První přímý přenos významné akce MŠMT nedopadl nejlépe, za přenos odpovědní pracovníci MŠMT se projevili bohužel jako naprostí diletanti. Nejprve přes opakované ujišťování znemožnili vložení videa na webové stránky, takže na České škole jste se dívat na přenos nemohli. Přestože technologie Hangout On Air umožňuje snadno zpracovávat obraz z více kamer, případně ho kombinovat se snímky z prezentace, v první části jsme se dočkali jen zvuku, který byl později doplněn statickými záběry prezentujících. Z osmihodinového záznamu jsou nyní k dispozici jen čtyři hodiny, takže se na úvodní klíčovou část konference o společném vzdělávání zatím nepodíváte.
Podrobnosti o celé akci a organizační informace naleznete zde.
Konference je rozdělena do tří bloků, které kopírují tři priority ministryně Valachové a v rámci kterých vystoupí národní odborníci z oblasti teorie a praxe:
- společné vzdělávání žáků
- změny ve financování regionálního školství
- podpora profesního rozvoje učitelů
8 komentářů:
.....mohl bych se i já státi národním odborníkem nebo je to již pátý stupeň pedagogické odbornosti?neprošvihl jsem zase něco?
To, že přímý přenos neproběhl a záznam je jen zvukový, i to je úspěch. Zajistit, aby byly slyšet dotazy z pléna - tedy dát všem mikrofon a zajistit kvalitní snímání zvuku to chce odborníka a takoví na MŠMT jak vidět nejsou.
Ale aspoň že je tu pokus seznámit veřejnost s průběhem konference. Doufám, že tento progresivní krok se bude opakovat a odpovědní pracovníci se poučí ze svých chyb.
Chápu, že asi část konference řešila něco, co nemá prostý učitel vědět a proto příště připraví konferenci zodpovědněji:-)
Proč to nedělal Feřtek, UFO - univerzální filmový odborník.
Určitě by to nazvučil i natočil a přenos by byl bez chyb.
To bylo hrubé podcenění situace. to si přece nezasloužíme.
Vystoupení pana dochtora, docenta či profesora Štecha na zmíněné konferenci je svou lidovostí tak unikátní, že stálo za to, aby ho přenášela alespoň Česká televize. Dost mne i pobavilo jeho konstatování, že zažíváme obrovský pokles profesionality školských poradenských pracovníků ve srovnání s vývojem před 30 - 40 roky.
Je to dost humorné. Jako pracovnice SPC musím říci, že tento závěr "odborníka", který v této oblasti nikdy nepracoval, je dost roztomilou generalizací, která nebere v potaz podmínky, za kterých poradenští pracovníci (dnes vlastně úředníci, kteří vydávají od rána do večera potvrzení o speciálních vzdělávacích potřebách žáků) v poradenské sféře působí. Práce s klientem a rodiči? Na to není bohužel čas, ani lidi. V posledních letech vlastně ani energie.
Pak stačí jen návštěva inspekčního komanda ČŠI, které zjistí "závažné nedostatky" v dodržování zákonů v podobě tří chybějících papírů ve spisu dítěte, které rodiče jako zákonní zástupci nestačili podepsat. Prvním papírem je informovaný souhlas rodičů s vyšetřením. Druhý informovaný souhlas o jednání rodičů se speciálním pedagogem po vyšetření a třetím papírem rodiče potvrzují, že porozuměli obsahu zprávy o pedagogicko-psychologickém vyšetření dítěte.
Co kdo dělal při vyšetření s dítětem, jak dlouho trvalo, to nikoho ani tak moc z inspektorů (a určitě pana dochtora Štecha) nezajímá. Chybějí vám tři papíry a šup, koukejte do měsíce zpracovat zprávu o nápravných opatřeních.
Prostě, Absurdistán se vším všudy.
Co hodlá dělat budoucnost pro školu, pokud ještě nějaká bude?
MŠMT máme proto, aby řádně pečovalo o školní vzdělávání, mládež a tělovýchovu v ČR
Ukládá mu to tzv. Kompetenční zákon, podle kterého MŠMT koordinuje (má koordinovat) veškeré vzdělávání v Česku. Ve školách probíhá tzv. formální vzdělávání, které je (má být) koncipováno, řízeno a uskutečňováno podle pedagogických zásad. Vedle školního vzdělávání se lidé vzdělávají i neformálně (například v různých neautorizovaných kurzech) a informálně (například při samostudiu). V moderní době vzrůstá podíl neformálního a informálního vzdělávání v celoživotním vzdělávání. To ale neznamená, že by se školy měly vzdávat zásad pedagogiky a podléhat antiautoritativním (antipedagogickým) trendům. Škola i učitelé jsou zákonem definovanými formálními autoritami. Měli by přitom mít i neformální avšak na pedagogice založenou autoritu. Zdá se mi, že tohle mnozí pracovníci z MŠMT a jím řízených organizací plně nechápou. A podle toho to taky v českém školství a celoživotním vzdělávání vypadá. J. Týř
Dítě v autobusu obtěžuje cestující. Jeho matka v klidu stojí a jen se dívá z okna. Dítě jde o jednoho cestujícího k druhému a trvá to. Když už se většina cestujících tázavě dívá na matku, matka řekne "Hlavně mu prosím nic neříkejte. Naše dítě je vychovávané antiautoritativním způsobem a při autoritativním zásahu upadne do stresu." Na to přistoupí k matce starší pán. Kopne ji do oblasti dolního zakončení zad a říká "Hlavně mi, prosím, nic neříkejte. Byl jsem vychován antiautoritativním způsobem. Při autoritativním zásahu upadám do stresu."
Okomentovat