První část aktuální informace o vývoji finského školství, které provádí novou reformu založenou na digitalizaci a dosažení výukových cílů pro 21. století.
Úvod
O finském vzdělávacím modelu toho již bylo napsáno mnoho. Je to dáno tím, že se jejich vzdělávací systém od té doby, co byly před 40 lety ve Finsku zavedeny velké reformy školství, opakovaně objevuje na vrcholu mezinárodních žebříčků vzdělávacích systémů. Bylo toho už napsáno tolik, že jsme si z Finska a jeho úspěchů pomalu vybudovali mýtus, který ne vždy musí zcela odpovídat realitě.
Finský učitel Pasi Sahlberg, který byl v roce 1990 aktivně zapojen do plánování a provádění reforem v oblasti vzdělávání ve Finsku a nyní působí na Harvardu, se snaží na svém blogu v článku „Global Educational Reform Movement is here!” objasnit podstatu úspěšné finské reformy a ukazuje, které oblíbené prvky politiky mnoha států jsou chybné. Autor článku uvádí, že hlavní rysy rozvoje spravedlivého a vysoce výkonného finského vzdělávacího systému jsou podobné těm, které jsou základem sociální a ekonomické transformace Finska do konkurenceschopné znalostní společnosti. Je proto obtížné identifikovat konkrétní kroky reformy nebo inovace jako jednotlivé hnací síly při zvyšování úrovně a kvality finského vzdělávání.
Ačkoliv Finsko podle Pasi Sahlberga vzorně naslouchalo politicko-vzdělávacímu poradenství od mezinárodních organizací, zejména OECD a Evropské unie, zůstal finský vzdělávací systém bez negativních vlivů tzv. globální reformy školství (Global Educational Reform Movement neboli GERM).
Charakteristické a chybné znaky GERM
Historie pojmu GERM začíná na počátku 80. let, kdy vzrůstaly snahy jednotlivých států realizovat velmi podobné reformy s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání. GERM byl stále více přijímán jako standardní vzdělávací reforma v mnoha vzdělávacích systémech po celém světě, včetně USA, Anglie nebo Austrálie. Byl také často podporován mezinárodními rozvojovými agenturami prostřednictvím různých intervencí v národních plánech rozvoje školství a při formulování vzdělávací politiky států.
Prvním společným rysem GERM je standardizace vzdělávání. V jejím rámci je typicky prosazován systém založený na výsledcích vzdělávání. Podobné reformy výrazně posouvají ohnisko pozornosti odborné veřejnosti k přijímání výkonových norem pro školy i učitele a k plošnému testování žáků. Předpokládá se, že dojde ke snadnějšímu dosažení očekávaných výsledků.
Druhým společným rysem je zaměření vzdělávání na klíčové předměty, zejména na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost. Základní znalosti a dovednosti žáků ve čtení, psaní a počítání jsou brány jako hlavní cíle vzdělávání a jako ukazatele úspěšnosti reforem. Výsledky mezinárodních průzkumů žáků (PISA, TIMSS nebo PIRLS) zaměřených na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost jsou hlavními faktory úspěchu či neúspěchu žáků, učitelů, škol a celých vzdělávacích systémů. Toto vše se děje na úkor vzdělávání v oblasti sociálních studií, umění, hudby nebo tělesné výchovy.
Třetí charakteristikou globálních reforem je podle Pasi Sahlberga tzv. nízké riziko při vybírání metod dosahování vzdělávacích cílů. Tento přístup minimalizuje experimentování a využívání alternativních pedagogických přístupů. Potvrzují to výzkumy školských systémů, které kladou důraz na dosažení předem stanovených norem a které jsou zaměřené na klíčové předměty. Učitelé se v těchto vzdělávacích systémech většinou soustředí pouze na obsah výuky, aby co nejlépe připravili své žáky na testování.
Čtvrtým globálně pozorovatelným trendem ve vzdělávacích reformách je použití firemních modelů řízení ve vzdělávacím procesu. Změny národních vzdělávacích politik inspirované světem podnikání, jsou často motivovány spíše ekonomickým ziskem nežli morálními cíli lidského rozvoje. Takový model školské politiky podkopává dva důležité prvky úspěšného vzdělávacího procesu. Omezuje schopnost vlastního rozvoje a ochromuje pokusy učitelů a škol poučit se z chyb minulosti.
Pátým víceméně celosvětovým trendem je přijímání odpovědnosti škol za výsledky testů. Úspěchy studentů a žáků ve vzdělávacím procesu jsou potom úzce spjaty s akreditací škol, jejich propagací, kontrolou a nakonec samozřejmě s odměňováním nebo potrestáním jednotlivých škol nebo učitelů. Úspěch či neúspěch škol a učitelů je často určován pouze pomocí standardizovaných testů nebo hodnocením externistů (inspektorů), kteří věnují pozornost pouze některým aspektům činnosti škol, jako jsou například výsledky žáků v matematické nebo čtenářské gramotnosti.
Důvody úspěšnosti finského vzdělávacího procesu
Žádný ze zde popsaných rysů globálních reforem školství (GERM) ve Finsku přijat nebyl. Tento fakt samozřejmě neznamená, že by ve Finsku zcela chyběly například vzdělávací standardy zaměřené na základní znalosti a dovednosti anebo odpovědnost škol za výsledky.
Pasi Sahlberg upozorňuje na hlavní příčiny úspěchu finského vzdělávacího procesu. Jedná se zejména o vysokou důvěru společnosti v učitele a ředitele, kteří jsou vnímáni jako odborníci ve svém oboru. Ve Finsku mají totiž učitelé stejný status jako doktoři nebo právníci. Dále je to podpora učitelů při aplikaci nových nápadů a přístupů ke vzdělávání, které podněcují přirozenou zvědavost, představivost a kreativitu studentů. Vzdělávací proces se zaměřuje na rozvoj osobnosti dítěte ve všech jeho složkách. Dalším důležitým rysem finského školství je velmi kvalitní příprava učitelů na jejich budoucí povolání. Ve Finsku musí mít všichni učitelé magisterský titul, jehož získání je plně dotováno státem. Učitelé jsou vybíraní z nejlepších deseti procent absolventů bakalářských studií a tomu také odpovídá jejich plat.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.
Tento článek vznikl jako studentská práce.
0 komentářů:
Okomentovat