Zdeněk Sotolář: Škola jako zlatý důl 3.

pondělí 16. listopadu 2015 ·

Způsobů, jak se přisát na školy je mnoho. Ty tisíce základních a středních škol jsou velice lákavou kořistí. A nemusí jen kapat, když může pořádně pršet.


DVPP. Tento byznys dostal pořádný impuls před deseti lety s přípravou reformy a tvorbou švp a stále pokračuje s posledními výzvami šablon. Tablety… čtenářská gramotnost… dílny… A to se už mluví o školení na téma inkluze... inkluze... inkluze... Nejde jen o jednotlivé lektory, kteří odešli ze škol se živnostenským listem v kapse a teď se zoufale chápou kdejaké příležitosti na „vzdělávání“ učitelů. Na velkou příležitost čekají také buclaté neziskovky (a některé už začaly školit asistenty) stejně jako agentury připravující evropské projekty. V OP VVV jde o miliardy.

V jednom komentáři mi kdosi napsal, že těm lektorům už prý zvoní hrana. Rozhodně nezvoní. Potřeba proškolení učitelů je otřepaná mantra při každé příležitosti. Teď jde o inkluzi, zítra možná o programování. Navíc mnozí lektoři se už dávno a dávno reinkarnovali do nové role, do role mentorů. To je další velká příležitost, další zlatonosná říčka a mnozí si už dávno svůj prostor vykolíkovali. Mentorování (a koučování) teď frčí, hodně se o něm mluví v souvislosti především s kariérním řádem. Jeden si mě i vyfotil – samozřejmě jako přílohu pracovního výkazu. Zlatý důl...

22 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 7:58  

Pane Sotolář. Ještě vás neodstřelili? Víte kolika lidem jste šlápl na kuří oko?
Uvědomte si, že jsou v tom velké peníze. Od neziskovek až po MŠMT a EU. Kryjte si záda.
Jinak máte plnou pravdu. Dnes všichni vydělávají a poučují a málokdo to umí. Od lektrů až po inspekci.

BoBr řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 9:08  

Nicméně dostat se na Klondajku k opravdovému zlatu znamená mít určitou kompetenci. Sám přiznáváte, pane Sotoláři, že zájemců o peníze z fondů EU je opravdu hodně. Zrovna zmiňované šablony dávaly školám možnost si vybrat, co budou dělat. Pokud totéž bude platit i o mentorech, asi nic lepšího nevymyslíme. Nebo si snad mám z tohoto vašeho vyjádření myslet, že podle vás naši učitelé nepotřebuji DVPP?

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 10:30  

že podle vás naši učitelé nepotřebuji DVPP?

Nepřevracejte to, prosím, jako palačinku. Když řeknu, že poslanci politikaří a odvádějí mizernou práci, neznamená to, že jsem proti zastupitelské demokracii. Nebo jak se tomu říká.
Tady jde o to, že se s penězi nehospodaří řádně, že se vyhazují na pitomostě, zatímco jinde chybějí. Víte? A je to tak pořád dokola a napříč politickými spektry. Čerpá se pro to čerpání samo. Školám se dává na výběr, buď tenhle chlív, nebo nic. Jde o to, jak velká, lépe, jak malá část z těch peněz jde doopravdy ku prospěchu žáků a jejich vzdělávání.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 10:37  

Šablony naopak nedávaly možnost si vybrat, co budou školy dělat: výzvy byly úzce zaměřené. Nejdřív se nakupovaly tablety, pak knihy, teď nářadí do dílen. A na to vše se nabaluje zbytečné DVPP a zbytečné mentorování. Pane Brdičko, že by učitelé nepotřebovali DVPP jsem neřekl. Zase fantazírujete. Nepředpokládám, že z fakulty dohlédnete do škol, jak DVPP a mentorování vypadá v praxi. Kompetence? Jaké kompetence předvedli tvůri kariérního řádu? Za euromiliony vytvořili nepotřebný paskvil, který míří do popelnice. Sci-fi: Představte si, kdyby peníze, které odtékají agenturám a lektorům, mohli učitelé dostat třeba na odbornou literaturu. Myslíte, že si učitelé nedokážou nastudovat řadu věcí bez tlumočníka?

Unknown řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 11:17  

kolegové,opět spousty slov, vždy si nejdříve uvědomte,že plánovací socialismus již skončil,žijeme v kapitalismu,kde vše řídí neviditelná ruky trhu a ta ruka funguje i ve školství,vše,co se dělá,se dělá pro zisk

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 12:37  

Tak slovo jedno.
Lumpááárna!

Nowak řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 16:07  

Loni na podzim mělo proběhnout hromadné školení lektorů a mentorů. Jaký asi byl výsledek? Byli vyškoleni učitelé z praxe, kteří dále učí a předávají nyní své zkušenosti + teoretické znalosti, jsou to učitelé z praxe, kteří sice dále učí, ale předávají cosi, co jim řekli při školení? Nastala tím změna v nabídce lektorů?

Unknown řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 17:34  

nebuďte smutný, všechno to školení,schůzování,lektorování, či moderně coachování,mentorování a vorkšopování je na .....

Unknown řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 13:32  

Mohla bych posloužit příkladem ze života.
Asi před 12 lety, kdy ještě systém různých "projektů" nebyl tak rozjetý jako dnes, jsem byla jednou mimopražskou dost vzdálenou školou požádána, zda bych s týmem svých spolupracovníků mohla zorganizovat školení ve speciální pedagogice pro učitele integrovaných žáků. Zájem mne potěšil a kurz jsme připravili.
Výuky se konala v odpoledeních hodinách ve dvouhodinových blocích. Kurz byl velmi dobře organizačně zajištěn, dostali jsem kávu a tatranky ( honorář žádný, bylo to v rámci naší pracovní náplně),ale zato pro každého lektora vždy přijelo auto a zase ho dovezlo až domů. Zdálo se mi to zbyteční plýtvání, tak jsme nabídla, že budu jezdit svým autem nebo autobusem.
Jeden ze šoférů mne vyvedl z mého omylu, když mi řekl: paní ono ani tak nejde o ty vaše přednášky, ono jde spíš o to, že bratr paní ředitelky má taxislužbu a potřebuje nadělat kilometry. Takže tak...

tyrjir řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 13:56  

Tohle je jen kus ledu z hory zvané špička ledovce. Paní ministryně o tom ledovci myslím ví. Doufám a věřím, že se rázněji postará o to, aby ten ledovec pořádně odtál. J. Týř

Unknown řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 13:46  

Kdyby probíhalo vzdělávání herců tak, jak probíhá vzdělávání učitelů, vypadalo by to přibližně následovně: Herci se především učí o dramaticích a divadelních hrách, vstřebávají teorii, a skutečné divadlo si zahrají okrajově jednou do roka. Učí je herci, kteří nehrají v divadle.

Skutečnost je ale jiná. Budoucí herci především hodně trénují herectví pod vedením víceméně úspěšných herců. Vidím zde inspiraci.

Vážným profesním problémem dneška je zvládání nekázně žáků učiteli. Ohlédnu-li se za svým pajďákem - netrénovali jsme to ani minutu, jen jsme o tom trochu mluvili.

Dále - hlas je jedním ze základních prostředků učitele. Jeho používání jsme netrénovali na fakultě, v DVPP ani minutu. Nabídka kurzů na výcvik řemesla je minimální.

Aktivní učitelé jako lektoři DVPP kurzů je ale složitá otázka. Nyní dominuje úzus, že učitelé ze škol jsou dobře připraveni na vzdělávání dospělých už jen tím, že mají pedagogické vzdělání. Tento automatismus, známý z akreditací rekvalifikačních kurzů, však neplatí. Mezi dobrými učiteli ze škol je množství těch, kteří roli lektora dospělých nezvládají. Neboli, učitelé by měli učit dospělé, ale pouze ti, kteří jsou dobrými lektory.

Ve vzdělávání dospělých máme jedno z živých témat tzv. NEVYŽÁDANÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Jde o vzdělávání, které zjednodušeně řečeno chce zaměstnavatel (ředitel, zřizovatel), ale nechce zaměstnanec (učitel). V extrémních případech pak účastníci-učitelé hrají pouze roli užitečných idiotů. To je také značné riziko pro oblast dotovaného vzdělávání, např. z ESF. Zvýšenou ostražitost bychom zejména měli mít vůči plánovaným školícím aktivitám Národního ústavu pro vzdělávání. Měl jsem před časem možnost vidět záměry NÚVu v oblasti DVPP z evropských peněz. Část plánovaných aktivit byla rozumná (akce KLIMA), ale část byla strašidelná.

tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 15:07  

Sedí dvě mrtvoly na hřbitovní zdi a baví se: “A kdy ty jsi žila?” řekla jedna té druhé. “Já žila za třicetileté války” zněla odpověď. “No, to byla opravdu těžká doba. To tedy opravdu dobře vypadáš” pochválila ji ta první. “Ó, děkuji. A kdy ty jsi žila?” zeptala se pak druhá té první. “Já žila za První světové války” odvětila ta první. “To byla taky těžká doba. To taky docela dobře vypadáš...”
V tu chvíli šla kolem třetí, taková rozklepaná a vysušená podvyživená osoba. “Hej, holka, pojď si sednout a dáme řeč. A kdy ty jsi žila?” volaly na ni ty dvě. Ta třetí osoba se ani nezastavila. Jen cukla hlavou přes rameno a tiše řekla “Heleďte, vy dvě, nechte si toho, prosím. Já jsem tady ve vesnici učitel a jdu ze školení, jak z nových RVP dělat ŠVP a IVP.”
Jiří Týř

poste.restante řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 18:36  

Mezi dobrými učiteli ze škol je množství těch, kteří roli lektora dospělých nezvládají. Neboli, učitelé by měli učit dospělé, ale pouze ti, kteří jsou dobrými lektory.

Svatá pravda.
Učit děti a dospělé jsou dvě hóódně odlišné činnosti.
Ono i učit na druhém, nebo prvním stupni jsou hodně odlišné činnosti.
Kdo tvrdí opak, zjevně to ještě sám nezkusil.

P.S.: Kdysi jsem si myslel, že "učitel učitelů", nebo moderně "mentor", by mohl být jedním ze směrů a stupňů nového kariérního řádu.
Skutečný návrh vypracovaný odborníky mne z tohoto naivismu pochopitelně vyléčil.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 18:40  

A další DVPP se na nás hrne z první inkluzivní výzvy OPVVV: 700 mega, DVPP nemusí mít akreditaci MŠMT.

Unknown řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 19:17  

V některých formách DVPP opravdu hrozí, že se tam budou prezentovat pindy naší Mindy. Už jsem to na takovém školení nejednou zažila.
Moje kolegyně, výborná psycholožka, vždycky říkala, že ten, kdo chce přednášet pro dospělé, musí mít velké odborné zázemí. Nejen ve svém oboru, ale i mimo obor.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 20:48  

Školenýný učitel se na školicích akcích musí cítit především bezpečně, školitel k němu přistupuje s láskou a péčí. Je naprostou samozřejmostí, že si učitel sám vybere, co se bude školit, kdo jej bude školit, kdy jej bude školit, jakým způsobem jej bude školit, a za kolik jej bude školit. Školený učitel se školí vlastním tempem tak, aby zažil pocit úspěchu. Měli bychom si uvědomit, že převážná část školení se odehrává mimo vlastní školení. Každý školený učitel musí být proto dovybaven tabletem a chytrým telefonem v rámci akce Technologie do školení. Požadujeme školicího asistenta pro každé čtyři školené učitele a obědy zdarma!
V neposlední řadě je podle fotografií pedagogických sborů nezbytné sestavit seznamy učitelů, kteří se za neproškolené sami považují, aniž by se nutně k této neproškolenosti za všech okolností (např. při stanovení platového výměru) hlásili, a/nebo jsou za neproškolené považováni významnou částí ředitelství školy na základě skutečných či domnělých (intelektových, znalostních nebo dovednostních) indikátorů.

tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 21:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 21:37  

Co zbude z českého dodnes hrubě podfinancovaného veřejného školství, až skončí vzdělávací dotace ze strukturálních fondů EU?

O odpovědi na tuto otázku myslím rozhodne, jaký scénář MŠMT uplatní vůči školám, žákům, rodičům a učitelům a také různým školitelům učitelů při odpovědi na tři základní otázky:

Jak velká část dotací přijde do managementu projektů?
Jak velká část dotací přijde různým dodavatelským, školitelským a expertním osobám?
Jak velká část dotací přijde účelně přímo do škol a přímo do vztahu učitel-žák?


J. Týř

Josef Soukal řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 22:18  

"Dále - hlas je jedním ze základních prostředků učitele. Jeho používání jsme netrénovali na fakultě, v DVPP ani minutu. Nabídka kurzů na výcvik řemesla je minimální."

Když jsme na stránkách ASČ opakovaně psali o kurzech doc. Václava Martince (původně režisér, dlouholetý herecký pedagog, dnes úžasně vitální důchodce), přečetlo si příspěvky přes 600 lidí a na kurz jich dorazilo tuším 6...

tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 23:11  

Půjde většina EU dotací v OP VVV do škol k žákům a učitelům?

Kolik procent dotací EU přijde do managementu projektů?
Jak velká část dotací přijde různým dodavatelským, školitelským a expertním osobám?
Jak velká část dotací přijde účelně přímo do škol a přímo do vztahu učitel-žák?
Jaký poměr bude mezi dotacemi pro veřejné a soukromé školy (v přepočtu na žáka a učitele)?

Zveřejní MŠMT odpověď na tyto čtyři otázky?
J. Týř

Unknown řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 8:58  

Ty otázky jsou oprávněné.
MŠMT nic nezveřejní, dílem proto, že to neví a dílem proto, že to nechce vědět.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 20:39  

Jak velká část dotací přijde účelně přímo do škol a přímo do vztahu učitel-žák?

Takovou otázku jsem tady položil už asi před čtyřiceti lety. Ale nečiním si nároky na prvenství.
Z diskuse tenkrát vyplynulo, že předmět otázky není podstatný. Podstatné je, aby se ty mimočeské peníze dostaly do českého oběhu. A to jakýmkoli průchodným způsobem.
A je to tak se vším. Jako tenkrát s Indošem. Že tenkrát mohly mít 'něco' všechny školy, také nikoho nezajímalo. Pamatuji, jak tu bylo na pár šťouralů nasazováno jako na brzdy íkáté pokroku.

Abych to nezapomněl, právě slyším odborného konzultanta, jak na čt24 sděluje, že se na webu mšmt objevily informace. Něco pro rodiče, něco pro školy, něco pro odborníky. Zdá se, že na školách nejsou odborníci. Žuch...

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.