Školám chybí informace o tom, co jim zavedení inkluze přinese. Odborníkům chybí některé podstatné informace ve vyhlášce.
Nejasnosti kolem zavádění inkluze do škol vyvolávají velkou nedůvěru vůči tomuto záměru jak v očích veřejnosti, tak samotných učitelů. Dokonce i odborníkům, kteří se podíleli na přípravě vyhlášky, která má upřesnit přijatou novelu školského zákona, není mnoho věcí jasných. Například, jak hodlá ministerstvo zajistit dostatek peněz na podpůrná opatření pro všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Chybí také jednoznačné instrukce pro zřizovatele, ředitele i pedagogy praktických škol a vysvětlení, jaký dopad bude mít na jejich práci rušení vzdělávací přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením.
Ministerstvo by mělo připravit podrobný plán zavádění inkluze na celé plánované období a srozumitelné metodické materiály, které by přinesly odpověď na všechny podstatné otázky. Tady je přehled těch nejdůležitějších:
Jak budou financována podpůrná opatření?
Komentář EDUin: V odhadech nákladů je počítáno pouze s dětmi ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Podpůrná opatření jsou však určena všem žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez ohledu na to, v jaké škole se vzdělávají. Odhad počtu žáků s nezdravotními překážkami učení je podle našich informací výrazně podhodnocen. Statistiky MPSV a ČSÚ a MV zahrnují násobně více dětí spadajících do kategorie „odlišné socio-kulturní a další životní podmínky“.
Jak bude zajištěno dosažení dostatečné přesnosti v popisu podpůrných opatření?
Komentář EDUin: Problémem připravované vyhlášky je podle odborníků přílišná obecnost v definici podpůrných opatření. MŠMT při její přípravě nevyužilo dostatečně Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu SPIV, na kterém se podílela Univerzita Palackého v Olomouci a Člověk v tísni. Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, který se proti této námitce na konferenci Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu vymezil, je tu řada dalších dobrých projektů, z nichž lze pro přípravu vyhlášky čerpat. Na rozdíl od projektu SPIV, který všechny analýzy a celý Katalog podpůrných opatření i další materiály uveřejnil, jsou ale jejich výstupní materiály nedostupné.
Jak bude zajištěno dosažení shody při definování a určování podpůrných opatření, když jsou ve vyhlášce definována vágně?
Komentář EDUin: Jednotliví aktéři (pracovníci poradenských zařízení, učitelé i zákonní zástupci) by měli shodně interpretovat podpůrná opatření uvedená v příloze vyhlášky. Ale definice většiny opatření je pouze obecná a umožňuje množství různých interpretací. Jak bude zajištěno, že poskytování podpůrných opatření bude probíhat v souladu s nejlepším zájmem dítěte? Jak chce ministerstvo dosáhnout toho, že různí hodnotitelé v případě konkrétního žáka dojdou ke shodnému doporučení?
Co bude se základními školami praktickými?
Komentář EDUin: Většinu otázek spojených s transformací praktických škol položila ministryni školství poslankyně Jana Hnyková v rámci interpelací v poslanecké sněmovně. Jde o tyto otázky: Jak budou informovány základní školy, praktické školy a starostové jednotlivých obcí o připravované inkluzi? Do jakého termínu budou zmiňované instituce o situace obeznámeny, co bude se speciálními pedagogy v praktických školách? Budou si muset doplnit aprobaci, nebo hledat jiné místo? Kde najdou uplatnění? Jak zajistíme dostatek asistentů pedagogů do základních škol? Bude ministerstvo vydávat nějaký metodický pokyn, nějakou příručku?
Celý text interpelace i s reakcí ministryně najdete na České škole
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
Myslím, že informace nelze konkretizovat - názorně by se ukázala nedomyšlenost ministerstvem prosazovaného pojetí inkluze. EDUin opakovaně píše o nedostatku informací, což je ovšem jen snaha maskovat podstatu. Ostatně už to zřejmě došlo i paní ministryni. To ovšem u nás bohužel neznamená, že by se začala řídit skutečným zájmem dětí.
V souvislosti s blížící se inkluzí jsou velmi často neziskovými organizacemi, ale i ministerstvem, uváděny přímo zářné příklady integrace žáků se speciálními potřebami ve Finsku, Švédsku a Holandsku.
O čem se příliš nemluví?
V roce 2000 senát Spojených států schválil podobně revoluční školský zákon, který byl věnován integraci žáků se zdravotním a sociálním znevýhodněním pod názvem No Child Left Behind – Žádné dítě nesmí zůstat stranou (NCLB). Integrační zákon v USA šel ještě dál. Jeho cílem byla nejen plná integrace zdravotně a sociálně znevýhodněných žáků v amerických základních a středních školách, ale i vize, že po nabytí účinnosti zákona budou všichni znevýhodnění žáci schopni naplňovat vzdělávací standardy jako žáci zdraví. Hned na počátku po schválení zákona a jeho podpisu prezidentem Georgem W. Buschem juniorem byla platnost zákona odložena o 5 let, aby všechny americké školy byly schopny se personálně, metodicky, ale i finančně připravit na plánovanou inkluzi a vzdělávání všech žáků v jedné škole.
Po pětileté lhůtě uplynulo další 6 let a americký ministr školství Arne Duncan varoval na březnovém zasedání v roce 2011 Kongres Spojených států, že snížení rozpočtu v oblasti školství způsobují, že přibližně 82 % základních a středních škol nebude schopno zajistit integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách ve smyslu zákona „No Child Left Behind (2000) a prohlásil: “Čtyři z pěti škol nebudou v tomto roce schopny naplnit cíle zákona NCLB.“
Po jedenácti letech toužebného očekávání američtí učitelé stejně jako i politici zjistili, že zákon je nutné přepracovat, protože na tak velký projekt nejsou nejen finanční prostředky, ale i personální zdroje. A americký ministr školství Arne Duncan? Ten před měsícem podal rezignaci.
Mám takový neblahý pocit, že podle hesla – Amerika náš vzor – se vydáváme stejnou cestou.
Zdroj: www.edweek.org
podle hesla – Amerika náš vzor – se vydáváme stejnou cestou
Ministryně školství připravuje svoji rezignaci?
Milý pane kolego, myslím, že český projekt inkluze bohužel nezastaví už nikdo. Misijní setkání paní ministryně s řediteli škol, které podniká do jedotlivých krajů, dnes máme něco podobného i u nás v Praze, tomu příliš nenasvědčují. Vlak se řítí dál a pan náměstek prof. Štech měl na konferenci "Skola pro budoucnost - Budoucnost pro školy" pravdu, aniž by to tušil, když prohlásil, že inkluze je proces na dalších nejméně deset let. To si ve Spojených státech politici také myslela. Dnes existuje několik verzí, jak inkluzivní zákon NCLB okleštit a přepracovat.
Já pořád ještě věřím, že se to podaří zastavit.
Když se to domýšlí do všech důsledků, tak je to hrozný horor.
Dnes sněmovní školský výbor přerušil projednávání změn ve školském zákonu a k jejich projednávání se vrátí v lednu 2016. Doufám a věřím, že na jeho lednové schůzi se dostane na pořad jednání i tzv. inkluze ve společném vzdělávání.
J. Týř
Okomentovat