Zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky - vybíráme z důvodové zprávy k novele školského zákona

Cílem navrhované úpravy je zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, a tím zajištění adekvátní přípravy 5letých dětí na zahájení povinné školní docházky. Podle řady odborných názorů má zejména v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí kvalifikované a pravidelné vzdělávání dětí od raného věku velký potenciál eliminovat některá znevýhodnění, která si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance.

1.1  Definice problému

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, není povinné a jeho cílem je všestranný rozvoj osobnosti dítěte v předškolním věku, přispívající k jeho zdravému citovému, rozumovému a tělesnému vývoji a k osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Tento typ vzdělávání aktuálně poskytují mateřské školy (včetně mateřských škol pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a mateřských škol při zdravotnickém zařízení), přípravné třídy v základních školách a přípravné stupně základních škol speciálních. Předškolní vzdělávání v mateřských školách, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení, se uskutečňuje podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) – viz: http://www.nuv.cz/file/445 a podle Konkretizovaných očekávaných výstupů pro předškolní vzdělávání.

Konkretizované očekávané výstupy rozpracovávají a zpřesňují jednotlivé očekávané výstupy v rámci vzdělávacích oblastí v RVP PV, které jsou popsány v optimální úrovni a které lze považovat pro děti na konci předškolního období za žádoucí. Konkretizované výstupy upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat.

V současnosti je výrazný podíl dětí, které žádají a posléze dostávají odklad povinné školní docházky PŠD, kterou má dítě zahájit v září školního roku, který následuje po datu, kdy dítě dosáhlo šesti let věku. Podíl dětí s odloženou PŠD je v České republice poměrně vysoký, přibližuje se stále – zejména v některých lokalitách – téměř k 20 % populačního ročníku. V minulých letech byl tento podíl ještě vyšší (23–26 %). Jsme tím atypickou zemí – ve většině zemí OECD a EU odklad PŠD není možný a děti v určitém věku nastupují do školy.

Většina dětí s odkladem PŠD navštěvuje mateřskou školu (cca 17 % šestiletých), ale stále ještě existuje skupina dětí ve věku šesti let, které nenavštěvují ani základní školu (přípravné třídy ZŠ), ani mateřskou školu. V současné době jde o zhruba 10 % populačního ročníku.    

Připravenost dětí na plnění PŠD je zjišťována při zápisu do 1. ročníku základní školy, v případě žádostí o odklad PŠD také prostřednictvím testů školní zralosti, které zpracovává školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna). Významná skupina dětí, která podle zpráv pedagogicko-psychologických poraden nesplňuje z různých příčin podmínky připravenosti k zahájení PŠD, pochází z rodin ze sociálně vyloučených lokalit; současně jde o ty děti, které nenavštěvovaly ani mateřskou školu, ani přípravnou třídu základní školy.       

Cílem navrhované úpravy je zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, a tím zajištění adekvátní přípravy 5letých dětí na zahájení povinné školní docházky. Podle řady odborných názorů má zejména v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí kvalifikované a pravidelné vzdělávání dětí od raného věku velký potenciál eliminovat některá znevýhodnění, která si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance.

Povinné předškolní vzdělávání v zemích Evropské unie – shrnutí:

Tématu předškolního vzdělávání je v současnosti věnována velká pozornost v celoevropské debatě o vzdělávání. Účast na předškolním vzdělávání zůstává nicméně v jednotlivých evropských státech značně rozdílná. Nejnižší zaznamenaná míra účasti dětí ve věku od 4 let až do věku začátku povinné školní docházky na předškolním vzdělávání byla zaznamenána v Chorvatsku, Finsku a Řecku, v jiných je prakticky stoprocentní (Francie, Malta, Irsko, Itálie, Belgie). Cílem Evropské unie definovaným ve strategii Education and Training 2020 je, aby účast čtyřletých a starších dětí na předškolním vzdělávání v průměru EU do roku 2020 dosáhla 95 %. Česká republika dosáhla míry účasti 86,1 % (2012), trend je však oproti minulosti mírně klesající.

Ve většině evropských zemí existuje zákonný nárok na umístění dítěte do předškolního vzdělávání, v devíti členských státech EU (a rovněž ve Švýcarsku) je dokonce účast v předškolním vzdělávání pro děti povinná (Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko). V několika dalších zemích, v nichž povinnost předškolního vzdělávání de iure neexistuje, začíná už ve věku 4 nebo 5 let dítěte povinná školní docházka (Lucembursko, Nizozemsko, Velká Británie). V téměř všech zemích se povinná docházka v předškolním vzdělávání organizuje ve státních nebo soukromých zařízeních, která musí splňovat podmínky dané zákonem. Jen v menšině zemí se povinná předškolní výchova může vykonávat rovněž ve skupinách vedených rodiči nebo vyškolenými osobami.

Povinná účast na předškolním vzdělávání v zemích EU

Následující tabulka shrnuje základní údaje týkající se povinné účasti na předškolním vzdělávání a dává je do souvislosti s mírou účasti na předškolním vzdělávání ve věkové skupině od 4 let a s údaji o začátku povinné školní docházky. Hodnoty označené * značí speciální úpravu, která je podrobněji popsána u jednotlivých zemích níže.

Země	Povinnost předškolního vzdělávání	Věk vzniku povinnosti	Věk začátku povinné školní docházky	Účast na předškolním vzdělávání (% dětí 4+ v roce 2012)
Česká republika	ne	-	6	86,1
Belgie   vlámská část	ne	-	6	98
Belgie francouzská část	ne	-	6	982
Bulharsko	ano*	5	7	87,1
Chorvatsko	ano	5	6	71,7
Dánsko	ano	5	6	98,3
Estonsko	ne	-	7	90
Finsko	ne	-	7	75,1
Francie	ne	-	6	100
Irsko	ne	-	6	99,1
Itálie	ne	-	6	99,2
Island	ne	-	6	97,2
Kypr	ano	4	6	83,8
Litva	ne	-	7	84,8
Lotyšsko	ano	5	7	93,3
Lucembursko	ne*	-	4	97,8
Maďarsko	ano	3	6	94,5
Malta	ne	-	5	100
Německo	ne	-	6	96,5
Nizozemí	ne*	-	4	99,6
Polsko	ano	5	6	84,3
Portugalsko	ne	-	6	95
Rakousko	ano*	5*	6	93,8
Rumunsko	ne	-	6	85,5
Řecko	ano	5	6	75,2
Slovensko	ne	-	6	77,1
Slovinsko	ne	-	6	93,4
Spojené království – Anglie	ne*	-	5	97,32
Spojené království – Wales	ne*	-	5	97,32
Spojené království – Skotsko	ne*	-	5	97,32
Spojené království – Severní Irsko	ne*	-	4	97,32
Španělsko	ne	-	6	97,4
Švédsko	ne	-	7	95,9
Švýcarsko	ano*	4–5*	6	78,4

Navrhovaná úprava školského zákona předpokládá zavést od 1. září 2017 povinné vzdělávání v posledním roce předškolního vzdělávání, tj. pro děti ve věku 5 let či starší bezprostředně před tím, než mají zahájit plnění povinné školní docházky. Tento povinný poslední rok před zahájením PŠD (dále jen „povinné předškolní vzdělávání“) bude v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí bezúplatný (vždy od 1. září do 31. srpna), a to i v případě odkladu povinné školní docházky (opět v období od 1. září do 31. srpna).

Docházka dítěte po dobu povinného předškolního vzdělávání se bude primárně realizovat v mateřských školách, které jsou zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. Vzhledem k tomu, že půjde o uložení povinnosti docházet do mateřské školy, musí být pro každé dítě vytvořeny podmínky pro její naplnění. Zejména jde u veřejných mateřských škol o to, že zřizovatelé (obce) mají povinnost stanovit (obdobně jako v případě PŠD) školský obvod mateřské školy. Každé dítě, na které se vztahuje povinnost předškolního vzdělávání, tedy musí mít zabezpečeno v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí bezplatné umístění ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, dítě-cizinec místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“). V tomto ohledu bude třeba doplnit kapacity mateřských škol v lokalitách, kde je v současné době nedostatek míst s ohledem na demografický vývoj v dané oblasti. Povinnost zajistit místa v mateřských školách je nově upravena v § 179 školského zákona (podobně jako dosud pro PŠD v § 178 školského zákona).



V roce 2015 je normativ NIV na dítě ve věku pěti let stanoven ve výši 39 235 Kč. Pokud by se ve školním roce 2014/2015 povinně účastnilo posledního roku předškolního vzdělávání dalších 11430 dětí, bylo by třeba navýšit rozpočet o 448,5 mil. Kč.       11 430 dětí x 39 235 Kč = 448 456 050 Kč

Belgie – vlámská část i francouzská část: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Bulharsko: od roku 2003 byla zavedena povinná docházka do předškolního vzdělávání pro děti ve věku 6-7 let. V roce 2010 byl věk povinného nástupu do předškolního vzdělávání snížen na 5 let, ale není striktně dodržován.

Chorvatsko: ve školním roce 2014/2015 se začala realizovat povinná docházka v posledním roce předškolního vzdělávání.

Dánsko: od roku 2009 je zaveden povinný poslední ročník předškolního vzdělávání před vstupem do vzdělávání základního.

Estonsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Finsko: předškolní vzdělávání je dobrovolné a poslední ročník před vstupem do základního vzdělávání je zdarma. Účast v posledním ročníku vykazuje hodnotu 98 % šestiletých.

Francie: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, ale téměř všechny děti je absolvují.

Irsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Itálie: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Island: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Kypr: od roku 2004 je povinná docházka do předškolní výchovy pro všechny děti ve věku 4 až 5 let.

Litva: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Lotyšsko: předškolní vzdělávání je povinné pro děti ve věku 5 a 6 let.

Lucembursko: je zavedena povinná školní docházka pro všechny děti/žáky od 4 let do 16 let.

Maďarsko: předškolní vzdělávání je určeno pro děti ve věku 3–6 let a od pátého roku věku je povinné. Od září 2015 je povinné již od 3 let.

Malta: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, přesto byla v roce 2013 dosažena 100% účast na předškolním vzdělávání čtyřletých a starších.

Německo: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno. Děti, které dosáhly tří let, mají zákonné právo nastoupit do předškolní výchovy. Od 1. srpna 2013 je právní nárok na podporu pro děti od jednoho roku, které jsou umístěny do jeslí.

Nizozemsko: je zavedeno povinné základní vzdělávání od věku 4 let (oficiálně však ani do 6 let věku není nazýváno předškolním vzděláváním).

Polsko: je zavedena povinná docházka v posledním ročníku předškolního vzdělávání a od září 2015 má každé dítě ve věku 4 let právo na umístění v předškolním vzdělávání.

Portugalsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Rakousko: v roce 2010 byla zavedena povinná docházka pro pětileté děti, tedy v posledním roce před začátkem základního vzdělávání. Dítě musí být v MŠ 16 až 20 hodin týdně minimálně 4 dny v týdnu. Federální vláda podepsala dohodu s regiony o snížení finanční tíhy rodičů, kteří za půlden v MŠ nemusí nic platit. Federální vláda dotuje tento poslední rok v MŠ.

Rumunsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Řecko: děti mohou do předškolního vzdělávání nastupovat od 4 let věku, od 5 let je docházka povinná.

Slovensko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, ale poslední rok před začátkem povinné školní docházky je zdarma.

Slovinsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Velká Británie – Anglie, Skotsko, Wales: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, povinná školní docházka však začíná už ve věku 5 let dítěte.

Velká Británie – Severní Irsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, povinná školní docházka však začíná už ve věku 4 let dítěte.

Španělsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Švédsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno. Povinností obce je zajistit místo pro všechny 6leté děti v předškolním vzdělávání (základní vzdělávání je až od 7 let dítěte), ale účast je dobrovolná.

Švýcarsko: systém předškolního vzdělávání se v jednotlivých kantonech liší. V 18 z nich je povinná docházka v posledním roce nebo v posledních dvou letech před vstupem do základního vzdělávání.

Zdroj: MŠMT

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Významným faktorem, který ovlivňuje účinnost změn souvisejících se zavedením povinného předškolního vzdělávání v Česku, je nutnost zajistit dostatečné kapacity veřejných mateřských škol. Má-li být povinnost předškolního vzdělávání standardně zajištěna prostřednictvím docházky do mateřské školy, musí být pro každé dítě vytvořeny podmínky pro její naplnění. Za tímto účelem MŠMT zřizuje Fond na rozvoj kapacit mateřských a základních škol, z něhož mohou žádat o dotaci obce a svazky obcí zřizující mateřské a základní školy.

MŠMT dále předkládá tento kvalifikovaný odhad potřebných kapacit mateřských škol v okresním členění. Odhad byl zpracován pro školní roky 2016/2017 a 2017/2018 a je založen na maximalistické variantě, tedy že kapacity mateřských škol v okresech musí být takové, aby umožnily umístit v mateřských školách děti ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky (s tím, že nárok umístění dítěte do mateřské školy nastává ve školním roce následujícím po dovršení tří let). 

Z analýz, které zpracovalo Ministerstvo, vyplývá, že odhadovaná populace dětí ve věku 3–5 let bude v roce 2017 téměř skoro o 30 tis. dětí (cca o 8 %) slabší než v roce 2014. Při výpočtech byly rovněž započítány děti starší pěti let, které mají odklad nástupu povinné školní docházky a jsou umístěny v mateřských školách.

Součtem populace 3–5letých a části populace 6letých a starších byl potom získán celkový maximální počet dětí, které by mohly mateřské školy v daném roce navštěvovat. Kapacity jednotlivých mateřských škol jsou známé k 1. 9. 2015, to je tedy údaj, ze kterého lze pro analýzu vyjít.

Maximalistická varianta

Porovnáním kapacit deklarovaných k 1. 9. 2015 a maximalistické varianty počtu dětí docházejících do mateřských škol v jednotlivých okresech v roce 2016 a 2017 lze konstatovat, že výrazná většina okresů by neměla mít s potřebnými kapacitami problém, a to ani v jednom z analyzovaných období.  

V roce 2016 by v ČR mělo přebývat cca 48 tis. míst v mateřských školách. Kapacity mateřských škol deklarované k 1. 9. 2015 by nepostačovaly pouze ve čtyřech okresech, a to v okresech Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Most. V dalších 19 okresech lze předpokládat problémy v některých městech nebo obcích – jsou to okresy Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Plzeň-město, Cheb, Děčín, Teplice, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Pardubice, Blansko, Brno-město, Brno-venkov a Karviná, a pak samozřejmě Praha. V ostatních 54 okresech by měla být situace relativně bezproblémová, i když lokální problémy se vyloučit nedají. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let.

V roce 2017 by v  ČR mělo přebývat již téměř 60 tis. míst v mateřských školách. Okresy s nepostačující kapacitou zůstaly stejné jako v roce 2016 (Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Most) a přibyl k nim okres Brno-město. Počet okresů, kde lze očekávat lokální problémy, se snížil na 11 – kromě Prahy jde o okresy Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Plzeň-město, Teplice, Ústí nad Labem, Liberec, Blansko a Brno-venkov. V ostatních 61 okresech by situace měla být relativně bezproblémová, s omezenou možností lokálních problémů. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let.

Reálná varianta

V analýze reálné varianty se počítá s plnou účastí 5letých a příslušné části 6letých (podle podílů v jednotlivých okresech v roce 2014, stejně jako v maximalistické variantě) a s účastí 3- a 4letých ve výši 92 %. Tento podíl byl odhadnut na základě vývoje podílu 5letých v mateřských školách v ČR, který od doby, kdy byl zaveden v mateřských školách bezplatný poslední ročník před zahájením povinné školní docházky, nepřesáhl 91 %. Pro rezervu byl tento podíl ještě o jeden procentní bod navýšen pro věkové skupiny 3- i 4letých.

V této variantě odhadujeme, že v roce 2016 by v ČR mělo přebývat cca 65 000 míst v mateřských školách. Kapacity mateřských škol deklarované k 1. 9. 2015 by v tomto případě nepostačovaly pouze ve třech okresech, a to Praha-východ, Praha-západ a Most. V dalších sedmi okresech lze oprávněně předpokládat problémy v některých městech nebo obcích – jsou to okresy Praha, Kladno, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Teplice, Liberec a Brno-město. V ostatních 67 okresech lze předpokládat dostačující kapacity mateřských škol. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let.

V roce 2017 by v celé ČR mělo přebývat téměř 76 000 míst v mateřských školách. Okres s nepostačující kapacitou již zůstal pouze jeden – Praha-západ. Počet okresů, kde lze oprávněně očekávat lokální problémy, zůstal na sedmi – Praha, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-východ, Most, Liberec a Brno-město. V ostatních 69 okresech lze předpokládat dostačující kapacity mateřských škol. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let.

Závěr kvalifikovaného odhadu

Porovnáním deklarovaných kapacit mateřských škol k 1. 9. 2015 s očekávanými počty dětí docházejících do mateřských škol v obou výše popsaných variantách lze dospět k závěru, že v naprosté většině okresů České republiky budou kapacity mateřských škol ve školním roce 2016/2017 a 2017/2018 dostačující pro docházku dětí ve věku tří let až do věku zahájení povinné školní docházky. Volné kapacity by se stejně jako v současnosti měly doplňovat dětmi mladšími než tři roky. Podpora rozšiřování kapacit by rozhodně neměla být plošná, ale cílená. Problematickými oblastmi jsou zejména Praha, většina okresů Středočeského kraje (zejména okresy Praha-východ a Praha-západ) a aglomerace, ve kterých došlo k živelné výstavbě satelitních městeček bez potřebného sociálního zázemí.

Doplňující informace

Jako podklad při rozhodování doporučujeme i tři studie proveditelnosti, které vznikly v rámci projektu Kudy vede cesta, který byl realizován společností Tady a Teď a Demografickým informačním centrem v letech 2013–2015. Tyto studie zmapovaly situaci mateřských škol z různých perspektiv a podle zadání rozpracovaly varianty možných řešení.

Pro úplnost je třeba uvést, že problematikou předškolního vzdělávání se v minulosti zabývaly jak resortní, tak i národní dokumenty. Ze všech níže uvedených materiálů vyplývá, že problematika nárokovosti umístění dítěte v mateřské školce či zavedení povinného předškolního vzdělávání je vnímána jako aktuální a důležitá pro další vývoj dítěte. Z dokumentů, které se danou oblastí zabývaly, lze jmenovat kupříkladu Programové prohlášení vlády, které v kapitole 3.6 uvádí: „Vláda zajistí systémovou podporu předškolního vzdělávání. S využitím evropských fondů a nově vzniklého národního fondu poskytne obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a základních škol. Zavede poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný.“ Obdobně pak Národní program reforem pro rok 2015 jako jednu z priorit stanoví, že „Další plánovaná opatření vlády míří do oblasti dostupnosti veřejných mateřských škol a jde kupříkladu o podporu zvýšení kapacit předškolních zařízení, návrhy legislativních úprav pro zařazování dětí mladších 3 let do mateřských škol či zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy.“

V dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, je obsažena i kapitola 3.1.1 Zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče, v níž se konstatuje: „Již v Bílé knize z roku 2001 bylo postulováno několik cílů ve vztahu k předškolnímu vzdělávání, zejména záměr zajistit dětem v předškolním věku zákonný nárok na předškolní vzdělávání neomezené jen na pečovatelskou funkci. Nepodařilo se dosáhnout zákonného nároku na předškolní vzdělávání nad rámec práva na docházku v posledním ročníku ani zvýšení kvalifikačních požadavků pedagogů. Míra účasti na předškolním vzdělávání je v posledním ročníku přes 88 % dětí v populačním ročníku, přičemž v posledních letech mírně klesá (v roce 2005 činila přes 96 %). Obdobná je účast čtyřletých dětí, která je dlouhodobě stabilní. U mladších dětí je však účast dramaticky nižší, a to u věkové kategorie tříletých 77 %, u dětí mladších tří let 27 %.“

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 si pak sama klade za cíl v následujících letech rozvíjet následující opatření:

• systematickým posilováním sítě mateřských škol a jejich kapacit vytvářet podmínky pro to, aby každé dítě, jehož zákonní zástupci o to požádají, mohlo být přijato do předškolního vzdělávání,
• specificky a cíleně zvyšovat účast na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožené sociálním vyloučením,

Konečně Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 jako jedno z témat rozebírá i problematiku předškolního vzdělávání, kdy z níže uvedeného grafu  je zřejmé, že mateřské školky nenavštěvuje 100% dětí.

Podíly dětí navštěvujících MŠ z dané věkové skupiny (2004/05–2014/15)

Zdroj dat: MŠMT

„Je již obecně uznávaným názorem, který je mj. obsažen ve Strategii 2020, že „zejména v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí má kvalifikovaná výchova a vzdělávání dětí od velmi raného věku velký potenciál eliminovat hendikepy, které si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance“. Předškolní vzdělávání má pro zlepšení vyhlídek dítěte uspět v následném vzdělávacím procesu mimořádný význam. Povinné vzdělávání v posledním ročníku předškolního vzdělávání je důležité zejména pro osobnostní a sociální vývoj dětí, pro vyrovnání nerovnoměrností v jejich vývoji a usnadnění jejich vstupu do základního vzdělávání.  Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání zajistí téměř 100% docházku 5letých dětí přednostně do mateřských škol, případně do přípravných tříd základních škol.

Mezi hlavní úkoly v oblasti předškolního vzdělávání pro následující období patří především zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání a podpora mateřských škol při začleňování dětí ze znevýhodněných skupin, v místech zvýšeného zájmu o předškolní vzdělávání navýšení nedostatečných kapacit mateřských škol a zvyšování kvality předškolního vzdělávání.“

1.2  Popis existujícího právního stavu

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje předškolní vzdělávání v celé délce jeho trvání (zpravidla děti ve věku tří až šesti let) pouze jako dobrovolné, kdy je účast dětí na tomto vzdělávání ponechána na svobodné vůli jejich rodičů/zákonných zástupců.

Docházka dětí do mateřských škol je většinou zpoplatněna, pouze vzdělávání v posledním roce před zahájením PŠD je v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí po dobu 12 měsíců bezplatné (§ 123 odst. 2 školského zákona). Pokud je však dítěti udělen odklad školní docházky, je pro něj již tento rok zpoplatněn.

Předškolní vzdělávání poskytovalo ve školním roce 2013/2014 celkem 5085 mateřských škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení. V mateřských školách se vzdělávalo cca 364 tis. dětí, tj. o 9 tis. více než v roce předchozím. Přitom mateřské školy nevyhověly 60 tis. žádostí o přijetí (počet žádostí na jedno dítě však není omezen). Ve školním roce 2013/2014 se v mateřských školách vzdělávalo 111 tis. 5letých dětí (90,4 % populačního ročníku) a 20 tis. 6letých dětí (17,1 % populačního ročníku).                

Děti v posledním roce před zahájením PŠD jsou ze zákona přednostně přijímány k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 4 školského zákona), aby se ještě před vstupem do základní školy vyrovnaly případné rozdíly mezi dětmi v komunikativních dovednostech a úrovni rozvoje myšlení, a zamezilo se tak případných problémům s jejich úspěšnou integrací do třídního kolektivu; rodiče zhruba 10 % dětí však této možnosti přednostního přijetí nevyužívají.

Děti mohou před zahájením PŠD navštěvovat přípravné třídy, které mohou zřizovat obce (či svazky obcí) nebo kraje se souhlasem krajského úřadu. Tyto přípravné třídy jsou zřizovány při základních školách a jsou určeny pro děti v posledním roce před zahájením PŠD (zejména ty, jimž byl povolen odklad), u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývojový hendikep.

1.3  Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant

VARIANTA NULOVÁ

Zachování existujícího právního stavu.

VARIANTA 1

Povinnost povinného předškolního vzdělávání je vztažena na všechny občany ČR, občany dalších států Evropské unie a ostatní cizince, kteří splňují podmínky podle § 20 odst. 2 písm. d) školského zákona, a to kromě dětí, které v průběhu povinného předškolního vzdělávání žijí se svými zákonnými zástupci mimo území České republiky, a kromě dětí s hlubokým mentálním postižením.

Zákonný zástupce dítěte může zvolit pro dítě jinou mateřskou školu, zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení a vzdělávající podle RVP PV, než spádovou mateřskou školu, a to ať už s veřejným zřizovatelem nebo jiným zřizovatelem. V takovém případě je nutno oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy.

Nově se zavádí institut zápisu k předškolnímu vzdělávání, a to na období 15. až 31. května předcházejícího školnímu roku, v němž má dítě k předškolnímu vzdělávání nastoupit. Zápis se týká jak dětí, pro něž je předškolní vzdělávání povinné, tak i dětí mladších. Období zápisu k předškolnímu vzdělávání přímo navazuje na období zápisu k plnění povinné školní docházky, které je nově stanoveno na 1. duben až 30. duben (za současného právního stavu 15. leden až 15. únor). Hlavním důvodem tohoto časového posunu je vhodný čas k ověřování školní zralosti dítěte, kdy příliš brzký termín může vést k neopodstatněným odkladům plnění PŠD.     

Záměr úpravy školského zákona je koncipován jako povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, nikoli jako povinná docházka do mateřské školy; bude proto možný i jiný způsob realizace povinného předškolního vzdělávání než formou pravidelné docházky do mateřské školy vzdělávající v souladu s RVP PV a zapsané ve školském rejstříku. Jsou to tyto způsoby vyjmenované v novém § 34a:

1. individuální vzdělávání dítěte, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí zejména „domácí“ vzdělávání, kdy vzdělavatelem dítěte bude jeden z rodičů či jiná fyzická osoba splňující stanovené předpoklady,
2. vzdělávání v rámci přípravných tříd ZŠ a tříd přípravného stupně ZŠ speciálních;
3. vzdělávání v zahraničních školách působících na území ČR.

Zákon dále vymezuje další podrobnosti a podmínky související se zavedením povinného předškolního vzdělávání do praxe:

• stanovení formy povinného předškolního vzdělávání v pracovním týdnu; stanovení, že v době školních (hlavních i vedlejších) prázdnin podle platné organizace školního roku je docházka dítěte do mateřské školy dobrovolná, a to zejména s ohledem na nutnost sladit rytmus života v rodinách, kde jsou děti-předškoláci a současně žáci základních či středních škol;
• stanovení podmínek pro omlouvání dítěte při neúčasti ve škole, sankce při dlouhodobé absenci, které jsou nově stanoveny jak pro plnění PŠD, tak pro povinné předškolní vzdělávání přímo ve školském zákoně (novelou vypuštěno ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích);
• stanovení podrobností pro náležitosti oznámení individuálního vzdělávání dítěte ze strany zákonného zástupce dítěte a výčet podmínek, které je nutné pro jeho realizaci splnit (nový § 34b);   
• zmocnění pro stanovení minimálního denního rozsahu povinného předškolního vzdělávání v prováděcím právním předpisu;
• vymezení školského obvodu spádové mateřské školy.

MŠMT jako předkladatel novely školského zákona navrhuje, aby zůstala zachována povinnost stanovená zákonem § 50 č.  258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů tj. povinnost očkování dětí, které mají být přijaty k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole („Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“).

Značná rizika, která by mohla nastat v případě, že dítě, jehož rodiče odmítají, aby absolvovalo určená pravidelná očkování, bude přijato k povinnému předškolnímu vzdělávání a ohrozí zdraví jiných dětí v kolektivu, podle našeho názoru jednoznačně převažují nad výhodami, jež by znamenalo zmírnění tohoto ustanovení, např. ve smyslu, že děti, které se účastní povinného předškolního vzdělávání, se nemusí očkování podrobit. Nezpochybnitelné zdravotní hledisko zde považujeme za důležitější než dosažení vzdělávacího cíle zapojit všechny 5leté děti do systému předškolního vzdělávání formou docházky do mateřské školy.

V případě, že zákonný zástupce nenechá dítě očkovat, bude muset zajistit, aby dítě absolvovalo povinné předškolní vzdělávání jiným způsobem. Dítě, které nemůže být k předškolnímu vzdělávání přijato z důvodu nesplnění podmínek povinného očkování, bude tedy automaticky plnit povinnost předškolního vzdělávání jiným způsobem (např. individuálním vzděláváním s domácím vzdělavatelem nebo vzděláváním v přípravných třídách ZŠ, kde není povinné očkování vyžadováno). Zvolí-li zákonný zástupce neočkovaného dítěte, že bude individuálně vzděláváno, oznámí tuto skutečnost v době zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání řediteli spádové mateřské školy. Spádová mateřská škola v takovém případě dítě nepřijímá k předškolnímu vzdělávání, pouze ho eviduje; současně ale má kompetenci zjišťovat úroveň osvojování očekávaných výstupů podle RVP PV a školního vzdělávacího programu v souladu se svým školním řádem.

VARIANTA 2

Varianta 2 předpokládá, že povinnost předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky se na rozdíl od plnění PŠD netýká občanů jiných států EU a obecně všech cizinců, kteří dlouhodobě oprávněně pobývají na území Česka. Zákonní zástupci těchto dětí-cizinců sice mají právo na bezplatné přijetí dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání, ale nemají povinnost tohoto práva využít, pokud zvolí (zejména z jazykových a osobních důvodů) pro své dítě vzdělávání jiného typu, zejména v soukromých předškolních zařízeních s jiným vyučovacím jazykem než českým, která nejsou součástí školského rejstříku, popř. pokud zákonní zástupci upřednostňují přípravu dítěte na plnění PŠD v rodinném prostředí.

Tato varianta by byla jistým pozitivem (zejména z administrativního hlediska) například pro rodiny cizinců, kteří jsou do ČR vysláni na dlouhodobý služební/pracovní pobyt (diplomaté, pracovníci poboček mezinárodních institucí, manažeři obchodních společností či firem apod.). Tyto rodiny většinou preferují výuku svých děti v zahraničních školách, které poskytují vzdělávání na českém území v anglickém (popř. jiném) jazyce, a to kontinuálně od předškolního přes základní až po střední vzdělávání. Povinnost stanovit dětem-cizincům roční předškolní vzdělávání v mateřské škole s českým vyučovacím jazykem, jestliže se v rodině čeština příliš nepoužívá a dítě bude v budoucnu plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole s jiným vyučovacím jazykem, není zcela optimální. Nakonec se však MŠMT z důvodu hlediska usnadnění integrace dětí-cizinců do společnosti a českého školského systému rozhodlo (i na základě požadavků Kanceláře veřejného ochránce práv a ministra pro lidská práva a rovné příležitosti) prosazovat Variantu 1.

VARIANTA 3

Varianta 3 spočívá v zavedení plnění PŠD již od 5 let věku dítěte, tj. fakticky v prodloužení povinné školní docházky z 9 na 10 let. Týkala by se stejně jako nejen občanů ČR po dovršení pátého roku věku, ale i všech cizinců, kteří dlouhodobě pobývají na území Česka. I když tato varianta působí na prvním pohled kompaktně a vyvolala by pravděpodobně menší legislativní změny než předchozí varianty, znamenala by velké změny v tradičním pojetí základního vzdělávání, na které není česká společnost připravena a jež nejsou v tuto chvíli dostatečně analyzovány a prodiskutovány s odborníky. Varianta 3 by znamenala obrovské změny v kurikulárních dokumentech, a to jak v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), tak ve školních vzdělávacích programech všech základních škol.

Současné prostorové, kapacitní a personální zajištění základních škol a jejich celkové materiální vybavení (včetně obsahu a formy učebnic, didaktických pomůcek apod.) nepočítá se vzděláváním všech dětí ve věku pěti let, zatímco mateřské školy jsou v tomto smyslu připraveny. Akreditované vysokoškolské studijní programy pro získání odborné kvalifikace učitele mateřské, základní či střední školy také v současnosti odpovídají věkovému rozdělení dětí do šesti let a žáků nad šest let věku.

Z hlediska finančního by byly celkové náklady na realizaci této varianty výrazně vyšší, než u předchozích variant. Je totiž nutno uvažovat nejen náklady na úpravu kurikulárních dokumentů, na platy pedagogických pracovníků, ale i náklady na úpravu prostorového a materiálního vybavení základních škol, vzdělávání učitelů, budování chybějících kapacit. Nezanedbatelným aspektem je i pravděpodobná nechuť škol k přepracování školních vzdělávacích programů. Vzhledem k uvedeným zásadním problémům považuje MŠMT tuto variantu za nereálnou a dále nebyla rozpracovávána.

Dopady povinného předškolního vzdělávání na rozpočtovou kapitolu resortu školství  

Vzhledem k nemožnosti jednoznačně stanovit demografický vývoj v následujících letech lze i zvýšení potřebných finančních nákladů ze státního rozpočtu při zavedení povinného předškolního vzdělávání pouze odhadovat na základě dnes známých skutečností a predikcí.     

Podle aktuálních údajů z konce roku 2014 se v mateřských školách vzdělávalo 110,0 tis. 5letých dětí a 20,3 tis. 6letých dětí. Dále se 1530 5letých dětí vzdělávalo v přípravných třídách ZŠ. Celkem bylo v roce 2014 v populaci 122 960 pětiletých dětí. Při povinnosti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky by se tedy mělo povinné předškolní vzdělávání nově týkat 11430 pětiletých dětí.  122 960 – (110 000 + 1530) = 11 430

                 Zdroj: databáze MŠMT a ČSÚ

Zdroj: Vlada.cz