Jsem bývalá učitelka ZŠ, zvláštní školy (později ZŠ praktické a ZŠ speciální – téměř 25 let jsem školu tohoto typu řídila). Jsem matkou syna s těžkou oboustrannou hluchotou. Chtěla bych se vyjádřit k sérii článků o inkluzivním vzdělávání.
- S plnou zodpovědností prohlašuji, že do školy, kterou jsem řídila, přicházely děti až po opakovaných selháních na ZŠ a s doporučením PPP. Jsem přesvědčena, že tomu tak bylo i na dalších ZvŠ, ZŠP, ZŠS.
- Od všech rodičů jsme museli mít informovaný souhlas, bez toho to ani nešlo. Ředitel za přijetí dětí odpovídal ze zákona, a pokud by selhal, měla ČŠI i zřizovatel účinné nástroje.
- Osud dětí mi nebyl nikdy lhostejný, vždy jsem měla na paměti, že „jít“ o stupínek níž, mohou vždycky. Vzhledem k tomu, že mám mj. SZZ z psychopedie, jsem speciálně pedagogickými metodami a postupy zjišťovala, jestli naši budoucí žáci opravdu potřebují speciální vzdělávání. Několik dětí jsem nepřijala, protože jsem došla k závěru, že se mohou s úspěchem vzdělávat na ZŠ většinového proudu – a reakce? Pro romské rodiče jsem byla rasistka, že nechci děti přijmout.
- O rodičích romských žáků, kteří byli s výukou na ZŠP spokojeni, kteří nám děkovali, že konečně jejich děti zažívají úspěch, kteří nám děkovali, že jejich děti byly následně úspěšné na SOŠ a odborných učilištích, o tom se moc (spíše vůbec) nemluví a nepíše.
- Nemíním diskutovat o prospěšnosti speciálních škol - ten, kdo chce vidět obrovský přínos takových vzdělávacích institucí, vidí. Kdo vidět nechce, nevidí.
- Iritují mě ale názory na inkluzi, ve kterých jsou zatracovány pouze ZŠ praktické a speciální. Když inkluze, tak proč ne pro všechny děti ve věku povinné školní docházky? Proč žáci odcházejí na víceletá gymnázia (o jejichž přínosu rovněž nepochybuji), proč i tímto způsobem dochází k segregaci, která, jak se zdá, už nikoho netrápí. Vadí jen to, co se momentálně hodí – speciální školství. To rozhodně není fair – k žádné skupině dětí.
38 comments:
Hluboká pravda.
Jenže pravda, která odporuje ideologii je obvykle nežádoucí.
A proto tahle pravda nebude slyšet.
A tady je na místě se znovu zeptat:
Proč rodiče za inkluzi organizují spolky, semináře, diskusní fóra, tvoří weby, sepisují petice a otevřené dopisy, najímají si odborné konzultanty a odborníky na vzdělání... když úplně stačí svoje dítě do té praktické školy nedávat?
Paní ředitelko,
máte ve všem pravdu, fungovalo to podobně i na jiných zvláštních školách, později přejmenovaných na základní školy praktické. Mnoho dětí s lehkým mentálním postižením těmto školám děkuje za to, že díky jejich odborné péči mohly získat kvalitní vzdělání na horní hranici svých možností a integrovat se do společnosti jako její rovnoprávní občané.
Pokud dojde k likvidaci těchto škol a jejich vzdělávacích programů, bude to neodčinitelná chyba pro celý školský systém.
Pane kolego Pytliku,
mně to taky hlava nebere, proč se někdo pořád potřebuje s velkým hlukem dobývat do otevřených dveří. Integrace žáků s mentálním postižením do běžných škol je možná už od poloviny 90.let minulého století.
Dnes jsem byla u zubaře, sestru tam dělá matka mého bývalého žáka. Řekla mi ,že je šťastná, že syn dodělal praktickou škol a neúčastnil se inkluze. V současné době dokončuje obor truhlář a bude ještě dva roky dělat obor tesař.S tátou chtějí rozjet firmu. To je ta chudinka,která nedostala plnohodnotné vzdělání?
Ne,spokojená je celá rodina,přitom rodiče jsou vzdělaní lidé.
14. prosince 2015 15:11
Nico Pytlík
To vesměs nejsou rodiče postižených dětí. To jsou "profesionální aktivisté". Tady je nádherně vidět jak je propojena multikultura s inkluzí.
Mám jiný názor - mám dítě integrované v inkluzivní škole, tedy ve škole, kde se všechny děti vzdělávají podle svých potřeb. Každé dítě, jak nadané, tak integrované tam zažije úspěch a neztratí vnitřní motivaci k učení.
Jenže to vypadá trochu jinak, než vy píšete, a než si to často představují poradny. Děti se vzdělávají ve věkově smíšených třídách, bez frontálního systému výuky, bez známkování a porovnávání.
Aha, takže to ale není "běžná základka"?
To můžete mít názorů potom třeba tisíc, ale nejsem si jistý, jestli chápete, o čem je řeč - nic ve zlém.
Proč by takto nemohla vypadat "běžná" základka?
Proč to někde jde a jinde nikoliv?
Konkrétně se jedná o státní montessori školu.
Ale kousek tu je i vesnická trojtřídka, která pracuje obdobně, ale není montessori.
Nechci mít dítě zaškatulkované podle čísla, které stanoví někdo v poradně (ty ještě můžeš a ty už ne). Nechci doma doučovat, aby je umělo ve stenou dobu stejné věci jako všichni spolužáci, nechci dopisovat zápisy, dohadovat se co je v IVP plánech a jak za to má být hodnoceno.
Chci aby mé dítě do školy chodilo rádo, plnilo si své cíle, pracovalo tak dlouho na jednotlivých jevech, jak potřebuje a takovýchm způsobem, jaký mu vyhovuje. Aby pracovalo s různě starými i různě nadanými dětmi dohromady. Přirozeně.
No paráda. Buďte, paní Eržiko, příkladem pro ostatní rodiče. Nechť každý svému dítěti zajistí podmínky, které tomu dítěti vyhovují. Tak je to spravne. Tak to ma byť.
K čemu pak ty aliance, petice, změny zákonů... Vezmu dítě a šup tam s ním.
Proč jen u nás všechny školy
už dávno nejsou montessori?!
Nechci mít dítě zaškatulkované podle čísla, které stanoví někdo v poradně (ty ještě můžeš a ty už ne).
A to někde bylo?
Cituji:
1.S plnou zodpovědností prohlašuji, že do školy, kterou jsem řídila, přicházely děti až po opakovaných selháních na ZŠ a s doporučením PPP. Jsem přesvědčena, že tomu tak bylo i na dalších ZvŠ, ZŠP, ZŠS.
2.Od všech rodičů jsme museli mít informovaný souhlas, bez toho to ani nešlo. Ředitel za přijetí dětí odpovídal ze zákona, a pokud by selhal, měla ČŠI i zřizovatel účinné nástroje.
Což volně překládám jako: "Když rodič řekne 'Nechci', tak to znamená, že dítě nemusí."
Nebo snad existuje někde v ČR dítě, zařazené do "zvláštní školy" proti vůli rodičů?
Konkrétně se jedná o státní montessori školu.
Ale kousek tu je i vesnická trojtřídka, která pracuje obdobně, ale není montessori.
Čistě pro jistotu, kolik žáků v kolika třídách má ta vesnická trojtřídka?
Proč to někde jde a jinde nikoliv?
Já bych tipoval peníze.
Co myslíte Vy?
Proč jen u nás všechny školy
už dávno nejsou montessori?!
Také si kladu tuto otázku.
Což o to. V ČR je důvod jasný. Jsou to líní, neschopní učitelé.
Ale jak je možné, že už dávno celý svět nepřešel na tento dokonale fungující model vzdělávání?
Mila Erziko.Kdyz si prectu vas prvni prispevek,je to skoro kopie frazicek,ktere si mohu precist v kazdem eduinskem clanku o zarive uzasnosti inkluze.Jestlize jste ve skole spokojena,budte.Nikdo vas nenutil abyste dite nekam poslala(do prakticke).To,ze vam dite nekdo diagnostikuje je spise stesti.Jen trapne modernisticky zamereni rodice nechteji videt a slyset o problemech svych deti,ze pry kazdy je osobnost.Dodnes nechapu,jak se muze navzajem tlouci diagnoza downova syndromu nebo nedoslychavosti s pravem na osobnost.To jsou kecy aktivistu.Je naopak velkou nezodpovednosti dite nediagnostikovat a nedoprat mu odbornika na napravu reci apod.
Jde o to, ze vy jste si pro dite vybrala tuto cestu.Potom nesmi byt jinym rodicum upreno stejne pravo. rozhodnout o tom,ze oni naopak chteji dat dite do specialni skoly.UZ JSTE TO POCHOPILA?
Reaguji:
Opakovaná selhání a doporučení PPP.
Selhávání - ale proč selhává? Protože mu nejsou vytvořeny podmínky, aby se vzdělávalo takovým tempem a způsobem, jaký potřebuje.
Protože si škola a poradna představuje, že se dítě bude doučovat, co ve škole nestihne. Protože dítě, které nestíhá škola prudí a trestá - špatnými známkami, poznámkami za nedonesé úkoly atd... (pracuji již dlouho jako dobrovolník neziskovky na sanaci rodiny).
Obě školy mají ve třídě kolem 25 žáků, včetně integrovaných.
Ne, peníze jsou až to další. Především je to o přístupu.
Inkluzivní školy v mém okolí nejsou pouze montessori.
V mém okolí vím o oné vesnické trojtřídce, jedné círekvní, a kupodivu i o jedné velké státní s respetujícím přístupem.
"Protože mu nejsou vytvořeny podmínky, aby se vzdělávalo takovým tempem a způsobem, jaký potřebuje. "
Už jste došli na druhý stupeň?
Paní Karvaiová, již jsme Vám tuším na EduIn psala, že opravdu nejsem proti diagnostice, ale také je mé právo s diagnostikou nesouhlasit a vyhledat názor jiného odborníka. Doporučení odborníků se může hodně lišit, o tom jsme se přesvědčila.
Dítě je již na druhém stupni.
Za prvé. Jde především o peníze!!!
Za druhé. ZŠ nikdy nedosáhnou úrovně péče o postiženého žáka jako u praktických a speciálních škol, protože nebude dost kvalifikovaných zkušených specializovaných učitelů.
škola prudí a trestá - špatnými známkami, poznámkami za nedonesé úkoly
Tak poznámky za nedonesené úkoly? To je doma neudělá ani v klidu, svým vlastním tempem?
mé právo s diagnostikou nesouhlasit a vyhledat názor jiného odborníka
To mi doktoři pořád říkali, že budu-li takhle chlatat, že se uchlastám. Všichni. Až jsem konečně narazil na odborníka, který věděl, že v zemích, kde pijí hodně vína, dožívají se obyvatelé v průměru velmi vysokého věku. Zlatý člověk...
"Děti se vzdělávají ve věkově smíšených třídách"
Na druhém stupni? No to to tedy musí vypadat!
V živých barvách si představuji výuku matematiky ve věkově smíšené třídě, kde několik žáků pracuje s lomenými výrazy, další počítají s procenty, někteří sčítají desetinná čísla a zbytek rýsuje Thaletovu kružnici. Nezlobte se na mne, ale do takovéhoto experimentu se prozatím nepustila ani SCIO škola, zřejmě ví proč. Snad si dovedu představit, že by jeden či dva žáci, kteří nezvládají třeba matematiku, chodili do ostatních předmětů se svými vrstevníky a na tu nešťastnou matematiku o rok níže. Jen nevím, jestli tuto možnost náš školský systém vedle institutu propadnutí vůbec povoluje a jestli se to dá nazývat halasným názvem věkově smíšená třída.
Nevím čím to je, ale nějak Vám paní Eržiko nevěřím. Zkuste sem hodit odkaz na webové stránky Vámi zmiňovaných škol, ať se můžeme na jejich způsob organizace výuky a na jejich ŠVP podívat. Třeba to pro nás bude přínosné a přehodnotíme své názory.
"Aby pracovalo s různě starými i různě nadanými dětmi dohromady."
Nějak mi to nesedí. Pokud má dítě pracovat s dětmi různě nadanými, nevidím důvod proč sestavovat věkově smíšené třídy. To snad má smysl jen v případě, aby se srovnalo to nadání. Nebo ne?
Re: "Na druhém stupni? No to to tedy musí vypadat!" Nevidím v tom žádný problém. Jen to vyžaduje větší náklady na asistenty.
Na asistenty? Chtěl jste snad pane Wagnere říct na další učitele a speciální pedagogy! Pokud by totiž měla být funkční skutečná věkově smíšená třída a pokud má být funkční inkluze, tak to asistenti bez vzdělání, kteří v postatě nemohou samostatně vést výuku, v žádném případě nezalepí.
Paní Adamová,
zapomněla jste na tu část dětí, které se učí počítat do 10.
Pokud jde o asistenty ve školách, za smysluplné jsem považovala asistenty, kteří pomáhali těžce postiženým dětem v mobilitě, s hygienou a pod. Byli i na speciálních školách.
Tak zvaní "pedagogičtí asistenti", na které se při inkluzi tolik spoléhá, nemají ve školách co dělat. Učit nemohou a neumějí, tak jenom hlídají postižené děti, aby svým chováním příliš nerušily výuku a případně aby jim ty nepostižené děti neubližovaly. Brání ve skutečnosti jejich integraci, protože který žák si půjde povídat se spolužákem, který má neustále za zády dospělou osobu?
Pro učitele musí představovat nesmírnou zátěž, neumím si představit, že bych vedla výuku a z různých stran třídy by mi do toho breptalo několik lidí, věci, které s mojí výukou nesouvisí. Myslím že to učitele musí dost neurotizovat a celá atmosféra třídy musí být napjatá.
"Pro učitele musí představovat nesmírnou zátěž, neumím si představit, že bych vedla výuku a z různých stran třídy by mi do toho breptalo několik lidí, věci, které s mojí výukou nesouvisí."
Schopný asistent (i když by byl vhodnější speciální pedagog) má ve třídě smysl, pokud pracuje s žákem, který je např. těžký dyslektik, ADHD, ADD, ale je schopný zvládat alespoň základy probíraného učiva. Pokud má ve třídě být asistent s žákem, který učivo již několik let nezvládá a místo Pythagorovy věty se učí počítat do 100, tak jeho pobyt ve třídě, stejně jako pobyt dotyčného dítěte nechápu. Zákonitě to musí rušit výuku celku, stejně jako celek musí rušit výuku slabého žáka. Pro takové dítě je skutečně lepší výuka v klidnějším prostředí, které může poskytnout třída praktické školy, případně třída pro LMP žáky v běžné škole. Takovéto třídy existují i ve Finsku a jinde ve světě a ne že ne, i když jsou při běžných školách. To jen MŠMT se domnívá, že se tam vzdělávají všichni bez ladu a skladu dokopy. Není to pravda.
a celá atmosféra třídy musí být napjatá.
Nebývám neurvalý, a v přítomnosti žen, paní CatCatherine, už vůbec. A tak se omlouvám.
Leč, vervalo se mi do hlavy to Vaše byť nechtěné, ale o to krásnější synonymum k všeobjímajícímu příslovci 'nahovno'. Například
'Dnes to bylo všechno takové nějaká napjaté.'
'Máme poměrně napjaté vztahy.'
'Takhle odfláknutá práce je napjatá.'
'Žiji napjatý život.'
Nevím,Eržiko, jaký problém má vaše dítě. Těžko se mohou odborníci mýlit v diagnoze typu autismus, DS, řečové vady, sluchové vady apod. Pravděpodobně narážíte na diagnozu ADHD nebo Dys poruch popř. mentálního postižení. U MP je problém, že IQ je proměnná ,která se může lišit den ode dne(i když zas tak velké korelace tu nebudou).ADHD bývá zaměňováno a největší problém je s medikací či ne medikací.Další problém je ten, že někteří rodiče si odmítají vůbec připustit nějaké postižení svého dítěte a lítají po doktorech, aby našli nějakého, kdo jim to vyvrátí. I tací jsou.Zapojení dětí s lehčími vadami jako ADHD, dys poruchy nebo lehčí typy smyslových vad bych jako inkludovatelné nevylučovala. Právě ale ta zmiňovaná LMP je už problém.Jako učitelka vím, kolik času musím strávit přímo s těmi dětmi. Ať mi nikdo netvrdí, že to lze ve třídě s 25 žáky. Pokud se v té škole nepodvádí a nenechává se to na asistentech, kteří učit nesmí. Většina škol, která se vydávala za inkluzivní měla děti s lehkými postiženými(viz nahoře) a nebo sociálně slabé. To není vůbec problém (poud mě ti sociálně slabí vůbec do školy chodí). O zařazování LMP nebo i hůř postižených mentálně se moc nehovoří. A některé příklady mi přijdou přitažené za vlasy. Jako jeden, kdy matka dítěte s DS tvrdí, že dívenka zvládá už devítku na Z3 a individuál má jen z jazyka.To dítě je možná ve velmi vstřícném a hodném kolektivu,ale těžko může plnit tzv. očekávané výstupy základní školy.
Paní CatCaterina, viděla jste někdy výuku v montessori škole? Nedávno vyšla hezká prezentace zde: http://blog.zsmontessori.net/clanek/jak-se-uci-v-montessori
Paní Karvaiová, souhlasím s Vámi v tom, že ideální by byla podpora pedagogů speciálními pedagogy (třeba z těch praktických škol). A také s tím, že nejsou všechny děti inkludovatelné.
Ke shlédnutí doporučuji dokument Všichni spolu, z německé inkluzivní školy, kde se v jedné třídě vzdělávají všehcny děti - nadané, s různým postižením, menšin...
Všichni spolu, z německé inkluzivní školy
Dokument znám a ty penízky v tom opravdu hrají velkou roli. Přesvědčujte politiky! Za podobných podmínek do toho jdu i se svými pochybnostmi, zda bychom neměli použít i naši léty prověřenou kvalitu.
Přidávám se ke kolegyni Adamové - paní Eržiko, "zkuste sem hodit odkaz na webové stránky Vámi zmiňovaných škol, ať se můžeme na jejich způsob organizace výuky a na jejich ŠVP podívat."
Paní Eržiko,viděla, a znám i učitlele, kteří tam učí.
Vy asi nebudete matka postiženého dítěte, že ne?
Na odkaz jsem se podíval, ale abych z toho poznal, jestli stejně vypadá práce s dětmi? Dozvěděl se ŠVP pro ZŠ Na Beránku? Dozvěděl se více o metodě a práci učitele, žáků a třídy? Jsou to jen pochvalné a bezobsažné věty.
Jsem matka integrovaného dítěte. Nejsem pedagog. Jsme rodič, který již 11 let vysvětluje svému okolí proč chodí jeho děti (nejen ono integrované) do škol, do kterých chodí...
Odkazy:
http://zs.montepce.cz/?page_id=264 (ŠVP)
http://narovine.eu/skola/organizace-vyuky/
https://www.youtube.com/watch?v=RLvUeMyM0lk
Ještě bonus ;)
http://kultura.zpravy.idnes.cz/video-vypsana-fixa-0nv-/hudba.aspx?c=A151211_132717_hudba_ob
Jen poznámka: V jedné ze škol jsou třídy s počtem 15-20 žáků, v druhé škole, kde se vyučuje ve věkově smíšených skupinách, odhadem 15-16, ve skupině 1.-3. ročník maximálně 24 žáků.
který již 11 let vysvětluje svému okolí proč chodí jeho děti (nejen ono integrované) do škol, do kterých chodí
Prakticky celý svůj profesní život vysvětluji rodičům, aby svoje děti dávali do škol, o kterých si myslí, že tam jejich děti patří. Ani to už nikde neuvádím, natož abych se holedbal.
Není nic špatného na tom, když rodiče posílají své děti do škol, ke kterým mají důvěru, pokud to nevnucují ostatním.
Paní Eržiko,
na prvním odkazu jsem v ŠVP kupodivu našla v kapitole Práce s žáky se SVP následující:
"Do Montessori tříd mohou být integrovány děti se speciálními potřebami, neboť individuální výuka v těchto třídách umožňuje nabídnout takovému dítěti vhodné činnosti kompenzující jeho problémy a handicapy. Avšak vzhledem k intenzivní výuce anglického jazyka v pardubických Montessori třídách je na rodičích daného žáka rozhodnout, zda takto intenzivní výuka nebude pro dítě příliš zatěžující či zda je vůbec smysluplná."
Tak se mi zdá, že i ti Montessori učitelé mají přece jenom zbytky zdravého rozumu, a evidentně ho mají víc, než úředníci na ministerstvu.
Post a Comment