AKTUALIZACE: Bohužel nebude možné podle odpovědi Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT v průběhu přímého přenosu klást otázky online.
Dne 19. listopadu 2015 se v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR uskuteční konference Škola pro budoucnost, budoucnost pro školu. Cílem konference je poskytnout zástupcům zřizovatelů škol, jejich ředitelům a zástupcům odborné veřejnosti základní informace a argumenty pro klíčové změny ve vzdělávacím systému v nejbližších letech a umožnit diskuzi s odborníky z akademické sféry i z praxe.
Konference je rozdělena do tří bloků, které kopírují tři priority ministryně Valachové a v rámci kterých vystoupí národní odborníci z oblasti teorie a praxe:
- společné vzdělávání žáků,
- změny ve financování regionálního školství,
- podpora profesního rozvoje učitelů.
Program konference ke stažení (608kB PDF)
Konference má i vlastní kanál na YouTube, přímý přenos bude možný i přímo na České škole.
17 komentářů:
A Jejda. Tohle se stane, když už mi MŠMT potvrdilo přihlášku k účasti na té konferenci. Doma v teple by to mohl být taky dobrý zážitek. Asi se tam ale přeci jen vypravím. J. Týř
Jen mě mrzí, že s účastí učitelů z praxe se jaksi nepočítá. V dopoledních hodinách učí, takže nemají moc šancí se účastnit a oponovat. Možná někdo z Prahy se utrhne aspoň odpoledne.
Byla jsem na mou žádost uvolněna a přihlásila jsem se ;-)
Jen platí: jedna škola = jedna osoba (učitel, ředitel,..)
V třetím diskusním bloku už není mezi panelisty Miroslav Hřebejk z Eduinu. Je to myslím škoda. Chtěl jsem se ho zeptat, jestli žák je opravdu zákazník (tj. rovnoprávný obchodní partner) školy. M. Hřebejk to, myslím, antipedagogicky a protiprávně tvrdí (podsouvá do vědomí veřejnosti) - viz a slyš níže. Co to, prosím pěkně, vlastně ten Eduin je za ptáka? Proč je v Česku možné takhle demagogicky deformovat společenské vědomí o škole? J. Týř
Viz Miroslav Hřebecký: Kdo jsou zákazníci školy? - YouTube
https://www.youtube.com/watch?v=g6AWXrPILF4
Jestli jsem tomu dobře rozuměla, účast je pouze pro pozvané!
Ono je to vlastně takhle docela výhodné v duchu hesla: Vlk se nažral, koza zůstala celá.
Ti, kteří budou sledovat přímý přenos u svých PC, se do debaty nezapojí, snad jen v intimitě svého prostoru se budou moci neškodně vyjádřit.
A to je, myslím, účel – nepřipustit otevřenou debatu s lidmi, kteří by měli největší právo říci nahlas své argumenty k předkládaným tématům. Uvidíme, třeba to bude jinak. :-)
Paní ministryně se neustále zaštiťuje souslovím o kvalitním vzdělávání. Co je ale etalonem kvalitního vzdělávání neřekne, protože to neví, a zdá se, že to nevědí ani její poradci.
Kdyby vzala do ruky pár učebnic ČJ pro první stupeň ZŠ a kdyby byla odbornicí, a nebo alespoň odborníkům naslouchala, bylo by jí jasné, co je příčinou poměrně velkého množství školsky neúspěšných žáků.
Valná většina učebnic českého jazyka pro první stupeň ZŠ je pro kvalitní výuku čtení a psaní nevhodná. Objevují se v nich zavádějící obsahové, didaktické i metodické informace /i postupy a návody/- tedy informace, na kterých žáci budují SVÉ ŽÁKOVSKÉ MISKONCEPTY a které si odnášejí na další stupně vzdělávání!
Drtivá část mnou zkoumaných výukových materiálů /učebnic a pracovních sešitů/ má schvalovací doložku MŠMT. Udělením SD MŠMT garantuje kvalitu učebního materiálu ve smyslu § 27 zákona č. 561/2004 Sb. Fakt, že mnoho těchto schválených materiálů neodpovídá zákonitostem odborně pojatého vzdělávání, paní ministryni netrápí. A ani nemůže, protože, jak už jsem psala, není odborník na vzdělávání.
Ješššškovy voči - co to je? Kdo je ve škole doma?...
Jdu hrabat listí.
P.S.: jsem v důchodu :-)
Jak tady tak sedím,
na ty dveře hledím,
tak mi přišlo na mysl,
Jak asi sr.. Přemysl.
Tak jako ty, vole.
Jenomže na pole.
Autoři neznámý. Báseň pochází z vnitřní strany dveří jedné malé místnůstky přilehlé k restauraci v horním patře obchodního domu Labe v Ústí nad Labem z doby před cca 30 léty. Poslední dva řádky byly připsány k těm prvním čtyřem jinou rukou a jinou tužkou. Stadice jsou odtud vzdáleny asi 10 km vzdušnou čarou.
J. Týř
To tyrjir: Pane kolego, jen drobná poznámka: pan Miroslav se jmenuje HŘEBECKÝ, nikoli Hřebejk.
Omlouvám se všem Hřebejkům, patřilo to panu M. Hřebeckému, jak je o čtyři řádky níž uvedeno. J. Týř
Re: "Jestli jsem tomu dobře rozuměla, účast je pouze pro pozvané!"
Nikoli, konference byla otevřená pro všechny, pozvánku jsme zveřejnili již 7. října. Bohužel kapacita sálu je velmi omezená.
Viz http://www.ceskaskola.cz/2015/10/19-11-konference-skola-pro-budoucnost.html
Pane Wagnere, gratuluji. Tak se to po těch letech úsilí nakonec přece jen podařilo.
Všechno už bylo, ale nic se do písmene neopakuje.
Kázání Prof. Piťhy z bohoslužby 13. listopadu 2015: Všechno už bylo, ale nic se do písmene neopakuje. Pokrytectví a zrady lidství se v dějinách opakují. Dnes už nehledáme Antikrista ale Hlavního viníka - jednou nalevo a podruhé napravo. Od zásad lidského Desatera jsme se odklonili k pohodlnému konzumu a zbožštění peněz. Mučedníci, kteří se ve prospěch lidství obětovali, jsou nám mnohdy lhostejní. Falešní multikulturalisté a novodobí manipulátoři a diktátoři nalevo i napravo se k lidství chovají zrádně a pokrytecky. V EU na lidství mnohdy zapomínáme. Brzy nám v EU bude opravdu horko. Evropští politici jen drátují tekoucí hrnec a diví se, že teče. Řeší to politickou byrokracií a potlačováním přirozeného lidství a jeho obrany. Bojíme se přiznat si to. Musíme se ale bránit. Nemáme čas. Je potřeba konat. Konat každý na svém místě.
J. Týř
https://soundcloud.com/apha-cz/kazani-prof-pithy-z-bohosluzby-13-listopadu-2015
Program Konference Budoucnost pro školy - reflektuje skutečné problémy škol?
Program a personální obsazení konference, myslím, neodráží dobře tyto hlavní problémy českého školství:
Antipedagogické trendy ve vzdělávání (Antipedagogika) - takzvaně pedagogický avšak antiautoritativně (antipedagogicky) pojatý kontruktivismus projevující se v požadavku na tzv. svobodné učení, které mnohdy dogmaticky popírá základní pedagogické, výchovné a didaktické, zásady Sem a do druhé věci patří, myslím, i podivně připravovaná a prosazovaná inkluze postižených dětí do běžných tříd v rámci tzv. společného vzdělávání a spolupráce MŠMT s antipedagogicky se projevujícími ziskovkami a neziskovkami, např. s neziskovkou Eduin.
Falešný multikulturalismus vedoucí k oploštělému a propagandisticky pojatému pojetí chápání světa (viz např. nevyvážená spolupráce ČŠI s neziskovkou Člověk v tísni) , k postupnému oslabování úlohy rodiny a školy, k populačnímu poklesu a degradaci skutečné etiky a kultury života lidí v Česku.
Feminizace v regionálním školství - v českých ZŠ a SŠ došlo k povážlivě hrubému poškození práva dítěte být řádně vychováno i mužským vzorem. Podíl mužů v ZŠ a SŠ je dlouhodobě mnohem menší, než genderisty proklamovaných 40 %. Například v ZŠ je jen cca 15 % mužů. Tento stav je, myslím, nepřijatelný i z hlediska potřeby posílit technické vzdělávání v Česku. Hlavním poradcem ministryně školství je přitom genderový specialista.
Hrubé rozpočtové podfinancování vzdělávání - Česko nedává obvyklých 6 % z HDP na vzdělávání. Plat vysokoškolsky vzdělaného učitele během celé učitelovy kariéry je směšně malý.
Neefektivní využívání EU dotací - Pořadí priorit v dotační politice je pochybné. Značná část dotací nejde přímo do vztahu učitel-žák a jde do projektů podporujících výše uvedené trendy a do kapes soukromých (fyzických i právnických) osob. Mizerně placení učitelé, zdá se, mají být ve stále se zhoršujících podmínkách stále víc školeni těmi, kdo sami neučí a jen jim kibicují do práce. Polokvalifikovaní asistenti tento stav nezlepší, nebudou li přímo ve školách speciální pedagogové a další skuteční odborníci.
Výše uvedené problémy myslím ukazují na hrubé systémové nesrovnalosti při tvorbě a uskutečňování vzdělávací koncepce v Česku a také na hrubé nesrovnalosti při využívání EU dotací ze strany MŠMT a jím řízených organizací. Tyto problémy mohou v souhrnu způsobit další zmenšení úrovně vzdělávání v základních a středních školách se všemi důsledky pro žáky, učitele i společnost. Včetně zvětšování možství soukromých škol, které bude těžko vratné a napravitelné.
Program a personální obsazení konference Škola pro budoucnost - Budoucnost pro školu považuji za ne dobře odpovídající výše uvedeným problémům. Například ve třetím bloku vedeném hlavním poradcem ministryně, který je genderovým specialistou, není v programu zástupce NÚV (zodpovídá za RVP a DVPP) ani NIDV (tvoří tzv. Kariérní systém). Zástupce Eduin tam však je. Co se v takto organizovaném bloku vyřeší? To opravdu nevím. Obávám se, že takto organizovaná konference je spíš jakousi antikoncepčnost propagující akcí, než řádnou konferencí, která by mohla pomoci skutečné problémy škol v Česku účinně řešit.
Tento názor si dovoluji dát k dispozici pořadatelům a účastníkům konference jako připomínku k zodpovězení a také jako námět pro panelovou diskusi na konferenci.
Jiří Týř, Hrádek nad Nisou 18.9.2015
PS: Konference se nezúčastním. Přenechám své místo na koferenci zástupci z regionálního školství nebo z učitelské profesní organizace, který už se na konferenci nedostal (přepošlu potvrzení účasti případnému zájemci a pořadateli konference - adresa tyrjir@gmail.com). J. Týř
KDO MÁ ZODPOVÍDAT ZA DVPP?
Před několika léty se nám zdálo, že v dalším vzdělávání pedagogů mohou být tři významní aktéři. V jisté odborné skupině jsme o tom v roce 2013 uvažovali takto:
PedF ani jiné VŠ nejsou schopny samy zajistit odborné vzdělávání učitelů. To se týká zejména odborných předmětů na středních odborných školách a učitelů odborného výcviku na učilištích proto, že VŠ se odborným učňovským vzděláváním nezabývají a ani nemohou dobře zabývat. VŠ nejsou rovněž schopny zajišťovat každodenní metodickou pomoc a vzájemnou výměnu zkušeností mezi učiteli ZŠ a SŠ. K tomu si kraje po zrušení pedagogických center zřídily krajská vzdělávací centra (KVC). V DVPP by proto měli být tři koordinovaně působící hlavní aktéři:
Vysoké školy (zejm. PedF) – jako hlavní realizátor počátečního vzdělávání musejí i v dalším vzdělávání garantovat kvalitu výukové části u teoretických disciplín, všeobecně vzdělávacích předmětů a uznávání výsledků DVPP. Mohly by možná být hlavním koordinátorem celého DVPP – je tu ale námitka odtržení od koordinace z MŠMT – viz níže v článku J. Hrubé).
NÚV - Ministerská organizace zajišťující DVPP a mj. i odborné vzdělávání na SOŠ, SOU apod. – PedF ani NIDV totiž nedisponují odbornými kapacitami pro střední odborné školství (ty byly dříve v NÚOV, dnes jsou v NÚV)..
Kraji zřízená vzdělávací centra (KVC) – Měla by ve spolupráci s PedF a NÚV zajišťovat zejména průběžnou péči o výměnu zkušeností mezi učiteli ZŠ a SŠ např. v rámci působení modernizovaných tzv. metodických kabinetů jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů a péči o začínající i tvořivé učitele. KVC mohou ostatním aktérům pomáhat s organizací a realizací DVPP v okresech atd.
Otázkou je, kdo by měl takto organizované DVPP koordinovat. Zda PedF nebo NÚV. Logika říká, že by to měla být spíš ta ministerská instituce (NÚV – sdružuje dnes bývalý VÚP a NÚOV ). K tomu se nově vyjadřuje i J. Hrubá v Učitelských listech – viz příloha.
Jiří Týř, 24.6.2013
Viz: Jana Hrubá: Kdo by měl garantovat další vzdělávání učitelů?
http://www.ucitelske-listy.cz/2013/01/jana-hruba-kdo-by-mel-garantovat-dalsi.html
V listopadu 2015 není problém koordinace DVPP ještě dobře vyřešen. Na DVPP si očividně brousí zuby různé ziskovky a neziskovky. NÚV jako zařízení pro DVPP řízené z MŠMT je, zdá se, mrtvým broukem. V krajích je různých ziskovek a neziskovek kibicujích do DVPP mnoho. Zřizovateli nebo členy neziskovek jsou i samotní pracovníci NÚV. I KVC jsou ve svých krajích mnohdy v pozadí. Tlak různých nesourodých ziskovek a neziskovek na co největší podíl v DVPP je zkrátka velký.
K čemu může za tohoto stavu dojít? Hrozí myslím, že DVPP se nekoordinovaně a ve zbytečně velké přes různé projekty ujmou různé nesourodé ziskovky a neziskovky. Ty pak dostanou velké projektové peníze a pro výuku v DVPP si třeba zaplatí i učitele. Nebo taky ne. Stanou se tímto způsobem různé ziskovky a neziskovky čtvrtým významným aktérem DVPP? Nebo dokonce hlavním aktérem? Je to v pořádku? Doufám, že i na tuto otázku zítřejší konference jasně odpoví. Ta otázka ve stručnosti zní: Proč se o DVPP řádně (tj. koordinovaně) nestarají krajská zařízení a NÚV, tedy zařízení, která byla kraji a MŠMT pro DVPP zřízena?
Jiří Týř, listopad 2015
Půjdou EU dotace v OP VVV do škol k žákům a učitelům?
Kolik procent dotací EU přijde do managementu projektů?
Kolik procent dotací EU přijde různým dodavatelským, školitelským a expertním osobám?
Kolik procent dotací EU přijde účelně přímo do škol a přímo do vztahu učitel-žák?
Jaký poměr bude mezi EU dotacemi pro veřejné a soukromé školy (v přepočtu na žáka a učitele)?
Zveřejní MŠMT odpověď na tyto čtyři otázky? J. Týř
Okomentovat