Z rozhovoru Tomáše Wehleho s Ivem Jupou v iHNed.cz vybíráme:
HN: Co českému školství chybí nejvíce?
Zásadní změnou ve vzdělávání posledních let bylo zavedení rámcových vzdělávacích programů, které zjednodušeně řečeno vystřídaly osnovy. Nechci se nikoho dotknout, ale mám pocit, že tento přerod jsme "odšvejkovali". Menší část škol, kterým pevné osnovy nevyhovovaly, je už dříve kreativně ohýbala a projektově upravovala a vlastně si tvořila svoje školní vzdělávací programy − jenže jaksi v disentu. Tyto školy dnes učí stejně a dobře. Zbylé školy, kterým někdejší osnovy vyhovovaly, si často přepsaly školní vzdělávací programy jen tak naoko a dál dělají to, na co byly zvyklé. Předstírají, že plní cíle rámcových vzdělávacích programů, o nichž vám pravděpodobně každý odborník řekne, že nejsou dosažitelné v prostředí klasické, frontální výuky. Ta ale v drtivé většině škol probíhá. Takže my − obrazně řečeno − přecházíme z lodní dopravy na kolejovou, což znamená, že dále nemůžeme plout po vodě, ale musíme jezdit po kolejích. K zásadní změně jsme ale přistoupili tak, že jsme na lodě přimontovali kola a říkáme, že jezdíme po mělčině a že je to vlastně to samé. Měli bychom tedy přestat "švejkovat" a alespoň si připustit, že kdybychom to vzali vážně, bylo by to těžké, ale mohlo by to mít smysl. V současném prostředí se totiž špatně orientuje a špatně zjišťuje, jak a jestli zaváděné změny fungují.
9 komentářů:
Ten rozhovor je zajímavý a asi každá myšlenka by stála za rozbor:
Zřizovatelé škol i ministerstvo podcenili a stále podceňují informování, vysvětlování toho, proč se věci mají měnit.
A mají ministerstvo a zřizovatelé představu, co vlastně a proč měnit?
Jsme lidé z hloubi minulého století a vychováváme děti pro příští tisíciletí, o němž vůbec nevíme, jak bude vypadat.
Dokázali si lidé v Sýrii a na Ukrajině před deseti lety představit, že budou v občanské válce? Dokázali školy před první nebo druhou světovou válku připravit žáky na situaci za apo válce?
Jsou důležitější soft-kills nebo základy matematiky, fyziky, chemie, biologie, schopnost dorozumět se dalším světovým jazykem a chápat psaný text?
Text je plný příměrů, ale není ani naznačeno na jak velkém vzorku škol autor tento problém zkoumal. Mnoho inovací se dalo dělat i v rámci starých osnov, ani k tomu nebylo třeba žádného disentu. Osnovy představovaly "nepodkročitelnou" úroveň a učit kreativněji a lépe mohl každý, kdo to uměl.
Podezírat učitele ze "švejkování" je přinejmenším netaktní.
Plní NÚV dobře své poslání?
Pan Ivo Jupa, manažer Národní soustavy kvalifikací, spoluzakladatel občanského sdružení AISIS a konzultační firmy CSR Consult je, jako hlavní manažer projektu NSK 2, zaměstnanec Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV, DVPP).
NÚV je organizací přímo řízenou MŠMT. NÚV je tvůrce rámcových vzdělávacích programů (RVP) a zařízením pro DVPP. NÚV tedy zodpovídá za kvalitu RVP a za DVPP. Pan Jupa ale ve článku Ve vzdělávání bychom měli konečně přestat "švejkovat" ve zkratce říká, že, že neúspěšnost RVP je způsobena jakýmsi švejkováním většiny škol a učitelů, špatnou osvětou zřizovatelů, MŠMT atd. Demagogicky, myslím, vidí chybu všude jinde jen ne v NÚV.
Když učitel něco zajímavě a dobře nenaučí žáky, je chyba především u něj.
Když NÚV nevytvoří RVP tak, aby je školy a učitelé vnitřně přijali (mohli přijmout), je chyba ve švejkování škol a učitelů?
Jsou školy a učitelé povinni si nechat takové články zaměstnanců NÚV nechat líbit?
Kdo je vlastně ten Švejk?
Jiří Týř
Viz též článek České vzdělávací projektové čerpadlo a pojmová deformace v NÚV
http://www.ceskaskola.cz/2015/07/jiri-tyr-ceske-vzdelavaci-projektove.html
Děkuji panu Týřovi! Chtěl jsme začít bádat, kdo že to ten pan Jupa je.
Pokud opravdu jde o "švejkování", pak zde pan Jupa (asi nevědomky) přirovnává celou reformu, rvp, švp k starému Rakousko-Uhersku (jeho armádě), jak ho viděl Hašek. V Haškově pohledu však ostuda nepadá na Švejka, ale na systém. Zde je to na NÚV.
Ten článek je rozhovor novináře z HN s panem Jupou. Psal ho tedy novinář podle odpovědí pana Jupy.
J. Týř
tento přerod jsme "odšvejkovali"
Měl jsem vždycky zato, že švejkování je doslovné plnění mnohdy nesmyslných až hloupých příkazů a nařízení proto, aby se tím poukázalo na jejich nesmyslnost a hloupost.
Zkompetentňováním vyloženě žiji. Ale k předpisovému vykonávání dozoru nad žáky jsem, přiznávám, ztratil odvahu už dávno. Pokud vyjde najevo, že jste se v průběhu pracovního úkonu na někoho zamračili, nebo nedejbože zvýšili hlas, máte problém. A pokud by se žák případně zmínil, že má strach dělat binec, jde od válu, ne-li rovnou do lochu.
Upřesnění: Pan Ivo Jupa pracoval v NÚV jako projektový manažer v rámci už ukončeného konkrétního projektu. Nebyl tedy kmenovým zaměstnancem odpovědným za RVP či DVPP. Projekt, ve kterém pracoval, už skončil. Pan Jupa tedy v rozhovoru s HN vyslovil svůj osobní názor na věc, za kterou neodpovídal a neodpovídá. Omlouvám všem za spojení dvou nesouvisejících věcí. J. Týř
Přečetl jsem si celý text a vypadá to, že pan Jupa nekritizuje primárně učitele a školy, ale systém řízení škol.
Okomentovat