bEDUin: Opravdu se ve světě odklánějí od kompetencí jakožto cílů vzdělávání?

pondělí 11. ledna 2016 ·

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Co přinesl týden 4.1. – 10.1. 2016

Témata týdne: 



Upozornění: Omlouváme se Stanislavu Štechovi, který se účastnil předvánoční debaty Akvárium, za to, že byl obsah diskuse zveřejněn bez jeho souhlasu. Jeho odpověď, včetně kritiky EDUin, jsme zveřejnili a dále se k ní vyjadřujeme níže.

Výrok týdne: 

„Bezbřehý aktivismus českého EduOutu.” Odpověď Tomáše Janíka, vedoucího Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU v Brně na otázku po třech největších problémech českého regionálního školství (Česká škola). I ostatní odpovědi stojí za pozornost…

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • REGULACE ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ: SKUTEČNĚ SE SVĚT ODKLÁNÍ OD KOMPETENCÍ?
Poslední Akvárium, diskuse na různá vzdělávací témata v EDUpointu na Staroměstském náměstí, vzbudilo značný rozruch. Téma diskuse bylo stanoveno následovně: Dochází v českém školství k pomalému utahování šroubů? Co si myslet o povinných přijímačkách, povinném roce předškolního vzdělávání či ročníkových výstupech? Diskuse se zúčastnili Zdeňka Staňková za Svobodnou školu, Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí a náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Ačkoliv bylo toto Akvárium uzavřenou diskusí, Zdeňka Staňková publikovala na serveru Svobodné školy reakci na některé názory, které Stanislav Štech během diskuse prezentoval. Z hlediska iniciativy Svoboda učení je jakákoliv regulace či povinnost ukládaná státem v oblasti vzdělávání problematická. Štechovy názory se proto setkaly s ostrou kritikou. Stanislav Štech nicméně, jak se zdá, představuje druhý protipól. Na článek Zdeňky Staňkové reaguje obhajobou svých názorů, mezi něž patří odklon od kompetencí, které staví do přímého protikladu se znalostmi. Štech dokonce tvrdí, že k odklonu od kompetencí dochází všeobecně, což ale velmi ostře kontrastuje se současnou kurikulární reformou ve Finsku. Tamní školy začnou podle nového kurikula vyučovat od září 2016 a pojem „competencies“ v něm hraje ústřední roli. Hlavním motivem k reformě přitom bylo najít takový obsah a formu školního vzdělávání, které odpovídají životu v budoucnosti. Důvody a cíle objasňuje ředitelka finské Národní rady pro vzdělávání Irmeli Halinen (v angličtině).
  • DEMOKRACIE NIKOLIV JAKO PŘEDMĚT, ALE JAKO ŠKOLNÍ PRAXE
Právo a informace o všech záležitostech, které se týkají obecně studentů, právo na poskytování návrhů a stanovisek, právo účastnit se konferencí učitelů, právo na slovo při navrhování výuky v rámci osnov, právo podílet se na výběru učebních materiálů. Všechna tato práva mají žáci škol v Rakousku zajištěna zákonem o školním vyučování. V Dánsku je dokonce stanoveno zákonem, že žáci musejí mít dva zástupce přímo v radě školy. Žákovská samospráva je upravena zákonem o vzdělávacím systému i v Polsku, nicméně zákon zde nestanovuje povinnost školy řídit se stanovisky a návrhy takové samosprávy. V ČR je participace žáků na životě a rozvoji školy legislativně upravena na podobné úrovni ve školském zákoně: žáci mají právo organizovat se v samosprávách, nicméně pro školy z toho nevyplývá žádný závazek. Že potenciál výchovy k demokracii přímou účastí žáků na rozhodování není v ČR plně využit, naznačuje návod České středoškolské unie na vzorovou samosprávu. Dlouhodobě se na rozvoji participace (demokracie) ve školách podílí Centrum demokratického učení.
  • TECHNOLOGIE A INKLUZE: V ČR BEZ POTENCIÁLU
Technologie mohou významně pomáhat v rámci snahy o začleňování handicapovaných či znevýhodněných žáků (ale i občanů) v procesu vzdělání, píše Bořivoj Brdička na webu Spomocník. Uvádí příklady dvou mezinárodních dokumentů, které takovou možnost předpokládají a přímo deklarují. Prvním z nich je návrh akčního plánu z konference UNESCO Education 2030, druhým pak Evropa 2020 a její součást Digitální agenda pro Evropu. Jak ale poukazuje na konkrétních příkladech Brdička, závěry a návrhy těchto dokumentů jsou v ČR doposud z velké části ignorovány. Za pozornost v této souvislosti stojí fakt, že Strategie digitálního vzdělávání 2020, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat, zůstává i po více než roce od jejího zveřejnění ve stavu „odloženo“. Jde o další z otazníků, které doprovázejí kontroverzní způsob implementace nové legislativy, která předpokládá přechod na inkluzivní vzdělávání. Jak upozorňuje Brdička, ČR je přitom součástí tzv. Evropské agentury pro speciální potřeby a inkluzivní vzdělávání, která vypracovala projekt s názvem ICT4, který právě téma podpory inkluze ze strany technologií řeší. V ČR se ale neví o agentuře, natož o projektu…
  • JAK NA SLOBIVÍ PARHCANŤI
Komiksový seriál Opráski sčeskí historije, který svérázným způsobem provokuje češtináře a paroduje výuku dějepisu, se v jednom ze svých vydání ohlíží za vznikem povinné školní docházky. Fakt, že povinná školní docházka nevznikala v demokratických systémech na základě rozhodnutí většiny, ale většinou z potřeb monarchií v 18. a 19. století, zakládá otázku, kdo vlastně má právo a odpovědnost za to rozhodovat o obsahu, formě a dalších podmínkách vzdělávání. Na toto téma se povede diskuse už v pondělí 11. 1. v 17:00 na půdě poslanecké sněmovny. Diskusi pořádá Institut pro společnost a politiku, diskutovat budou Dáša Divišová, Jiří Zlatuška, Ondřej Šteffl a Bob Kartous.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

12 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
11. ledna 2016 v 13:21  

Kompetence cíli vzdělávání byly, jsou a budou. Eduoutníci svou dryáčnickou, pedagogiku, pedagogy a školy znevažující, demagogií prokazují, že nemají kompetenci být odborníky na vzdělávání - viz ten hloupý nadpis :-))).
J. Týř

Janek Wagner řekl(a)...
11. ledna 2016 v 13:35  

Pane Týři, zřejmě jste přehlédl, že jde o polemiku s výroky náměstka Štecha.

Unknown řekl(a)...
11. ledna 2016 v 13:57  

naopak kompetence ve 21. století se budou zvyšovat,jde ovšem o to,co se pod tímto termínem rozumí,někdo si pod termínem "kompetence k četbě" představuje, že žák umí najít potřebnou knihu (článek na netu),otevřít ji na požadovaném místě a pokusit se ,snad i jako bonus navíc ,přečíst kopusek textu,nebo kompetence také může znamenat být kompetentní,tedy prakticky umět vykachlíkovat koupelnu a zde rozšiřování kompetencí znamená,že žák nejenže umí vykachlíkovat,ale i vyzdít,vymalovat,udělat vodu a elektriku, takže již ne jeden učební obor ale tři najednou

tyrjir řekl(a)...
11. ledna 2016 v 14:32  

Nepřehlédl jsem to. Reagoval jsem na logickou a etickou úroveň vyjádření i činů Eduinu. Na pana Štecha toho myslím bylo naloženo příliš mnoho. Mnohem víc, než je v silách jednotlivce. Nejen pan Štech je mezi hrubě meloucími mlýnskými kameny a nejen on se v tom myslím mele, s odpuštěním, jak nudle v bandě.

Rozhodnější slovo ve školství by myslím měl mít kvalitní (skutečným problémům školství relevantní) pedagogický výzkum a nikoli mediální kampaně eduoutníků. Doufám, že takový výzkum ještě máme. Situace je myslím zralá na rekonstrukci příliš různorodého, od skutečných problémů školské praxe odtrženého a tudíž i vzhledem k ní nefunkčního, poradního týmu paní ministryně.

J. Týř

Viz
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministryne-skolstvi-katerina-valachova-predstavuje-tym-svych
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_8.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_43.html

Nicka Pytlik řekl(a)...
11. ledna 2016 v 15:02  

Kompetence mají ve vzdělávání svoje nezastupitelné místo. Na mnoha školách se jimi žactvo už pilně nabývá. Jen je třeba ty podstatné dostat do školní dokumnentace a zaplatit koordinátory. Musí to být kompetence pro život!
To jest lhaní, podvádění, podlézání, donášení, prospěchářství... a tak podobně.
No jo, ale neměla by to být vlastně průřezová témata? Jsem z toho nějaký popletený.

Unknown řekl(a)...
11. ledna 2016 v 16:47  

"Doufám, že takový výzkum ještě máme."
Nemáme.
Nezávislé pracoviště pro pedagogický výzkum, které koordinovalo Státní plán základního výzkumu a resortní pedagogický výzkum v Čechách i na Slovensku, Pedagogický ústav J.A.Komenského ČSAV, bylo v porevoluční euforii zrušeno.Proto i RVP se vařily víceméně z vody bez experimentálního zázemí.

Existuje mnoho dílčích sond a výzkumů, které vznikají na základě různých účelových prací, určených k získání diplomů a hodností, ale ty mají k systematickému výzkumu na odpovídajícím počtu respondentů zpravidla daleko a jejich výsledky většinou zůstávají v archivech vysokých škol.

tyrjir řekl(a)...
11. ledna 2016 v 17:14  

To je ovšem, myslím, dost velký SKANDÁL (pokud je to pravda): Absence koordinace pedagogického výzkumu umožňuje ministerským a jiným institucím manipulovat veřejné mínění jen dílčími a vzájemně nesouměřitelnými a nekoordinovanými výzkumy. A taky přidělovat a získávat dotační i rozpočtové peníze podle subjektivních nebo ideologických, nikoli však podle přísně odborných hledisek. Například pomocí nějakých (a KDO ví jakých?!) ad hoc jmenovaných tzv. expertních týmů. MŠMT tedy opravdu řádně nekoordinuje pedagogický výzkum, jak je to jeho povinností? Nedivím se pak, že se v českém veřejném školství děje, co se v něm děje. Takovému přístupu se tuším říká klientelistický a nikoli odborný, řádný nebo euforický přístup.

Myslím, že tady jsme u jádra pudla. Myslím, že tohle by měla paní ministryně a příslušné instituce neprodleně řešit a dát o tom české veřejnosti zprávu.

J. Týř

Psáno ad CatCatherine25 řekl(a)... 11. ledna 2016 16:47:

"Doufám, že takový výzkum ještě máme."
Nemáme.
Nezávislé pracoviště pro pedagogický výzkum, které koordinovalo Státní plán základního výzkumu a resortní pedagogický výzkum v Čechách i na Slovensku, Pedagogický ústav J.A.Komenského ČSAV, bylo v porevoluční euforii zrušeno.Proto i RVP se vařily víceméně z vody bez experimentálního zázemí.
Existuje mnoho dílčích sond a výzkumů, které vznikají na základě různých účelových prací, určených k získání diplomů a hodností, ale ty mají k systematickému výzkumu na odpovídajícím počtu respondentů zpravidla daleko a jejich výsledky většinou zůstávají v archivech vysokých škol.

tyrjir řekl(a)...
11. ledna 2016 v 17:43  

Kvalitu pedagogického výzkumu na PedF UK nepovažuji za příliš dobrou - viz např. pohled p. Strakové na problémy regionálního školství :

http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_43.html

Myslel bych, že koordinační pracoviště pro pedagogický výzkum by mělo být nezávislé nebo by mělo být alespoň mimo Prahu. Viz např.

http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_8.html

Na tohle by EU peníze nebyly?

Co vlastně dnes dělá CVVŠ Praha, když stav pedagogického výzkumu na VŠ je, jaký je?

J. Týř

tyrjir řekl(a)...
11. ledna 2016 v 17:50  

CSVŠ Praha: http://www.csvs.cz/ (nikoli CVVŠ)

Tomáš Dopita řekl(a)...
11. ledna 2016 v 21:15  

Pane Týři, paní Straková se opravdu nesnaží shodit učitelský stav. Její odpovědi vychází ze statistických dat, se kterými pracuje už dosti dlouho. Můžete s ním souhlasit, nebo ne, ale ta data tu prostě jsou a p. Straková je jen zveřejňuje. "Nezabíjejte posly špatných zpráv."

viz http://slideslive.com/38895330/jana-strakova

tyrjir řekl(a)...
11. ledna 2016 v 22:42  

Je anebo není k dispozici výsledek výzkumu poměřující stupeň důvěry veřejnosti ke školám a učitelům se stupněm důvěry v MŠMT, jim řízené organizace?
Zkoumal taky někdo důvěru v tzv. výzkumníky?
Máte takový výzkum? Ano? Tak ho, prosím, zveřejněte , vážení (PSEUDO)VÝZKUMNÍCI!
(viz příspěvek 10. ledna 2016 0:18 )


http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_43.html#comment-632413534232123304

Během své 40leté praxe jsem nejen já "vyzkoumal" a na vlastní kůži pocítil, že malé učitelské platy, administrativní náročnost učitelovy práce, a v posledních deseti patnácti létech i dělání projektového křoví v neefektivních projektech a podrazy nevládních organizací jsou velkým problémem regionálního školství. Tenhle problém naši "výzkumníci" a MŠMT nevidí? Kde jsou výsledky výzkumu na tohle téma? Namísto, aby se MŠMT zabývalo tímhle PODSTATNÝM problémem, toleruje a podporuje osoby, které na jeho neřešení parazitují.

Dnešní věda a ministerská praxe už se nezabývá validitou a reliabilitou dat? To jest tím, jestli prezentovaná data HODNOVĚRNĚ odpovídají PODSTATĚ daného problému?

DĚLÁTE SI Z UČITELŮ SRANDU A MYSLÍTE SI, ŽE VÁM TO ZBAŠTÍ?

J. Týř

https://cs.wikipedia.org/wiki/Validita_(v%C3%BDzkum)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Reliabilita

http://www.ceskaskola.cz/2016/01/jan-koupil-mozna-do-skoly-cenu-chodit-ma.html?showComment=1452545495541#comment-1279012226224593791

Pavel Doležel řekl(a)...
15. ledna 2016 v 16:18  

"Její odpovědi vychází ze statistických dat, se kterými pracuje už dosti dlouho."

Toto je velmi nebezpečné, pokud ten, kdo data intepretuje není skutečně nezaujatá a vědecky, kriticky založená osoba. Zejména pro to, že se argumentace daty, nebo argumentace čísly ve školství používá jako argumentace nezpochybnitelná a to zejména proto, že drtivá většina ve školství pracujících osob není schopna takovou argumentaci kriticky zhodnotit, protože nemá dostatečné znalosti statistiky. Mnozí nejsou schopni odlišit exaktní metody, způsob jejich použití, volbu těchto metod, design studie, exaktní závěry a hlavně interpretaci těchto závěrů.

Tendenčních intepretací se dopouští jak paní Straková, tak třeba pan Šteffl. Správný postup je takový, že se vezmou v potaz všechna možná vysvětlení pozorovaného jevu, ne že se vypíchne jedna možná interpretace a pak se na ní staví celé další směřování vzdělávací politiky. Pokud chceme porovnávat schopnosti českých učitelů se schopnostmi jejich západních kolegů a použijeme k tomu dotazník, kde se jich ptáme, jak moc jsou schopni přesvědčit děti, že učivo je pro ně důležité, pak se pochopitelně v chápání podstaty problémů českého školství neposuneme ani o píď.