bEDUin: Svobodná škola vede děti k tomu, aby si uvědomily, že mají zodpovědnost za sebe i za své okolí

pondělí 16. listopadu 2015 ·

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.


Co přinesl týden 9.11. – 15.11. 2015

Témata týdne: 



Výrok týdne:

Průvodci vezmou náš podnět, pak svůj návrh a návrh dětí, vyrobí z toho několik variant pro rozhodování dětí a ty rozhodnou. Měsíc se to rozhodnutí bude sledovat , a pokud se ukáže, že to nefunguje, bude se hledat řešení znova. Za mě fakt dobrý.” Daniel Franc, otec žáka Scioškoly, ke způsobu jednání o fungování školy mezi žáky, rodiči a učiteli (Facebook).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • PROČ ŠKOLSKÉ SYSTÉMY VYTRVALE VZDORUJÍ OVĚŘENÝM ZKUŠENOSTEM SVOBODNÝCH ŠKOL?
V pátek 13. 11. proběhla v Praze konference nazvaná Svobodná škola, kterou zorganizovala iniciativa Svoboda učení. Nestorka české pedagogické psychologie Jana Nováčková hovořila o tom, jak nemožné je efektivně se učit tehdy, je-li člověk vystaven strachu. Prorektor Univerzity Pardubice Karel Rýdl poukázal na to, jak se společnost snažila v historii vtiskávat dětem role podle soudobých domněnek dospělých. Daniel Franc z Googlu poukázal na řadu důležitých dovedností (práce v týmu, samostatné rozhodování, schopnost řešit problémy, pochopit odlišné kultury), bez nichž by člověk ve firmě podobného charakteru nemohl uspět, ale k nimž běžné školy děti nevedou. Vladimír Dobeš, spolupracovník demokratické školy Donum Felix, poukázal na fakt, že prostřednictvím vzdělávání by bylo možné změnit současnou nevyhovující společenskou smlouvu. Hubertus von Schoenebeck mluvil o tom, jak se necháváme svádět k tomu ovládat děti místo, abychom jim umožňovali svobodné poznání. Henry Readhead, vnuk zakladatele demokratické školy Summerhill School ve Velké Británii, představil po desetiletí fungující koncept školy, postavený na spolurozhodování studentů i respektování pravidel. Podobné zkušenosti prezentovali divákům Evelein Prins, učitelka Demokratické školy De Ruimte v nizozemském Soestu, se svými studenty ve věku 14 – 16 let. Ukazovali, do jaké míry osobnostní vyspělosti je možné děti přivést, pokud je jim dána možnost učit se spolupodílet se, spolurozhodovat a přijímat odpovědnost za vlastní život. Řečníci přednesli řadu poznatků, důkazů i osvědčených principů vedoucích k efektivnímu vzdělávání, které lépe odpovídá potřebám dnešní společnosti. Otázkou zůstává, proč veřejný vzdělávací systém tyto zkušenosti, sbírané často po desetiletí, ignoruje a nesnaží se je integrovat do všeobecného vzdělávání.
  • VÝCHOVA STÁLE POD VLIVEM ŠIROCE ROZŠÍŘENÝCH DOGMATICKÝCH PŘEDSTAV
Tělesné tresty, ať už ve škole nebo doma, odporují právu na ochranu dítěte, odporují psychologické a pedagogické vědě, odporují empiricky ověřené dobré praxi. Málokdy jde o úmysl ublížit, v drtivé většině případů se jedná o neschopnost v daném okamžiku najít funkční řešení výchovného problému. Tělesné tresty jimi nejsou, shodli se hosté listopadového Kulatého stolu SKAV a EDUin. „Psychologie už zhruba sedmdesát let ví na základě mnoha výzkumů a experimentů, že trest, zejména fyzický trest, je zcela neefektivní pro změnu chování,“ uvedl psycholog David Čáp, který pracuje s dětmi, dospělými I s učiteli (iDNES.cz). Jak upozornila Šárka Dušková, právnička z Ligy lidských práv, nejde jen o fyzické násilí, nýbrž i o často běžné vyvolávání bezdůvodného strachu, které je z hlediska práva nepřijatelné (Novinky.cz). Paradoxem je, že s fyzickými tresty i psychologickým zastrašováním velká část veřejnosti, alespoň dle vyjádření na internetových fórech, souhlasí, jak si lze povšimnout na obou citovaných serverech. „Situace je podobná, jako kdyby někdo popíral, že kouření škodí zdraví,“ komentuje absurdní stav společenského vnímání tělesných trestů Bob Kartous (EDUin).
  • VÝROČÍ ROZSUDKU D. H.: KAM SE ČESKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ZA 8 LET POSUNULO?
V pátek 13. 11. uplynulo 8 let od vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který potvrdil, že v ČR dochází k diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělávání. Vzhledem k velmi liknavému jednání ČR byl proti ní zahájen Evropskou komisí v říjnu loňského roku tzv. infringement proceedings, řízení pro porušení mezinárodního práva (BBC, AJ). Umisťování (nejen) romských dětí do tzv. praktických škol, kde byly vzdělávány podle vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené, bylo jedním z hlavních důvodů, jenž vedl k přijetí nové legislativy v přístupu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, která má vstoupit v platnost 1. 9. 2016. Open Society Fund, Amnesty International, ČOSIV a Evropské centrum pro práva Romů tuto reformu vítají, upozorňují však na to, že bude třeba zajistit ji finančně a vyřešit sporné body, mezi které patří např. povinný předškolní rok vzdělávání.
  • NELEHKÉ HODNOCENÍ KVALITY VYSOKÝCH ŠKOL
Martin Rychlík se ve svém velmi detailně zpracovaném článku uveřejněném na serveru Česká pozice zabývá problematikou žebříčků kvality světových univerzit. Jak dokládá, žebříčků je celá řada a pozice univerzit pak záleží na kombinaci použitých indikátorů kvality. To v důsledku znamená, že se pozice univerzit v jednotlivých žebříčcích výrazně liší. Mnohem přesnější než porovnávání celých univerzit se jeví porovnání v konkrétních oblastech vědy a výzkumu. Jak Rychlík správně uvádí, je nutné brát v potaz také rozpočty jednotlivých vysokých škol. Např. severské univerzity často hospodaří s prostředky, které se rovnají rozpočtu celého českého školství. V souvislosti s tím připomíná i nedávné komentář Boba Kartouse, který upozorňuje na přeceňování žebříčků a jejich mocenskou vazbu, a Iva Možného, emeritního profesora FSS MU v Brně, který nabádá, aby se české školství srovnávalo nahoru, tedy s těmi lepšími (obojí LN). Úplně jiný pohled na věc nabízí soutěž Škola doporučená zaměstnavateli, v níž rozhodují velcí čeští zaměstnavatelé. Mezi 10 nejoceňovanějšími figuruje 8 technických škol a 2 ekonomické. Ještě úplně jiné hledisko nabízí v komentáři pro LN ekonom Daniel Münich: neúspěšnost studentů v dokončení studia. I v této kategorii vévodí technické VŠ.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

36 komentářů:

Nowak řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 14:16  

Svobodná škola = neomezovat nabídku Coca-Coly, Pepsi-Coly ... Žáci se přece dokážou rozhodnout. (A raději jim do toho vůbec nemluvit.)

Unknown řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 17:41  

ano,máme přístup totalitní a svobodný,ten totalitní nabouchá to uvědomění si rákoskou "kamna=pálí=bolí" a ten svobodný nechá na dítěti, ať se samo svobodně přesvědčí,že kamna pálí...

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 21:51  

Svobodná škola vede děti k tomu, aby si uvědomily, že mají zodpovědnost za sebe i za své okolí

Svobodné školy miluju. Mám tomu snad rozumět tak, že v nich nikdo dětem nenařizuje, aby měly 'odpovědnost za sebe i za svoje okolí'? To my v těch nesvobodných školách o tom musíme žáky pravidelně a prokazatelně poučovat, a činit o tom zápisy do třídní knihy. Dokonce je na nás uvalena odovědnost za to, že zabráníme zranění dětí o prázdninách tím, že je přinutíme podepsat lejstro, že se o prázdninách nezraní. Kdyby vyšlo najevo, že se zranily, aniž by to byly podepsaly, zavřeli by nás, až bychom na tuty zčernali.
Já jsem z toho už tak vycukaný, že když děti v sekundě fotily reportáž a instruktáž, radši jsem jim zakázal zranit se při tom focení. A učinil zápis, samozřejmě. Úplně se děsím, že jednoho dne někomu rupne v kouli, vyskočí z okna odborné učebny a následně vyjde najevo, že jsem je nepoučil v tom smyslu, že skákati z okna se zapovídá.
Svobodné školy jsou vyňaty z povinnosti činit zápisy o poučování žáků??? Pa-neč-ku...

poste.restante řekl(a)...
16. listopadu 2015 v 23:02  

Jak Svobodná škola vede děti k tomu, aby si uvědomily, že mají zodpovědnost za sebe i za své okolí v případech, kdy děti apriorně tuto zodpovědnost odmítají?
Dokud na tuto otázku nedostanu uspokojivou odpověď, budu trvat na zachování systému externí a nanucené zodpovědnosti, která se ve společnosti staletími vytvořila.

K tomu, aby i dospělí přijali zodpovědnost za sebe i okolí zjevně nedochází. Dogmatici nových směrů jistě budou tvrdit, že je tomu tak proto, že nebyli k této zodpovědnosti vychováni.
Jako životní optimista a současně pragmatik tvrdím, že někteří lidé prostě jsou zlí. A mně může být vcelku jedno, zda mne okrade či zabije někdo, kdo byl špatně vychován, je sociopat od narození, nebo podlehl ideologickému vymytí mozku. Po zlém činu musí následovat trest.

PROČ ŠKOLSKÉ SYSTÉMY VYTRVALE VZDORUJÍ OVĚŘENÝM ZKUŠENOSTEM SVOBODNÝCH ŠKOL?
Proč metody pěstování orchidejí ve skleníku nepoužíváme při pěstování okurek na poli? Vždyť jsou to přece ověřené metody? A okurky i orchideje jsou také rostliny.

VÝCHOVA STÁLE POD VLIVEM ŠIROCE ROZŠÍŘENÝCH DOGMATICKÝCH PŘEDSTAV
Ano. Některé neověřené teze, které nám servíruje EDUin a jeho sympatizanti už opravdu mají podobu náboženských dogmat.

Paradoxem je, že s fyzickými tresty i psychologickým zastrašováním velká část veřejnosti, alespoň dle vyjádření na internetových fórech, souhlasí, jak si lze povšimnout na obou citovaných serverech. „Situace je podobná, jako kdyby někdo popíral, že kouření škodí zdraví,“ komentuje absurdní stav společenského vnímání tělesných trestů Bob Kartous (EDUin).

Výsledek internetové ankety pod článkem s názvem
Facka není výchova, ale selhání. Odráží klima ve škole, shodli se experti
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/fyzicke-tresty-ve-skolach-09u-/domaci.aspx?c=A151112_110904_domaci_zt

Považujete facku dítěti za učitelovo selhání?
NE: 5463 / ANO: 605


Zdá se, že veřejnost je poněkud jiného názoru, nežli naši odborníci. Naštěstí.

Já si ovšem myslím, že učitelova facka dítěti je svého druhu selhání.
Otázkou je ovšem, o koho a jaké selhání se jedná.

Čistě soukromě bych řekl, že ve většině současných případů je učitel, kterého neustálé provokace dohnaly až k facce žákovi, spíše obětí, nežli agresorem. (Tím samozřejmě nevylučuji možnost individuálních excesů i mezi učiteli.)

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 0:22  

jedinou možností, jak může učitel reagovat. Tím, že celou situaci obrátí v satiru agresora.

Jako že, takhle se mlátí dlužník, Velebo? To bys z něj nevytloukl ani tu šestou splátku!
Ostatně děti, jaká bude výška dluhu, pokud si Zahajský půjčil od Veleby sto tisíc při délce úvěru pět let a při měsíční splátce dvě procenta?
(19560,- Kč pozn. Pytlik, a je to lichva!)

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 0:23  

"Jako životní optimista a současně pragmatik tvrdím, že někteří lidé prostě jsou zlí."

Koukolíkovi deprivanti.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 7:56  

Já jsem zkoukla tohle: https://www.youtube.com/watch?v=vBjQAeJIa30
Když to vezmu dle své nátury, tak se mi tol lidí. Jediné,co mě napadlo je, že bychom museli úplně zrušit současný systém školství a nahradit ho tímhle. Jenže,jako inkluze - ani tohle není pro všechny.A hlavně mě dělal problém ten půlroční internát a taky výška školného.Jak otec musí prodat barák, aby měl na školu pro dítě.

Nowak řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 9:51  

Čím dál tím víc přicházím na chuť termínu antipedagogika, který tu opakovaně uvádí jeden z diskutujících. Je to již oficiální pojem, se kterým pracuje akademická sféra? Měla by.

Unknown řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 10:03  

Svobodná škola? Nepožadoval toto M.A. Bakunin, ideolog anarchismu, již v 19. století? Tím samozřejmě nechci dnes nikoho obvinit ze šíření ultralevicových názorů.

Unknown řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 13:13  

Pro pana Nowaka:
Teorie akcentující autonomii a svobodu jedince se promítají v antiautoritativních formách výchovy, které potlačují či odmítají zasahování dospělých a vycházejí z názoru, že každý vnější tlak má negativní důsledky pro utváření člověka. Tyto koncepce jsou dosud aktuální a mají mnoho podob, jako je svobodná výchova, nedirektivita (C. R. Rogers), otevřená pedagogika. Nejradikálnějším z těchto hnutí je antipedagogika, chápající výchovu jako násilí, které mrzačí dítě. Představitelé tohoto hnutí považují výchovu za manipulační teror vůči dítěti a jako takovou ji zcela odmítají. Umírněnější koncepce v rámci tohoto pojetí hledají pozitivní program a v antipedagogice vidí novou životní filozofii, která vychází z představy, že člověk se rodí jako odpovědná bytost a sám ví, co je pro něj nejlepší.

Ve školní praxi zastánci těchto teorií volí obvykle přístupy s volnějším stupněm vnější organizace, místo oficiálního státního školství doporučují zřizovat svobodné na státu nezávislé školy apod. Antipedagogové se zásadně stavějí i proti povinné školní docházce a zcela odmítají sociální odpovědnost za výchovu dětí. Jejich názory jsou nebezpečné zejména pro děti rodičů, kteří mají sklon k přijímání podobných radikalismů. V našem školství se promítly do snah zrušit povinnou školní docházku a umožnit dětem individuální vzdělávání.

Unknown řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 14:00  

Ještě bych doplnila, že všechny tyto myšlenky jsou velmi staré, např. Carl Rogers, americký psycholog a psychoterapeut, žil v letech 1902 - 1987.
Takže Eduin opravdu nevymyslel ani nepřináší nic nového.

Nowak řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 15:00  

Děkuji za obšírné vysvětlení. Znal jsme dílčí názory, nevěděl jsme jistě, zda je termín antipedagogika oficiální, C. R. Rogerse jsme znal jako psychoterapeuta. Takže je mi to jasnější.
Znám příbuzný pojem - antipsychiatrie. Uplatnění tohoto proudu v praxi mělo důsledky docela tragické.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 15:38  

Opět jedno falešné dilema, jako by výchova byla v nějakém rozporu se svobodou, jako by výchova automaticky obnášela strach a fyzické tresty ve školách, jako by výchova nevedla ke společenské odpovědnosti jednotlivce. Pokud sami hlasatelé těchto manipulací věří vlastním konstrukcím, asi neměli rodiče, kteří je vychovali, ale spadli z Marsu. Metoda přirozených důsledků je ku příkladu úžasná, učíme-li dítě přecházet přes ulici. Byla červená? Máš smůlu, přirozeným důsledkem je hrobeček. Jádro sporu nespočívá v navzájem se vylučujících principech, ale ve stupni (míře) přiznané volnosti v rozhodování dítěte. Tzv. státní či veřejné školství větší míru volnosti většinou obtížně integruje mimo jiné proto, že ve společnosti v drtivé většině převažuje postoj, že dospělí jsou za děti odpovědní. Není to tedy z nějakého nepřátelství nebo snad z tuposti a z nepochopení objevných myšlenek inovátorů. Veřejné školství je totiž službou pro veřejnost, protože nemůže nerespektovat společenskou objednávku.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 15:40  

P.S. Pardon, v poslední větě mělo být "proto".

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. listopadu 2015 v 18:48  

proto nemůže nerespektovat společenskou objednávku

Jako že pohlídat děti, trošku je provětrat, aby rodiče už nemuseli, a především srazit patky a posloužit na befél? Nebo co jste měl, pane Bělecký, na mysli tou společenskostí?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 6:48  

http://finance.idnes.cz/agrese-klientu-socialni-sprava-posudkova-lekarka-f77-/podnikani.aspx?c=A151116_113009_podnikani_kho

Neměla autoritu, to je jasné. Manželce pana Tajného ukončila neschopenku...

tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 10:44  

Kvadratura kruhu neexistuje.
Bé, to je ale nesvobodné.
Jen svobodná škola nám dá zodpovědnost.
Od Pedagogů máme jen zlost?

J. Týř

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 14:55  

Svobodná škola je zde pro děti od 4 do 11 let, jejichž rodiče věří v přirozenou touhu dětí se učit a poznávat svět kolem sebe..............
Sedm hříchů našeho systému nuceného vzdělávání
1. Odepření svobody na základě věku
2. Na jedné straně pěstování hanby a arogance na straně druhé
3. Narušení vývoje kooperace a pečování.
4. Narušení vývoje osobní zodpovědnosti a sebeřízení
5. Spojení učení se strachem, posměchem a dřinou
6. Inhibice kritického myšlení.
7. Snížení rozmanitosti schopností, vědomostí a způsobů myšlení.
...To nahoře je jen kousek z myšlenek svobodné školy.Z oficiálních stránek. Myslím, že jde o docela festovou pomlouvačnou kampaň ve stylu sektářství. Vy vše děláte blbě, my vše děláme dobře. A zadara to asi není, že?

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 15:06  

Tohle jsou další perličky ze stránek svobodného učení:
-naučit lidi pravidelně chodit do práce
-naučit lidi pokoře a poslušnosti vůči autoritám
-ukázat lidem, že učitel a nadřízený vždy vše ví a má vždy pravdu
-naučit lidi nežádat o lepší odměnu než jakou přidělí nadřízený
-odradit lidi od spolupráce s kolegy(spolužáky), pokud jim to není výslovně přikázáno
-vycvičit lidi bezmyšlenkovitě plnit zadané úkoly bez zbytečných otázek
-ukázat budoucím zaměstnancům, že nepřikázaná iniciativy se nevyplácí
-zahltit žáky zbytečným učivem a tím zabránit v samostudiu a rozvoji talentů
-držet žáky mimo trh práce a tím opticky snižovat nezaměstnanost
-nastavit pohled na trh a obchod z pohledu zaměstnance a konzumenta
No počtete si, když tam vlezete. Samá komunistická demagogie.
neříkám, že naše školství je bez chybičky. Ale když byste byli např. cizinci a tohle si přečetli o našem školství, tak byste si mysleli, že jsme sotva slezli ze stromů a jsme na úrovni domorodců nebo fašistů.

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 15:54  

Jo zapomněla jsem tam napsat, že ty body jsou úkoly pro státní školy

Unknown řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 17:10  

Ty dva bloky mouder jsou ve zjevném rozporu. Kdo to vymyslel?

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 20:49  

Nevim kdo to vymyslel.Je to ze stranek svobodnych skol.

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 20:52  

ten druhy blok pravidel patri ,podle svobodnych skol, ke statnimu skolstvi.Proste chodit rano vcas do prace je blbost a jeste se ti chudaci decka na zakladkach uci!!!!Co z nich vyroste???????

Vl.Václavík řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 22:51  

Paní Karvaiová,
Vy jste včera (17. 11. v 7:56) napsala, že se Vám líbí způsob práce v Summerhillschool (což je excelentní příklad svobodné školy) a že bychom museli úplně zrušit současný systém školství, abychom systém práce svobodných škol mohli u nás uplatnit.
Už před padesáti lety se ve vyspělých zemích řešil problém autority učitele a autority školy. Ukázalo se totiž, že spoléhat při výchově na autoritu, která je dána z vnějšku - například tradiční nadřazení rodiče (učitele) nad dítětem (žákem), přináší zpravidla jen krátkodobý výsledek. Na krizi autority reagovalo v pedagogice hnutí za antiautoritativní výchovu. Zastáncům tohoto směru šlo především o to, jak zbavit výchovu tradičních represivních přístupů a poskytnout dětem více svobody a uspokojení jejich vlastních potřeb.
To je zásadní změna v přístupu ke vzdělávání, která se nyní projevuje i u nás. Můžeme ji kritizovat, můžeme se jí bránit ... Pokud stát nepřistoupí k omezování a k zákazům, mohou se pedagogické alternativy rozvíjet (je zajímavé prohlížet webové stránky našich nově vznikajících škol a také hledat nově formulované cíle i metody vzdělávání ve školách běžných).
Takže: Svobodná škola - líbí nebo nelíbí?
P.S.: Jedna z našich parlamentních stran má ve svém programu zavedení jednotných učebních osnov. Všichni zde diskutující jistě vědí, která.

tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 23:34  

Rodinná a školní výchova je přirozená, zodpovědná a cílevědomá vlídná, podnětná a důsledná péče o dítě.

...Ukázalo se totiž, že spoléhat při výchově na autoritu, která je dána z vnějšku - například tradiční nadřazení rodiče (učitele) nad dítětem (žákem), přináší zpravidla jen krátkodobý výsledek. Na krizi autority reagovalo v pedagogice hnutí za antiautoritativní výchovu. Zastáncům tohoto směru šlo především o to, jak zbavit výchovu tradičních represivních přístupů a poskytnout dětem více svobody a uspokojení jejich vlastních potřeb....

Antiautoritativní výchova v rodině a ve škole není, myslím, výchova v pravém slova smyslu.

J. Týř

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 23:35  

Jedna z našich parlamentních stran má ve svém programu zavedení jednotných učebních osnov.

Tedy, netuším aní náznakem, co je na jednotných učebních osnovách nesvobodného. Naopak, vnímám je jako osvobozující. Nemusím se zabývat jinými činnostmi, než je vlastní učení.
Nesvobodu cítím třeba v tom, že musím žáky klasifikovat. Jestli je jejich práce v souladu se zadáním, co udělali dobře a co ne, s nimi proberu, a nějaké cejchování?
Nesvoboda je, a naprosto zdrcující, v tom, že děti musejí chodit do školy, a tam potom být povinně svobodné. No, to je ale naprosto na hlavu. A co když někdo svobodný být nechce?
Takže, studuj si, co chceš a jak chceš, živ se, čím chceš, žij podle svého, a s kým chceš... ale pečuj o hygienu, abys nesmrděl jako hovado. A nelži, abys jím i nebyl...

tyrjir řekl(a)...
18. listopadu 2015 v 23:51  

Učitel má myslím vycházet z demokratického přístupu k žákovi, tj. přiměřeně dané situaci uplatňovat poměr mezi autoritativní a liberální složkou výchovy. Je-li vše v pořádku, může dát dětem více volnosti a jít liberálním směrem. Je-li něco v hrubém nepořádku, je jeho služební povinností citlivě avšak důsledně uplatnit svou autoritu. Jde o to aby autoritu měl - formální i neformální autoritu. Totéž platí pro rodiče. Škola ani rodina není parta dětí na louce. J. Týř

poste.restante řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 0:28  

Ukázalo se totiž, že spoléhat při výchově na autoritu, která je dána z vnějšku - například tradiční nadřazení rodiče (učitele) nad dítětem (žákem), přináší zpravidla jen krátkodobý výsledek.
Co je to krátkodobý?
Hodina? Týden? Měsíc? Rok? Deset let?
Mně by to pro začátek stačilo.
Pokud žák poslechne učitele v průběhu září jen proto, že má formální autoritu a během tohoto měsíce získá učitel prostor pro vytvoření autority neformální, budeme všichni šťastni, nebo ne?

Kromě toho je to pitomost.
Formální "nadřazenost" policisty nad občanem funguje už po staletí.
A plést si respektování autority rodiče v šesti letech a její odmítání v šestnácti, to je prostě nepochopení a dezinterpretace empirických dat.

Kolega Týř to v 23:51 říká přesně.
Otázka uplatňování autoritativního nebo liberálního přístupu přece nestojí BUĎ - ANEBO.
Správně je totiž obojí.
A poměr obou složek se přece mění také v čase - jak postupuje dospívání.
V šesti může neposlechnutí rodiče skončit fatálně. V šestnácti už je na místě příprava puberťáka na převzetí plné zodpovědnosti za své činy po dosažení osmnácti let.
Reálně víme, že většina puberťáků se nestává zralými dříve než kolem dvacátého prvního roku. (A někteří ani před důchodem.)

tyrjir řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 0:44  

Poměr mezi autoritativní a liberální složkou se mění i podle konkrétní situace v dané třídě .
"Jsem (budu) rád, když máte dobrou náladu a když je tu legrace. Pomáhá to nám všem. V učení, práci i vztazích. Když je vše v pořádku, máte větší volnost. Když zjistím, že Vám legrace v učení překáží, je mou služební povinností tu srandu omezit."
Tohle funguje téměř vždy. Když to nefunguje, je nutno ihned napravit případnou vlastní chybu nebo tvrději uplatnit autoritu učitele nebo učiteli nařízenou autoritu. Kdo to nedokáže tomu za chvíli "lezou děti po zádech". J. Týř

Jana Karvaiová řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 6:17  

Vite film je film.Jestli jste to videl ,bylo to takove sladkobolne.Myslenka hezka.Ale myslenky ze stranek svobodnych skol jsou totalne( totalitne?) radikalizovane. Hlavne to odporne lzive zostuzeni beznych skol.To by se asi tvurci summerhillskych myslenek nelibilo.

Vl.Václavík řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 13:30  

Myšlenky ze stránek svobodných škol jsou totálně radikalizované.
No samozřejmě, protože se jedná o totálně jiné pojetí vzdělávání a výchovy. Když se koncem 19. století začalo rozvíjet hnutí nové výchovy, které spočívalo v kritice staré, tradiční školy a výchovy herbartovského ražení, podstatu změny vyjádřil například J. Dewey: "Je to změna, revoluce, ne nepodobná té, která byla zavedena Koperníkem, když posunul astronomické centrum ze Země na Slunce. V tomto případě se dítě stává Sluncem, kolem kterého se otáčejí různá opatření výchovy; ono je centrem, kolem kterého jsou organizována".
Jsem rád, že potřebu takové změny chápe stále více lidí.

Unknown řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 15:45  

Pedocentrismus je teorie praxí už dávno překonaná, ale občas se její rezidua ještě objeví, i když většinou ne v této vyhraněné podobě.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 17:11  

potřebu takové změny chápe stále více lidí

Trefné přirovnání.
Ve třídě třicet sluníček, kolem kterých bude obíhat jedna poněkud uřícená vlasatice.

krtek řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 20:19  

Ještě že na střední škole už nemusím utírat prdýlky. Stačí, dkyž v prvním ročníku provedeme seznámení žák - koš na odpadky.

Unknown řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 22:21  

Pane krtku, tak to buďte doopravdy rád, protože na základních školách se po všech těch inkluzivních opatřeních ty prdýlky zcela jistě utírat budou.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. listopadu 2015 v 23:03  

Soudě podle toho, co vychází z mateřských škol, je ta doba už tady.
Jsem pro jednotné přijímačky do základních škol. Jsem zvědav, jak si s otestováním hygienické gramotnosti a kompetence k utírání zadků Cermat nebo Scio poradí.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.