Předtím, než pan Odehnal začne děsit rodičovskou a pedagogickou veřejnost, měl by si nastudovat upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příslušné novelizované právní předpisy, aby nešířil nepravdivé informace.
Informace o tom, že zrušením přílohy k rámcovému programu pro základní vzdělávání by měli žáci s lehkým mentálním postižením od 1.9. 2016 dosahovat stejných výsledků jako žáci bez tohoto postižení, je lživou a poplašnou zprávou, za kterou by měl pan Odehnal nést důsledky. Je-li jeho cílem vzbuzovat paniku v rodičích a učitelích, pak se mu to daří, ovšem takový cíl je zavrženíhodný. Pokud by si pan Odehnal skutečně přečetl upravený RVP ZV a nevycházel jen ze svých dojmů, zjistil by, že upravené očekávané výstupy odpovídající svou náročností očekávaným výstupům přílohy pro vzdělávání žáků s LMP se staly integrální součástí RVP. U každého vzdělávacího oboru (předmětu) je tak popsána standardní a minimální úroveň očekávaných výstupů, které jsou stanoveny pro základní vzdělávání. Pokud by si pan Odehnal nastudoval také vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných, zjistil by, že právě úprava očekávaných výstupů je jedním z podpůrných opatření, určená právě žákům s lehkým mentálním postižením. Dále by zjistil, že podpůrným opatřením je také mimo jiné pedagogická a speciálně pedagogická intervence, kterou lze realizovat ve škole individuální formou nebo např. vytvořením skupiny na určité předměty pod vedením speciálního pedagoga. Tedy opatření, které on sám doporučuje. V rozhovoru pro server Blesk.cz pan Odehnal uváděl i další nepravdivou informaci, že o zařazení žáka s lehkým mentálním postižením do základní školy praktické v současné době rozhoduje pouze rodič. Již od roku 2005 platí, že podmínkou přijetí do základní školy praktické je doporučení poradenského zařízení a rozhoduje o něm ředitel školy. V této věci se vůbec nic nemění a informace pana Odehnala může být poplašnou zprávou pro mnohé rodiče.
Vraťme se ale k upraveným výstupům vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením. Dle údajů z matrik základních škol v minulém školním roce individuálně integrovalo žáky s lehkým mentálním postižením více než 800 běžných základních škol (z celkového počtu 4100 ZŠ), přičemž více než 700 z nich vzdělává v individuální integraci do 3 žáků. Je tedy opět zřejmé, že informace uváděné panem Odehnalem o tom, že uváděné počty žáků s LMP v běžných školách jsou ve skupinové integraci, se nezakládají na pravdě. Škol, které individuálně integrují žáky s LMP je již násobně více než ZŠ praktických. Největším problémem pro běžné základní školy, které individuálně integrují žáky s LMP je v současné době odlišná minimální časová dotace pro jednotlivé předměty stanovená v příloze pro žáky s LMP. Žáci tak často kvůli splnění učebního plánu musejí navštěvovat předměty s jinými třídami a putují z kolektivu do kolektivu. Nejvýznamnější změnou v kurikulárních dokumentech je právě větší přiblížení učebního plánu běžného kurikula a přílohy. Zároveň je však na žáky s LMP pamatováno s vyšší disponibilní časovou dotací, aby bylo možné některé předměty nahradit pro tyto žáky smysluplnějším obsahem. Příkladů úspěšné individuální integrace žáků s LMP do kolektivu běžných tříd je naštěstí mnoho, stačí navštívit například ZŠ Poběžovice, školu kde je ředitelem další z poradců paní ministryně Mgr. Vladimír Foist.
Za inkluzivní vzdělávání také rozhodně nepovažuji prosté umístění dětí s různou mírou vzdělávacích potřeb do běžných tříd, jak předestírá pan Odehnal. Inkluzivní vzdělávání je takové vzdělávání, které usiluje o rozvoj učebního potenciálu každého žáka při současném co možná nejpřirozenějším složení žákovského kolektivu. V České republice zároveň nebylo nikdy uvažováno o tom, že by byly zrušeny všechny školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Stejně jako doposud ponechává novela školského zákona možnost zřizovat školy pro všechny druhy zdravotního postižení včetně mentálního. Novela školského zákona jednoznačně zlepšuje podmínky pro běžné základní školy, protože jim poskytuje lepší možnosti zajišťování podpory žáků se SVP, které vzdělávají. Z celkového počtu 4100 běžných ZŠ jich v minulém školním roce individuálně integrovalo žáky se zdravotním postižením 3175. Téměř každá škola již v současné době vzdělává také žáky se sociálním nebo zdravotním znevýhodněním, pro které však doposud nedostávaly žádnou podporu, přestože jim mají povinnost zajistit adekvátní podmínky pro vzdělávání. To právě novela zákona mění a přináší nároková podpůrná opatření i pro tyto žáky.
Pan Odehnal se také ptá na dopad rozsudku D. H. a ostatní proti České republice. K tomu lze opět využít data ze školních matrik. V reakci na přijímaná opatření a větší systémovou kontrolu vzdělávání dětí v základních praktických klesl počet dětí zařazených v kategorii mentální postižení v české populaci mezi léty 2009 až 2013 o celou třetinu. V České republice bylo ve školství v roce 2009 evidováno 3,1 % dětí s mentálním postižením, přičemž celosvětový výskyt lékařské diagnózy mentální retardace v populaci je dlouhodobě 1,8 %. Jedná se tedy o jasný doklad toho, že četnost přidělování „diagnózy“ mentálního postižení ve školství nekorespondovala se skutečným výskytem mentální retardace, což mělo přímý dopad na životy tisíců dětí, protože jim byly omezeny možnosti vzdělávání i pozdějšího profesního uplatnění. V roce 2013 byl již výskyt mentálního postižení v dětské populaci 2,1 %, tedy se více přiblížil skutečnému výskytu lékařské diagnózy mentální retardace. Je faktem, že největší dopad mělo nadužívání této kategorie speciálních vzdělávacích potřeb právě na romské děti, zejména ty pocházející z nedostatečně podnětného rodinného prostředí. Šance těchto dětí mohou vyrovnat opatření směřující k co možná nejčasnějšímu zařazení do některé z forem předškolního vzdělávání. Výzkumy ukazují, že jeden rok v přípravné třídě již signifikantní efekt nemá. Proto je třeba do budoucna spíše než rozvíjet přípravné třídy zvyšovat podíl těchto dětí na víceletém předškolním vzdělávání.
Protože nepravdivé informace šířené panem Odehnalem vzbuzují obavy u pedagogické i rodičovské veřejnosti, na tomto odkazu uvádím skutečné dopady novely zákona na mateřské, základní a střední školy zpracované na základě analýzy novelizovaných legislativních a kurikulárních dokumentů zveřejněné Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání.
Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, externí vyučující na PedF UK, poradkyně ministryně školství a ministryně práce a sociálních věcí, bývalá náměstkyně ministra školství a poradkyně Evropské komise
Klára Šimáčková Laurenčíková: Reakce na dopis Martina Odehnala poslancům k tématu inkluzivního vzdělávání
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
20 komentářů:
Titulu ma madam Laurencikova jak Karel IV. a Karel Schwarzenberg dohromady, ale pokud muze ukazat na nejaky priklad, kde jeji "geocentrický popis heliocentrickehi systemu" funguje, pak je to skola nejakeho dalsiho poradce pani ministryne. Ocividne se inkluze dari jen v blizkem okoli pani ministryne.
Je zvláštní, že podobné nepravdivé informace sdílí tisíce ředitelů škol a lidí, kteří s dětmi s LMP pracovali.Poněkud velký dav na to,aby někdo jako paní inkluzionistky ,mohly tvrdit, že něco není pravda. pan Odehnal situaci popsal sice ne právě akademickým jazykem, přesto NAPROSTO PRAVDIVĚ. Já jsem tedy ony RVP četla. A není mi jasné, proč se tedy zrušily osnovy pro LMP, když jsou zakomponované do nových )ale ne zcela, jsou tu i přese všechno v mnoha předmětech kladeny příliš velké nároky na žáky i v minimálních výstupech).
Tak už paničky přiznejte, že se to všechno dělá kvůli Romům.Ví to už stejně celá republika a jenom ze sebe děláte blbce. Romové JAKO nebudou chodit do zvláštních a JAKO budou mít základní vzdělání. A paničky jsou spokojené. No bodejť by ne, nese to nese.
Tyhle šiřitelky dobra likvidují společnost podobně jako ebola.
Statistika spolkne všechno.
Mmch. pan Odehnal. Tato "aktivistka" a "vlivová pracovnice", neb nic jiného není, by měla brzdit.
Paní Karvaiová, jen abych to pochopil, nová úprava RVP obsahuje tedy minimální požadavky na výstup diferencované podle míry postižení, nebo došlo pouze k tomu, že se prostě minimální požadavky na výstup snížily pro všechny? To druhé bych považoval za neskutečný zločin s obrovskými negativními dopady na budoucnost celé společnosti.
Tak jsem mrknul jak to "dělá" p. ředitel, poradce pí ministryně, ze ZŠ Poběžovice. Ve výroční zprávě 2014/2015 se píše: celkem žáků - 236/47% kapacity, cca 26 ped. pracovníků (bez ŠD), 23 postižených dětí atd. Kdybych převedl tato čísla na naší školu: 570 žáků/92% kapacity, 34 ped. zaměstnanců (bez ŠD), 32 postižených dětí, znamenalo by to, že by u nás ve škole v době inkluzivního vzdělávání mohlo působit cca 62 ped. pracovníků... No, školu vyženeme o "štok" a Babiš pustí navíc nějakou tu korunu...
Celý jsem to nepřečetla, padlo mě oko jen na toto v předposledním odstavci:
"V České republice bylo ve školství v roce 2009 evidováno 3,1 % dětí s mentálním postižením, přičemž celosvětový výskyt lékařské diagnózy mentální retardace v populaci je dlouhodobě 1,8 %."
Je pravda, že epidemiologické údaje o mentální retardaci jsou nejednotné, ale výskyt 1,8% v populaci je nějaký hodně nízký odhad. Např. Psychiatrie od Hoschla a kol.(vyd. Tigis) uvádí toto: "Běžně se všichni autoři shodují na 3-4% výskytu mentální retardace v populaci.... V Československu byl udáván 3% výskyt mentální retardace" (strana 804). Takže těch 3,1% dětí s ment. postižením ve školstvím není mimo. Jistě, můžeme debatovat o přesnosti statistik, ale rozhodně nelze říci, jak píše p. Laurenčíková, že 3,1% MR ve školství (které dokonce v r. 2013 kleslo na 2,1%) je nějakým "jasným dokladem" znevýhodňování nebo omezování možností vzdělávání a profesního uplatnění.
Rodičovskou a pedagogickou veřejnost neděsí pan Odehnal, ale MŠMT a přilehlé organizace.
„Informace o tom, že zrušením přílohy k rámcovému programu pro základní vzdělávání by měli žáci s lehkým mentálním postižením od 1.9. 2016 dosahovat stejných výsledků jako žáci bez tohoto postižení, je lživou a poplašnou zprávou, za kterou by měl pan Odehnal nést důsledky. “
Tato informace je skutečně lživou a poplašnou zprávou, za kterou by měli nést důsledky všichni, kdo se snaží přesvědčit rodiče dětí s mentálním postižením, že pokud budou jejich děti „inkludovány“, budou dosahovat stejných výsledků jako jejich nepostižení spolužáci. Zcela určitě tento názor nezastává pan Odehnal.
„Pokud by si pan Odehnal skutečně přečetl upravený RVP ZV a nevycházel jen ze svých dojmů, zjistil by, že upravené očekávané výstupy odpovídající svou náročností očekávaným výstupům přílohy pro vzdělávání žáků s LMP se staly integrální součástí RVP.“
Proč se tedy ruší Příloha , pokud obsahuje stejné výstupy jako „upravený RVP“?
V dalším odstavci se ovšem píše : Nejvýznamnější změnou v kurikulárních dokumentech je právě větší přiblížení učebního plánu běžného kurikula a Přílohy.
Proč se tolik bazíruje na individuální integraci žáků a mentálním postižením, když i školský zákon uvádí, že „Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy.“?
Pochybuji, že by pan Odehnal měl zájem šířit nepravdivé informace, aspoň já jsem v jeho článku žádné nenašla.
Klára Šimáčková-Laurenčíková je "sluníčko". Nepravdivé informace tady šíří úplně někdo jiný, pan Odehnal to není. Zavádět něco takto neověřeného do praxe je diletantismus a naprosté ignorantství.
Pan Odehnal srozumitelně popsal rizika neřízené plošné inkluze. Proto také nezvolil akademický jazyk .
Multifunkční přízrak v podobě poradkyně a vlivné pracovnice MŠMT už se mnohokrát snažil obhájit neobhajitelné.
Pokud jde o Poběžovice nebo Jáchymov - stačí se podívat na mapu a bude vám jasné , že tito ředitelé se snažili pouze zachování
školy a také chtěli pomoci dětem - aby nemusely dojíždět . Jednoduše : z nouze ctnost . Dříve ne vždy podle pravidel. Nyní jsou ovšem
vzorem.
Paní KL by místo spousty slov nejlépe přesvědčila o funkčnosti inkluze odbornou veřejnost tím, kdyby na jeden školní rok
vyměnila ministerskou židli za židli učitelskou. Mohla by ukázat, jak vše podle spousty příruček/ dosud nevydaných/ a legislativních nařízení v praxi funguje .
Pak by nebylo potřeba žádných dalších slov. Vím, tohle je v rovině sci-fi.
Realita tedy bude jen tristní . Proto- více článků pana Odehnala , jsou srozumitelné a praxí podložené.
Také mě zaujalo to uvažování aktivistky zelených Laurenčíkové. Tihleti zelení jsou mi záhadou. V jejich mozku (a není to jen zelený mozek Laurenčíkové) je evidentně důkazem pro chybu v měření odchylka od průměru. Čili, když průměrný muž měří na výšku 176 cm a já mám 174 cm, tak je to holt důkaz toho, že jsem se špatně změřil. Přesně kvůli těmto "myslitelům" je potřeba mít povinnou maturitu z matematiky. Čím více se ve veřejném prostoru rozpínají tito intelektuální deprivanti, tím hůře.
Uvažuji úplně stejně. Ultralevicoví "aktivisté" ("sluníčka") jsou zhoubou nejen školství. Jde o několik desítek lidí, kteří jsou slyšet naprosto všude. Od ČT po MF DNES, pač nemají nic jiného na práci. Kdo proboha financuje ony neziskovky, obecně prospěšné společnosti,..Dozajista státní rozpočet.
Odpověď pro pana Doležala:
Nové RVP obsahují očekávané výstupy pro děti běžně se vzdělávající na základní škole. Nově byly přidány jakési minimální výstupy, které údajně kopírují bývalé osnovy pro žáky s LMP. není to zcela přesné, neboť některé nároky (minimální výstupy) jsou nadnesené a žáci s LMP je nebudou zvládat (hovoří za mě 30 let práce s těmito dětmi znalost jejich rozumových schopností). nejde tu ale jen o očekávané výstupy .Děti na praktických školách měly také jiné hodinové dotace jednotlivých předmětů. více důrazu se dávalo na čj, m a pracovní činnosti. To teď bude problém. jestliže se na malé škole ocitnou např. 4 děti s LMP na prvním stupni, kdo s nimi bude dělat 4 hodiny pracovek týdně? Proč by měli mít angličtinu od 3 třídy, když ještě ani neumí českou gramatiku? pro mnoho škol bude organizačně nemožné zajistit jiný rozvrh pro 1,2 děti ve třídě. Chápete? ti nahoře říkají A a zapomínají na B.Pravděpodobně protože nikdy neučili a nemají potuchy o organizaci práce na praktických školách.A nikdy neměli zájem to zjistit.
Myslím, že paní K. Laurenčíková šíří lživou a poplašnou zprávu dehonestující obhájce zdravého rozumu v koncipování a řízení českého školství v naději, že čeští učitelé, rodiče žáků, zřizovatelé škol a rozumní lidé ve vedení státu padli na hlavu a neprokoukli pletichy klientelistické sítě různých grantožroutů, za kterou by měla nést důsledky. Myslím, že čeští učitelé, rodiče žáků a zřizovatelé škol a rozumní lidé ve vedení státu včetně paní ministryně se tím zmást ani zastrašit nenechají. J.Týř
Pane Týři, já upřímně nechápu, kde berete tu naději, že paní ministryně se nenechá zmást, vždyť si paní Laurenčíkovou vzala za poradkyni, nikdo ji k tomu přece nedonutil s pistolí v ruce! Má ji za poradkyni proto, že s jejími názory souzní - a ukazuje to dnes a denně prosazováním toho, proti čemu tady my všichni snášíme ty rozumné argumenty, na které zvysoka kašle!
Rada se necham prekvapit, kam doputuji postoje pana Tyre v prubehu predvolebniho roku.....
Má víra, že paní ministryně uchopí věc tzv. inkluze a společného vzdělávání za správný konec pramení mj. z některých prvků jejího dosavadního jednání i z toho, že kromě dogmaticky argumentujících inkluzionistů má ve svém týmu i rozumné lidi.
V tomto týdnu se obrátím prostřednictvím paní ministryně na MŠMT doporučeným dopisem, ve kterém upozorním na některé konkrétní nesrovnalosti v jednání MŠMT při tzv. čerpání vzdělávacích EU dotací. Dopis dám na vědomí věčně příslušným osobám v Libereckém kraji, Úřadu vlády ČR, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a dvěma organizacím zabývajícím se bojem proti korupci v Česku (Transparency International ČR a Nadačnímu fondu proti korupci).
Jiří Týř
Paní Laurenčíková napadá pana Odehnala,že uvádí lživé informace, ale její argumentace se také nezakládá na pravdě. Zřejmě jí ušlo, že je zde celá řada škol, které vzdělávají žáky s LMP, po ukončení školní docházky. Ukončují ji s výučním listem a mohou se velmi dobře uplatnit na trhu práce. To by ale museli chtít, dále se vzdělávat. A navíc, všem, kteří podali žalobu, bylo nabídnuto, dále se vzdělávat, ale ani jeden z nich tuto nabídku nepřijal. Ti Romové, kteří chtějí své děti posílat do škol už to dávno udělali. U těch ostatních se nic nezmění. To by se muselo začít úplně jinde. A pokud jde o diagnostiku, tak snížení počtu dětí s LMP, není tím že by se předchozí diagnostika prováděla špatně, ale že byly zvoleny jiné diagnostické testy. V praxi to ovšem znamená, že i kdyby se na hlavu postavili, tak to učivo do těchto dětí nedostanou. Do naší školy přicházejí integrovaní žáci z běžných škol, kteří nedosahují v 5. ročníku znalostí žáků naší druhé třídy. Pracuji ve školství 40 let, už jsem zažila hodně přešlapů, ale tento zatím vede. Zajímalo by mě, jestli by se angažovali stejně dravě, bez dotací z EU.
Hrách na stěnu házeti?
Okomentovat