Popírání přínosů inkluze je demagogie. Obava z realizace reformy je na místě. Co lze udělat proto, aby se reforma zdařila? A proč si tyto otázky neklademe?
Tzv. inkluze a reforma vzdělávacího systému, která získala toto označení, se stala věcí veřejnou, a to se vším všudy. Jak odpůrci, tak podporovatelé reformy mají vážné obavy, zda je postup ministerstva dostatečný a zda nedojde ve školách k problémům způsobeným nedostatečně promyšleným zásahem do systému. Tyto obavy jsou legitimní, problémem ale je demagogický přístup některých oponentů, kteří tvrdí, že celá reforma je omyl. Místo hledání cesty, jak reformu naplnit, se tak vede zbytečná debata o tom, proč vlastně reformu zavádět.
Dne 1. 9. 2016 by měla vstoupit v platnost novela školského zákona, která zavádí nový přístup k dětem se speciálními potřebami. Místo jejich umisťování do praktických a speciálních škol by měly nejprve běžné ZŠ aplikovat podpůrná opatření a teprve při jejich selhání navrhnout přeřazení do speciální školy.
Se zrušením přílohy Rámcového vzdělávacího programu ZŠ pro děti s lehkým mentálním postižením se z praktických škol stávají běžné základní školy. I ty by měly postupovat podle jednotného kurikula a hledat optimální naplnění vzdělávacích možností svých žáků.
S reformou se pojí řada obav. Některé jsou vyvolány odporem speciálních pedagogů z praktických škol, kteří se obávají o svou budoucnost, některé učiteli z běžných škol. Jejich společným jmenovatelem je fakt, že MŠMT nepředložilo dlouhodobý plán zavádění inkluze do českých škol a nezahájilo informační kampaň, která by obavy učitelů vyvrátila.
Doporučujeme:
- Jasné sdělení pro školy, jak se změní jejich práce po září 2016 a kdy přesně budou k dispozici peníze na implementaci.
- Zrealizovat pilotáž zavedení opatření podporujících inkluzi uvedených v paragrafu 16 ve vybraném regionu, následně vyhodnotit, a teprve poté implementovat celoplošně.
- Vytvořit plán jednotlivých kroků v reálném čase (letech).
- Spustit informační kampaň o přínosech společného vzdělávání směrem k veřejnosti, využít i pozitivních příkladů ze zahraničí.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je velmi pravděpodobné, že se 1. 9. 2016 nic podstatného v českém základním školství nezmění. To může být sice útěchou těm, kdo vznášejí obavy, na druhou stranu to ale může znamenat faktickou rezignaci na skutečně začleňování žáků se speciálními potřebami do běžných škol. Tento princip je přitom dlouhodobě naplňován těmi nejefektivnějšími vzdělávacími systémy (Ontario, Nový Zéland, Finsko) a sám o sobě není zpochybňován. Je nutno vidět rozdíl mezi principem a realizací. Místo, abychom hledali efektivní způsob zavádění inkluze, když ministerstvo školství vykazuje nepřipravenost na systémovou reformu, zpochybňujeme princip samotný. To je nesmysl.“
14 komentářů:
EDUin se probouzí ze zimního spánku??? Na požadované kroky (pilotáž) už není žádný rozumný čas. Opatrnický výkřik EDUinu jen opakuje nekritické vzývání tzv. úspěšných systémů, o kterých sám pan Kartou podal nedávno nicneříkající a polopravdivé svědectví, a stále vytrvale zamlčuje jednostrannost inkluze po Česku: informační kampaň by měla také upozorňovat na nesučitelnost ideje společného vzdělávání a existence víceletých gymnázíí a bobtnajícího soukromého exkluzivního školství. Byl to právě EDUin, který se od samého začátku k ministerské verzi inkluze "rychle a hned" stavěl s nekritickou podporou. Přichází s křížkem po funuse.
"Se zrušením přílohy Rámcového vzdělávacího programu ZŠ pro děti s lehkým mentálním postižením se z praktických škol stávají běžné základní školy."
No to nebude tak jednoduché. Podle připravované vyhlášky může být ve třídě běžné školy max. 1/3 žáků s potřebou podpůrných opatření. Kdepak by asi praktické školy najednou vzaly ty zbývající 2/3 žáků? Navíc k tomu většinou nemají ani personální ani prostorové podmínky. Jedinou možností je pro ně evidentně skutečnost, že se stanou školami zřízenými podle paragrafu 16 odst. 9 nebo že se přičlení k běžné škole a stanou třídami podle téhož paragrafu a téhož odstavce. Copak on si někdo opravdu myslí, že přeměna praktické školy ve školu běžnou je možné zařídit mávnutím kouzelného proutku? To si narozdíl o EDUINU nemyslí ani to nešťastné ministerstvo a zveřejnilo tři scénáře, jak by to mohlo vypadat.
Takže od začátku. Přínos inkluze, což je zejména posilování sociální soudržnosti, nikdo soudný nezpochybňuje. Aby byl tento cíl splněn, musela by být inkluzivní celá vzdělávací soustava, což se evidentně nechystá. Trend je spíše opačný, tj. rozvoj elitářských škol. Je-li tato námitka podle Eduinu demagogií, nelze vést žádnou rozumnou diskusi. To za prvé. Za druhé je zcela zřejmé, že vzdělávací soustava nemá personální a finanční podmínky potřebné k tomu, aby po provedení tzv. reformy bylo zaručeno přinejmenším udržení kvality vzdělávání všech dětí, tedy nejen těch postižených nebo sociálně "slabších". Dlouholeté zkušenosti s nedostatečným financováním školství není možné odbýt nejasnými přísliby, když si všichni dobře uvědomují, že inkluzivní model vzdělávání, má-li být funkční, je dražší než ten exkluzivní. Za třetí je tzv. reforma plná neodbornosti, populismu, propagandy a falešného humanrightismu. Jeden příklad za všechny: Zrušení přílohy (LMP) a její nahrazení jednotlivými IVP povede téměř jistě jen k bezduchému formalismu již teď přetížených učitelů, aniž by bylo komukoli jasné, k jakému zlepšení má tímto opatřením dojít.
Výše uvedené argumenty (a samozřejmě mnoho jiných) zaznívají z různých stran, nikdy nikým nebyly vyvráceny, oponovány, diskutovány, slyšíme a čteme jen normalizační propagandistický slovník, jak to údajně funguje ve Finsku (což mimo jiné např. paní Adamová na tomto fóru doložila konkrétními údaji, které toto propagandistické pindání položily na lopatky). Speciální pedagogové jsou obviňování, že jim jde jen o koryto, učitelé z běžných škol prý "nejsou připraveni". Houbeles, všichni vidíme ty rozpory, tu demagogii, tu propagandu, ty lži a ty nesplnitelné sliby a řekl bych, že učitelé už toho mají plné zuby.
Trend je spíše opačný, tj. rozvoj elitářských škol.
Otázka zní, proč je takový zájem o tento typ škol. Čím jsou vyjímečné, zvláštní. V čem spočívá jejich vyšší kvalita, jejich přínos.
Je docela ftipné, když nám pan Bob káže o Ontáriu a pod. Víte v čem je ten fórek? Oni tam žádné speciální školství neměli, oni se těm dětem nijak zvlášť nevěnovali.To jen my, čeští idioti, jsme vymysleli již dávno systém podpory, který nám závidí i ve světě(pozor, i v tom vyspělém světě).Tak to musíme skácet, abychom zrovna moc nevyčnívali.
Jinak o té demagogii. Ministerstvo demagogie vystartovala s další vlnou kampaně.No jo, kraje nechtějí poslouchat, Babiš se drze vzpouzí financovat, co naděláš? Musíš lhát, až se od huby práší.
Popirani holokaustu jakoz i pozitivnich prinosu inkluze bude od cervna trestne. Ted jen odpilotovat trestni sazebnik!
....odporem speciálních pedagogů z praktických škol, kteří se obávají o svou budoucnost...
aha, tak my krávy ze zvlášťky se bojíme o svou budoucnost a demagogicky popíráme přínosy inkluze?
Pan ZB píše o posilování sociální soudržnosti – dobře rozumím.
Je ještě nějaký jiný přínos? Vysvětlí mi někdo z EDUIN, SCIA, NUV, ČOSIV nebo MŠMT, v čem bude pro pepíčky přínosné, učit se v 9A číst, psát a počítat, zatímco spolužáci se budou zabývat rozdílem mezi elektronegativitou atomů.
Ví někdo z odpovědných, že na 2.st. praktické školy žáci teprve dokončují zvládnutí trivia?
Ví někdo z MŠMT, NUV... že
• skupina žáků s LMP není uniformní, je různorodá, má svojí dynamiku jako jakékoliv jiné skupiny
• utvářejí se zde normy chování (žádoucí i nežádoucí), vznikají systémy vztahů, konfliktní situace, mocenské boje, participace, spolupráce, tolerance,
• rozdíly mezi možnostmi žáků nejsou EXTRÉMNÍ, umožňují učitelům budovat ROVNOCENNÉ skupinové vztahy
• vyučovací metody ve skupině mohou být jak tradiční (oproti běžné škole, ale převládají NÁZORNĚ – DEMONSTRAČNÍ A DOVEDNOSTNĚ – PRAKTICKÉ METODY), tak metody aktivizující, které ale umožňují ROVNOCENNÉ zapojení všech žáků při např. heuristických nebo projektových metodách...
V čem je špatný segregovaný přístup? Nikdo nikde ještě nenapsal. Samozřejmě segregovat v jedné třídě 14 rezistorů vzdělávání taky není úplně ready, ale k těm rozhodně žáci s LMP nepatří.
Možná je záměrem MŠMT, pomocí inkluze přeměnit běžné školy ve školy praktické? Vlastně výstupy revidovaného RVP ZV to už předpokládají. Pak je tedy vše OK.
Tak to je nás ve škole 20 demagogů.
pomocí inkluze přeměnit běžné školy ve školy praktické
Přemýšlím o možnosti takového záměru už nějakou dobu, a trošku jsem se obával s tím vyrukovat. Ale když už jste s tím, pane Pane, sám začal...
Mám podezření, že někde v tak hlubokém utajení, že ani odborní konzultanti a experti na vzdělání o tom nemají tušení, existuje analýza pravděpodobného vývoje populace, které patrně dospěla k závěru, že pro zachování alespoň trošku udržitelného stavu je nezbytné dostat značné množství speciálních pedagogů, psychologů a asistentů přímo do běžných tříd tak, aby to nevypadalo jako šíření poplašné zprávy. Nespíš nějakého vskutku geniálního stratéga napadlo zamaskovat tuto nezbytnost inkluzí.
Kdo to je, se ale veřejnost nedozví ani za padesát let. Některé skutečnosti se prostě neodtajňují. Namátkou třeba, kdo skutečně postavil pyramidy, zabil Kennedyho nebo vycvičil Ovčáčka. Leda možná... kdyby se podařilo řádně rozklíčovat toho Nostradáma nebo šifru mistra Leonarda.
Otázka zní, proč je takový zájem o tento typ škol. Čím jsou vyjímečné, zvláštní. V čem spočívá jejich vyšší kvalita, jejich přínos.
Předpokládám, že otázka je spíše řečnická, přesto zkusím načrtnout odpověď s poznámkou, že teď nehodnotím, je-li to dobře či špatně.
1) Při vzdělávání je efektivnější soustřeďovat děti s podobnými schopnostmi a výkonností.
2) Chytří, zdraví, bohatí a úspěšní většinou netouží být vzděláváni společně s chudými a postiženými. Obdobně mnoho rodičů chce, aby škola sdílela jejich hodnoty, ať jsou jakékoli (náboženské, národnostní, etické, filozofické či jiné).
3) Řada rodičů prostě jen hledá trochu lepší podmínky (např. méně dětí ve třídě), než které jim může nabídnout přetížené a podfinancované veřejné školství.
Děkuji paní Karvaiové (15:48). K demagogii o tzv. inkluzi, de facto útoku na české školství, netřeba nic dodávat.
K otázce zájmu o soukromé školy bych ještě dodala, že podnikání ve školství je dobrý byznys, který umí dobře pracovat i s reklamou.
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Robert Fulghum
Už jsme zase u toho pane Pytlíku. Do školy povinně na pět let a pak jen dobrovolně.
Dnes se mé děti vrátily znuděné ze školy, která je tzv.výběrová. Záměrně jim ničím dětství v segregované škole zejména z přesvědčení platnosti bodu 1, který popisuje ZB v //5. ledna 2016 19:20//. Škola má o žáky postaráno. To ji nenutí dělat nějaké kvalititavní změny v didaktických metodách, což mě velice mrzí, protože frontální výuka opravdu někdy ubíjí. To nikdo panu Šteflovi nevyvrací. Většina zde diskutujících příčiny zakonzervovaných škol mnohokrát popsala. Ale abych ještě ukázal své pokrytectví:„Raději nechám své děti několik málo hodin se nudit nepotřebným balastem než je pak „obohacené“ na duši i těle vozil po různých doktorech.“
Pro zlepšení výuky ve školách je potřeba řada změn. Ale paní ministryně se rozhodla zlepšit kvalitu škol tím prostým způsobem boření a rušení InkLUZÍ.
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce...
Do školy povinně na pět let a pak jen dobrovolně.
Z toho mi plyne snad jen jediný závěr, tedy povinných pět let školy mateřské.
A to bych i bral. Děti by měly alespoň dostatek času odnaučit se počurávat, jíst rukama i polévku, oblékat si kalhoty na hlavu a chodit ven jen v ponožkách.
Okomentovat