(Ne)gramotnost dospělých v ČR: Obyvatelé ČR jsou průměrní ve funkční gramotnosti

Donedávna se za gramotného člověka považoval ten, kdo ukončil základní školu, tedy naučil se číst, psát a počítat a sám sebe prohlásil za gramotného. Časy se změnily. Gramotnost už dávno nelze vnímat pouze jako schopnost číst, psát a počítat. Funkční gramotnost, gramotnost informační, finanční, mediální a digitální, je třeba rozvíjet celoživotně; pokud se tak neděje, v kterékoli fázi života hrozí riziko její atrofie. Gramotnost se zdaleka netýká jen rozvojových zemí, ale i České republiky. (Ne) gramotnosti dospělých byl věnován expertní kulatý stůl evropského programu EPALE , kde byly uveřejněny následující závěry.


Gramotnost je dnes potřeba vždy chápat v kulturním kontextu. Člověk, který žije v Somálsku, potřebuje k osobnímu, pracovnímu i kulturnímu přežití jiné dovednosti než Čech nebo obecně Evropan. Úspěšná společnost bude ta, která bude schopna vést své členy k tomu, aby se co nejrychleji a nejefektivněji dokázali naučit nové dovednosti, potřebné pro kulturní a pracovní přežití v dané zemi.

Úroveň gramotnosti se dnes měří v rámci rozsáhlých mezinárodních šetření OECD – dříve IALS, dnes PIAAC, v rámci nichž je zkoumána schopnost lidí řešit problémy a úkoly. Výsledky posledního šetření PIAAC (2014) poukazují na významné rozdíly v úrovních gramotnosti nejen mezi různými státy, ale především v rámci vzdělanostních kohort a v souvislosti s postavením člověka na trhu práce, s jeho příjmy či zařazením do určité sociální či etnické skupiny.

“Budeme-li brát v úvahu pouze onu “starou” definici školní gramotnosti, pak Česká republika vykazuje dlouhodobě v dospělé populaci minimální úrovně negramotnosti. Tedy přinejmenším papírově. Ke zcela odlišnému výsledku dojdeme, vezmeme-li v úvahu gramotnost funkční. Mezi zeměmi OECD vykázala ČR v posledním šetření PIAAC průměrné výsledky, a to jak v oblasti gramotnosti čtenářské, tak i v dovednostech řešit problémy v prostředí informačních technologií. V oblasti numerické gramotnosti se čeští dospělí umístili nad průměrem zemí OECD. Ve všech případech se na špičce umísťují severské státy jako Finsko a Nizozemí nebo také Japonsko,” uvádí Lucie Kelblová z Domu zahraniční spolupráce.

K vážným problémům, které musíme řešit, patří nízká finanční a mediální gramotnost české populace, zejména u sociálně vyloučených skupin nebo u lidí na rodičovské dovolené. Svět se neuvěřitelně zrychluje, průměrný člověk je denně konfrontován s obrovským množstvím mnohdy nedůležitých informací a jejich zpracování vyžaduje zcela nové schopnosti. Vyspělé země investují velké prostředky do infrastruktury vzdělávání dospělých a snaží se zacílit na problematické skupiny obyvatel. K těm budou v ČR v budoucnosti nepochybně patřit také imigranti, kteří v zemích svého původu získali dovednosti, které nemusí být uplatnitelné v Evropě. Mimo to budou samozřejmě narážet na problém jazykový.

Častou překážkou zvyšování gramotnosti je fakt, že čím méně gramotný člověk je, tím méně si uvědomuje svou negramotnost. V různých dotazníkových šetřeních se dospělí Češi pravidelně holedbají tím, že jejich kompetence jsou dostatečné a že jsou se svým dosavadním vzděláním spokojeni. To nám ovšem dává velmi pokřivený obraz o skutečném stavu české gramotnosti.

“Česká republika nejenže není připravena na problémy, které bude muset řešit v souvislosti s gramotností dospělých v budoucnosti, zatím ani nevyvíjí téměř žádné úsilí, aby se na budoucnost připravila. Máme sice k dispozici např. digitální strategii nebo strategii finanční gramotnosti, nicméně implementace těchto strategií je slabá a není podpořena akčním plánem. Velmi slabě se pracuje s výsledky různých šetření a mezi výzkumnou a exekutivní sférou zeje propast. V situaci, kdy si řada novinářů, politiků a vědců stěžuje na nízkou schopnost českého obyvatelstva kriticky hodnotit informace podávané v médiích nebo ověřovat různé informační zdroje - což se výrazně projevuje např. v diskusi o imigrantech - mediální vzdělávání dospělých je v podstatě odkázáno na síť veřejných knihoven. Agenda občanského vzdělávání, v minulosti podporovaná z evropských fondů, dnes prakticky zmizela. Vzdělávání dospělých je v ČR dlouhodobě zanedbáváno a to jak na úrovni systémově-poradenské, tak finanční,” uvádí Martin Dobeš, expert projektu EPALE.

Dům zahraniční spolupráce

Dům zahraniční spolupráce (DZS) je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která zajišťuje styky se zahraničními subjekty v oblasti školství a vzdělávání. Součástí DZS je také Národní agentura Erasmus+.

Více informací o aktivitách DZS je k dispozici na www.dzs.cz nebo www.naerasmusplus.cz.

Kulatý stůl vznikl v rámci projektu EPALE, jehož cílem je pomocí elektronické platformy EPALE zlepšit kvalitu a informovanost ve vzdělávání dospělých v Evropě. Uživatelé zde najdou nejnovější zprávy, aktuální trendy, blogy a dokumenty z oblasti vzdělávání dospělých. EPALE otevírá cestu k mezinárodní výměně zkušeností a rovněž umožňuje najít si partnery ze stále se rozšiřující nabídky organizací. Užitečnou pomůckou je také kalendář odborných akcí, kde uživatelé naleznou aktuální semináře a konference, které se konají jak v České republice, tak i v ostatních zemích Evropy. Národní podpůrné středisko řeší otázku propagace platformy mezi odborníky ve vzdělávání dospělých a naplňování platformy relevantními informacemi a dokumenty. Platformu lze nalézt na webových stránkách: ec.europa.eu/epale.