Z rozhovoru Zdeňky Trachtové s Janou Nováčkovou v iDNES.cz vybíráme:
Ve své přednášce na konferenci Svobodné vzdělávání jste zmiňovala, že systém trestů a odměn vyvolává závislost na autoritách. Co to znamená?
Dítě si zvykne na to, že ho řídí autority, i když vyroste, bude ochotně vkládat svůj život do rukou těch, kteří se tváří jako autority nebo mají moc ho odměňovat a trestat. Děti se nenaučí ani pořádně ohodnotit své vlastní dílo, ale neustále čekají na to, co řekne autorita. Vede to k zavděčování se. Dítě číhá na to, co paní učitelka, maminka nebo jiní dospělí chtějí. Nebude dělat to, co by samo chtělo, ale to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu, jaké je úžasné, šikovné, zodpovědné a rozumné. Jestliže si navykne dělat to, co po něm chtějí ostatní, pak v sobě ani neobjeví svoji jedinečnost, své talenty. Děti si tak zvykají na mocenské vztahy. Většina z nich se s nimi ztotožní. Budou je považovat za správný model vztahů mezi lidmi. Řeknou si: „Ano, je to v pořádku, že já poslouchám, není na tom nic špatného.“ Menší část dětí, silnější osobnosti, si řeknou: „Žádné poslouchání. Já budu ten šéf a mě budou poslouchat.“ Zatouží po moci. Není pak divu, že ve školách bují šikana. Tradiční škola vychovává nesvobodné lidi.
56 komentářů:
Je zajímavé, kolik "normálních lidí" s paní psycholožkou "souhlasí" v diskusi pod článkem.
Takovéto PR články potřebujeme hlavně k tomu, aby mohli vznikat různé "alternativní" soukromé nesmysly. Budeme tak dlouho inkluzovat a poslouchat výplody podobných "expertek", dokud rodiče nepochopí, že nejlepší je platit někde i za základní vzdělávání někomu, nějaké ty desátky. Protože najde školu, která bude tvrdit, že u nich děti sami rozhodují, co se budou a nebudou učit. A zaplaťte...
Psycholožka není totéž co pedagožka. Vzdělávání a výchova je prostě něco, kde to bez autorit nikdy nepůjde. A kdo si myslí opak, nikdy neučil.
Děti touží po vzdělání, jen ta zlá škola a zlí rodiče jim to kazí. V životě také nebudou muset nikoho poslouchat, zaměstnavatele, policisty, daňový úřad. Vždyť je to tak prosté, aby byl ráj na Zemi.
Bohužel já se setkávám s dětmi, které doma opravdu nikdo neomezuje a o které se nikdo moc nestará a moc veselé to pro ně není.
Pokud se myslí klasickou školu ta „zdarma“ placená z našich daní, pak tomu článku rozumím. Problém je, že jiní psychologové a pedagogové na základě svých výzkumů tvrdí, že přílišné chválení a adorování dětí vede v budoucím životě k jejich nejistotě a závislosti na autoritách. Prostě čekají i v dospělosti, že budou stále centrem pozornosti a každý je bude chválit už za to, že jsou.
Já bych se vydal zlatou střední. Až se za pár let stanou v naší zemi školy alternativní a placené klasickými, budeme na „trhu“ zajímavou alternativou. Doufám, že nás do té doby podpoří stát a všichni lidé, kteří nechtějí za vzdělání platit, protože vzhledem ke svým příjmům nemohou, nebo chtějí alespoň trochu rozhodovat o určení daní, které poctivě odvádějí státu.
Není daleko doba, kdy svěží vítr zavane i do fotbalových, hokejových, tenisových a já nevím jakých ještě sportovních oddílů. Sportovčata si budou ordinovat nejen charakter a dobu tréninku, ale i herni taktiku. Trenér jim bude prát lehce navlhlá trika a přenášet vybavení. A 'tak je to spravne, tak to ma byt'.
A jakou školu měli třeba ti, kteří v vyrazili do ulic v listopadu 89, v říjnu 38... Ti všichni byli závislí na autoriách? Jakou školu má paní psycholožka?
v dnešní svobodné a demokratické společnosti již není žádný problém oprostit se od závislosti na autoritách a to jak vnitřně tak i vnejšně,zatímco za totality se člověk mohl oprošťovat pouze vnitřně pomoci alkoholu,tabáku či jiných návykových látek a pouze měnil svou vnitřní závislot a té vnější se nezbavil dnes je to jednoduché,po absolvování závislostní školy se může svobodně rozhodnouti být nezávislým a tuto nezávislost i realizovat,prostě se svobodně sbalit a jít pod most,ovšem tak má má človek ve svobodné společnosti právo na nezávislost tak by mu nemělo býti upíráno právo na závislost a chci li býti závislý mělo by mi to býti umožněno
Myslím, že
Systém dotačních odměn a trestů vede v rozpočtově pofinancovaném školství ke vzniku a realizaci stavu a žádoucí budoucnosti českého školství ne zcela relevantních, mnohdy pseudoodborných, ideově podjatých, vazalsky existečně motivovaných a autoritativně prosazovaných, vzdělávacích koncepcí. Tento systém vede ke vzniku pocitu bezmocností pedagogů vůči dotačním autoritám, k prosazování nesmyslů do práce škol a k odchodům dobrých učitelů že škol. Nevzpamatuje-li se MŠMT ČR, může to českým školstvím dopadnout dost špatně.
Jak se našemu MŠMT zamlouvá výše uvedené (ne)kategorické tvrzení uvozené slovy "Myslím, že"? Proč MŠMT naslouchá jako partnerovi Eduinu, který cíleně demagogicky zpochybňuje profesionalitu pedagogů, a pedagogům na jejich relevantní připomínky relevantně neodpovídá? Chce anebo nechce Česko a jeho MŠMT své Pedagogy? Proč se MŠMT chová, jak se chová?
J. Týř
Nechci, aby to vyznělo nepatřičně, má myšlenka rozhodně nestaví na primitivním rasismu. Mám ale dojem, že poměrně hodně z prvků výchovy a "výuky", které paní psycholožka zmiňuje, je uplatňováno při výchově dětí v romském etniku.
Mně osobně tento malý "sociální experiment stačí. Své děti raději budu do učení nutit, za darebáctví trestat a ´v případě potřeby i řezat.
Svou vzpouru proti autoritě si většina odbude v rámci puberty. Jen někteří v ní zastydnou.
Co je smysluplné, je u každého dítěte individuální. Je to podmíněno věkem, intelektem, individuálními dispozicemi i nadáním. Pokud má dítě dělat něco, v čem nevidí smysl, musí se stát ten nesmyslný podnět nějakým způsobem ohrožující, aby se jím zabývat muselo.
U některých dětí tedy konstatujeme, že pro ně není smysluplné učit je číst a psát? Nebo si počkáme, až "dítě" samo zjistí, že analfabeta nikdo nezaměstná a rozhodne se ve dvaceti si dodělat první stupeň základky?
Už pan profesor Zdeněk Matějček (světově uznávaný dětský psycholog, pozn. red.) říkal, že trest zastavuje, ale nebuduje. ...
To je ale z kontextu vytržená a dost vulgárně provedená dezinterpretace. Profesor Matějíček se totiž dost podstatně zabývá právě významem, smyslem a přiměřeností trestu při výchově dítěte. Rozhodně se nedá říci, že by tresty odmítal, nebo proti nim brojil.
Tradiční škola vychovává nesvobodné lidi.
Ale pitomcem se zjevně může kdokoliv stát zcela z vlastní svobodné vůle.
Nicméně si ale myslím, že za pár století, v té vzdálené budoucnosti, se budou děti vzdělávat opravdu svobodně a efektivně.
A také mnohonásobně dráž, nežli je tomu dnes. Ona totiž taková individualizovaná a svobodná výuka má své náklady (včetně celospolečenských) někde úplně jinde, nežli škola tradiční.
A lidé budou pohlížet na náš současný způsob vzdělávání, tedy na tradiční školu, podobně, jako dnes pohlížíme na inkvizici či otroctví.
Je ovšem také možné, že nás zadupou do země nesvobodní jedinci z prostředí tvrdé a autoritářské výchovy a společnosti. A my se půjdeme svobodně klouzat.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-janou-novackovou-dgx-/domaci.aspx?c=A151114_145417_domaci_zt
Já jsem před 15 lety absolvovala kurs Respekt u paní Nováčkové a jejich kolegyň. Bylo to jedno z nejlepších školení. Jenže jak tak čtu, dospěla po těch letech paní N. někam jinam, než vypadalo před těmi lety. Její názory se staly poněkud extrémistické a nedá se říci, že všeobecně uplatnitelné. Možná v nějakých uzavřených komunách. Ale tam fungoval i komunismus.Pokud jsem ve škole dávala pozor, je většina jejich myšlenek proti lidské povaze a přirozenosti. Jo,naučit to ty lidi, možná by asi byl ráj na zemi ,ale myslím, že přirozenost prostě nepřehlušíme nikdy ničím.
Dokonce to, že škola chce po každém dítěti bez rozdílu totéž, navozuje jakýsi pocit správnosti a spravedlnosti.
A nemohl bych chtít postaru od každého žáka bez rozdílu totéž? Totiž aby dosáhl maxima svých možností. Matně si totiž vzpomínám, že já to dělal za mlada tak, že jsem brousil víc věci, které mi nešly, a na co jsem měl talent, to se mi líbilo, takže jsem se tomu také věnoval dostatečně. Ale říkají, že jsem nějakej divnej, tak to není směroplatný.
Bývá tam od první třídy používaná kooperativní metoda práce dětí, projektová výuka, na prvním stupni mají slovní hodnocení místo známek.
Jsem si vědom toho, že každé dítě je jiné. Tak dávám extrovertům příležitost šaškovat, ale introverty nechci moc nutit do kooperativních metod práce. Každému dám trochu okusit, ale respektuji jejich náturu, protože ze zkušenosti vím, že v reálném životě si užijí až dost. Bojím se, že jestli se píší slovní hodnocení stejně jako zprávy ke grantům, tak v lavicích sedí jen géniové a matky Terezy.
až "dítě" samo zjistí, že analfabeta nikdo nezaměstná a rozhodne se ve dvaceti si dodělat první stupeň základky
Ne. Až zjistí, že se může obrátit na mezinárodní soud a rozhodne se domáhat odškodnění za svoji nevzdělanost.
Jsem si vědom toho, že každé dítě je jiné.
Marně si vzpomínám, kdy naposled někdo zohlednil, že jsem jiný.
Natož, aby mne motivoval. Doposaváď dycynky jenom ten trest. To je k uzoufání.
A já se tolik snažím. Úplně bych se rozdal. Ale co je to platné, jsem jinej, prostěěě.
nico "v odlišnosti jedince jest síla mas",brzy nebude práce ani pro analfabeta ani pro dvojnásobného vysokoškoláka,takže o nic vlastně nejde,naopak jest vědecky dokázáno,že čím nižší iq a menší vzdělanost,tím se jedinec snáze vyrovnává s nepřízní osudu a s krizovými situacemi (vzpomeňte si na vojnu),v blízké budoucnosti budou masy jedinců-silných individualit svobodně bloudit evropou a hledat práci,později již jenom něco k jídlo a nakonec jenom vybít si na někom svou nezaměstnaneckou hladovou depku....
blízké budoucnosti budou masy jedinců-silných individualit svobodně bloudit evropou a hledat práci,později již jenom něco k jídlo a nakonec jenom vybít si na někom svou nezaměstnaneckou hladovou depku...
Tu blízkost bych doupřesnil tím, že dřív než se nadějeme. Už to začíná...
Donedávna jsem se holedbal, že mi není známo, že by některý z mých i velmi ledabylých žáků umřel hlady. Nejspíš ale půjdu příkladem.
Paní psycholožka by neudělala chybu, kdyby si zašla popovídat k nějaké kolegyni psycholožce. Třeba vícekrát...
by neudělala chybu, kdyby si zašla popovídat k nějaké kolegyni
No, já nevím. Dodnes vzpomínám, jak jsem byl zaskočen, když si moje psychiatr sedla vedle mě na pohovku a vzala mne kolem ramen řka: 'Ani nevíte, pane inženýre, jak já mám těžký život...'
Ta teorie o škole je úžasná. Tak si hezky představuji, jak se škola bude těch 9, 13, 18 let hezky přizpůsobovat dětem. Všichni budou vysmátí a svobodní. Do chvíle, než přijde první práce, první šéf, první srážka s realitou. A to pak bude práce pro psychology a psychiatry, kterých najednou bude mooooc málo. Celou dobu bez hodnocení pak budou také vyžadovat nehodnotit - nedostávat plat (je to ponižující?).Budou chodit říkat, že dnes pracovat nebudou nebo třeba jen chvilku že je pro ně v tuto chvíli nejlepší konstelace - uklízet kancl.Proč by měli dělat to, co po nich chce mistr nebo vedoucí. na to nebudou zvyklí .No už jsem se rozparádila dost.
To, co taky paní doktorka už léta prezentuje není nic originálního ani nic nového.Jsou to staré personalistické teorie, jejichž představitelem byl především Carl Rogers (1902–1987) americký psycholog a psychoterapeut, zakladatel „na klienta orientované“ psychoterapie. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve jako poradenský psycholog s delikventními a týranými dětmi.Z této činnosti asi vyplynula jeho koncepce hledání autenticity a nezávislosti chování člověka na autoritách.
Jejich implantace do současného školství je přinejmenším diskutabilní.
nico termín zemřít hlady má dnes jiný význam nežli dříve,neznamená to,že by člověk skutečně zemřel po několika týdnech beze stravy "umřít hlady" znamená,že pokud jste zcela bez prostředků (jste bez práce,skončí vám podpora,projíte úspory,projíte, co se dá) nastává období kdy ,splníte li podmínky,dostanete dávku v hmotné nouzi,celých 3000kč měsíčně no a s nimi chodíte nakupovat potraviny,brzy máte základní vzorec:např. polévka z něčeho,brambory,chleba čaj,ke kterému občas doplníte mléko,kabanos či podobnou laskominu,důležité je jíst pravidelně jinak se dostaví cukrovka druhého typu,tomu lze zabránit,nezabráníte však efektu "černouškova bříška" ,která vznikne z této jednostranné stravy bez ovoce,zeleniny kvalitního masa,neboli hubnete na rukou a na nohou-svalová hmota a přibíráte v oblasti břišní-voda a tuk,vaše hmotnost se však na rozdíl od toho černouška zvyšuje (o 10-20 kg),protože tu nemáme ten hic a zavodňujete se,nápor na ledviny a srdce,tlak se začíná pohybovat někde na 220/120 tep pod 40 no a pak teprve... smrt z hladu či přesněji smrt z nezaměstnanosti,ale jelikož nežijeme v zaostalé africe ale medicínsky vyspělé evropě lékaři vás z toho zpravidla dostanou a tak musíte na tu zubatou čekat znovu
OTÁZKA NEJEN PRO MŠMT - JE ČESKO ČLENEM JAKÉHOSI KLONU RVHP?
Myslím, že:
V těžkých obdobích je zajímavé dívat se a přemýšlet, jak se v různých dobách lidské i odborné charaktery podvolují "změněným podmínkám" mnohdy podle zásad RVHP "Komu není Rady, tomu není Vzájemné Hospodářské Pomoci":
Na konci bývalé RVHP tu byl před cca 25 léty finančně nezadlužený stát s aktivy v zahraničním obchodu a s potravinovou soběstačností. Lidem v Česku (českému státu a jeho občanům) patřily střechy nad hlavami (podniky) a půda pod nohama. Lidé měli práci, vzdělání zdarma a některé další základní životní jistoty. Byla tu cenzura a autocenzura. Lidé museli poslouchat ideologické žvásty a snášet i zahraniční intervence. Bezohlední si mohli jen omezeně přivydělávat.
Dnes je Česko členem EU, která se mnohým zdá být jakýmsi podivným klonem RVHP: Nejsme už finančně nezadlužený český stát s aktivy v zahraničním obchodu a potravinovou soběstačností. Lidem v Česku nepatří tuším cca 50 % střech nad hlavami (podniků) a půdy pod nohama a české zahraniční investice to nevyvažují. Lidé nemají jistou práci, zpochybňuje se kvalitní vzdělání zdarma a další základní životní jistoty. Množí se příživníci. Platy zaměstnanců často neodpovídají produktivitě a významu práce. Autocenzura funguje dobře, hypotéky a strach o práci ji zesilují. Oficiální cenzury už netřeba. Samozvané elity nás plísní a většina k tomu mlčí. Posloucháme ideologické žvásty a snášíme intervence zvenčí. Bezohlední si mohou mnohem víc přivydělávat. Parazitování na školství se projevuje v jeho rozpočtovém podfinancování i v hospodaření MŠMT se vzdělávacími dotacemi, kvůli kterým se mnozí pitvoří a potvoří.
Dobré školy opravdu potřebujeme pro dobrou budoucnost nás všech. EU a některé nevládní organizace chtějí, zdá se, další pochybné změny v českém školství. Lidé ve vedení státu i MŠMT by to měli umět rozpoznat a podle toho konat.
Přeji všem ve školství Dobrý den, Dobrý večer, Dobrou noc a Dobré ráno, které českým školám bez přičinění učitelů, ředitelů a zřizovatelů škol, samotné MŠMT, myslím, nenadělí.
J. Týř
Pokud jde o C. Rogerse (viz CC 17:27), asi by bylo lépe zařadit ho mezi představitele humanistické psychologie (spolu s A. Maslowem). Její vznik v polovině minulého století silně zapůsobil na vytváření nového pohledu na vzdělávání a výchovu, což ve vyspělých zemích koncem 60. let a začátkem 70. let přispělo k řadě reforem (copak se v té době dělo u nás??, to jsme opět pěkně zaostali).
Po roce 1989 se právě pod vlivem moderních teorií měnil pohled na způsob výchovné a vzdělávací činnosti. Zdaleka však nebylo překonáno tradiční pojetí vyučování, mající u nás základ ve škole 18. a 19. století. Proto někoho tolik vzrušují názory, jako například, že "tradiční škola vychovává nesvobodné lidi".
Br, až mne hrůza jmula. Co fyzika, kde ta má původ? Nebo astronomie a gastronomie. Jedině tělocvik vypadá, že má základ pevně ukotvený ve starověké Olympii. Svatá pravda, blbost by neměla překvapovat. Vždyť je jí tolik všude vůkol. A což teprve ve vyspělých zemích.
I v Česku by šlo a bylo potřeba ve školách výuku zlidštit směrem k vétšímu respektování potřeb dětí. Brání tomu myslím především nedostatek financí a hloupé ( velmi jemně řečeno) využívání státního rozpočtu a EU dotací k nepříliš koncepčním věcem. Základní přístup státu a MŠMT je myslím velmi velmi pochybný:
Hlavní chyba rozhodně není v učitelích, jak ti neučící granto a rozpočto žroutští mudrcové zvenčí učitelům a školám věčně omílají asi i proto, aby dosáhli na to své sousto. Je na čase, aby učitelé, ředitelé a zřizovatelé škol přestali nechávat ze sebe dělat pitomce.
Stát by měl učitelům zvětšit platy, dát jim lepší organizační a další materiální podmínky a zvednout přitom laťku pro ně. Co nejednodušeji. Do toho se státu ani MŠMT ale nechce. PROČ? Možná i proto, že by pak nezbylo tolik veřejných peněz pro ty neučící lidi kolem učitelů a škol a pro vyžírky, kteří kolem veřejných peněz pro školství pořád krouží. Takže: Učitelé budou dál pískat kudlu, dostávat nesmyslnou pracovní náklaďačku, nechávat si kydat špínu na hlavu a ty veřejné peníze pro školství, které školám tolik chybí, si přitom bude užívat někdo jiný?!
Může tenhle nesmysl někdo vůbec myslet vážně? Opravdu jde českému státu o kvalitu vzdélání? Ano? Proč tedy dělá hlouposti viz výše?
J. Týř
Proto někoho tolik vzrušují názory, jako například, že "tradiční škola vychovává nesvobodné lidi".
Pokud tato poznámka směřovala na mne, pak raději upřesňuji:
Necítím se být podobným názorem překvapen, natožpak vzrušen.
Prostě jej považuji za blbost a nijak se tím netajím.
Možná v minulosti měl své opodstatnění. Kde a kdypak že to nazpívali Pink Floyd svůj hit Another Brick in the Wall (Teacher, teacher)? https://www.youtube.com/watch?v=qs35t2xFqdU
Jenže od té doby ve školách bylo vypsáno hodně křídy a fixů.
Opakovat tyto fráze v kontextu současné situace v našich školách, kde dětičky svobodně sypou léky učitelce do pití a pak jsou následně "traumatizovány", to mi přijde hodně mimo mísu.
A koneckonců, jak už tu bylo vícekrát napsáno. Jak je možné, že tak zatuchlá, nemoderní a autoritářská instituce, jakou je naše škola, dokázala vychovat a vzdělat tak svobodné jedince, že se dnes nerozpakují kydat hnůj na práci svých učitelů?
Ach ano. Oni ti svobodní a pokrokoví kydači dozajista vyrostli tradiční škole navzdory, že jo? Byly to holt zkrátka "osobnosti".
Anebo že by to bylo celé trochu jinak?
I v Česku by šlo a bylo potřeba ve školách výuku zlidštit směrem k vétšímu respektování potřeb dětí.
Snažím se přijít na to, v čem je dnes ta výuka nelidská. A pak, o kterých potřebách je tu řeč. Těch, které jsou zakotveny v různých mezinárodních úmluvách, nebo těch které vyvěrají z roztaženosti dětiček už od mateřské školy. Živ, šať a bav, milá společnosti, a především nepruď. Jak spolu souvisejí potřeby dětí s potřebami společnosti, zakotvenými ve všech těch dokumentech o vzdělání?
Také bych rád připomenul, že tradiční škola vychovala nemálo paznechtů, které by se v normální slušné společnosti patřilo nakopat do zadku.
A jejej. Všichni ti velikáni historie vyrůstali "ve svobodné škole"? Pozitivních autorit je v současnosti velmi málo. Bez nich je tady anarchie. S většinou národa paní psycholožka nic nenadělá, protože na základě Gaussovy křivky úrovně inteligence potřebují autoritu, která je bude řídit. Nějaký supersvobodný systém "demokratické skupiny" je mýtus. Společnost jede na výkon a podle toho takto vypadá realita.
Pane Václavíku,
nikterak jsme nezaostali, u nás se všechny ty převratné reformy vyzkoušely už v reformním školství ve 20. letech minulého století a zjistilo, se kam vedou. Takže žádný další boom antiautoritativních forem výchovy v 60. letech ani v 90. letech u nás nenastal a dá se předpokládat, že už ani nenastane.
Podfinancovaná jednotná škola je nesmysl - Co s tím?
Koncept tzv. společného vzdělávání v jednotné, tedy co se týká žáků hodně heterogenní, veřejné škole je koncept orientovaný primárně na ideu vzdělávacího kolektivismu usilujícího o sociální soudržnost. Není to koncept orientovaný primárně na dosažení optimálního rozvoje schopností příslušníků různých pásem Gaussovy křivky.Tento koncept může být relativně úspěšný (vzhledem k diferencované škole s homogennějším složením žactva) jen při jeho velmi dobrém koncipování, financování a organizování.
V Česku se k uplatnění společného vzdělávání ve veřejných školách přistoupilo velmi neuváženě a necitlivě. Stalo se to mj. i tím, že koncept nabyl zákonné podoby bez zajištění řádného rozpočtového financování a bez řádné koncepční a organizační přípravy. Je to myslím politický hazard s s osudem veřejného školství v Česku:
1) Česko nedává na školství obvyklých 6 % z HDP. Základní a střední školy jsou podfinancované, feminizované a výuka v nich je zbytečně složitě organizována pomocí překompetentněných RVP. Mnozí dobří učitelé už odešli a noví se do těchto podmínek do veřejných škol nehrnou. Profitují z toho soukromé školy.
2) Zastánci tzv. svobodné školy znevažují veřejné školy svými, dané situaci nerelevantními, požadavky na lepší individuální přístup k žákům. Profitují z toho nevládní organizace a soukromé školy.
3) Český stát a MŠMT tyto rozpory účinně neřeší. Na jedné straně nedostává veřejné školství dostatečné rozpočtové peníze (obvyklých 6 % z HDP) a koncepční a organizační podmínky. Na druhé straně se utrácejí EU dotace i ve spolupráci s tzv. nevládními organizacemi na cíl, který není dosud ve veřejných školách českým státem koncepčně, organizačně ani rozpočtově zajištěn. Profitují z toho nevládní organizace, soukromé školy a ti, kteří ty EU dotace takto tzv. čerpají.
Tyto problémy lze myslím řešit dvěma základními způsoby
a) Vláda ČR dá MŠMT počátkem roku 2016 závazný příslib zvětšení rozpočtového financování školství na obvyklých 6 % od roku 2017 a pokyn k efektivnějšímu využívání EU dotací ve prospěch veřejných škol.
b) Není-li to možné, bylo by myslím na místě tzv. inkluzi pozastavit a nečerpat dál dotace na to, co stát ve věci českého veřejného školství, jeho nedostatečným rozpočtovým financováním a ne optimálním koncipováním a organizováním, nezajistil.
Domnívám se, že jiný postup je hazardem s osudem českého veřejného školství. Hazardem s osudově vážnými důsledky pro celé Česko.
J. Týř
„smrt z hladu či přesněji smrt z nezaměstnanosti“
Babička říkala, že chudí lidé nesmí být líní. Zelenina a ovoce může být levnější než kabanos. Osobní zkušenost i výzkumy mi potvrzují, že lidé, kteří část života hladověli (válečná bída, nezaměstnanost, koncentrační tábory) se dožívají vysokého věku relativně zdraví. Jejich tělo se dokázalo přizpůsobit.
To, co Laimes popisuje, užíváme spíše mi rozežraní a zhýčkaní, abychom nějak omluvili svůj zdravotní stav. Hlad u nás nehrozí a možnosti státu i solidarita lidí je obrovská. Rozežranost (viz školní jídelny) ještě větší.
Ad CC 11:14
Nevím, odkud své informace čerpáte (a docela by mě to zajímalo). Pokud já vím, tak pokusných reformních škol, jejichž zakládání povolilo ministerstvo školství v roce 1929, bylo třicet. Počet škol uplatňujících reformní prvky znám není. Zkušenosti byly převážně kladné (a nejednalo se o lehkou dobu). O činnost pokusných škol byl velký zájem, například do Zlína přijížděli učitelé z celé ČSR, studenti učitelských ústavů i pedagogové ze zahraničí. Bohužel, školská reforma připravovaná reformní komisí pod vedením Václava Příhody měla brzy své dny sečteny, stejně jako Československo.
Po roce 1948 si to komunisté s reformní pedagogikou i s jejími zastánci a představiteli vyřídili.
P.S.: Podle mého názoru - nebýt toho nešťastného vývoje, mohlo rozvinutí našich reformních škol významně obohatit evropskou i světovou pedagogiku.
Pan Václavík myslím dost hrubě opomíjí malou praktickou využitelnost a také z tohoto důvodu pochopitelnou neochotu státu tyto náročné experimenty plošně zavádět. Mohou být cennou inspirací pro pedagogy ve veřejných školách. Víc myslím zatím a ještě dlouho ne (viz % z HDP, které Česko na školství dává). Myslím, že pan Václavík by mohl být větším realistou.
J. Týř
Pane Václavíku, mohu posloužit zdrojem, ba i citátem:
"Pokusné školy 20.let hodlaly v praxi prověřit zásady světové reformní pedagogiky (umělecká výchova, pracovní výchova, vyučování jako prostředek výchovy, volná škola, tj.škola bez osnov, bez rozvrhu hodin, bez učebnic) a zároveň - v duchu Deweyovy myšlenky o škole jako zárodku společnosti, ale i v duchu tradic J.A.Komenského a školy národního obrození - přispět k reformě společnosti.Přestože zakladatelé přinesli "svým pokusům" nemalé oběti,nebyly tyto školy dobovou kritikou většinou příznivě hodnoceny, protože, podle názoru posuzovatelů, měly malý význam pro celkovou reformu československého školství( O.Chlup). Protože neměly podporu teoretiků ani veřejnosti, (přestože plnily i mimořádně významnou sociální funkci), postupně během 20.let zanikly. Svou "historickou úlohu" však nepochybně sehrály. Prokázaly, že škola, při respektu k osobnosti dítěte - musí mít pevný řád a pravidla platná jak pro učitele, tak pro žáky. Jako jedny z prvních na světě prokázaly omezenou platnost reformní pedagogiky a přispěly mj. k znovuotevření úvah o smyslu školy a výchovy." Vališová,A.,Kasíková,H., Pedagogika pro učitele. Grada 2007, s. 81-82.
Pane Týři,
já s Vámi úplně souhlasím, že školství je podfinancované a že z toho vyplývají četné problémy. Ale pokud mám být realista: Co s tím chcete dělat? Psát supliky Babišovi?
Ty názory, které prezentuje EDUin, může někdo chápat jako pomlouvání českého školství a učitelů. Ale není to i varování a výzva ke změně, která má být slyšet?
Reformní pedagogika není žádný experiment. Chápete-li ji jako inspiraci, tak s Vámi rovněž souhlasím. Když vznikne alternativní škola přímo na nějaký reformní směr orientovaná, to přece možné je - jako ve všech vyspělých zemích.
Státní rozpočet je věcí celé vlády. Máslo na hlavě vzhledem ke školství má tedy nejen ministr financí. Problém je v tom, že inkluze se do vládního prohlášení dostala ale její finanční zajištění v podobě těch 6 % z HDP ne. Myslím, že vláda má co napravovat.
J. Týř
Viz
http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/
Terminologická poznámka:
Vážená paní J. Nováčková, člověk (Lidé) se ve škole zpravidla netvoří. V našich kulturních podmínkách se to děje zpravidla doma v posteli a pak ještě během těhotenství. Tvorba člověka končí porodem. Pak přichází výchova člověka v rodině, škole a společnosti, která vychovatele i stát něco stojí a do které rodičům a učitelům mnozí hloupě kibicují, aniž by jim vlastně doopravdy pomohli. Někdy, bohužel, je uplatňovaná také tzv. nevýchova.
J. Týř
Pane Václavíku,
já zde pouze cituji kolegyni Doc.PhDr.Růženu Váňovou, která se reformním školstvím celoživotně zabývá.
Ad CC 21:29:
Když si text z publikace přečtu, měla jste pravdu.
ALE!
Dovolil bych si kritický pohled:
1. K mnoha názorům Otokara Chlupa jsem skeptický, protože on z pozice intelektuála levicově marxisticky orientovaného už v roce 1931 pedagogický reformismus kritizoval jako buržoasní pedagogický směr. S iniciátorem vzniku pokusných škol Václavem Příhodou byl v zásadním rozporu.
2. Není pravda, že reformní školy neměly podporu teoretiků. Václav Příhoda přece teoretikem byl, ředitel zlínské školy Stanislav Vrána napsal řadu publikací, mohli bychom se odvolávat i na zahraničí.
3. Není pravda, že reformní školy neměly podporu veřejnosti. Mám před sebou 4. výroční zprávu Pokusné školy měšťanské ve Zlíně 1932 - 1933 (tzn. že vznikla v roce 1929) s příspěvkem starosty města Zlína). Mezi školami však jistě byly rozdíly.
4. Faktická chyba: Pokusné školy se rozvíjely ve 30. letech, nemohly tedy ve 20. letech zaniknout.
5. Nechápu, co autorky myslí konstatováním, že školy prokázaly omezenou platnost reformní pedagogiky. Jak omezenou? Reformní pedagogika ovlivňuje koncepci stovek škol a tisíců učitelek a učitelů (viz například německý server paed.com). I u nás se po roce 1989 začaly alternativní koncepce rozvíjet a rozvíjejí se stále.
Je na Vás (a na případném dalším hledání informací), na koho dáte. Paní docentka Váňová napsala s docentem Cachem do Pedagogiky zajímavou stať o Václavu Příhodovi.
Diskuse o vztahu veřejného školství a alternativních vzdělávacích koncepcí je z valné části diskusí o vztahu obecného a zvláštního. Zvláštní alternativní vzdělávací metody jsou mnohdy natolik individualizované, že je těžko možné je v rozpočtově omezeném obecném tj. ve veřejném společném vzdělávání plně uplatnit. Neuvážená nadměrná, koncepčně, rozpočtově a organizačně nezajištěná, propagace a zavádění alternativních metod do veřejného vzdělávání vede fakticky k jeho oslabování a vytváření podmínek pro vznik stále většího počtu soukromých škol.
Je-li reforma veřejného školství ne dobře organizovaná, nemohou se v něm žáci ani učitelé dostatečně seberealizovat. Aktivní učitelé pak přirozeně hledají alternativní možnosti seberealizace a rodiče rovněž naprosto přirozeně hledají alternativní cesty i za tu cenu, že dají dítě do soukromé školy. Neuvážené změny v chybně koncipovaném, podfinancovaném a ne dobře organizovaném veřejném školství tak tedy vedou k jeho dalšímu oslabování.
J. Týř
poste.restante A koneckonců, jak už tu bylo vícekrát napsáno. Jak je možné, že tak zatuchlá, nemoderní a autoritářská instituce, jakou je naše škola, dokázala vychovat a vzdělat tak svobodné jedince, že se dnes nerozpakují kydat hnůj na práci svých učitelů? Ach ano. Oni ti svobodní a pokrokoví kydači dozajista vyrostli tradiční škole navzdory, že jo? Byly to holt zkrátka "osobnosti". Anebo že by to bylo celé trochu jinak?
Ti "kydači hnoje" jsou, dle vás, lidé, kteří kritizují školství/učitele? Je znamením dobrého vzdělání/dobré školy, pakliže jsou lidé nekritičtí vůči svým učitelům/systému?
Kdo má u vás štempl kritizovat, aniž by byl kydačem hnoje?
Jak jinak to celé bylo pane poste.restante? Myslíte, že česká škola vzdělává a vychovává svobodné, altruistické kreativní a nesnadno manipulovatelné jedince s dobře vyvinutým kritickým myšlením, kteří se snadno uplatní (nejen) na lokálním pracovním trhu, kteří se stávají špičkou v technologiích a výzkumu, kteří tvoří originální a světově uznávané umění, kinematografii, drama, literaturu, dizajn či cokoliv? Já zapomněl na světové prvenství v pití piva, diabetes a rakovinu tlustého střeva.
Nebo je to celé trochu jinak.
A která šťastná země vychovává ty nemanipulovatelné jedince?
Lidé, kteří nevědí nebo nechtějí vědět, že v každém národu a státu jsou kladné a záporné věci a kteří se zviditelňují tím, že zbytečně hanobí svůj vlastní národ nebo stát, jsou, myslím, buď hlupáci nebo zaprodanci.
J. Týř
Škola (spolu)vychovává různé jedince. Někdy anděly, jindy čerty, někdy Ámose, jindy Tajné Učitele. Záleží na každém, co si ze vzdělávaní vybere a jakou cestu si zvolí.
Škola spolu vychovává a vzdělává různé jedince. Statisticky lze poměrně dobře vyhodnotit efektivitu vzdělávacího systému a obávám se, že dlouhodobá statistika třeba v počtu mezinárodních ocenění za významný přínos v jakémkoliv odvětví, ať už přírodovědném či humanitním, hovoří celkem jasně. Není potřeba se zviditelňovat hanobením vlastního národa, stejně jako není dobré zavírat oči nad dlouhodobými systémovými nedostatky českého vzdělávacího systému. Kvalitu života i společenského soužití lze významně ovlivnit skrze způsob vzdělávání a výchovy dětí. Povrchně koncipované, kontraproduktivní experimenty s jednotnými přijímačkami a maturitami celou už beztak zoufalou situaci ještě zhoršují. Bude to tím, že se ke slovu dostali ambiciózní činovníci, kteří, v absenci relevantního (českého) pedagogického výzkumu a jazykových dovedností k použití výzkumu zahraničního, nabídli tápajícím úředníkům snadná a rychlá řešení, aniž by se nejprve zabývali otázkou co že to vzdělání vlastně je, k čemu slouží a jak se kýženého cíle dobrat.
"Povrchní experimenty... už beztak zoufalou situaci ještě zhoršují."
Ale do té situace jsme se dostali bez těchto "experimentů".
Jinak až na dva konkrétně jmenované "experimenty" vágnost nad vágnost a hlavně negace a negace, jako vždy.
Myslíte, že česká škola vzdělává a vychovává svobodné, altruistické kreativní a nesnadno manipulovatelné jedince s dobře vyvinutým kritickým myšlením, kteří se snadno uplatní (nejen) na lokálním pracovním trhu, kteří se stávají špičkou v technologiích a výzkumu, kteří tvoří originální a světově uznávané umění, kinematografii, drama, literaturu, dizajn či cokoliv?
ANO. Nebo snad máte dojem, že máme v libovolné z jmenovaných oblastí málo světově uznávaných jmen?
Můžeme samozřejmě vést obvyklé diskuze, jak velký podíl je vrozená dispozice jedince a jak moc ovlivnila/pomohla škola.
Škola spolu vychovává a vzdělává různé jedince.
ANO. Není co dodat.
Statisticky lze poměrně dobře vyhodnotit efektivitu vzdělávacího systému a obávám se, že dlouhodobá statistika třeba v počtu mezinárodních ocenění za významný přínos v jakémkoliv odvětví, ať už přírodovědném či humanitním, hovoří celkem jasně.
Tak sem hoďte pár snadno získatelných čísel, ať konečně víme, proč se máme už ráno při čištění zubů červenat a celý den stydět za to, že jsme učitelé.
Je fakt, že nositelů Nobelových cen máme dost málo. A dál?
není dobré zavírat oči nad dlouhodobými systémovými nedostatky českého vzdělávacího systému.
Řekl bych, že právě většina přispěvovatelů tohoto webu pojmenovává nedostatky českého vzdělávacího systému drsněji, ale hlavně přesněji a pravdivěji, nežli většina "odborníků". Včetně Vás.
Povrchně koncipované, kontraproduktivní experimenty s jednotnými přijímačkami a maturitami celou už beztak zoufalou situaci ještě zhoršují.
Povrchně koncipované a kontraproduktivní experimenty třeba s financováním škol, zaváděním RVP/ŠVP, nebo inkluzí rozbily a rozbíjejí zbytky toho, co se podařilo dosud zachránit. V čím zájmu se to děje, ptám se.
A propos. Jak jednotná maturita zhoršila stav oproti stavu před jejím zavedením, kdy se maturitní vysvědčení rozdávala na běžícím pásu stejně jako diplomy na právech v Plzni nebo UJAKu?
Bude to tím, že se ke slovu dostali ambiciózní činovníci, kteří...
ANO. A dodal bych, že se ke slovu dostali také ambiciózní představitelé (ne)ziskových a soběprospěšných společností.
poste.restante
"Nebo snad máte dojem, že máme v libovolné z jmenovaných oblastí málo světově uznávaných jmen?"
Err...ano, mám ten dojem.
"Tak sem hoďte pár snadno získatelných čísel, ať konečně víme, proč se máme už ráno při čištění zubů červenat a celý den stydět za to, že jsme učitelé."
Udělejte si rešerši sám. Stačí vygůglit "Czech international awards winner(s)..." Červenat se ovšem není třeba, jelikož učitelé a posléze i jejich žáci jsou taktéž produkty vadného systému. Lze spekulovat, zda učitelé, jako vzdělaná elita národa, mohou ze své svobodné vůle činit taková výuková rozhodnutí, která ovlivní úroveň myšlení a cítění žáků ve smyslu nejen znalostí a poslušnosti, ale i altruizmu, kreativity, kritického myšlení a tolerance. Nebo je to pouze hluboce zakořeněná učitelská rezistance vůči změnám, centralizovaná svázanost nepřiměřenými zdroji, legislativou a systémové ignorování výukových potřeb žáků, co oslabuje potenciál české státní školy?
Snadnou manipulovatelnost českého národa, snad ani není třeba rozebírat. Stačí se podívat na volební preference či průzkumy veřejného mínění. Fakt, že 60% Čechů by dnes volilo A. Hitlera, pokud by byl ochoten zbavit Evropu uprchlíků, hovoří sám za sebe. http://www.dailystormer.com/adolf-hitler-leading-the-polls-in-czech-republic/
Tuto snadno manipulovatelnou masu vzdělali a spoluvychovali čeští učitelé. Odpovědnosti se nelze zbavit.
"Řekl bych, že právě většina přispěvatelů tohoto webu pojmenovává nedostatky českého vzdělávacího systému drsněji, ale hlavně přesněji a pravdivěji, nežli většina "odborníků". Včetně Vás."
Hmm, například pojmenováváte evidentní nedostatky inkluze, omlouváte segregaci Romů, pořádáte hon na ziskuchtivé neziskovky, neprofesionální konzultanty či nevychované rodiče, drzé žáky apod. Víte, někdy je to pohled zvenčí, jenž dovede identifikovat nedostatky lépe, než pohled skutečných odborníků zevnitř, kteří si na smrad už zvykli a necítí ho.
"Jak jednotná maturita zhoršila stav oproti stavu před jejím zavedením, kdy se maturitní vysvědčení rozdávala na běžícím pásu stejně jako diplomy na právech v Plzni nebo UJAKu?"
Jednotná maturita a přijímačky odosobňují přístup učitelů k žákům. Nutí učitele do pozice nesvéprávných nástrojů systému, nebo jinými slovy do pozice pomocného trenéra, který cvičí žáky v přeskakování latěk. Zapříčiňují bujení obchodu se strachem ze zkoušek, s placenou přípravou. Více rozevírají, skrze placené přípravy, sociální nůžky mezi majetnými a nemajetnými rodinami. Selektují žáky na ty co mají studijní dipozice v předmětech český jazyk, cizí jazyk/matematika a ostatní, kteří mají zavřené dveře k terciálnímu vzdělání v oboru, ve kterém jsou talentovaní. Znevýhodňují žáky s testovou úzkostí a žáky PUP. Zapříčiňují redukci učiva a mechanizaci výuky vzhledem k přípravě na předvídatelný formát a obsah centralizovaných testů. Ve svém důsledku činí ze vzdělávání selektivní soutěž a škodí mu daleko více, než zištné neziskovky, nedostatek peněz a mšmt dohromady.
Postavte, prosím, někdo vedle předchozího Tajného komentáře krabičku od sirek, aby bylo vidět, jak velký je to blábol :))).
J. Týř
Tajný:
Ale jó, jenom si naserte na hlavu, jak vidno, nahromadilo se toho ve Vás hodně.
Co byste napsal Francouzech? Těch skoro půlka volí Le Penovou (odečítám Francouze z Afriky).
Tak Tajný Provokatér, udatný šiřitel denunciačních frází a anonymní Posera chce poučovat o ubohosti? Už teď ČŠ zasmradil víc než dost.
Pane Soukale, svým zemanovským komentářem o sobě prozrazujete mnohé a nic z toho věru nevoní. V tom se shodnete s jirtyrem a anonymním. Můj příspěvek byl reakcí na dotazy poste.restante, nicméně jak říkají na Slovensku, trafená hus opět zagágala.
Někdy je to pohled zvenčí, jenž dovede identifikovat nedostatky lépe, než pohled "skutečných odborníků" zevnitř, kteří si na smrad už zvykli a necítí ho.
Tajný, tu myšlenku v posledním souvětí jste opakoval zbytečně. Já s vámi určitě nehodlám vést polemiku, pouze jsem připomněl vaši ubohost.
"Znevýhodňují žáky s testovou úzkostí"
To slyšíme u jednotných přijímaček pořád dokola. Ale neplatí to i pro SCIOtesty?
"Tuto snadno manipulovatelnou masu vzdělali a spoluvychovali čeští učitelé. Odpovědnosti se nelze zbavit."
A masu 17. listopadu vzdělal kdo?
P Sotoláři, platí to i pro SCIO testy. Ad 17 listopad. Myslíte tu masu, která 40 let tiše úpěla pod jhem socializmu?
p. Soukal, nevím co je větší ubohost, upozornit na evidentní fakta, či vulgárně plivat na diskutující se kterými nesouhlasím. Abych vám dal ochutnat vaší medicíny, použiji váš styl argumentace. Vaše výrony vykazují znaky mravní a profesní nezpůsobilosti k výkonu povolání, které bych považoval za alarmující u dlaždiče, natož u téměř Ámose za jakého se považujete.
Okomentovat