O tom, že Finové už zase reformují své v Evropě vůbec nejlepší školství, se mluví již několik měsíců. Je zřejmé, že se jim vůbec nelíbí začínající náznaky stagnace (měřeno výsledky PISA), a tak se rozhodli zavádět změny. Vše nasvědčuje tomu, že pro nás vzdělávací technology se stanou v blízké budoucnosti již zcela nedostižným vzorem. V nové koncepci se jim podařilo propojit nejnovější vědecké poznatky pedagogiky s využitím moderních technologií. Zavedli si pro to nový pojem „Phenomenal Education“ či v delší variantě „Phenomenon Based Learning“, tedy česky „jevově orientované vzdělávání“.
V jednotlivostech se jistě o zcela nové myšlenky nejedná. Fenomén je zde prostě chápán jako probírané téma, které je voleno s ohledem na zájem žáků. To znamená, že podstatou je konstruktivní výuka integrující badatelské aktivity a projektové metody nasazené povinně minimálně v několika týdenních blocích v každém pololetí celé základní školní docházky. Podobná snaha stála původně i za naším RVP. Ten však bohužel nakonec uvízl jednou nohou ve století 20. a dodnes se z něj nevymanil. Finové však v Evropě asi jako první dokázali na řídící úrovni dosáhnout konsenzu jdoucího napříč předměty a do své reformy přímo integrují digitalizaci (inspirováni např. Britskou Kolumbií nebo Singapurem). A to je právě to, v čem se od nás zásadním způsobem odlišují, protože naše dobře míněná SDV je od základní koncepce ministerstva oddělena tlustou zdí, takže její realizace bude přinejmenším složitá.
Oficiální finský anglicky mluvící web Phenomenal Education koncepci zastřešující má 3 hlavní části – Vytvořme školu budoucnosti, Aplikujme jevově orientované vzdělávání a Založme změnu na digitalizaci.
Škola budoucnosti
Hlavní pozornost je pochopitelně věnována řízení reformy, které je nejdůležitější podmínkou úspěchu. Pro pochopení základního nasměrování zamýšlených změn stačí přeložit pár vybraných vět: „Moderní vzdělávací prostředí podporuje osobní rozvoj žáka, dává mu prostor nastavit si vlastní cíle a posuzovat smysl výukových aktivit. … V otevřeném vzdělávacím prostředí může žák budovat poznání ve spolupráci s celým světem, klást otázky a vytvářet vlastní obsah. Je v něm možné realizovat různé výukové procesy. Podporuje současné didaktické teorie propojující osobně a sociálně orientované poznávání (Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí). Nabízí žákům kognitivní nástroje podporující myšlení.“
Budování nového moderního vzdělávacího prostředí začíná vytvořením modelu, který mapuje procesy odehrávající se v pozadí. Pro aktuální finskou reformu lze najít jeho schematické znázornění v doprovodné studii How to Create the School of the Future [1].
 |
| Model výuky podle Phenomenal Education [1], str. 15 |
Postup realizace reformy
Druhá část webu Phenomenal Education se věnuje aplikaci jevově orientovaného vzdělávání. Vysvětluje, že poznávání má vždy začínat sdíleným pozorováním dění ve skutečném světě v rámci komunity. Pozorování přitom nesmí být omezeno jedním úhlem pohledu, ale musí být holisticky rozprostřeno tak, aby byl jev sledován z různých úhlů, takže dochází k překračování hranic předmětů. Základem Phenomenal Education je odhalování problémů přirozeně propojených se světem, v němž žáci žijí, které je nutí klást otázky a nacházet odpovědi. K tomu samozřejmě potřebují umět zpracovávat informace, tedy být informačně gramotní.
„Má-li nová informace přímou souvislost s hledaným řešením problému, je její okamžitý vliv na danou výukovou situaci a dopad na výsledek zřejmý. Dlouhodobé zpracovávání nových informací ve vhodných výukových situacích vede k hlubšímu poznávání. Učení se pouze čtením učebnice či zapamatováním pouček (teorie) bez kontextu většinou k pochopení souvislostí (jevu) nevede. Jevově orientovaný přístup výrazně zvyšuje autenticitu vzdělávání.“
Jak jsem již konstatoval, vlastně to pro nás není nic nového. O tom, jak by měla vypadat škola pro 21. století, mluvíme již docela dlouho. Snažíme se na různých úrovních popsat proces, kterým musíme projít, chceme-li k ní dospět – např. Difuze technologií ve škole 21. století, Profil Škola21, Americké modely integrace technologií do výuky. Finové jdou stejnou cestou. I oni se snaží popsat proces transformace tradiční školy na moderní jevově orientovanou pomocí profilově definovaných indikátorů. Následující obrázek ukazuje začátek tabulky Phenomenon Based Learning Rubric, v níž je na vodorovné ose 5 úrovní naplnění cílů reformy (omezený pokrok, počátek, rozvoj, akcelerace, pokročilý stav) a na svislé oblasti, v nichž je proces sledován (holistický rozměr, autenticita, kontext, badatelské řešení problémů, vývoj poznání).
 |
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.
7 komentářů:
jak v čem,mohli by být vzorem v politice a správě státu,ovšem finové nejsou čechové a odkloning a tunelng neznají,výjimečnost jejich školství spočívá v tom,že jako jediní v evropě provedli během půlstoletí zásadní školskou reformu (2004),tato reforma je ovšem finská a šitá na konkrétní finské ekonomicko-společenské podmínky, takže nám je k ničemu,prostě nesmíme být líní a vymyslet si vlastní
"Hádám, že všichni již dobře víme, že je nevyhnutelné se po cestě, kterou nám ukazují Finové, nakonec vydat. Čím déle budeme váhat, tím hůře pro nás."
po finské cestě se vydati nemůžeme ,anobrž nejsme finové a nežijeme ve finsku
A co takhle přestat nálepkovat školy na ty z onoho století a školy pro tamto století? Co to je za kritérium? Proč nereformovat rovnou průběžně z pololetí do pololetí? To by byl teprve byznys. Zejména zvolání, cit.: "O tom, jak by měla vypadat škola pro 21. století, mluvíme již docela dlouho. Snažíme se na různých úrovních popsat proces, kterým musíme projít, chceme-li k ní dospět" je poněkud panovačné. Nemusíme, pane Brdičko, opravdu nemusíme. Při popisu onoho "procesu" jste nevynechal ani starý ošoupaný strašák: " Učení se pouze čtením učebnice či zapamatováním pouček (teorie) bez kontextu většinou k pochopení souvislostí (jevu) nevede.". Už jen zbývá najít ty školy, kde to tak stále ještě dělají. Celé finské "nedostižno" myslím spočívá v tom, že Finové zavedou další učební pomůcky a budou s nimi nakládat fenomenálně. Výuka Finů bude názornější, atraktivnější. Toť vše. No a? PÍZA možná bude spokojenější, o pomůckovém byznysu nemluvě. Jakás takás souvislost se vzděláním tu je, to ano, ne už s výchovou. Nemělo by se dočista zapomínat, že z pohledu dítěte do školy se chodilo vždycky hlavně za kamarády. A člověk se přitom i dost dověděl a naučil. Ostatně soudím, že práce v dílnách a na pozemku neměly být zrušeny. Finům "fenomenální digitalizaci" ze srdce přeji, třeba jim neublíží. Čechům by snad také neuškodila, ale uniká mi, zdali autor rozlišuje mezi "dostat něco do škol" a "dostat něco do dětí".
Opakovaně poukazuji na to, že je třeba mít za cíl našeho snažení žáka. Je to i v tomto textu. Jinak souhlasím s tím, že my nic nemusíme, i s tím, že pro nás finská cesta není. Co musíme, je hledat vlastní. Možná bychom se mohli inspirovat, co říkáte? Hlavně je třeba vyrazit!
Hlavně je třeba vyrazit!
Otázka zní 'koho za co', popřípadě 'komu co'.
Původně jsem chtěl podle svých aktuálních i déle trvajících zkušeností napsat příspěvek o tom, kam skutečně směřuje nejen to školství, ale podle zainteresovaných elitních ubožáků a lhářů patrně i celá naše společnost. Zdá se však být velmi pravděpodobné, že by ne příliš rozsáhlý text obsahoval tolik pro výstižnost nezbytných vulgárních slov, že by byl nepublikovatelný.
Někde na netu ale, a to bych se skoro vsadil, JE jistojistě záznam celé té povedené taškařice. Až jej najdu, a já jej najdu, budete, a nejen Vy, pane Brdičko, zírat, co všechno je dnes ve školství možné.
Hospodářský růst Finska se nebezpečně zpomaluje; hlavními překážkami hospodářského růstu jsou pokles produktivity práce, nedostatek investic a snížení kupní síly.
A s tím jde ruku v ruce i budoucnost školství. Jejich myšlenka dát úplně všem stejný plat je vskutku zajímavá. Mezinárodní ekonomové se však ptají, kde na to Finsko vezme. Ostatně RVP je copy Finska a Francie. Je tedy nezbytné spoléhat se na své schopnosti a možnosti.
Okomentovat