Představa, že poznání je nutné nastálo vyrýt do šedé kůry, se přežila, protože internet nabízí nekonečně velký záložní disk
Na tomhle principu se moderní školství zrodilo kdysi v 19. století. Škola měla tehdy svým způsobem monopol na zprostředkování informací o světě. A jistá nuda k jejich výkladu tak nějak přirozeně patřila. Brala se jako daň z privilegia vzdělání a systém vyžadoval překonat ji vůlí.
Dnešní studenti ovšem vyrůstají v úplně odlišném světě než jejich otcové a matky. Nemalá část informací, které se v lavicích dozvídají, je jim dostupná na internetu pár kliknutím myši. Představa, že poznání je nutné nastálo vyrýt do šedé kůry, se přežila, protože internet nabízí nekonečně velký záložní disk. Mnohem důležitější je umět se v něm dobře orientovat a rozlišit, co je důležité.
11 komentářů:
Na internetu je i Mein Kampf, šamani, výroba bomby, šarlatáni, ... Tolik zábavy snad ani neunesu. V Respektu uvnitř je ještě krásný článek o tom, jak se ve všeobecném vzdělávání na gymnáziích mrhá drahocenými hodinami na organickou a anorganickou chemii, Ohmův zákon, elektromagnetickou indukci, ... Botlík, Štefl, Kartous. My už snad jiné experty na školství nemáme.
Jsem jednoznačně pro zábavu ve škole. Dostala jsem pod stromeček spoustu knih a tak by bylo fajn,vzít si je do práce a pěkně si v hodinách počíst, žáci ať si najdou dle svého gusta.Proč by zábava měla být privilegiem pouze pro žáky.Žádám plnou inkluzi, tedy rovnoprávné začlenění učitelstva mezi žáky..
rovnoprávné začlenění učitelstva mezi žáky
Tak já třeba jsem k tomu okolnostmi tlačen už drahně let. Jako klídek, po nikom nic moc nechtít, nikoho ničím neobtěžovat, rozdat jednušky a nazdááár. Vždycky, když se k tomu už už schyluje, a začíná se mi ta vzdělávací abstinence dařit, objeví se nějaký pomatenec, že by se přece jen rád něco naučil, já si k tomu čuchnu, a už v tom zase lítám. Závislost je sviňa...
A tohle je slavný Respekt! Co zbývá?
Těžko říct, kdo vymyslel titulek Zábavu do lavic. S tím článkem má máloco společného.
Ale až ten článek budete číst, pamatujte, že není o vaší škole, ale škole většinové, průměrné. A myslete na všechny ty dospělé kolem sebe, kteří z právě z vašeho oboru umějí jen něco málo nebo třeba nic.
myslete na všechny ty dospělé kolem sebe, kteří z právě z vašeho oboru umějí jen něco málo nebo třeba nic.
To jako kolegy ze sboru, nebo představitele státní správy a samosprávy ve školství?
Článek v Respektu jsem četl a samozřejmě s ním nelze nesouhlasit. Nicméně nepovažuji za šťastné uvádět jako hlavní důvod pro změny to, že vše je na internetu. To je jenom jeden z mnoha důvodů, který změny v učení a organizaci vzdělávání vyžaduje.
ON
Článek v Respektu jsem četl a samozřejmě s ním nelze souhlasit. Nicméně nepovažuji za šťastné zpochybňovat nutnost podstatných změn ve školství kvůli nerealistickém snění lidí, kteří nemají představu o tom, jak obtížně je někoho něco naučit (a zřejmě ani o tom, jak obtížně je něčemu pořádně porozumět). Hromadný výskyt takových jedinců v médiích, je jen jedním z mnoha důvodů, které na nutné změny ve vzdělávání ukazuje.
ten přihlouplý nadpis jsem si vyložil tak,že žáky máme nechat v lavicí odpočívat a vesele relaxovat,aby po návratu domů usedli odpočatí a v dobrém rozmaru ke svým pc a začali plnohodnotně na internetu studovat
Před více než 50 léty jsem si vlastnoručně udělal tranzistorové rádio v krabičce od mýdla. Ve škole jsem seděl z bezpečnostních důvodů v zadní lavici a při méně záživných hodínách jsem ho měl v lavici a poslouchal ho přes sluchátko. Dveře do třídy byly taky vzadu. Jednou takhle vstoupil do třídy ředitel zrovna když jsem si sluchátko nasazoval. Rádio mi bez řečí vzal a vydal mi ho pak až na konci školního roku. Respektoval jsem to. V té naší škole to tak totiž bylo stanoveno (umožněno) a nebyla to špatná škola. Dnes se s podobnými věcmi při výuce mnozí učitelé zřejmě smířili. Kdo si hraje přeci nezlobí, doufají. S pozdravem Chléb a hry nám všem (?!)
J. Týř :-)))))
Ano! Více zábavy do lavic! A tím i více zábavy do života rodin i celé společnosti! Je to bezpečné, tak co!
Nikomu nepřeji zažít šok, když váš teenager ajťák (z elitního gymnázia) na Štědrý den při instalaci světelného řetězu na stromek strčí do zásuvky cosi, z čeho kouká jeden drát do prostoru. Myslel si, že je to v pořádku.
No, hlavně, že se nikomu nic nestalo.
Prostě, většina věcí se skutečně musí "osahat", s tím ani internet nepomůže. Kdysi se na základkách v dílnách vyráběly lampičky, dnes se to děti učí frontálně interaktivně digitálně. A to je průser jako mraky.
Okomentovat