Co přinesl týden 18.1. – 24.1. 2016
Témata týdne:
- Třetina žáků dvouletých učebních oborů nedokončí své vzdělávání. Nemají k tomu motivaci, konstatuje zpráva České školní inspekce. Nejnižší studijní úmrtnost mají naopak žáci gymnázií. Informuje o tom článek Práva. Bilingvní, laboratorní, Scio, případně scientologická ZŠ jsou v hledáčku brněnských rodičů nastávajících školáků.
- Článek MF Dnes poukazuje na narůstající trend nezávislých škol a také na jejich rozmanitost. O mizivém výskytu mužů na prvním stupni ZŠ a o roli mužů ve vzdělávání vůbec.
- Příběh učitele Ondřeje Suchana očima ČRo. Břetislav Svozil, zakladatel Open Space School v Brně, hovořil o změnách, které za posledních 25 let proběhly v českém školství, a o jeho dalším směřování (Britské listy).
Výrok týdne:
„Já si uvědomuju, že současná situace v případě uprchlické krize je velmi citlivá, že je to velmi složitá a vážná věc pro dospělé a v žádném případě nedovolím, aby tímto způsobem byly strašeny nebo zatahovány do celospolečenské vážné debaty děti.”Kateřina Valachová, ministryně školství, o tom, proč nepodpoří využívání výukových materiálů OSN na téma uprchlictví v českých školách (iDNES.cz).
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- IDEOLOGICKÝ BOJ O OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ
Obsah vzdělávání se stal vrcholně politickým tématem v souvislosti s uprchlickou vlnou z Blízkého a Středního východu do Evropy. Úřad komisaře OSN pro uprchlíky vydal sérii výukových materiálů, obsahujících komiks a film o příběhu dvou mladých uprchlíků. V ČR pomáhá materiály distribuovat Společnost pro příležitost mladých migrantů META, která dlouhodobě pomáhá zlepšit přístup lidí přicházejících odjinud ke vzdělávání. Ministryně školství Kateřina Vlachová důrazně odmítla, aby MŠMT tento materiál distribuovalo do škol, případně nějak podpořilo jeho využívání (iDNES.cz), protože by tím údajně docházelo ke strašení dětí a jejich zatahování do debaty na toto celospolečenské téma. Prezident Miloš Zeman tento postoj ministryně školství podpořil tím, že projekt OSN prohlásil za „idiotský“ a přirovnal ho k „bolševické propagandě“ (České noviny). Prezident ČR dlouhodobě vidí v aktivitách úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlictví součást kampaně vedené proti ČR. Informaci o tom, že se ministryně školství a prezident postavili proti využívání těchto materiálů ve výuce, přinesla řada médií. META se důrazně ohradila proti tomu, jak byla informace mediálně zprostředkována. Zejména v reportáži TV Nova shledává evidentní prvky manipulace, běžné pro typ skandalizujícího zpravodajství, který bulvární média produkují.- ZÁPISOVÁ TURISTIKA
V ČR probíhají zápisy dětí do základních škol. V letošním roce by se měly zápisy týkat asi 146 000 dětí (České noviny). S ohledem na nový způsob podpory žáků se speciálními potřebami v základních školách se objevuje otázka, zda školy nebudou v zápisech upřednostňovat ty děti, které speciální potřeby nemají. V článku iDNES.cz deklaruje ředitelka ZŠ v Brojově ulici v Plzni, že budou děti vybírat podle místa bydliště. Tak je v současné době upravena legislativa a školy by ji měly respektovat. Jak jsme informovali v posledním Beduinu, Úřad veřejné ochránkyně práv vydal doporučení a návod pro školy a rodiče k tomu, jak v zápisech postupovat. Jiný úhel pohledu na výběr škol nabídl Zdeněk Slejška ve vstupu pro ČT, kde uvedl, že by se společnost měla soustředit na sledování a srovnání kvality vzdělávání na školách, aby rodiče nemuseli mezi školami vybírat a nevedlo to tak k zápisové turistice. O nelehkém řešení podobného problému svědčí text České pozice o tom, že náměstek primátora v Liberci údajně vyzývá k tomu, aby ředitelé informovali o lidech, kteří chtějí přihlásit dítě jinam než na spádovou školu s argumentem, že mezi ZŠ v Liberci nejsou rozdíly.- ROBOTI, LIDÉ A VZDĚLÁVÁNÍ
Podle mezinárodního průzkumu, o jehož zjištěních informovala agentura Reuters, si 4 z 10 mladých lidí myslí, že jejich práci v budoucnu převezme nějaká forma automatizace či komputerizace (AJ). Zhruba polovina respondentů si myslí, že je vzdělávání nepřipravilo na jejich zaměstnání. Tento postoj je silnější v Evropě. Podle společnosti Infosys, která průzkum pořídila, je technologický pokrok rychlejší, než společnost před 10 lety předpokládala. Vzdělávací systémy přitom – podle ředitele Infosys Vishala Sikka – setrvávají v podobě, v jaké vznikly, tedy v době, kdy společnost měla převážně agrární povahu. Měli bychom podle něj změnit uvažování o tom, jak a v čem vzdělávat a orientovat se místo reprodukce minulosti na to, co přijde. Na stejné téma před pár měsíci probíhala diskuse na Britských listech. Na jedné straně stojí prognózy, které říkají, že robotizace a nárůst vlivu umělé inteligence povedou k natolik masivní změně v ekonomice a společnosti, že mnoho lidí ztratí reálnou možnost pracovat, být za to odměněni a naplnit tak současnou podobu společenské smlouvy. Na druhé straně existuje velmi zajímavý důkaz o tom, že prognózy o robotizaci často předpokládají velmi odlišný scénář od toho, co následně skutečně nastane. Západočeská univerzita pořádala v uplynulém týdnu interdisciplinární seminář na téma Průmysl 4.0. Bob Kartous vystoupil s přednáškou, která ukazuje, že na jedné straně se sice radikálně změnil způsob uvažování o vzdělávání jako povinnosti a právu (spočívá plně v rukou občanů, případně zákonných zástupců), na druhou stranu ale jsou lidé odkázáni na historickou setrvačnost vzdělávacích systémů, které značně kontrastují s vývojem společnosti.- SAMOSPRÁVY POŽADUJÍ ODKLAD POSUNU K INKLUZIVNÍMU ŠKOLSTVÍ
Z Moravskoslezského, Jihomoravského kraje, ale i z Pardubic přicházejí oficiální apely na MŠMT, aby odložilo zavádění proinkluzivních opatření na ZŠ, jež předpokládá platná novela školského zákona. Například Stanislav Juránek, náměstek jihomoravského hejtmana, se domnívá, že v následujícím školním roce dojde k relativně masivnímu přesunu „inkludovaných“ žáků do speciálních škol. Asociace speciálních pedagogů, která dlouhodobě vystupuje proti inkluzi, poukazuje na usnesení zastupitelstva Moravskoslezského kraje, které nesouhlasí s tím, „aby byli žáci s lehkým mentálním postižením připraveni o možnost vzdělávání podle upraveného vzdělávacího programu ve speciálních třídách a zařazováni pouze do tříd základních škol, kde zkomplikováním vyučovacích hodin může dojít ke snížení kvality výuky pro všechny žáky”. Samospráva tak zvyšuje politický tlak na to, aby MŠMT přijalo odklad zákonného opatření. Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, který se k otázce vyjádřil během Kulatého stolu SKAV a EDUin (21. 1.), se ministerstvo snaží dostatečně informovat o tom, že jsou takové obavy zbytečné. Totéž je uvedeno v komentáři MŠMT k průzkumu agentury IPSOS, podle nějž většina obyvatel ČR inkluzi podporuje (Aktuálně.cz).Inspirace z (a do) praxe
- “The secret of quality is love,” Posedlost měřením výsledků potírá podstatu vzdělávání (NY Times AJ)
- Kdo rozhoduje o našem vzdělávání? Jak je to s neutralitou médií? A má osobní svoboda své limity? Vzdělávací program Skautského institutu
- Týden uměleckého vzdělávání amatérské tvorby. Přihlášky na květnovou akci jsou otevřené
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
- 26. 1. od 17:00, Diskuse s oponenty – Kdo smí do médií mluvit o vzdělávání, EDUpoint
- 2. 2. od 9:00, konference Zahrada hrou 2016, Národní technická knihovna, Praha
- 2. 2. od 17:00, Otevřená třída – Jak může vypadat filmová výchova, EDUpoint
9 komentářů:
Srovnatelné kvality škol se nyní bude dost těžko dosahovat. Kvalita školy se totiž dost odvíjí od schopností žáků a ze škol, ze kterých se odlivem osmiletých gymnazistů a odlivem lepšího zbytku na výběrové základky staly školy téměř praktické, šikovní učitelé dávno vzali roha. Větší města si naprosto nedokázala pohlídat, co se v jimi zřizovaných školách děje, a teď už je dost pozdě honit bycha.
Jů a Hele
Nevidím tu žádnou zjevnou špínu.
Konečně smysluplný název článku EduInu!
J.Týř :))))))
„Každý rok máme více zájemců, než můžeme přijmout, letos budeme mít v první třídě deset až dvanáct dětí,“ řekla ředitelka Svatava Kovářová.
Zdroj: http://brno.idnes.cz/zacaly-zapisy-do-zakladnich-skol-d4d-/brno-zpravy.aspx?c=A160115_2218680_brno-zpravy_vh
10–12 žáků? To je bomba!!!!! Jako by tihle alternativci nečetli EDUin, který opakovaně ujišťuje, že na počtu žáků vzhledem ke kvalitě výuky nezáleží.
Více, než můžeme přijmout??????????? Více než chceme, snad chtěla říci, ne?
Pane Týři, asi jste špatně četl! Vždyť ten název článku je podobně hloupý, jako text písně, že v roce šedesátém šestém bude na světě již všude mír. Název článku je pouhou nerealizovatelnou iluzí, jak správně upozornila paní Adamová ve 13:16.
Je to stejná utopie, jako že všude bude stejně kvalitní máslo za stejnou cenu....
Bilingvní, laboratorní, Scio, případně scientologická ZŠ jsou v hledáčku brněnských rodičů nastávajících školáků.
Nevypadlo něco? Nemělo tam být "bohatých" brněnských rodičů?
Zápisová turistika je o všem hodně otázka lokality - zejména podíl romských dětí v populaci.
Školy nebudou nikdy stejné a je otázka, čím si získají popularitu. Cílem zavedení RVP bylo právě přece odlišení škol, vytvoření jakési tržní nabídky pro rodiče a děti a dát jim na výběr. Nyní toto pseudotržní prostředí vyvolává potíže.
Jako obvykle Eduin podstatu situace naprosto nechápe.
Obávám se, že srovnatelná kvalita všech škol je komplexní úvaha s velkou imaginární složkou. Až se někomu podaří popsat tu kvalitu škol bez takových parametrů jako je úspěšnost žáků u různých testů, v přijetí na výběrové střední školy, spokojenost rodičů bez ohledu na jejich sociální a ekonomický status, tak se nechám rád poučit.
Souhlasím, že tzv. srovnatelná kvalita všech škol je velmi neurčité vyjádření něčeho, co bychom si měli přát s ohledem na dostupnost dobré veřejné školy pro všechny děti, něčeho, co je zřejmě ideálním cílem tzv. společného vzdělávání a něčeho, co je velmi komplikované vyjádřit, zavést do praxe a obhájit pak tu koncepci před všemožnými námitkami z různých stran. Osobně v tzv. srovnatelné kvalitě škol vidím dobře zařízené a řízené školy s aprobovanými učiteli, kteří mají dobré platy a individuálně uzpůsobitelné podmínky pro tvůrčí práci s dětmi nejen při povinné a volitelné výuce, ale i při zájmové činnosti dětí (tj. i v neformálním a informálním vzdělávání). Takováto tzv. srovnatelná kvalita by tu zápisovou turistiku mohla omezit. Samozřejmě, že ani takováto "srovnatelná" škola nemůže uspokojit nároky všech dětí a rodičů. J.Týř
Ano, i tak se na tu srovnatelnou kvalitu dá nahlížet. Mne osobně jen hněte, že odborníci na vzdělání typu Edina vypustí zpod klávesnice takové vágní formulace a demagogické proklamace. To takhle jedna kolegyně chtěla dělat doktorát a výchozí teze byla, že lepší učitel má lepší výsledky...
Okomentovat