Článek informuje o zavádění open source software do škol v Anglii a upozorňuje na souvislost s novým pojetím tamní výuky informatiky.
Některé anglické školy místo proprietárním softwarem vybavují své počítače open source softwarem (OSS). Jak může tato změna školám prospět a jak zapadá do současné anglické státní vzdělávací politiky?
Charakteristika open source software
Aby mohl být určitý počítačový program označován jako Open Source, musí splňovat několik předpokladů. Tyto předpoklady se neomezují pouze na povinnost poskytnut nabyvateli přístup ke zdrojovým kódům počítačového programu, ale zahrnují i další právní vztahy. V definici open source softwaru je uveden jako jeden z požadavků, že nabyvatel licence musí být oprávněn počítačový program dále bezúplatně distribuovat, rozmnožovat a rozšiřovat (může být i součástí jiného zpoplatněného software) [1]. Právě bezúplatná forma distribuce počítačových programů je pro školy velmi lákavá.V souvislosti s OSS se setkáváme též s pojmem svobodný software (anglicky free software). Není to úplně totéž, ale my vystačíme s tím, že Open Source je širším pojmem než svobodný software, a že mezi podmínky svobodného software patří bezúplatná distribuce a všeobecná dostupnost zdrojového kódu.
Open source snižuje náklady škol
Školy hospodaří s omezenými finančními zdroji. Pomineme-li náklady na mzdy, informační a komunikační technologie (ICT) představují jednu z největších zátěží rozpočtu škol, takže není divu, že se ve výdajích na technologické vybavení i software hledají úspory.Školy řeší otázku, jak zajistit výuku, která by neomezovala vzdělání žáků či je neznevýhodňovala ve světě mimo školu, v němž technologie zasahují do čím dál více oblastí. Držet s tímto trendem krok znamená dovybavovat mnohé školy scházejícími technologiemi a modernizovat ty zastaralé. Zdá se logické, že by školy měly chtít získat za své peníze určené na technologické a softwarové vybavení maximum.
Možným řešením může být odklon od postupů, kde uživatelé platí za licenci, směrem k OSS. Tento proces popisuje např. případová studie Westcliff High School for Girls, která shrnuje zkušenosti z přechodu na OSS a Linux [3].
Na Westcliff High byla motivace ke změně vedena nejen snahou uspořit za licence, ale též uspořit za nákup modernějších a výkonnějších zařízení, která by měla splňovat náročnější požadavky na výuku. Záměrem Malcoma Moora, který se školním týmem změnu zajišťoval, bylo získat v rámci dostupných finančních zdrojů to nejlepší. Vzhledem k rozpočtovým omezením a touze učit důsledněji ICT se rozhodli přejít u stolních počítačů pro studentky na systém Linux. Ten dobře funguje i na starším hardwaru. Díky tomu škola nemusí měnit každé 3 až 4 roky 400 počítačů [3].
Úsporu tři tisíce liber ročně jen v nákladech na licence si zajistila i další anglická škola, Pool Academie v Cornwallu, když přesunula čtyři ze svých šesti serverů na CentOS Linux, volně dostupnou linuxovou distribuci operačního systému určeného zejména pro servery [2].
Reformované pojetí výuky informatiky
Změny softwarového vybavení přichází ruku v ruce se změnami ve vládní politice výuky ICT v Anglii.Ian Livingstone a Alex Hope, významné postavy zábavního průmyslu orientovaného na počítačové hry, vydali v roce 2010 zprávu, ve které vyjadřovali obavy z toho, aby se při stávajícím vedení výuky ICT podařilo nalézt dostatečně kvalifikované talenty pro zachování pokroku v tomto odvětví. K jejich obavám se přidal nespokojený hlas dalších odborníků, žáků a některých učitelů. Předmět byl na mnoha školách vnímán jako poměrně nenáročný kurz připravující žáky na práci v kanceláři [4]. Britská vláda se proto rozhodla zavést změny a od září 2014 došlo k reformě kurikula. Na ukázku uvedu nově formulované výukové cíle pro nejmladší žáky (5 – 7 let): chápat program jako soubor po sobě jdoucích jednoznačných instrukcí, vytvářet a ladit jednoduché programy, používat logické uvažování, porozumět algoritmům, jak jsou realizovány jako programy na digitálním zařízení [4]. Zmíněné cíle jsou obsahem 1. fáze vyučovacího předmětu zvaného Computing. Tento základ je v dalších fázích předmětu rozvíjen a rozšiřován.
V souvislosti s novým pojetím výuky informatiky se do popředí dostává tzv. informatické myšlení (anglicky computational thinking), jehož podstatou je logické uvažování, analytický přístup a strukturování postupů včetně snahy užít k řešení problému digitálních technologií. Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání ISTE ve svých standardech technologických dovedností pro žáky vysvětluje informatické myšlení jako proces postavený na snaze řešit problémy, který musí vykazovat minimálně tyto znaky (viz Informatické myšlení jako výukový cíl):
- Formulace problému tak, aby k řešení bylo možné s výhodou použít technologie.
- Organizace dat do logické struktury.
- Reprezentace dat v abstraktní formě prostřednictvím modelů a simulací.
- Řešení realizované formou algoritmu (řada naplánovaných kroků).
- Hledání, analyzování a implementace možných řešení s cílem dospět k co možná nejúčinnějšímu a nejefektivnějšímu výsledku.
- Zevšeobecnění a přenesení způsobu řešení na širší škálu podobných problémů.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.
Tento článek vznikl jako studentská práce.
3 komentářů:
Týjo. Já se tu prokousávám nějakými seznamy literátů, a tady takový zajímavý článek!
Na otevřené programové vybavení jsem ve výuce i v osobním životě přešel před mnoha lety. Libre Office, Scribus, Gimp, Inkscape, Geogebra... Pohoda. To poslední není program, ale stav výuky a duše. Není mi ani trochu jasné, proč školství a nakonec celá státní správa se touto cestou neubírá už dávno.
Naprostý souhlas. Tohle není žádná pedagogická scientologie, ale velmi velmi podstatná věc. To by byl PROJEKT. Jiří Týř
Vědí naši projektotvůrci například to, že existuje tzv. počítačové adaptivní testování (computerized adaptive testing, CAT): Internetová komunita lidí znalých dá dohromady velkou sadu internetově sdílených standardizovaných otázek pro daný obor. CAT test, který si ty otázky bere, má průběžnou zpětnou vazbu podle výkonu žáka a po několika úvodních otázkách se přizpůsobí úrovni žákových znalostí. Zjistí mnohem účinněji (větší přesnost a časová úspornost oproti klasickým testům), co žák umí, přizpůsobí se mu a vlastně ho i vede. CAT testy by mohly být řešením pro maturity. Lze je využít i jako součást výukových programů. Dělá to někdo nebo chce to někdo dělat? Ozvěte se prosím: Jiří Týř (tyrjir@gmail.com)
Okomentovat