Ing. Luděk Blaha alias Nico Pytlík je učitelem informatiky na gymnáziu a prarodičem žáků ZŠ. Patří k doyenům diskuzí na České škole, které by bez něj snad ani nebyly.
Jaké jsou tři největší problémy českého regionálního školství
- Ředitelé škol,
- rodiče žáků,
- pokřivená společnost.
Jak hodnotíte průběh přípravy společného vzdělávání?
Mají se využívat možnosti systému, nevymýšlet jiný.
Jaký je váš názor na povinný předškolní ročník v mateřské škole?
K žádnému výraznému zlepšení nepřispěje.
Jaký je váš názor na jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol?
Povinně i pro žáky nižších víceletých gymnázií.
36 komentářů:
Naprosto souhlasím!
no konečně ! už jsem ty plky těch ředitelů,školských náměstků a ministerských úředníků co to naše školství tady tolik let ku..ví nemohl číst
V pořádku. Odpovědi stručné, výstižné a pravdivé.
"rodiče žáků,"
To Vás feřtekisti jako Botlík nebo Šteffl sežerou zaživa...
Určitě se vyjádřím, ale až se vrátím za svojí pravidelné psychoterapie, tedy tělesné práce v kůlně a na podzimku.
Tleskám, konečně mistrné pojmenování vnějších problémů. Uf, už sem se lek, že by snad někdo něco naprášil na učitele, ale...typicky, o učitelích ani zmínka. Vždy jsou problémem ti ostatní, společnost, úřednictvo, rodiče. Ještě žáky jste do toho koktejlu zla mohl přimíchat.
Školu tvoří učitel a jeho žáci. Nemohou být problémem školy, jsou-li školou.
To je stejné, jako kdyby se řeklo, že problémem manželství jsou manželé.
Ostatně, otázka zněla na tři největší problémy. Pokud by měl být výčet kompletní, i na žáky by se dostalo
Výborně! Hezký den všem učitelům a jejich žákům.
A Tajný Učitel anketu nevyplnil?
Tajní anonymní učitelští srabi jsou zcela jistě jednou z vnitřních příčin školského marasmu.
Tajný ji určitě vyplnil. Ale tajně.
Zatímco Anonymní z 21:30 je odvaha sama ;-). Někdo má prostě důvody, zůstat anonymní.
Jen předešlu, že anketu jsem vyplnil bez otálení, během času napsání textu. Tím nechci zdůvodňovat drobné formulační nepřesnosti, spíš podpořit pořekadlo, 'co na mozku, to na klávesnici'. Vezmu to, s dovolením, od konce.
4. Pokud mají být povinné zkoušky na maturitní obory středních škol, pak vyšší víceleté gymnázium je střední škola s maturitou. Ale až to vyšší gymnázium.
Nevím, jestli to vešlo do obecného povědomí, ale existují školy končící maturitou tak zoptimalizované, že začínají už školou mateřskou.
3. Povinně nepovinný pobyt ve školce může lecčemus pomoci, ale sám o sobě není spasující.
Do základních škol se chodí povinně od jaktěživa, a problémů je víc než dost. Nakonec, netajím se tím, že jsem přesvědčen, zdůrazňuji intuitivně, o perspektivně vyšší efektivnosti a kvalitě zcela nepovinného vzdělávání. Přestože máme v populaci vysokou míru gramotnosti, v dnešním globalizovaném světě to mnoho neznamená, a nadto je naše školství kritizováno šmahem.
2. Nechci to zlehčovat, ale příprava společného vzdělávání není až tak významná vzhledem k otázce společného života. Ale to je jiná debata. Systém podpory dětí s různým vzdělávacími překážkami, který by nám správně měl svět závidět, je soustavně a cíleně tlumen, a přecházíme na systém, který je v nám ku příkladu dávaném světě provázen nižší gramotností populace.
Jestli se v přechodu budeme plácat ještě dva roky nebo deset let, je z dlouhodobého, a spíše setrvalého hlediska v podstatě jedno.
Pokračování
1. V uvedení těch největších problémů nejsem soudržný. Přívlastek pokřivený měl být u všech tří položek, jakkoli by mohlo být dovoditelné, že první dvě se netýkají všech představitelů, ale doopravdy jen těch pokřivených. Kolik jich je, a jaký mají vliv na celý systém je otázka, které může být zodpovězena jen z části, popřípadě jestli vůbec.
1.3 Společnost.
Kříví se nám, křiví, a oproti předpokladům se nenarovnává. Delikvent má zpravidla stále víc práv k uplatnění, než jeho oběť, kritériem pravdy je stále počet hlasujících, uzavřená smlouva nic neznamená, natož dané slovo, čest už je pojmem víceméně knižním. O takových pikantnostech, jako je zděšení 'civilizovaného' světa z pohrůžky, že ten skandinávský vrahoun hodlá držet hladovku, protože se cítí být osamělý ve vězení, kde tráví po třech měsících za jednoho každého zavražděného, už ani nemluvě.
1.2 Rodiče
Vzpomenete si někdo, kdy vám rodič poděkoval za to, co jste jeho dítě naučili, že jej i vychováváte, když on si s ním mnohdy neví rady? Slyšeli jste někoho z kolegů, že by řekl žákovi, jak to že ta kráva, tvoje matka, nedohlédla, abys udělal úkol, pošlu na ni sociálku.
Ta šaráda 'Rodiče vítáni' není pojata tak, jakože je tedy vpustíme do školy, ale jak to zaonačit, aby konečně přišli, a začali se o vzdělávání svých dětí zajímat. Nejen proč to, že nemají jedničky. Odpustím si líčení situace, když jsem rodiče naposled zval do hodiny.
1.1 Ředitelé
Nebudu se zabývat jednotlivostmi, abych nebyl na základě aktuálního, a vlastně i dlouhodobého dění kolem mojí osoby nařčen z podujatosti. Jen si naopak vzpomenu, že nedávno jsem hovořil s člověkem, pod nímž sloužit vzdělanosti by mi bylo ctí. Zaměstnává mého žáka, mého spolužáka, není z malého města a má křivku normálního rozložení četnosti výskytu čehokoli. Tím chci doložit, že existují i ředitelé nepokřivení, stejně jako rodiče, samozřejmě. Ale k věci.
Včera jsem byl na odborářské konferenci sekce středních škol. Mimo jiné nám tam pan Finke z ministerstva školství povídal o podstatě nového systému normativů financování regionálního školství. Musím říci, že velmi pečlivě a snad i pro mne pochopitelně. Nebudu se vyjadřovat k systému, ale k smyslu plánovaných změn. Tedy, jak jsem je pochopil já.
Zdá se, že ředitelé škol, bez ohledu na svoje kvality pedagogické, odborné i lidské jsou vedeni snahou získat a udržet ve škole co nejvíce žáků, a to za každou cenu i s problémy takové tendence provázejícími. Prý až sedmdesát tisíc na žáka. Zde nutno připomenout mnohé příspěvky v tomto smyslu třeba pana poste.restanta.
To znamená, že ředitelé se chovají v nezanedbatelném počtu tak, že vzhledem k nápravě pokřiveného systému našeho školství je nezbytné sáhnout ke změně vpravdě revoluční. Asi nebude změna ideální ve všech směrech, ale nemám jediný důvod panu Finkemu nevěřit, že konkrétně on dělá všechno proto, aby se k ideálu blížila co možná nejvíce. A po těch letech zkoušení nebohého žactva, jsem dostatečně způsobilý k tomu, abych nabyl přesvědčení, že pan Finke věci rozumí, aniž bych jí nutně a zcela rozuměl já. Cílem tedy je, cituji ze svých zápisků, že 'cti dbalé školy budou přijímat kvalitu a držet úroveň'. Rozumějme cti dbalí ředitelé. Takže něco tuší už i na tom ministerstvu. Nejen v Pytlikově.
Ještě považuji za vhodné připodotknout, že Pytlikova anketní fotografie je zřejmě použita z webu Pirati.cz a že členem Pirátské strany jsem právě rok.
A pak ještě, že autorem fotografie je mistr Jan Vávra, takže si jí cením mnohonásobně. Už jen proto, že pan Vávra je příjemný a vstřícný člověk. Dal mi lehce nahlédnout do řekněme profi světa, čímž jsem nabyl drobného pocitu, že se v této oblasti nedopouštím při zkompetentňování žactva žádných podstatných chyb.
Pane Blaho,
zaujalo mě vaše přesvědčení, byť intuitivní, o perspektivně vyšší efektivnosti a kvalitě zcela nepovinného vzdělávání.
Dospěl jsem asi před čtvrtstoletím k úplně stejnému závěru jako vy, i když nejspíš z opačné strany. Z vašich dřívějších vyjádření soudím, že jste více než já uvažoval o problémech, jež způsobují učitelům žáci, kteří sice ve škole musejí být, ale vzdělávat se nechtějí. Já jsem zase přemýšlel spíše o dopadech, které má na učitelské povolání skutečnost, že tahle práce má zajištěn odbyt bez ohledu na to, jak kvalitně je odváděna. Ovšem za cenu, že potom o jejích podstatných náležitostech nerozhodují učitelé, ale někdo úplně jiný a často nepříliš kompetentní.
Vím, že stejně jako je hodně žáků, kteří by se vzdělávali, i kdyby nemuseli, je také hodně učitelů, kteří systematicky pracují na tom, aby jejich práce kvalitní byla. Na obou stranách, tedy mezi žáky i mezi učiteli, je ovšem také dost takových, kteří to těm ostatním kazí. Podle mého názoru mj. kvůli tomu, že základní vzdělávání je povinné.
Hledám tedy, na čem bychom se my dva mohli shodnout.
a) Chceme oba, aby společnost, v níž žijeme, byla jako celek co nejvzdělanější?
b) Dokážeme – při případné shodě na a) – oba respektovat, že si pod vzdělaností člověka nemusíme nutně představovat úplně totéž?
c) Dokážeme – kdybychom se shodli na a) a víceméně i na představách o vzdělaném člověku – oba respektovat, že způsoby, jak (se) efektivně a kvalitně vzdělávat a vzdělat, mohou být i velmi rozdílné?
Abych byl správně pochopen: nepředstavuji si, že by zrušením povinnosti absolvovat základní vzdělávání nastal ráj na Zemi. Nepochybně by to vyvolalo zase jiné problémy. Myslím si nicméně, že uvažování o tom, co ta povinnost přináší a odnáší, je velmi užitečné.
Souhlasím s panem Botlíkem, že v současnosti je povinná školní docházka nutnou praktickou společenskou potřebou, z níž je umožněna výjimka (domácí vzdělávání). Souhlasím, že diskuse o rutinérství ve školách i o alternativních přístupech může a má něco přinášet tzv. veřejnému zájmu v jeho pravém slova smyslu a že není správné ji vyhrocovat. K tomu je ale nutno podotknout, že to vyhrocování je především na straně propagátorů alternativních přístupů ve vzdělávání, kterým dost nepochopitelně dávají média vice prostoru, než lidem ze školství.
Diskutovat dnes o možnosti zrušení povinnosti základního školního vzdělávání by myslím byla tak trochu diskuse typu "Jaký ten budoucí komunimus vlastně bude?" :)) Jak to ve vzdálené budoucnosti bude, o tom rozhodne, jaký scénář budoucího společenského vývoje se v příštích deseti dvaceti létech začne naplňovat. Dnes už je robotizace ve vyspělých státech na takové výši, že produktivita práce může hodně vzrůst a uvolní se prostředky na realizaci věcí, o kterých se nám dnes může jen příjemně snít. To je ta dobrá varianta, která může nastat jen tehdy, jestli se nestane něco mnohem a mnohem horšího ...
J. Týř
"Hledám tedy, na čem bychom se my dva mohli shodnout."
Pánové, jen to ne, prosím. Konsensus jako cíl patří do politiky, ne do diskuse. Diskuse je výměna názorů, které je třeba obhájit. Slovíčkaření pana Botlíka na způsob jin-jang po česku jej usvědčuje, že nehledá. Sleduje svůj cíl. Jak sám píše, činí tak cílevědomě už čtvrt století. Jen tak na okraj toho "rouhání" se mi vybavila myšlenka, snad Jana Procházky: "Jinak čte národ, který čte už dvě stě let, a jinak národ, který je rád, že čte." Proslýchá se, že vadí už i národy.
Vzdělávací rudé brigády?
Neoliberálně pojaté aktivity eduoutových aktivistů vykazují myslím znaky jakýchsi agresivních revolučních brigád, které chtějí dosáhnout změnu vzdělávacího paradigmatu oslabením pedagogiky ve veřejném školním vzdělávání a škol vůbec. Někdy trochu předstírají, že jim jde o partnerskou diskusi, ale vzápětí dokáží, že o tu jim nejde. Viz třeba zdánlivě podaná ruka páně Botlíka panu Blahovi o tři příspěvky výše a k tomu viz téměř paralelně vyslovený diskusní šťouchanec páně Botlíka vůči témuž panu Blahovi:
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/jan-koupil-mozna-do-skoly-cenu-chodit-ma.html#comment-5807494777432316395
Souhlasím s panem Novotným, že konsensus s mnohými eduoutovými aktivisty není možný. To, co předvádějí je agresivní neoliberální vymývání mozků a v určitých situacích se ti nejaktivnější z nich chodí na Českou školu i předvádět, jak jsou schopní to těm učitýlkům natřít. Mrzí mne, že MŠMT a média příliš podléhají vlivu těch jakýchsi "Vzdělávacích rudých brigád" (VRB). Zítra ve dni s magickým datem 11.1.2016 mají někteří vrbisté seanci v Poslanecké sněmovně s Názvem "Diskuse Kdo má rozhodovat o školství a vzdělávání? Kdo nese zodpovědnost?" Uvidíme, možná, jaké moudro tam z nich zase vypadne :))
J. Týř
Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_8.html#comment-2785432380970753156
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rud%C3%A9_brig%C3%A1dy
http://www.ceskaskola.cz/2015/12/11-1-diskuse-kdo-ma-rozhodovat-o-kdo.html
"Zatímco Anonymní z 21:30 je odvaha sama ;-). Někdo má prostě důvody, zůstat anonymní."
Taky anonymitu třeba tajnému nevyčítám. On je vůl a to je jeho mínus, nikoliv anonymita.
Bohužel jsem se setkal s problémy, které neanonymita přináší a více problémů hrozilo kupodivu mému okolí a obecně jsem si podepisování užil vcelku dost. To ovšem pane Šteffle jako skleníkový odborník asi nepochopíte.
Ale já přece proti vaší anonymitě nic nemám. Prostě máte důvody. Reaguji na to, že jí někteří opakovaně vyčítají Tajnému, ale vám ne, což mně přijde legrační.
Tajnému jsem začal vyčítat anonymitu až tehdy, když opustil věcnost a začal s osobními útoky. Nevadí mi ani taková "zajiskření", ale měly by být podepsané. Necítíte, že je mezi tím přece jen určitá hranice? Bez ohledu na neblahou zkušenost?
Možná jsem to měl už udělat dříve, ale rád bych uvedl, že identita Tajného učitele je redakci známa, patří i mezi autory článků. Řada anonymních nebo pod pseudonymy diskutujících čtenářů nám stejně jako on už napsala a svou identitu odhalila, případně k problematice i napsala pod svým jménem nebo pseudonymem článek. Důvody anonymity chápu a plně je respektuji.
Chtělo by se říci, jak příznačný obraz naší společnosti.
Možná pěkně uhlazené články o mravnosti, sounáležitosti, ťuti muti laskavé a všeobjímající... co jen přemáhání a násilí na vlastní duši to stojí. Kompenzace občasnými kyblíky špíny se hodí. Kyblíkářů všude dost. Mám to denně takřka z první ruky. Navrch etiky plno, a vespod hnojný chlív.
Ale, když už o tom jde řeč právě tady, nevzpomínám si, že bych v té anketě uváděl i svoje krycí jméno, pod kterým běžně vysupuji ve svém občanském životě. Hezky s fotečkou, a dokonce i s titulem, který uvádím jen vyjímečně do ouředních listin. Takže dík, Janku.
Mně je to samozřejmě jedno. Stejně mě už mocipáni okresního formátu melou. Drahně let.
Nico Pytlík svou identitu v diskuzích na České škole nikterak netajil. I diskusní novic ji snadno nalezl viz třeba http://www.ceskaskola.cz/2015/09/prohlaseni-ke-zverejnenym-zaverum.html#comment-4187961215116546263.
Podepsal jsem se svou podstatou, tedy
Nico Pytlik, zdůrazňuji Pyt-lik. Néé Pytlííík.
Do pytla už jednou...
Ono na té čátce zase až tak moc nesejde. Ale otec nás vždycky vedl k tomu, abychom dbali dobrého jména rodiny. Byl to vzácný člověk. Čestný, odborně zdatný. Neměl to lehké. Paznechti jej nenáviděli do krve. Nelezl jim do zadku. Tenkrát se to neodpouštělo.
A dnes to není lepší.
To jako že se má přijít s coming-outem "who is who"? Jsem já anonymní, když jsem sám sobě známý? A vyčítá někdo poste.restante jeho značku, když vše, co napíše, jakoby psal za mnohé z nás?
Anonymitu chápu. Je někdy nutná neboť množství peněz k přerozdělení je velké a zájemci o ně jsou mocní a protekce a kamaráčofty vládnou nejen podnikání a politice.
Prozrazení identity řady lidí, kteří se zde nebojí mluvit pravdu není dobré. Podnikatel, si může dovolit víc než státní zaměstnanec. Hlídejte si záda. Držím vám palce.
vyčítá někdo poste.restante jeho značku...?
Tak třeba já ano.
Rád rozpoznávám slušné lidi v davu. A to platí i o mnoha dalších nejen tady.
Ty neslušné také, ovšem, ale ze zcela jiného důvodu.
"Největším problémem internetu je jeho anonymita," tak nějak podobně říkala paní Šiklová.
Okomentovat