Klíčové dokumenty ke Společnému vzdělávání

MŠMT zveřejňuje nejčastější dotazy a odpovědi a klíčové dokumenty ke Společnému vzdělávání. Dokumenty budou průběžně aktualizovány a doplňovány. "Chci, aby bylo téma Společného vzdělávání průběžně komunikováno se všemi, koho se týká, a to jak s učiteli, řediteli a zřizovateli škol, tak s rodiči a dětmi. Pro mě je Společné vzdělávání zárukou toho, že bude každé jedno dítě vnímáno v rámci vzdělávací soustavy jako originál, že z něj chceme vybrousit skutečně to nejlepší," řekla ministryně školství Kateřina Valachová.

MŠMT zveřejňuje klíčové dokumenty ke Společnému vzdělávání včetně nejčastějších dotazů a odpovědí:

1) Co jsou to podpůrná opatření a jak bude probíhat posouzení vzdělávacích potřeb respektive podpůrných opatření ke vzdělávání žáka?

Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností žáka na školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím ze kterého žák vstupuje do vzdělávání. Současně početnou skupinu budou představovat žáci s nepříznivým aktuálním zdravotním stavem, který může ovlivňovat vzdělávání žáků nebo zdravotní postižení žáka.

Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat.

Vedle organizace vzdělávání obsahují také speciální učebnice a pomůcky a kompenzační pomůcky.

I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.

II. -V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení.

Pro pedagoga je přirozené, že vzdělává heterogenní třídu, kde se žáci liší mírou nadání i případné potřeby úprav průběhu výuky.

Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů -jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka. Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech se žákem, a nebo je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC).

Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb, objednací lhůta by měla respektovat i důvody pro které žák do školského poradenského zařízení přichází.

Na základě vyhodnocení všech podkladů se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.

Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.

K těm patří podpůrná opatření, která se vztahují k:

• úpravě metod a forem vzdělávání žáka
• k podpoře školním poradenským pracovištěm
• úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná
• organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…..)
• IVP
• Personální podpora pro práci pedagoga- asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog,
• Podpora pro žáka - tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby
• Metodická podpora v intenzivní podobě ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ
• Hodnocení žáka- školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání

Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy.

Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1 respektive 2 roky. Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky.

Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde žáka ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.

Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole.

Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se žák vzdělává.

Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé kolik finančních prostředků za opatřením půjde. Stejně tak je zřejmé, že podpůrné opatření je tzv. nárokové.

2) Je nutné, abych jako rodič musel na podpůrná opatření přispět?

Podpůrná opatření jsou poskytována jako nároková, z čehož plyne, že rodiče se na jejich financování nemusejí podílet. Nicméně, je zřejmé, že v řadě případů může jedno podpůrné opatření využívat více žáků současně. Například úpravu metod, organizaci vzdělávání, předmět speciálně pedagogické péče atd., stejně jako asistenta pedagoga může sdílet i více žáků.

Pomůcky lze zakoupit, ale možná je i výpůjčka, pokud škola pomůcky již vlastní.

ŠPZ musí postupovat v navrhování vždy velmi hospodárně, s respektem k nejlepšímu zájmu žáka a jeho vzdělávání.

3) Co bude s pedagogy speciálních škol? Bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce?

Naopak, společné vzdělávání představuje pro speciální pedagogy významné uplatnění, protože se zvýší poptávka po této profesi a využití jejich odbornosti při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu je nasnadě.

4) Musí se škola řídit doporučením ŠPZ? Kdo ji bude kontrolovat?

Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s jejich poskytováním.

Není-li ze závažných důvodů možné zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného PO, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením po dobu nezbytně nutnou k zajištění doporučeného podpůrného opatření jiné podpůrné opatření stejného stupně, které v nejvyšší možné míře zajistí naplnění vzdělávacích možností žáka vzhledem k jeho speciálním vzdělávacím potřebám.

Kontrolou dodržování povinností školou je pověřena Česká školní inspekce.

5) Musím jako rodič souhlasit s podpůrnými opatřeními navrhovanými školským poradenským zařízením? Mám možnost jiné volby?

Pokud se Váš nesouhlas nedá další komunikací se školským poradenským zařízením vysvětlit, můžete požádat revizní orgán o přešetření postupu školského poradenského zařízení.

Zpráva i doporučení obsahující navrhovaná podpůrná opatření tedy podléhají možnosti revize. Oba tyto dokumenty budou obsahovat i poučení o možnosti revize závěrů v nich obsažených. Žadatelem o revizi může být nejen žák či zákonný zástupce, ale také škola, případně o revizi doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může požádat i orgán veřejné moci. Revizní instancí bude právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem. Součástí revizního postupu bude prověření postupu školského poradenského zařízení.

6) Jak dlouho bude trvat revizní přešetření doporučení nebo zprávy z vyšetření?

Revizní vyšetření bude realizováno do 60 dnů od podání žádosti. Do doby vydání závěrů revize bude platit původní doporučení vydané příslušným školským poradenským zařízením.

7) Co když škola doporučenou kompenzační pomůcku mít nebude?

Při poskytování podpůrných opatření by škola, školské poradenské zařízení i zákonný zástupce měli spolupracovat, a to ještě ve fázi před vydáním samotného doporučení. Školské poradenské zařízení by mělo mít dostatek informací o kompenzačních pomůckách, které má škola aktuálně k dispozici a které by bylo možné využít. Vždy ale bude nezbytné, aby případná jiná kompenzační pomůcka sloužila k naplnění vzdělávacích potřeb žáka. Kompenzační pomůcky žáci mohou získat i od jiných resortů (MPSV, MZ). Pokud bude žák potřebovat kompenzační pomůcku, kterou bude potřebovat například ve školském zařízení, které nebude součástí školy a pomůcka bude nepřenosná, obdrží ji duplicitně.

Obdobně se bude postupovat i v případech speciálních učebnic a pomůcek- možná je tedy výpůjčka školou nebo školským poradenským zařízením, případně nákup.

8) Co když rodič nebude chtít jít s dítětem do školského poradenského zařízení či nebude souhlasit s poskytováním jakýchkoli podpůrných opatření?

Pokud rodič nebude spolupracovat se školským poradenským zařízení nebo se školou, a to i přesto, že u žáka (dítěte) je k naplnění jeho vzdělávacích potřeb nezbytné využití podpůrných opatření, bude postupováno shodným způsobem, jako v současné době. Prvním opatřením by vždy měla být snaha o vysvětlení a dohodu mezi rodiči, školou a poradenským zařízením. Pokud by snahy o dohodu nebyly reflektovány a jelikož se jedná o situaci, kdy rodič brání naplňování práv dítěte, lze využít také standardních mechanismů ochrany dítěte, tedy je možné se obrátit na orgán sociálně – právní ochrany dětí.

9) Pokud mám platné doporučení ze školského poradenského zařízení a na jeho základě je již nyní poskytována mému dítěti podpora ve vzdělání (asistent pedagoga), musím si zařídit nové doporučení ještě před 1. září 2016?

Máte-li doporučení vydané před 1. září 2016, je možné na jeho základě poskytovat podporu i po 1. září 2016. Lhůta platnosti původního doporučení je až 3 roky, s výjimkou doporučení ke vzdělávání žáka ve škole dnes často označované jako speciální. Zde je platnost doporučení 1 rok. Přesto však můžete po 1. září 2016 požádat školské poradenské zařízení o novou diagnostiku, která již bude odpovídat možnostem podpůrných opatření dle školského zákona účinného po 1. září 2016.

10) Jak se bude postupovat se žáky, kteří jsou dnes vzděláváni ve „speciálních školách?“

Nejpozději v květnu by měl ředitel školy oznámit žákům a jejich rodičům (zákonným zástupcům), že od 1. 9. 2016 mohou navštěvovat „běžné“ základní školy, jejich vzdělávání pak bude probíhat s využíváním podpůrných opatření II. – V. stupně.

V těchto případech je třeba, aby žák, respektive jeho zákonný zástupce navštívil školské poradenské zařízení a nechal opětovně vyhodnotit svoji vzdělávací cestu. Pokud školské poradenské zařízení vyhodnotí pozitivně možnost využívání podpůrných opatření, je žák zařazen jako inkludovaný (integrovaný) do počtu 4 žáků max. na třídu v běžné ZŠ. Pokud se ukáže, že by podpůrná opatření nepostačovala a zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák požádá o zařazení do školy podle §16, odst. 9, pak žák zůstává ve „speciální“ škole.

11) Jak to bude s praktickými školami?

Zřizovateli praktických škol jsou typicky kraje. Tito zřizovatelé, se budou muset rozhodnout, pod jaký režim budou po účinnosti novely školského zákona od 1. září 2016 spadat. Zřizovatel by měl reflektovat, že škola bude při poskytování vzdělávání vycházet z doporučení školského poradenského zařízení a z rozhodnutí zákonného zástupce žáka, přičemž vše by mělo být činěno v nejlepším zájmu žáka.

Zřizovatel má tři varianty:

1. rozhodne se, že bude tuto školu provozovat jako „běžnou“ základní školu, tedy v ní budou vzděláváni žáci, jako v ostatních školách, a dále žáci s potřebou podpůrných opatření. Činnost školy může být však rovněž převedena pod právnickou osobu zřizovanou obcí, předpokladem bude dobrovolnost na obou stranách;
2. rozhodne se, že bude běžnou školou, ale bude mít třídy (ZŠ, MŠ), oddělení (konzervatoř) nebo skupiny (střední školy), které budou vzdělávat žáky vyjmenované v §16, odstavec 9.
3. rozhodne se, že bude školou, která je zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, tj. škola určená pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Musí přitom brát v úvahu, že tyto školy jsou určeny pro žáky, u kterých nepostačovala podpůrná opatření k zajištění jejich kvalitního vzdělávání a k uplatnění jejich práva na vzdělání. Ředitel takové školy má ale povinnost vůči žákům, kteří nejsou žáky podle § 16 odst. 9 školského zákona, uvést jejich zařazení do školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, do souladu se zákonem nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné takového žáka převést do jiné třídy v rámci téže školy, pak musí písemně uvědomit zákonné zástupce žáka a poskytnout jim součinnost, metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.

12) Jak budou vzděláváni žáci, kteří byli dříve vzděláváni podle přílohy RVP LMP?

MŠMT připravuje změnu, v rámci níž dojde ke zrušení přílohy rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků s LMP, která bude zahrnovat úpravu programu pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.

Po zrušení přílohy nastane situace, kdy ale řada žáků byla podle této přílohy vzdělávána a tato změna musí reflektovat současně nejlepší zájem žáka, nesmí negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání žáka. Přechod z různých systémů vzdělávání by totiž neměl být dramatický, neboť pro žáka by mohlo být problematické, přecházet v průběhu vzdělávání na upravený RVP ZV.

Z toho důvodu navrhuje MŠMT řešit takovouto změnu následujícím způsobem:

• na 1. stupni základní školy bude probíhat vzdělávání dle upraveného RVP od 1. 9. 2016 s individuálním vzdělávacím plánem. Je pravděpodobné, že na prvním stupni je méně žáků, pokud žáci byli vzděláváni podle přílohy déle než 1 rok, je možné jim usnadnit přechod do jiného vzdělávacího programu tak, že se umožní rozložení ročníku v době jejich přechodu na upravené RVP ZV na 2 roky, aby byl přechod méně komplikovaný (možnost rozložit ročníky do dvou let bude podporována zejména pro 5. ročník).
• 2. stupeň – vzdělávání se dokončí podle přílohy RVP ZV - LMP s tím, že pokud zákonný zástupce nebude souhlasit, bude třeba zvolit pro vzdělávání takového žáka individuální vzdělávací plán, který bude vycházet z revidovaného RVP ZV. Zde se bude postupovat s informovaným souhlasem zákonného zástupce a s doporučením IVP žákovi školským poradenským zařízením. Zde by pak platila varianta, že rozhodnutí je v souladu se stávajícím zákonem učiněno v kombinaci posouzení ŠPZ a souhlasné vyjádření, respektive žádost rodičů. Musíme zde předpokládat i krajní varianty - tedy možnost neadekvátní volby rodičů nebo pochybení ŠPZ, proto i zde musí dojít k souhlasu obou subjektů.

13) Pokud budou ve třídě základní školy žáci s podpůrnými opatřeními, bude jich tam i nadále moci být běžně 30?

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade vždy vyšší nároky na práci pedagogického pracovníka, na organizaci výuky, na uplatňování spektra všech podpůrných opatření. Je proto navrhováno, aby byl u různých druhů škol, zejména pak v případě tzv. běžné školy, snížen nejvyšší počet dětí, žáků nebo studentů ve třídě, oddělení nebo studijní skupině pro případy, že jsou zde vzděláváni rovněž žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními. Tato problematika bude řešena v rámci doprovodné vyhlášky k vyhlášce, která provádí § 19 školského zákona, kde by nejvyšší počet žáků v příslušných ustanoveních mohl být modifikován. Například tak, že by za každého žáka/dítě/studenta s podpůrným opatřením ve stupni 3 a vyšším, byl snížen nejvyšší počet žáků ve třídě/oddělení/studijní skupině o dva žáky. Při počtu pěti žáků s podpůrnými opatřeními (II.-V.st) by tak se celkový počet žáků ve třídě snížil ze 30 na 20.

14) Jak bude práce pedagoga podpořena, pokud ve třídě bude vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než 4 nebo 5 a škola nemá možnost dalšího dělení tříd.

V těchto případech je možné posílit práci pedagoga asistentem pedagoga nebo dalším pedagogickým pracovníkem v rozsahu od 0,5 do 1,0. Podle charakteru vzdělávacích specifik žáků, kteří budou vzděláváni s využíváním podpůrných opatření.

15) Nyní bylo z vysvědčení zřejmé, že žák byl vzděláván podle přílohy LMP. Bude po jejím zrušení dosažené vzdělání podle revidovaného RVP Z nějak vyznačeno na vysvědčení?

Na vysvědčené se bude uvádět, že žák byl vzděláván s využitím individuálního vzdělávacího plánu (IVP).

16) Kde lze získat více informací o podpůrných opatřeních.

Text návrhu vyhlášky i s podrobným odůvodněním je uveřejněn na adrese:

www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/spolecne-vzdelavani-neznamena-ruseni-skol
www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/klicove-dokumenty-ke-spolecnemu-vzdelavani

17) Budou moci být podpůrná opatření hrazena z OP VVV?

Podpůrná opatření nemohou být z OP VVV hrazena, neboť se jedná nárokovou položku ze státního rozpočtu. Z ESIF podpoříme opatření nenároková, doplňková.

18) Je možné z OP VVV podporovat speciální třídy zřízené na běžných školách?

Toto možné není, neboť OP VVV podporuje primárně individuální integraci dětí do hlavního vzdělávacího proudu.

19) Je možné čerpat šablony na podporu inkluzivního vzdělávání z OP VVV?

Školy si budou moci vybírat řádově z desítek šablon, a to na základě výsledků sebehodnotícího dotazníkového šetření. Pokud se škola rozhodne vybrat si některou z připravených šablon, bude podmínkou výběr alespoň jedné ze šablon určených k podpoře inkluzivního vzdělávání. Více informací k šablonám bude k dispozici na webových stránkách MŠMT na počátku roku 2016.

Dokumenty ke stažení:

• Návrh vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, který byl dne 18. listopadu 2015zaslán do meziresortního připomínkového řízení: Návrh vyhlášky k 18. 11.pdf
• Oduvodneni k vyhlášce.pdf
• Komentář k přehledu podpůrných opatření: Komentář k přehledu podpůrných opatření.pdf
• Vzdělávací a informační aktivity: Přehled informačních a vzdělávacích aktivit NÚV a NIDV ke společnému vzdělávání.pdf