Na poslední předvánoční kulatý stůl SKAV a EDUin pozvaly do panelu několik mladých lidí – studentů ze Středoškolské unie. Byli to vesměs studenti a studentky pražských víceletých gymnázií: David Bouz, Michaela Kašparová, Anahita Mesbahi, Jiří Palounek a Simona Zajíčková.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 comments:
Náhodně jsem kliknul na 29. minutu. Padlo tam něco o řízení selekci inteligence na základní škole. Řekl bych, že tak nějak nadčasové. Asi stačilo.
Ale přece. Opět náhodná 58. minuta potvrzení mého tvrzení, že běžný člověk není schopen vstřebat dva informační kanály. K poskytování prezentací mohu říci jen to, že nikdy někomu neposkytnu přežvýkané informace v prezentaci, která není oficiálním studijním materiálem, tedy zaplacená. Nazdar.
Nejlepší by bylo, kdyby se děti všechno, co budou někdy potřebovat, naučily samy.
Přijde mi to celé takové napjaté.
Na soustředěnou kampaň je nutné soustředěně a účinně reagovat. Co takhle Sešlost na téma Mizérie českého školství a Negativní vliv aktivistických neziskovek na něj? Zorganizuje někdo takovou Sešlost? Převzal by nad ní záštitu někdo z MŠMT nebo odjinud? Hlásím se tam s referátem :))
J. Týř
Pan Feřtek i studenti se myslím mýlí v jedné dost podstatné věci: Nejsou to učitelé, kdo nechtějí lepší školu. Je to Český stát a MŠMT, kteří školství nedávají dobrou koncepci, peníze a dobré organizování. Zamlčováním se ten problém jen zvětšuje.
J. Týř
Jako středoškolák jsem si myslel o své škole taky to nejhorší, to přece patří k věku (vážil jsem si asi dvou svých učitelů).
Pokud to těm mladým vydrží, tak by mohli jít dělat učitele a učit jinak. Výzkumy opakovaně potvrzují, že budoucí učitelé studují a studují a pak v praxi opakují z veliké části to, co zažili jako žáci (a co kdysi kritizovali). Takže to konečně snad někdo prolomí.
Jeden z těch mladíků před časem vysvětloval, jak se má správně na SŠ učit matematika, aby ji žáci uměli. Takže nejde jen o tlachání, ti mladí promýšlejí i výuku jednotlivých předmětů (a mají to asi mezi sebou rozdělené).
Hele, vyprávět veřejně o tom, že jsem se nemálo let vzdělával ve škole, která nestála za nic, připadal bych si jako nezanedbatelný blbec.
Je pozoruhodné, že žáci vesměs velmi dobře vědí, co určitě nebudou v životě potřebovat, ale nějak jsem nezaznamenal, že by jim bylo jasné, co budou potřebovat určitě. Možná by stačilo, kdyby si uvědomili, že je to především funkční hlava. Jejich.
budou potřebovat umět analyzovat, myslet - pokud toto škola v nich nerozvíjí, těžko se uplatní, těžko budou hledat své místo. Na toto studenti poukazují. Chápu je.Stačí se podívat na maturitu - v Anglii, například, se hodnotí schopnost řešit situaci, vyjádřit pregnantně a gramaticky správně své názory, myšlenky, podpořit je argumenty. Co se zkouší u nás? Náhodně zadané střípky, poznej hlavní větu, najdi chybu, doplň chybějící slovo, vyber z několika /často nepřesně vyjádřených, a proto zavádějících/možností....
budou potřebovat umět analyzovat, myslet
Bratr švagra mojí neteře slyšel vyprávět strýce švagrové svého bratra o jakémsi učiteli z Rakovníka, který pátého října roku 1993 chtěl po žácích, aby mysleli. Druhý den jej našli oběšeného ve stodole místního podivína Chlumečky. V kapse měl omakovanou housku a v ruce svíral jízdenku do Kopidlna. Proč, to už se nikdy nedozvíme...
považuji diskuzi studentů za velmi přínosnou a důležitou - ráda bych žila v době, kdy bude školský systém založen na poznatcích, které oni zde formulují (už byly dávno formulovány jindy a jinak, ale pro české školství je důležité, aby diskuze probíhala i zde v Čechách).
Je fajna představa, že si žáci sami rozhodnou, čemu se budou učiti. Ti i ti.
Teď jde o to, jestli se tím myslí tak nějak dlouhodobě, a nebo podle aktuální nálady právě teď. A potom je tu také otázka, co brání zejména středoškolákům, aby si vybrali školu podle svého gusta.
Možná by předešli mnoha rozčarováním a nářkům s mnohdy s mnohaletou prodlevou, kdyby si přečetli příslušný vzdělávací program, koukli na webové stránky, porozhlédli se po škole, podívali se, jak je vybavena ředitelna, a jak odborné učebny, pozeptali se starších kamarádů, mnohdy i sourozenců, rodičů a někdy dokonce i prarodičů. Jsou školy, kterými procházejí celé rodinné klany.
A především, aby si v hlavě srovnali, do prdele už jednou, proč do té školy vlastně chodí, a čím se chtějí po těch letech stát a v čem a do jaké míry se chtějí zhodnotit. A když škola nesplňuje jejich představy, nechť se porozhlédnou po jiné, prostěěě.
Kecama se uživí jen pár vyvolenců, věšinou lidi musejí pracovat. A jak jsem vždycky říkával svým žákům, klidně na to učení kašlete, ale uvědomte si, že do poslanecké sněmovny se vejde jen dvěstě občanů.
Paní Kalabisová,
budete se možná divit, ale i česká maturita hodnotí schopnost žáků "vyjádřit pregnantně a gramaticky správně své názory, myšlenky, podpořit je argumenty" - a to v písemné práci i ústní zkoušce z českého jazyka a literatury. On totiž didaktický test, který nepřímo zmiňujete, je jen jednou třetinou zkoušky a výsledné známky - to byste měla vědět, jestliže se po feřtekovsku pouštíte do její kritiky. Pomněte ovšem, že předmětem ověřování jsou také vědomosti a kompetence. Těžko si představit, jak se u ústní části maturitní zkoušky ptáme "Jaký máte, Aničko, názor na kategorii slovesného vidu?" nebo "Co si myslíte o významu Topolovy Sestry v kontextu české prózy 90. let 20. století?" Pokud daná slečna netuší, co to je vid, Sestru nečetla, nezná Jáchyma Topola a neví nic o stavu české prózy v daném desetiletí, může zcela jistě vyjádřit názor i myšlenku, pregnantně, gramaticky správně, ale zcela pomýlenou. A řekněme si na rovinu - co je nám po jejím názoru na vid. Musí vědět, co je podstatou této mluvnické kategorie, co se jím dá vyjádřit, musí jej umět funkčně použít, případně by mohla vědět, jakými jazykovými prostředky nahrazuje jeho absenci třeba angličtina.
"Vzdělání se už dávno nejeví jako výraz vlastního úsilí, stále více orientovaného na vlastní odpovědnost, ale jako kozumování jistého produktu, který musí konsorcium pedagogů a jejich poradců nabídnout šité na míru." (Liessmann,K.P. 2015, s. 86)
Post a Comment