České děti na tom v mezinárodním srovnání nejsou se vzděláním vůbec špatně. Pokud ale padne otázka na to, zda chodí do školy rády, tak se české školství objevuje téměř na konci žebříčku. Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla je to patrné například v oblibě matematiky, která stále klesá. Důvodem jsou podle něj vysoké nároky a dlouhodobě akademický systém výuky.
38 komentářů:
České děti do školy nechodí rády...
Co se to stalo? Kam je ten svět spjeje!
Vzpomínám, jak jsme se do školy těšívali. Ani dospat jsme nemohli.
Kolikrát jen jsme psali Jéžiškovi, aby ty zatracené prázdniny byly sakra kratší. A nic. Asi, že jsme kleli.
Naštěstí tu máme SCIO školu pana Šteffla, kde si již dva měsíce děti ucvrkávají radostí, že se učí matematice.
Čekám na nějaké podobné vyhodnocení...
Tak v matematice toho po dětech chceme moc. No tak alespoň konečně víme proč se v podzimních deváťáckých sciotestech vůbec nevyskytuje učivo 8. Ročníku. Asi už je příliš akademické.
Jak ucvrkávají? Tam se takové kraviny, jako matematika, neučí. Tam nejsou učitelé, ale průvodci, a děti se neučí, ale objevují!
Hezkou neděli všem diskutujícím na ČŠ.
Příspěvek pana Šteffla mě zaujal natolik, že nemůžu nereagovat a přidat svůj názor.
1. Individuální a přidám ještě diferencovaný přístup k žákům. Můžu jen „podepsat“. Problém je velké množství žáků ve třídách. Ne sice ve všech školách, ale v těch větších. Tam by musel být kantor „kouzelník“, aby „kočíroval“ 30 hlavou třídu jen kázeňsky, ne potom ještě individuálně přistupovat ke každému žákovi, a to ještě do toho nezasáhla tolik skloňovaná inkluze.
2. Matematika, její obliba u žáků a výuka na školách. No nevím, pane Šteffle, ale tvrdit, že se toho po žácích chce v matematice moc a dokonce na akademické úrovni. Fakt je, že na rozdíl od osmdesátých let minulého století, kdy jste i vy chodil na střední, je spíš učiva v matematice obsahově méně, než více. Z RVP SV u maturitních oborů technických a gymnaziálních se vytratila celá pasáž diferenciálního počtu, komplexní čísla, taky nic moc a z RVP pro učební obory zbylo jen opakování ze ZŠ. Osobně vidím problém v menším počtu hodin matematiky a v chybějících základech matematiky na ZŠ. Když mluvím s učiteli, většina z nich tvrdí, že se žáci něco naučí na prvním stupni, na druhém ty základy zapomenou, a když přijdou na střední, neumí pořádně násobilku, zlomky, úpravy výrazů, rovnice. Nemluvím o slovních úlohách a čtení textu s porozuměním.
3. Povinná maturita z matematiky. Také nejsem jejím zastáncem, myslím celoplošně. Tam bych viděl výběr. Na gymnáziu – například přírodovědná větev (povinně), humanitní větev (dobrovolně), technické obory s MZ (stavaři, strojaři, elektrikáři, …) jednoznačně povinně. Hotelnictví-turismus a další podobné maturitní obory naopak pouze dobrovolně.
4. Co závěrem: asi před týdnem jsem tady psal příměr s vývojem a řízením čs. školství. Pár „stálic“ zde diskutujících mě tak nějak oponovalo. Asi nejsem dobrý pedagog, protože nepochopili, „co tím básník chtěl říct“. Bylo to myšleno tak, že bych jako ministr školství (kdybych jím byl a díky Bohu nejsem a ni nebudu – za rok a půl končím jako zaměstnanec a jdu do penze), prostě bych okopíroval ze sousedních zemí, kde školství funguje, jejich systémy a nasadil je u nás. Jasně muselo by se tam nalít víc peněz, to chápu, a proto možná stále hledáme vlastní cestu, aby to bylo „málo peněz za hodně muziky“. Ale pak je to jako s pletením toho biče :-)
Petr
Jestliže dáte maturitu z ma jako povinnou pouze pro přírodovědu, za chvíli tam nezbude nikdo. Lepším řešením by se zdálo být zkvalitnění přípravy budoucích matematikářů, nebo, když už povinnou MA, ve dvojí úrovni. Vyšší pro všeobecně vzdělávací a technické obory a nižší pro ty ostatní s malou dotací. Ten projekt zkoušky Matematika plus nebo tak nějak, také není k zahození.
"Lepším řešením by se zdálo být zkvalitnění přípravy budoucích matematikářů"
Máme jednu z nejobéznějších populací, takže potřebujeme kvalitnější obezitology. Ani ve snu neuvažujme nad tím, že bychom měli přestat tolik žrát...
"Osobně vidím problém v menším počtu hodin matematiky a v chybějících základech matematiky na ZŠ. Když mluvím s učiteli, většina z nich tvrdí, že se žáci něco naučí na prvním stupni, na druhém ty základy zapomenou, a když přijdou na střední, neumí pořádně násobilku, zlomky, úpravy výrazů, rovnice. Nemluvím o slovních úlohách a čtení textu s porozuměním."
Ó jak snadné hodit problém středoškoláků s matematikou na učitele základky. Vyřiďte té vaší většině kantorů evidentně středoškolských, že na gymplech byli dříve zvyklí nejhůře na dvojkaře z matematiky a nyní tam berou hromady trojkařů a ani o čtverkaře není nouze, že na odborných školách s maturitou byli zvyklí nejhůř na trojkaře a teď už na ně zbývají hold jen čtverkaři a ani o propadlíky není nouze. Tak ať si to užijí. Jen škoda, že jim vynechali ten diferenciální počet, mohli to mít ještě šťavnatější.
vážení,zanechme zbytečných řečí o ničem,dejme do klobouku lístečky:bavorsko,sasko,braniborsko,švédsko,finsko a losujme a převezněme tak, jako to udělali estonci a lotyši a vyřeší se všechno najednou v jednom balíku...
Nechci házet problém matematiky na učitele základky (určitě ne na všechny a zevšeobecňovat). Ale bohužel pravdou je, že základ děti dostávají právě na základce. Pokud se ukazuje, že základy v matematice jsou více než špatné, kam se obrátit.
Viděla jsem pracovní sešity z matematiky pro 1. stupeň. Na první pohled barevné stránky, plné prázdných políček, které děti "kreativně" doplňují. Slovní úloha je tam sporadicky, s malým prostorem na vlastní zápis. Úlohy jsou velmi jednoduché a vedou k mechanickému postupu. Myslím si, že zde začíná problém. Do pracovního sešitu se vejde vždy méně úloh, něž je ve sbírkách. Žák nemusí přemýšlet nad úpravou, nemusí příklad opisovat a tím si i uvědomovat zadání, neumí pracovat s vlastními poznámkami k řešení. Početníky ze starých časů nenexistují.
Připravuji teď páťáka na víceleté gymnázium. Je to premiant třídy, ve škole je chválen, má samé jedničky. Najednou je bez pracovního sešitu, pouze se sbírkou příkladů pro 5. třídu z roku 1985 a je problém. Všechno chce řešit zpaměti i příklady, které jsou určeny pro písemné počítání. Špatně se orientuje v textu, nepamatuje si zadaná čísla, která si musí zapsat do zápisu. Zápis se většinou mu nedaří sestavit účelně a píše si zbytné údaje. Je z toho viditelně vyveden z míry, že je potřeba si k matematice tolik psát a že tyto úlohy nejdou tak snadno = mechanicky. Chybí koncentrace, klid a rozvaha. Není zvyklý počítat větší množství příkladů na jedno téma a tím trénovat i rychlost v počtech. Opakuji, mluvím o nadaném žáku, alespoň to tak vypadá podle výsledků hodnocení, které nosí ze školy. I paní učitelka o něm mluví pochvalně.
Výše popsané nedostatky se během 2. stupně ZŠ podle mého jenom prohlubují. Na naše gymnázium nebereme čtyřkaře, trojkaře vyjimečně. Přesto letošní přijímací zkoušky z matematiky ukázaly, že žáci, kteří mají z matematiky na ZŠ jedničky nebo dvojky, napsali přijímací test v průměru na necelých 28 %. Toto není problém SŠ. Rodiče i děti mají informaci prostřednictvím vysvědčení, že učivo zvládají chvalitebně, ale jejich znalosti jsou v průměru nedostatečné.
Rodiče si potom stěžují na nás na SŠ, že máme přehnané nároky. Nelze samozřejmě dokázat, že tyto nároky by student zvládl, kdyby uměl to, co deklaruje jeho vysvědčení, tzn. matematiku základní školy. My čas určený pro středeškolskou látku z části věnujeme doplňování nedostatků a chybějících základů a zase chybí čas na upevnění znalostí středoškolské látky.
Stále se navíc potýkám se špatnou čtenářskou gramotností. Nechápou zadání úlohy. Jak ji pak mají řešit?
Jaké vidím řešení? Matematika je jako sport. Chcete-li v ní mít výsledky musíte trénovat (=počítat) a trénovat. Neustálým procvičováním nabírá žák zkušenosti a zručnost. Stokrát může žák matematice rozumět, když ji ve výsledku neumí. Tenisu taky rozumí kde kdo. Ale jenom trénovaný člověk zahraje míček přesně tam, kam potřebuje - prostě umí!
"napsali přijímací test v průměru na necelých 28 %. Toto není problém SŠ."
Záleží na tom, jak byl test sestaven. Často jsem slýchával "to mají umět ze základky". A neměly. Jen se chtělo podívat do rvp.zv.
"dejme do klobouku lístečky ... a vyřeší se všechno najednou v jednom balíku..."
Nevyřeší. Jak už někdo poznamenal, na převzetí finského modelu máme u nás nedostatek Finů. Školství se vyvíjí v odlišných tradicích a souvislostech. Např. pan Kartous vytrvale argumentuje finským inkluzívním modelem. Převzít ho však by znamenalo odstranit ze systému víceletá gymnázia a omezit soukromé školy asi na procento žáků.
S nedostatkem ve znalostech klasických počtů z prvního stupně se potýkají i učitelé matematiky a následně i fyziky a chemie na druhém stupni. Tam je ještě i problém s pochopením textu v úlohách. Žáci mají nejen problém s výpočty a zápisy úloh (tvrdě to po nich vyžaduji), ale nevědí si rady ani s odpovědí na položenou otázku (vyžaduji odpovědi celou větou).
Hledat chybu je těžké. Rozhodně bychom ji neměli házet jeden na druhého. Celkově je problém v tom, že se dětem usnadňují po nich žádané požadavky. Je jistě jednodušší opravit sloupec rámečků s výsledky než rozepsané řešení úlohy. Ale vyplňování kolonek nenaučí zafixování algoritmu.
Dalším problémem jsou přeplněné třídy (28 - 32 žáků), kde již dnes má více než polovina z žáků všechny možné SPU a SPCH. V takových třídách se matematika, fyzika, chemie, ale i čeština a další předměty učí velmi obtížně.
A největší problém je "srážka" s ambiciozními rodiči, kteří umetají svým dětem cestičky, jak je to jen možné, aby se dětičky nepředřely a nemusely nic dělat. To je myslím ten největší, nejzásadnější problém. Mnozí kolegové, aby měli klid nebo aby byli v očích dětí a rodičovské veřejnosti ti skvělí, rezignovali a dávají dětem hodnocení, které neodpovídá jejich znalostem z toho kterého předmětu. Učitel, který je důsledný a nesníží laťku v hodnocení, nebývá mezi žáky a jejich rodiči oblíbený, protože pořád něco chce (úkoly, vědomosti,....). Před čtyřmi lety jsem dostala do úvazku výuku povinně volitelných cvičení z matematiky v sedmém, osmém a devátém ročníku. Protože jsem klasickou matematiku v žádném z ročníku v tom školním roce nevyučovala, koordinovala jsem látku s vyučujícími v oněch třídách. Zásadně jsem procvičovala učivo právě probírané a probrané v běžné hodině matematiky. Do testů jsem dávala jednodušší příklady z učebnic, které jsem navíc s dětmi v hodinách procvičovala. Výsledné hodnocení bylo o 1 - 3 stupně horší než měly děti od svých matikářek. Nedivila jsem se, když mnozí z děcek neuspěli v přijímačkách, ani když mi pak tato děcka říkala, že největším problémem na SŠ je pro ně matematika.
Jo jo, paní Šrámková zřejmě jste byli na gymnáziu dříve zvyklí na vytrénované deváťáky, kteří museli celý devátý ročník makat, aby měli vůbec nějakou šanci se na gymnázium dostat. Dneska se dostanou bez problémů, když ne na prestižní, tak na méně prestižní nebo soukromé, tak proč by makali, a to se přece někde musí projevit. Navíc v RVP ZV nejsou lomené výrazy, rovnice s neznámou ve jmenovateli a goniometrické funkce a na některých základkách se to opravdu neučí, takže věřím, že se vám na gymlu v prváku sejde dost nesourodá grupa. Prostě a jednoduše ten problém je systémový.
S paní Smejkalovou naprosto souhlasím. Na naší škole je to ovšem tak, že jediní matikáři a češtináři drží lajnu (z matiky a češtiny 4 z angličtiny nejhůř 2 atd. a z matiky se dokonce i propadá!!!). A např. na škole v sousedním městě, která má konkurenci v osmiletém gymnáziu, mají zakázáno dávat v šestém ročníku čtverky, aby děcka neměla horší známky než na gymplu, kde toto opatření zavedli už před lety, a aby tam neodcházela.
Vy všichni, kdo to s výukou matematiky myslíte poctivě, se můžete těšit na inkludované žáky s LMP.
Matematika nejen, že nepatří k jejich oblíbeným předmětům, ale ze všech předmětů nejrychleji odhalí limity jejich logického myšlení.
Umíte někdo z vás vysvětlit, jaký je rozdíl mezi 3 + 7 a 3 x 7 ?
A co teprve rovnice s neznámou ve jmenovateli a goniometrické funkce ??
A ještě informace pro paní Šrámkovou, která uvádí:"Přesto letošní přijímací zkoušky z matematiky ukázaly, že žáci, kteří mají z matematiky na ZŠ jedničky nebo dvojky, napsali přijímací test v průměru na necelých 28 %."
Celostátní průměr úspěšnosti žáků hlásících se na čtyřleté gymnázium v matematickém testu byl 57 %. Kde proboha to vaše gymnázium leží?
Souběh několika problémů - neexistence přijímacích zkoušek v důsledku převisu nabídky míst na SŠ nad poptávkou; občasný výskyt problému s vyučujícím na ZŠ (několikrát mi rodiče i žák hlásili, že měli na ZŠ každý rok někoho jiného a občas i změnu během roku; často žáci hlásí, že na základce nic nedělali a i když to vydělím čtyřmi, pěti, deseti, pořád jich dost zbývá); problém s dospíváním a/nebo situací v rodině - a je tu mnoho středoškoláků, kteří odcházejí do života matematikou nepoznamenáni. Ideální volební potenciál. Ale s tím už kdysi přišel Horníček, že matiky člověku nenutno.
Paní Adamová,
celostátní výsledky jsou mi známy. Pro 4letá gymnázia je v MAT průměr 51,3 %. Jsme státní gymnázium ve Středočeském kraji nedaleko Prahy.
U obdobných diskusí mne vždycky zaujme především skutečnost, že se to v nich nehemží k smrti vyděšenými rodiči. Vyděšenými, že jejich děti neznající z počtů mnohdy ani to, co znají oni. Tedy, že jejich děti by mohli působit dojmem hlupáků, které nikdo nezaměstná, a že jim zůstnou na krku nadosmrtě. Tedy ty děti těm rodičům, a nebo že umřou hlady jako bezdomovci. Čekal bych žádosti, stížnosti, petice zřizovatelům škol ministerstvu školství, sociálních věcí, vnitra i věcí zahraničních, celé vládě, prezidentu republiky, a v neposlední řadě žaloby k nějakému tomu mezinárodnímu soudnímu dvoru o náhradu škody, ušlého zisku, společenského znevýhodnění a psychické újmy. Ale nic, nic... nic.
Ani si nevzpomenu, která z celebrit se kdy odvážila zesměšnit v celorepublikovém měřítku prohlášením, že měla ráda matematiku. Kdo z ní nepropadal a neměl alespoň dvojku z chování, jako kdyby nebyl. Pamatuji si nemálo svých žáků, a učil jsem vesměs na elitních školách, kteří neuměli vpravdě do pěti počítat. A přesto mnozí dosáhli vysokoškolského vzdělání i dobrého postavení. A naopak si nevzpomenu, že by kdokoli z nich nějak výrazně strádal. Tak buďme v klidu.
Podstatné je, aby uměl počítat alespoň ministr financí, a nebo aby někoho takového znal. Pan Šteffl dělá právě a jen promo svému byznysu. Jako ostatně většina odborníků na vzdělávání.
Pokud se nevytvoří společenská poptávka po zvýšení kvality výstupů ze školství, nezmění se vůbec nic. Jo a ta poptávka se rozhodně netýká učitelů. Jo a ještě mimochodem, ta inkluze jde zrovna opačným směrem. Jo a z hlediska nějakých našich žabomyších třenic, rozdílných názorů a pohledů na věc, nejsme na světě sami a jestli našim dětem chceme něco ulehčovat, tak jim chystáme krutý osud živoření ve světové konkurenci.
re sotolář: já na finském modelu netrvám,já ho znám a pro kantory to zase není žádný boží dar,ale funguje,cokoliv jiného než fungující, pokud budeme matlat sami, bude paskvil,a že nejsme finové,víte ,finové se museli předělat na jiné finy,do roku 1991 žili finové vpohodé a parazitovali na sssr,pak se sssr rozpadl a finská ekonomika, stojící na exportu do ssst (všechny ruské atomové ledoborce nyly vyrobeny ve finsku), šla do kelu, v zemi, kde neexistovala nezaměstnanost,najednou 30% !!!! a oni byli v šoku,a tak si všichni sedli a dostali se z toho,i my jednoho dne přestaneme parazitovat na německé ekonomice a bude zle a při 30% nezaměstnanosti se také staneme novými čechy,to jde rychle pokud nechcete umřít hlady
p.s odstranit nesmysl zvaný víceletá gymnázia by bylo naším štěstím,stejně jako zrušit chaos v soukromých školách,především těch vysokých a udělat systém soukromých, státem kontrolovaných, soukromých škol
Ten nesmysl zvaný víceleté gymnázium funguje velmi dobře po mnoho desítek let v nejvyspělejší zemi EU. Nebude Německo na tom právě proto tak dobře, že má víceletá gymnázia?
Jenže má taky jinak (pokud vím) organizovanou i "základní školu".
Jistě, můžete zrušit víceleté gymnázia. A všechny ty talentované děti, po kterých tam učitelé šlapou a nutí je "něco dělat", můžete nastrkat zpátky do základek, kde se budou nudit a jejich úroveň znalostí bude na výstupu neskonale nižší. Můžeme ve jménu integrace nadané a talentované odsoudit do role pomocníků učitelů v přeplněných integrovaných třídách. Poznají, že jak škola, tak stát je chce jen využít, vyždímat a pak vykopnout na ulici, kde neobstojí v konkurenci s okolními západními státy (kterým bychom se chtěli přiblížit). BTW: mám dobré reference a přehled o rozdílech mezi učivem probíraným v rámci předmětů na obyčejné ZŠ a sousedním (osmiletém) gymnáziu.
Dokud nejsou ZŠ v pořádku, je, myslím, existence určitého počtu VLG celkem pochopitelná. Ne každý rodič má dost peněz na soukromou školu. Kolik, že je školné v soukromé škole pana Šteffla? 6500 Kč měsíčně? Mám dojem, že je to víc než v té soukromé UJAK. J. Týř
No, pokud se tu argumentuje tím, že "společně to bude lepší", je naprosto logické zrušit víceletá gymnázia. Pokud ne, ať jdou s celou inkluzí do prdele.
Takže nadaný žák má právo na "lepší výuku" a normální žák má právo na výuku s (omlouvám se všem postiženým dětem) mentálem?
Tak nějak jste to myslel pane Keršlágere?
Nechejme si VG, ale pak přestaňme lhát o inkluzi a přínosech společného vzdělávání!
"Ten nesmysl zvaný víceleté gymnázium funguje velmi dobře po mnoho desítek let v nejvyspělejší zemi EU. Nebude Německo na tom právě proto tak dobře, že má víceletá gymnázia?"
Ne.
česká specialita: osmiletá gymnázia se postupně stala jakýmisi osmiletkami,jako takovými nepovedenými bývalými jedenáctiletkami,, každém kraji máme dvě-max tři gymnázia,kde se dělají přijímací zkoušky a které zůstaly gymnázii,pak máme dalších desset kde berou každého, kdo jde ještě posledího srpna kolem,tato gymnázia mají úroveň bývalých základek,a tak nám zbyly základky,které se tak samy o sobě proměnily v takové "školy odkladné",kde jsou žáci odloženi do splnění povinné školní docházky,takže inkluze nebude problém, budou tam všichni svorně "v jedné kupě jako u nás na chalupě",budou se procházet po třídách i mezi třídami,budou prodžektovat,válet se na koberci,bude to taková rozverná škola
České školství je hrubě podfinancované - nemá rozpočet obvyklých 6 % z HDP. Navíc MŠMT dělá neuvážené změny oslabující, myslím, mnohdy i pomocí dotací české veřejné školství. Pedagogové ve veřejných školách trpí nekoncepčností MŠMT z jedné strany a Antipedagogickými kampaněmi z druhé strany. Vzpamatuje se MŠMT a začne konat v duchu svého poslání? Je to přece Ministerstvo školství ... České republiky. J. Týř
Pane Týři,
jak poznáme, že je víceleté gymnázium "v pořádku"? A proč by základní škola musela být v nepořádku? Kvůli nesnesitelným dětem? Kam ale potom s nimi, zbavíme je práva na vzdělání?
Myslím, že základní školy jsou z objektivních VNĚJŠÍCH příčin v nepořádku, ve kterém by rozhodně neměly být (celková podfinancovanost, malé platy učitelů, nevhodné zásahy zvenčí do pedagogické práce, počty žáků ve třídách, působení antipedagogických tendencí do vědomí i podvědomí žáků i rodičů a v důsledku toho mj. i pokles potřebné motivace, kázně a sebekázně potřebné pro utváření a rozvíjení volní složky žáků potřebné pro učení a práci atd. atd.) Na ZŠ nejsou organizační, materiální i platové podmínky pro individuální práci učitelů se VŠEMI žáky včetně talentovaných žáků. Ty podmínky tvoří komplex (systém), který, když je zvenčí hrubě narušen, nefunguje, jak by měl a mohl.
Dokud se takový funkčnější systém na ZŠ nevytvoří postupnými kroky (organizační, materiální i platová opatření), je myslím dost neefektivní (za trvání jeho zásadních nedostatků) plošně inkludovat do ZŠ jak žáky znevýhodněné, tak i žáky z VLG, kterých je jinak, myslím, zbytečně mnoho (proti stavu, jak by to mohlo být při lépe fungujících ZŠ).
Učitelům na ZŠ SŠ je, myslím, nejprve potřebné dát základní podmínky pro jejich řádnou práci (viz výše) a teprve pak se lze bavit o dalších krocích, jak školní vzdělávání a výchovu dál postupně zlepšovat. To se, myslím bohužel, neděje. J. Týř
ať jdou s celou inkluzí do prdele
bez podmínek!
Ostatně individuální péče o děti se má odehrávat především v rodinách. Škola je od nepaměti prostor kolektivní.
Nažeňte pasažéry do Karosy, a pak po řidiči, byť i s průvodčím, chtějte, aby je rozvezl jednotlivě, a každého jeho tempem.
Pane kolego Pytliku,
je mi moc líto , že v těchto diskusích nedovedu používat tučné písmo a kurzívu tak dobře jako Vy.
Jen jsem citoval pana Anonymniho z 21:30
9. listopadu 2015 19:26
Výstižněji to už formulovat nelze.
Okomentovat