Rudolf Bláha: Zamyšlení nad vyjadřováním v diskusi

Wednesday, January 27, 2016 ·

Diskusní příspěvky ke svým článkům si zpravidla přečtu pečlivě. Má to pro mne význam především ten, že mi poskytuje zpětný pohled na článek. Diskusí k ostatním článkům přecházím jen sporadicky. Někdy přinášejí i zajímavé myšlenky, ale mnohdy bývá diskuse příliš rozsáhlá a tím nedostupná. Za brak a póvl pokládám ty příspěvky, kde se autor neumí slušně a s respektem k autorovi vyjádřit, když zastává opačný názor a když k ponížení autora musí používat hrubé češtiny s gramatickými chybami a množstvím vulgarismů. Patří sem i chyby ve slohu, které zvlášť ukazuji na duchovní úroveň přispěvatele.

Před několika léty se mi dostala do rukou kronika, jejímž autorem je zemědělec pan Kandler. Kroniku sepisoval od doby, kdy nastoupil jako rakouský voják do První války. Ilustruje dobu až po združstevňování na vesnici. Pozoruhodné je, že zemědělec se ve své kronice nedopouštěl chyb, i když jeho vzdělání bylo jen obecná škola. Dvoje noviny můj návrh kroniku zveřejnit bez otálení zveřejnily.

Nedá mi to, abych neporovnal vyjadřovací schopnost pana Kandlera, který psal kroniku svojí upracovanou rukou zemědělce s diskusním příspěvkem, jenž se skrývá pod šifrou laimes28 v diskusi k mému článku Inkluzování. Zde je příspěvek do diskuse. Má jen jedno souvětí:

další pidlomajstr (mistr pidlovin) co zapnil papír písmenky,je roztomilé, jak ze sebe nadšeně dělá trotla,reforma "Nejedlého" má s nejedlým společného pouze to,že ji jako ministr předložil do vlády,jinak vznikla v rezortu Kopeckého,tato reforma jednak odstranila chlív,jednak reagovala na poválečný stav vzdělání,a jednak byla podřízena výchově vzdělaných lidí pro průmysl a zemědělství,že služka může řídit stát znamenalo ,že i člověk poměrů nuzných,pokud je chytrý,může dosáhnouti vzdělání a s ním řídit stát,tato reforma byla plánována na cca 30 let,v letech 70. zde byl pokus o vytvoření nového systému,který ale skončil hned na počátku,pak konečně přišel listopad 89 a s ním bouřlivý rozvoj vzdělanosti v našich zemích,nicmémě stále na fundamentech "Nejedlého" ,přesněji Kopeckého,nenašla se doposud žádná politická síla schopná a ochotná vytvořit nový vzdělávací systém,takže nyní stále otevíráme deštník,stále na základech nejedlého,jak zaprší z Bruselu,jelikož autor stále ještě nepochopil,že jsme v eu,žijeme v tržní ekonomice,kde to funguje jako v hospodě, "kdo platí- ten poroučí muziku" a bez peněz eu bychom si toho ve školách moc nezafidlili... *** nejde o to, jestli s tím souhlasím nebo ne,ale konstatoval jsem fakt,který většina obyvatel naší země jaksi stále nechápe *** po vojně jsem jako mladý,svobodný kantor byl poslán na venkov s tím,že si tam odsloužím své začátky a jako chlap bude přešpeditýrován domů do města na střední školu,tak to tehdy na "školském" fungovalo,ale mně se na vsi tak zalíbilo,že když si mne po dvou letech zavolali a řekli,že mohu přejít do města,tak jsem k jejich úžasu odmítl a pobyl na vsi šťastnou pětiletku,pak jsem se oženil,šel se připomenout na okres a oni mě přešoupli na učňák,přičemž tehdy elitní-měl jeden učební obor (třídu) maturitní (a měl jsem to pět minut za barákem),vcelku pohodička,a pak bum-89,učňák šel i s celou fabrikou do kopru,pak nová a největší sídlištní škola v okrese,po dvou letech zbabělá dezerce na vesnici,tam klidné prostředí na přivýdělek,časem můj (snadný a nenáročný)přivýdělek převýšil můj učitelský plat a já si uvědomil smutný fakt,že si více vydělám,když místo abych lidi vzdělával,budu z nich dělat idioty,smutný fakt,ale v tržní době rozhodující,několik šťastných let a řízením osudu nucený návrat do rodného maloměsta a návrat do školství,které se stalo strašnějším,,než když jsem odcházel,a tento fakt jsem vnímal mnohem intenzivněji,jelikož mé myšlení bylo jinak nastaveno a já se musel zase přizpůsobit mentálně školnímu prostředí,abych v něm vydržel,zdařilo se to tak napůl,takže mne berte s rezervou a nad mými názory,nepohoršujte


Po opakovaném přečítání musím konstatovat, že obsahu v diskusním příspěvku nerozumím. Proto nevím, zda mám za vyjádření poděkovat nebo se hanbit. Právě proto jsem se rozhodnul na toto souvětí reagovat. Je to poprvé, co v mé hlavě víří myšlenky, které si nedovedu uspořádat a jejich původ je právě ve stylu diskuse k článku. I když to nerad dělám, budu je číslovat.

  1. Se slovy pidlomajstr a pidlování se potkávám poprvé. Proto jsem se dotázal Slovníku spisovného jazyka českého a vševědoucího Googlu. Ani jeden z nich mi neodpověděl. Google mi podstrčil jako náhradu slovo pytlovina. I s obrázkovými ukázkami struktur látek pro výrobu pytlů. Jsem si vědom, že nová slova pojmenovávající pojmy v jazyce vznikají. Zpravidla však autor přiblíží a osvětlí jejich strukturu. 
  2. Dále proto si nevšímám slov nezafidlili a přešpeditýrován. Slovo přešpeditýrován je sice uvedeno slovníkem cizích slov, ale je uvedeno jako špendýrovat a má význam dopřát někomu něco, dopřát si. 
  3. Takže ze sebe jsem nadšeně udělal trotla. Poznamenávám, že „trotl … (z něm.) zhrub. velký hlupák, pitomec, idiot“. Jistě toto přirovnání autorovi udělalo dobře. Buď mu jeho blaženost z urážky požehnána. I když se neznáme. 
  4. Soudruh Kopecký prý odstranil chlív … Odvolávat se na tuto komunistickou stvůru by mělo být snad trestáno.“ Václav Kopecký patří k největším viníkům justičních vražd a zločinů padesátých let minulého století (zvlášť odpornou je, pomineme-li ještě více postihované demokraty, jeho likvidační řeč, která předcházela uvěznění a mučení vdovy po Janu Švermovi Marie Švermové).“ Už starý Dajčr, také zemědělec, jej za jeho života označil za neřádného spolupracovníka Gottwalda, a to spolupracovníka goeblsovského typu. 
  5. Pane, alias laimes2, Vy jste se mi příspěvkem k mému článku představil jako učitel. Proboha, co jste vyučoval? Proboha, jak jste prostřednictvím svého vyjadřování, kterým jste se představil v diskusi, připravoval děti k maturitě? Vždy jsem měl představu, když někdo vstupuje do veřejného prostoru a chce něco vyjádřit, měl by dodržovat alespoň ta nejzákladnější gramatická a stylistická pravidla svého jazyka. Vždy jsem měl velmi dobrý pocit z toho, když moji kolegové, vyučující českému jazyku, se vyjadřovali lahodnou spisovnou češtinou. Byl jsem rád, když mi opravili mé mnohdy kostrbaté vyjadřování. Moje odbornost (matematika, fyzika, elektrotechnika) je sice poněkud od české filologie trochu odlišná, přesto mne vyjadřování pro veřejnost s hrubými chybami, vulgárnostmi a urážkami připadá unfair. 
Na závěr: Domnívám se, že by se našemu jazyku měla věnovat větší pozornost vůbec a neměli bychom se podřizovat oné rozgajdané (slovakismus) mluvě, kterou nám představuji někteří herci, aby snad zvýšili svoji popularitu, a někteří sportovci, s trénovanými svaly více než hlavou.

A co s takovými diskusemi? Nevím.






4 comments:

tyrjir said...
January 27, 2016 at 2:38 AM  
This comment has been removed by the author.
tyrjir said...
January 27, 2016 at 2:50 AM  

I dobře napsaný článek může být v diskusi upozaděn tím, že si v komentářích k němu někdo odpustí dost trapným způsobem svůj adrenalinový ventil. Ostatním se pak ani nechce v takovém prostředí seriózně diskutovat. Bohužel. J. Týř

Tlumočník said...
January 27, 2016 at 7:57 AM  

Patří sem i chyby ve slohu, které zvlášť ukazuji na duchovní úroveň přispěvatele:

Dvoje noviny můj návrh kroniku zveřejnit bez otálení zveřejnily.

mirek vaněk said...
January 27, 2016 at 12:35 PM  

Škoda slov.
Zbytečná ztráta času číst tento článek.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.