaďounkém dost bolívá hlava. Suché, byť i trpčí bývá stravitelné dobře.
Seriózní pedagogicko psychologický výzkum na téma Jak identifikovat psychologické předpoklady pro učitelství probíhal v 70. létech minulého století na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem (Dr. Klimeš). Posluchači všech, i humanitních, aprobací se tam při studiu psychologie potkali i s vyžitím vyšší matematiky v humanitních vědách (statistické zpracování výzkumných dat pro ověřování věrohodnosti výzkumu). Dělá se to na PedF ještě dnes? J.Týř
(statistické zpracování výzkumných dat pro ověřování věrohodnosti výzkumu)
Mám poměrně intenzivní pocit, že se žáci v okruhu mojí působnosti v míře větší než malé poměrně silně brání aktivitám, kde je třeba uplatňovat logiku při analýze údajů a činění patřičných závěrů. U budoucích právníků je to úsměvné, u budoucích lékařů děsivé. Ani ti humaniti se tomu nejspíš nevyhnou, přinejmenším při zpracovávání bakalářských, diplomových a doktorantských prací. Tedy pokud je budou sami páchát.
Okomentovat