Tato snaha vyplynula z faktu, že oblast společného vzdělávání je dlouhodobě podfinancovaná. Jedná se zejména o nedostatečně financované úvazky asistentů pedagoga a nedostatek financí na nákup nových kompenzačních a učebních pomůcek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Navýšení finančních zdrojů by tak bylo potřebné i bez nových legislativních pravidel společného vzdělávání platných od 1. 9. 2016. Z hlediska přiznaných podpůrných opatření u dětí, žáků a studentů bude změna od 1. 9. 2016 v tom, že bude jejich financování nárokové, a to ve stejné výši v rámci celé republiky. Finanční hodnota podpůrných opatření bude upravena legislativně, a to vyhláškou. Ta je nyní již v legislativním procesu.
V současném systému financování jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu poskytnuté do rozpočtu MŠMT na vzdělávání a školské služby rozepisovány do rozpočtů jednotlivých krajů. Krajské úřady je pak rozepisují do rozpočtů jednotlivých škol a školských zařízení. Tento rozpis je realizován prostřednictvím krajských normativů. Postup krajských úřadů je upraven vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech a směrnicí č. j. 28 768/2005-45.
Zvýšená podpora školám a školským zařízením, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a se sociálním znevýhodněním, je poskytována třemi základními cestami:
- formou příplatků na zdravotní postižení (příplatky k základním normativům na vzdělávání žáků bez postižení)
- formou „nadnormativního“ dofinancování potřeb školy z povinně vytvářené rezervy krajského úřadu (tato forma se využívá zejména pro zohlednění zvýšených nároků při zajištění pozic asistentů pedagoga v jednotlivých školách)
- formou rozvojových programů vyhlašovaných přímo MŠMT (jde o tři základní rozvojové programy: na asistenty pedagoga pro sociálně znevýhodněné žáky, na asistenty pedagoga pro zdravotně postižené žáky v soukromých a církevních školách a na pořízení kompenzačních pomůcek).
V roce 2015 představují výše uvedené formy zvýšené podpory částku zhruba čtyři miliardy korun.
Od 1. 9. 2016 bude finanční podpora na přiznaná podpůrná opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami nároková, a to ve státem (MŠMT) stanovené výši.
MŠMT proto již s účinností od 1. 1. 2016 novelizovalo svoji směrnici č. j. 28 768/2005- 45, která umožní krajským úřadům vytvořit si o 0,6 % vyšší rezervu oproti roku 2015. Tato možnost vyšší rezervy bude ze strany ministerstva plně pokryta finančně, a to částkou 528 milionů korun. Finanční prostředky ve výši 500 milionů korun budou poskytnuty do oblasti mzdových prostředků (včetně zákonných odvodů). Dalších 28 milionů korun bude poskytnuto na nákup učebních a kompenzačních pomůcek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Znamená to, že krajským úřadům budou tyto prostředky rozepsány z MŠMT formou republikových normativů již od 1. 1. 2016. Bude tak vytvořen dostatečný prostor k tomu, aby krajské úřady mohly již od počátku roku 2016 zohlednit oprávněné požadavky škol a školských zařízení na asistenty pedagoga a kompenzační pomůcky. Od 1. 9. 2016 pak budou zvýšené výdaje na společné vzdělávání nárokové, a to v jednotné výši. I k těmto účelům budou sloužit navýšené prostředky rozpočtu 2016.
V oblasti společného vzdělávání budou v roce 2016 navýšeny i prostředky na rozvojové programy. Podpora oblasti společného vzdělávání bude pokračovat i v dalších letech.
Jak podpoří společné vzdělávání OP VVV?
Od dubna 2016 budou školy podpořeny v zavádění podpůrných opatření výzvou na zjednodušené projekty - tzv. šablony. Šablony na školního psychologa, speciálního pedagoga, školního asistenta, případně chůvy v mateřské škole pomohou personálním posílením pedagogických týmů. Důležitou oblastí je také usnadnění přechodu dětí z MŠ do ZŠ, spolupráce s rodiči dětí a žáků a profesní rozvoj pedagogů. Na tuto výzvu je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun. V roce 2016 bude připravena také výzva na podporu dětí a žáků se zdravotním postižením.Zdroj: Zpravodaj MŠMT č. 2
1 komentářů:
Tak ten text v tom obrázku je fakt hodně manipulativní.
Okomentovat