Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.
Co přinesl týden 14.12. – 20.12. 2015
Témata týdne:
- Největší problém není ve vzdělávacím systému . Situace v ČR se diametrálně liší od situace ve skandinávských zemích, kde se už od 90. let daří budovat inkluzivní vzdělávání. Jde o schopnost určit veřejný zájem, politicky jej garantovat napříč pravolevým spektrem a dlouhodobě reformu prosazovat. Více v rozhovoru s Bobem Kartousem na Britských listech.
- Ministerstvo mírní obavy z dopadů inkluze. Reálné obavy ředitelů, že nebudou mít dostatečnou podporu ze strany MŠMT, se snaží úřad mírnit tváří v tvář. Ministryně a náměstek MŠMT se setkali s řediteli v Brně (Týden.cz).
- Minisčítání: zajímavé informace o českých školácích. Projekt Českého statistického úřadu Minisčítání, který byl oceněn Eduínou 2015, nabízí velmi zajímavé informace od více než 28 tisíc školáků, kteří se projektu zúčastnili. Nejen oblíbený předmět, ale třeba informace o prvním mobilu nebo tom, co by udělali s 1 000 korunami…
- V amerických školách existují hmatatelné rozdíly v postojích učitelů proti prohřeškům dětí, které nepatří k bílé majoritě. Disciplinární tresty bývají tvrdší, důvody často malicherné. Tato situace věrně koresponduje s přístupem policie k lidem tmavé barvy pleti, který ilustruje několik nedávných případů zabití. Barack Obama podepsal zákon, který má problém disparity v přístupu k žákům dle etnicity odstranit, upozorňuje Open Society Fund.
Výrok týdne:
„Když jsem ve škole, tak to vypadá, že jsou všichni (spolužáci) vygumovaní, nikdo nechce dělat věci spolu. Nevíme, co se bude učit. Nejde se s těmi dětmi kamarádit. Když můžeš věci dělat spolu, je to lepší. Jsou kluci, kteří dělají potíže, ti ještě tolik vygumovaní nejsou. Ostatní jsou jako stroje, dělají to, co jim řeknou.” Výpověď Honzy, žáka 5. třídy běžné ZŠ. Nemá žádné vzdělávací ani výchovné problémy, má ale pocit, že škola nedává smysl (Respekt).
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- NUDA, REZIGNACE, NEEFEKTIVITA: NEDOSTATEČNÁ OD STUDENTŮ ČESKÉ ŠKOLE
Poslední Kulatý stůl EDUin a SKAV měl neobvyklé a zajímavé panelisty. Na místech, kde obvykle sedí učitelé, ředitelé a experti na vzdělávání zasedli středoškoláci, respektive nedávní studenti SŠ. Šlo o aktivní mladé lidi s všestrannými zájmy, s nadáním, s potřebou měnit svět okolo sebe. I proto si vytvořili
Českou středoškolskou unii, aby pomohli sobě i ostatním studentům na SŠ více promlouvat do dění na středních školách. Tématem diskuse bylo „Co vám dala škola“. Je tristní poslouchat, že těmto studentům připadá vzdělávání ve školách, kterými prošli, fádní, direktivní a neosobní. Velmi podobnou výpověď poskytuje o vzdělávání v běžné české škole Honza, žák 5. třídy. Stejně jako diskutující středoškoláci nemá žádné problémy se vzděláváním či výchovou, jen je po zkušenosti s jinou formou vzdělávání přesvědčen, že
běžný „vzdělávací proces“ ve školách děti de facto robotizuje. Tyto významné a otevřené reakce dětí velmi úzce korespondují se snahou vytvářet paralelní vzdělávací systém, místo snahy o jeho reformu.
- ŘÍZENÍ VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU: STRATEGICKÁ PRIORITA BEZ REÁLNÉ PODPORY
Strategie vzdělávání 2020 má vedle podpory rovnosti v přístupu ke vzdělávání a podpory učitelů právě řízení systému jako třetí prioritu. Zatímco v prvních dvou případech lze hovořit alespoň o deklaratorní snaze něco udělat (novela školského zákona a podpora specifických potřeb žáků, diskuse o ustavení kariérního řádu), v případě řízení systému se nedějí žádné viditelné kroky, které by měly situaci zlepšit. Z pohledu expertního
Auditu, který nedávno EDUin ve spolupráci s nezávislými odborníky vydal, patří nekoncepční řízení ke slabinám vzdělávacího systému v ČR (str. 3). V komentáři pro LN upozorňuje Bob Kartous na
zásadní faktory, které jakoukoliv koncepci v případě tak hlubokých společenských změn nelze obejít. V komentáři pro MF Dnes tentýž autor poukazuje na fakt, že
pouhé zvyšování výdajů na vzdělávací systém neznamená automaticky zvýšení jeho efektivity.
- PROMĚNA HODNOT SOUČASNÉ GENERACE VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ
Podle průzkumu zmiňovaného v článku HN je
na vrcholu hodnotové pyramidy současných vysokoškoláků rodina a přátelé, následně osobní seberealizace a teprve poté pracovní kariéra. Podle článku ČTK se ukazuje, že je láká spíše
jistota korporace či velké instituce a mají ambice stát se experty v dané oblasti, třetina chce „velet“ (
žebříček nejpopulárnějších zaměstnavatelů absolventů na webu HN). Hodnotový koktejl ukazuje na relativní konformitu současné nastupující generace, která většinově netouží „udělat díru do světa“, osamostatnit se, hledat vlastní cestu. Často se usuzuje, že se tyto preference odlišují od generace jejich rodičů, kteří počáteční část své kariéry datují k 90. letům 20. století, která se nesla v atmosféře seberealizace prostřednictvím kariéry. Současné dělení generací však nedává úplně jednoduchou možnost to objektivně posoudit, neboť současná generace vysokoškoláků stále spadá podle ustálené klasifikace do generace Y, stejně jako lidé narození v 70. letech.
Na (ne)proměnu důležitosti základních hodnotových rámců ukazuje průzkum agentury Ipsos z roku 2011: Kromě zabezpečení na stáří v něm lze vidět značnou konvergenci mezi postoji jednotlivých generací.
- ZPRÁVA O VZDĚLÁVÁNÍ: U NÁS JE TO PROSTĚ COOL
Nedávno jsme v Beduínovi upozorňovali na
propagační video Pedagogické fakulty UK v Praze. Video ve formě rapové skladby na téma studijních oborů, které fakulta nabízí, představuje studium na fakultě jako zážitek takřka nevídané podoby, který umožní absolventům stát se expertem v dané oblasti a znalcem pedagogiky a psychologie. Záměrem tvůrců pravděpodobně bylo vetknout videu humornou licenci, není to ale příliš patrné. Obraz, který video nabízí, je s ohledem na skutečnost krajně nedůvěryhodný. Poněkud povedenější, s patrným nadhledem operující
video Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně neskrývá vysokou koncentraci „nerdů“. Většina propagačních videí VŠ v ČR se snaží představit studium humorným způsobem, což do značné míry deformuje představu o povaze, náročnosti významu studia na VŠ. Bob Kartous poukazuje ve starším článku na
diametrální rozdíl v prezentaci českých VŠ a prestižních zahraničních univerzit typu Cambridge.
Inspirace z (a do) praxe
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.
10 komentářů:
Jsou kluci, kteří dělají potíže, ti ještě tolik vygumovaní nejsou. Ostatní jsou jako stroje, dělají to, co jim řeknou.” Výpověď Honzy, žáka 5. třídy běžné ZŠ.
Rád bych se páťáka zeptal, jestli jsou VŠICHNI učitelé na jeho škole vygumovaní. Co rodiče, trenéři, sousedi? Pokud všichni, pak je to normální, ale přišlo to na kluka brzo. Jak potom proběhne odtržení od maminčiny sukně, no nevím. Asi jim zůstane na krku. Jen ho v tom podporujte. Už teď mu nezávidím těžký život mezi gumami. Možná najde nějaké nevygumované v nápravném zařízení. REBEEEL!
Návrh řešení problému:
Zákony ČR i EU říkají, že české školství je (má být) demokraticky spravováno jeho nejvyšším správním orgánem zvaným MŠMT. MŠMT je povinno komunikovat přitom především se školami, zřizovateli a rodiči a řídit školství i prostřednictvím jím zřizovaných institucí (NÚV, NIDV atd.)
Vysokoškolsky vzdělaný učitel by měl mít při nástupu cca průměrný plat a platový postup min. dalších 50 %. Vynikající učitelé by k tomu měli být odměňování dalšími odměnami zejména z dispozice ředitelů škol a metodických orgánů úzce spjatých s učiteli a nikoli s cvachoidními pseudo odborníky z neziskovek. Pak by o učitelství vznikl přirozený zájem, na jehož základě by byli postupně špatní učitelé a ředitelé nahrazeni dobrými. Ulevilo by to dobrým učitelům, ředitelům a zřizovatelům škol, kteří to dnes v té svraboneštovicoidní mizérii českého školství nemají snadné.
Jestli chtějí aktivistické nevládní organizace typu Eduin pro české školství něco opravdu pozitivního udělat, budou muset mnohem, mnohem víc přemýšlet o obsahu a formě toho, co chtějí říci a dělat. Eduin by měl méně mentorovat a víc respektovat autoritu MŠMT, českých škol, zřizovatelů a rodičů. Mnohem víc, než dosud.
J. Týř
Výpověď Honzy, žáka 5. třídy běžné ZŠ. Nemá žádné vzdělávací ani výchovné problémy, má ale pocit, že škola nedává smysl.
"Miluji školu, miluji školu! Chci do ní chodit i o víkendech a prázdninách!!!"
Úryvek z monologu dvanáctileté žákyně čtvrté třídy zš v připravované divadelní hře Šílenství Žofiino.
roztomilé...s určitostí mohu tvrdit,že to nepsal žák páté třídy
Řada mých žákyň ještě nemá 15 let. Osobně bych se pak mohl dostat až do kriminálu.
Nerozumím asi zcela tomu, proč takovýto týdenní profesní přehled nevydává například NÚV nebo profesní učitelská organizace např ve spolupráci UN. Co v tom směru dodnes udělalo MŠMT? Jak jsou koncipovány, řízeny a realizovány jeho informační aktivity? Co brání učitelům pustit nebo zapojit se s pomocí MŠMT do projektu zaměřeného na lepší informovanost veřejnosti? Proč to dělá neziskovka Eduin a nikoli učitelé a zřizovatelé škol ve spolupráci s MŠMT a třeba i se zaměstnavateli?
J. Týř
Je vidět, že naše známá obecně prospěšná společnost začala už řešit i vysoké školy. Což tak začít trochu historickým nadhledem počínaje Právnickou fakultou v Plzni a konče UJAK s.r.o.
J. Týř
21. prosince 2015 19:33
To by někdo musel na MŠMT pohnout zadkem.
Škatulat se tam zahýbalo a ještě hýbe dost. Uvidíme, jaký to bude mít výsledek.
J. Týř
No bojím se, že výsledkem bude odvolání ministryně. Důvod se najde.
Mirek Vaněk
Docela reálná představa.
Okomentovat