Přijďte 4. listopadu na představení knihy Co je nového ve vzdělávání, která vysvětluje, jaké otázky hýbou zdánlivě nehybným školstvím a co řeší vzdělávací systémy na celém světě.
Nakladatelství Nová beseda vydává na začátku listopadu v edici zaměřené na novinky vědních a společenských oborů publikaci Tomáše Feřteka Co je nového ve vzdělávání. Kniha zařazuje změny probíhající v posledních desetiletích v České republice do celosvětového kontextu a vysvětluje, co je to „skryté kurikulum“, jaké postoje ke světu a společnosti ve školách vyučujeme, aniž si toho jsme často vědomi. Představení knihy za účasti autora a vydavatele se koná ve středu 4. listopadu v EDUpointu Skautského institutu na Staroměstském náměstí.
Kniha je rozdělena do čtyř kapitol.
První, nazvaná Krásný starý svět ve století totalit, vysvětluje, kdy a proč vyžadovala společnost po školách výchovu k poslušnosti a proč se k tomuto stavu nelze vrátit.
Oddíl Neurologie, technologie a sociální nůžky popisuje trendy, jež proměnily svět vzdělávání a ukázaly, že způsob, jakým se dodnes vyučuje, je v rozporu s fungováním lidského mozku.
V části Proč neexistuje ve vzdělávání jedna správná cesta najdete popis směrů, kterými se dnešní školy vydávají a zdůvodnění, proč je jejich existence ohrožena, ale přesto není rozumné je zrušit.
Kapitola Rozpad systému jako specifická cesta reformy popisuje dvacet pět let změn školství a vzdělávání v České republice a nabízí cesty, jimiž by bylo rozumné se vydat.
Představení knihy se koná ve středu 4. listopadu od 15:30 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí č. 4.
Taťána le Moigne, ředitelka Google Česká republika a Slovensko, CEO 4bambini, řekla: „Svěží zamyšlení nad vývojem vzdělávání. Doporučuji všem, jimž leží na srdci budoucnost naší civilizace. Jisté je jen jedno: Všechno bude jinak.“
Tomáš Feřtek, autor knihy, uvedl: „Setkávám se často i se vzdělanými a erudovanými lidmi, kteří nerozumí tomu, proč se nelze vrátit k podobě vzdělávání z minulého století a jen ho naplnit novým obsahem. Proto jsem s potěšením využil nabídky Nové besedy a napsal stručnou knížku pro laiky, která vysvětluje, co způsobilo radikální změny ve školách a jaké cesty se nabízejí do budoucna.“
85 komentářů:
Proč je nutné ve školách opustit výchovu ke slušnosti?
To by nám pan Feřtek mohl vysvětlit.
(P.S.:
Asi napíšu knihu o filmové režii.
Sice jsem v životě nenatočil ani třicetisekundový šot, ale mám dozajista svěží myšlenky a na budoucnosti naší filmové tvorby a vlastně celé civilizace mi fakt záleží.)
Proč je nutné ve školách opustit výchovu k poslušnosti
Základní skutkovou podstatu trestného činu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 trestního zákoníku naplní pachatel, který, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že
a) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život...
způsob, jakým se dodnes vyučuje, je v rozporu s fungováním lidského mozku.
Tak ono už se ví, jak funguje lidský mozek... A jak se dnes vyučuje. Pak se ovšem nabízí otázka, kdy se naposled bylo v nějaké škole. Možná nezbude než se spolehnout na aktuální inspekční správy. Viz
http://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Inspekcni-zpravy
Ovšem věda má dnes obrovské možnosti. I přesto, že jsme obklopeni v převážné většině případy mozkové nefunkce. A odborní konzultanti pronikají už i do tajů neuropsychologie. Jen jestli by to neměli pro začátek konzultovat u psychologa.
Zase Feřtek!!!!! Co ten pisálek u všech čertů doopravdy o školství ví? Čemu rozumí? Je to nedovzdělanec s maturitou, takže jen velké kulové. Sesmolí kompostmoderní kompilát vhodný pouze pro ty, kdo za zdroj poznání považují hledání v google a čtení Wikipedie.
Podle mého názoru určitě nehrozí, že by pánové Kostečka, Soukal a Stanzel souhlasili se zařazením Tomáše Feřteka do maturitního seznamu autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí. Středoškoláci se o něm tedy učit nebudou, alespoň ne povinně.
Zato se zdá, že se některým lidem stýská po časech, kdy nakladatelství musela předkládat své ediční plány ke schválení. Možná už mají tito lidé dokonce jasno v tom, které organizace by měly posílat své členy do schvalovacích komisí…
Ani chvíli nepochybuji o tom, že Tomáš Feřtek – ve srovnání s Josefem Krátkým – například navštívil během uplynulých pěti let řádově více škol, viděl řádově více vyučovacích hodin v podání řádově více učitelů a podrobně se vyptával řádově většího počtu ředitelů na jejich zkušenosti.
Má nejspíš jiný názor na to, jak by mělo vypadat kvalitní české školství. To ale není trestné. Zatím.
Příspěvek J. Krátkého vypovídá o Krátkém – nikoli o Feřtekovi. A je to výpověď věru nelichotivá!
Pane Botlíku, také bych měla určité představy a názory na to, jak má vypadat české školství. Nechápu Vás ovšem v tom, že považujete člověka bez patřičného vzdělání a pedagogické zkušenosti za erudovaného natolik, aby mohl být považován za experta v oboru, o kterém de facto nic neví. Je to stejné, jako bych se já prohlašovala za experta na to, jak má vypadat české zdravotnictví už jen proto, že jsem za svůj život navštívila mnoho zdravotnických zařízení a mluvila se zdravotníky. A pak o tom, jak má fungovat nemocnice (poliklinika) sepsala knihu. To je přece absurdní!
Mistr Botlík opět plivá jedovatou slinou svého zbytnělého ega, jehož se bojí i v Karmelitánské. Je vidět, že rudé časy dobře a důkladně znáte - a jak by taky ne, když jste v dobách normalizace získal oba své tituly, není-liž pravda? Zvláště CSc. se primárně dával kovaným kádrům, takže díky za coming out.
Feřtek navštívil, viděl, vyptával se. To z něj dělá odborníka, resp. experta na vzdělávání, jehož postřehy musejí být relevantní? Kdyby takto cestoval po jaderných elektrárnách, stal by se expertem na jaderné inženýrství? Herr OB, nedělejte ze sebe většího XXX, než je třeba. Vaše demagogické krucánky jsou úsměvné.
Doporučuji vám ale pro příště neotírat si kníreček o lidi, za nimiž je kus pořádně odvedené učitelské práce. 3 vámi jmenovaní kolegové nesouvisejí s tématem ani se k němu nevyjádřili, takže psát o nich nemá smysl (i když pro vás pravděpodobně terapeutický ano).
Kéž by si ti kartouzo-feřteko-...-botlíkovci alespoň neprotiřečili: Na jedné straně hlásají konstruktivistickou antiautoritativní Antipedagogiku. Na druhé straně nutí celé Česko poslouchat jejich myslím dost mimomísoidní řeči o tzv. multikulturní ne-moci společnosti v Česku. Omlouvám se, jestli jsem se někoho neprávem dotkl. J. Týř
Kolegové, s velkým zklamáním vidím, že Tajný měl pravdu. Zbaběle a pokrytecky lustrujete každého, kdo má jiný názor. Nelíbí-li se vám Feřtekova kniha, napište svoji. Ale to vy ne, že?. Jen dehonestovat, prázdně plkat na webu. Pokud tady někdo na někoho "plivá jedovatou slinou" tak jste to vy pane Krátký a vaši kamarádi. Tzv "učitelé"! Tak a teď pilně do gůglování, včeličky.
Paní Smejkalová,
klidně napište knihu o tom, jak má podle Vás fungovat nemocnice, poliklinika nebo škola. Podle toho, co v ní bude, si ji někteří lidé jistě rádi přečtou, jiní ji odloží po krátkém prolistování. Téměř každá kniha má své čtenáře, některá jich má více, jiná méně. Nemusíte se kvůli tomu prohlašovat za experta – stačí tu knihu napsat a najít nakladatele. Třeba Vám pak J. Krátký taky udělá zadarmo reklamu po celé republice.
Nakladatelství Nová beseda i autor Tomáš Feřtek jistě zvážili, jak velká je cílová skupina, kterou chtějí oslovit. Například Josef Krátký do ní evidentně nepatří – to ale není jeho chyba ani chyba Nové besedy nebo Tomáše Feřteka. Ujišťuji Vás však, že cílová skupina Feřtekovy knihy je dostatečně velká a že se neustále zvětšuje. Sice pomalu, ale zvětšuje. Navzdory tomu, co tady v diskusích pořád dokola omílá pár přispěvatrollů.
"Zbaběle a pokrytecky lustrujete každého, kdo má jiný názor." - jak se zbaběle a pokrytecky lustruje, pane Holato? Vysvětlete mi to. Já jsem zpochybnil odbornost TF, který bývá označován za experta na vzdělávání - vzhledem k tomu, o čem má kniha být, ji odborně erudovaně (jsa maturant) nemůže zvládnout, na to by byla potřeba několika odborníků.
Ovšem reprezentoval jsem třeba já ve svém příspěvku svůj názor na problematiku, které se věnuje kniha TF? Ne. Takže vaše tvrzení o odlišném názoru se nezakládá na faktech a vy hloupě tlacháte a nepodloženě obviňujete. Silná a nehezká slova, že?
Kritika zabedněnosti ryze konstruktivistické antiautoritativní Antipedagogiky je oprávněná.
Pedagogika nepopírá význam aktivního a konstruktivního přístupu ve výchově a vzdělávání. Požaduje však vedle toho i systematický, přiměřeně náročný a citlivý postup při výchově a vzdělávání, který vyžaduje i určitou poslušnost, tedy schopnost žáka, rodiče i učitele respektovat řád věcí. Tomu druhému Antipedagogové hrubě protiřečí. Tím se myslím sami z pedagogické vědy vyčleňují. J. Týř
Antipedagogika že prý hýbe celým světem? Co skutečně škodí Českému školství?
Nevědecká a pedagogické vědě odporující konstruktivistická antiautoritativní Antipedagogika NEhýbe celým světem. Je to myslím jen toužebné přání těch, kteří chtějí svými bláboly ostatním tzv. vymýt mozky, aby je pak mohli lépe ovládat.
Českému školství škodí myslím především pět věcí:
- Antipedagogické trendy ve vzdělávání - takzvaně pedagogický avšak antiautoritativně pojatý kontruktivismus projevující se v nevědeckém požadavku na tzv. svobodné učení, které popírá základní výchovné a didaktické zásady. Možná sem a do druhé věci tak trochu patří i divně připravovaná a prosazovaná inkluze postižených dětí do běžných tříd.
- Falešný multikulturalismus vedoucí myslím k naplnění smutné pointy (ne)vtipu Seděli Indiáni v rezervaci a hořekovali "Tak jsme tu imigraci asi nějak podcenili" (viz a slyš C. Höschela ve včerejších Událostech, 31.10.2015 ve 22.00 na ČT24)
- Falešný genderismus, který vedl v českých ZŠ a SŠ ke ztrátě práva dítěte být řádně vychováno i mužským vzorem, když podíl mužů v ZŠ a SŠ je dlouhodobě mnohem menší, než genderisty proklamovaných 40 %
- Hrubé rozpočtové podfinancování vzdělávání - Česko nedává obvyklých 6 % z HDP na vzdělávání
- Neefektivní využívání EU dotací - značná část dotací nejde přímo do vztahu učitel-žák a jde i do projektů podporujících výše uvedené trendy a také do kapes soukromých osob (fyzických i právnických).
To vše myslím vede k postupnému úpadku českého veřejného školství a k jeho postupné privatizaci. Učitelé, namísto toho, aby těmto trendům účinně čelili, fňukají neorganizovaně nad jednotlivostmi. Ti, kteří ten úpadek, někdy myslím i dost cíleně, způsobují si, myslím, přitom mnou ruce. Neměli bychom se nad tím všichni v Česku vážně zamyslet?
J. Týř
Zbaběle a pokrytecky lustrujete každého, kdo má jiný názor.
Na tomto webu a při mnoha příležitostech jsem já i mnozí další kolegové na argumentech a věcně prokázali, v čem se pan Feřtek mýlí, v čem nemá pravdu a v čem zjevně vědomně a cíleně lže.
Pravidelní čtenáři tohoto webu naše argumenty znají. Proto nám přijde už únavné a občas snad i zbytečné je pořád opakovat.
Vaše reakce mne ale utvrzuje v tom, že boj s hloupostí se prostě vzdávat nesmí. I když je velmi únavný a vyčerpávající.
Nelíbí-li se vám Feřtekova kniha, napište svoji.
Jak jste asi pochopil, většina zdejších diskutujících jsou praktikující učitelé.
Skuteční a nikoliv Tzv "učitelé"!
Na rozdíl od pana Feřteka nás živí každodenní práce a praktická pedagogika a nikoliv líbivé kecy o pedagogice.
Nedivte se proto, že na sepisování vlastních knih jaksi nemáme čas.
tady někdo na někoho "plivá jedovatou slinou"
Nezapomeňte ale na hlavní pravidlo práce divadelního kritika:
"To že sám neumím zpívat, ještě neznamená, že nepoznám, když někdo jiný zpívá falešně.
Paní ředitelka Google pro Česko a Slovensko má taky tyhle Feřtekovy svěže zavánějící nevědecké názory? Odtud tedy taky ten svěží vítr vane? Podle titulní stránky Feřtekovy knihy se zdá, že ano. Pro Pána Krále. J. Týř
Rozpad systému jako specifická cesta (vzdělávací) reformy?
Antipedagogové na jedné straně kritizují postupné dílčí kroky MŠMT a na druhé straně snad požadují Rozpad systému jako specifickou cestu vzdělávací reformy? Kde to, prosím pěkně o odpověď, vlastně jsme? Nehraničí to náhodou s jistou formou protiprávního jednání? J. Týř
Zajímala by mě ještě jedna věc a je mi dost trapné ji připomínat praktikujícím učitelům, kteří se zde ke knížce Tomáše Feřteka vyjadřují.
Kteří z vás ji četli?
Pan Botlík, myslím, nepochopil, k čemu se ta vyjádření vztahují. J. Týř
Srandy kopec. To mě fakt baví.
Na kterépak škole zavedli výchovu k posušnosti? Že by se už měla opustit.
Což takhle ji nahradit výchovou k odbornému konzultantství. Tím by se dalo dobře živit.
A nebo ještě lépe výchovou k vrchnostipoklonkování nebo výchovou k povětrusměřování.
Pokud bude mít ta nová kniha pana Feřteka uvnitř dobré myšlenky, může být v něčem i přínosem. Podle výše uvedeného ohlášení, titulní strany a charakteristiky kapitol se mi nezdá, že by její přínos mohl být významně pozitivní. J. Týř
Pane Botlíku, knihu si velice rádi přečteme, a když bude dobrá, pochválíme, když bude plná blábolů, rozcupujeme ji bez zábran.
Ale jak už Vám naznačil pan Týř, naše vyjádření se týkají něčeho zcela jiného.
Těžko asi přijmete argumenty od oponenta, kterého dozajista také zařazujete mezi "přispěvatrolly", ale zkusme to.
Na webu EDUin je tisková zpráva nadepsána stejným nadpisem, jako zde na ČŠ a předpokládám, že jde tedy o přebraný článek. Takže aniž bychom museli polemizovat s obsahem knihy, už nyní můžeme polemizovat se způsobem, jak je anoncována.
"Proč je nutné ve školách opustit výchovu k poslušnosti"
Na to se dá říci jediné. Pan Feřtek jako obvykle vytvoří neexistující konflikt a pak "zázračně a novátorsky" přijde s jeho řešením. Pokusím se k odpovědi nasměřovat pomocí sledu otázek.
Navštívil jste v průběhu posledního roku nějakou základní školu?
Opravdu máte dojem, že v našich školách probíhá výchova k poslušnosti?
Opravdu chcete spolu s panem Feřtekem generelně tvrdit, že "způsob, jakým se dodnes vyučuje, je v rozporu s fungováním lidského mozku?
Opravdu máte dnešní učitele za úplné pitomce neschopné seznámit se s novými ideami v oboru a troufáte si takto šmahem dehonestovat úsilí dnešních praktikujících pedagogů?
Pokud na všechny odpovědi dokážete bez uzardění a zaváhání odpovědět ano, je naše další diskuse zbytečná.
http://andrejruscak.blog.idnes.cz/c/480356/kult-ditete-musi-skoncit.html
Krátký, jak se zbaběle lustruje? Například se zpochybní dosažené vzdělání s odůvodněním, že jej bylo dosaženo před listopadem 89.
poste. restante, v tom je právě ta potíž. Tzv. "praktikující učitelé" něco praktikují, ale nepřemýšlejí ani zbla se nad tím, zda to něco již není pouze setrvačnost skomírajícího molocha, nevítají nové myšlení a pohledy na vzdělávání se zájmem, nýbrž s opovržením, nedůvěrou a dehonestací propagátorů nových myšlenek. Není radno polykat všechny nové "trendy" nekriticky i s navijákem, ovšem nesouhlasíte-li s Feřtekem, či s jinými představiteli nových směrů ve vzdělávání, nečtěte je. Proč hned hloupě kydat hnůj a lustrovat? Bojíte se, že nastupuje nová generace, kterou je slyšet a k té generaci patří čí dál tím větší počet rodičů i učitelů? Hluboce vyjeté koleje tradičních praktik převzatých od starých a zkušených kolegů přestávají fungovat? Nové přístupy ke vzdělávání, inkluze a podobné jevy jsou vám hrozbou, tak vše nové nediskriminačně negujete? Přitom nevybíravě napadáte Feřteka a spol., s odůvodněním, že pravidelní čtenáři webu vaše argumenty znají. To má být jako vysvětlení čeho? Je také možné, že jste pouze hrubiáni praktikující hrubiánství tady i ve třídách.
Části dnešních rodičů nezáleží na titulech, zásluhách nebo zkušenosti. Chtějí nový přístup učitelů ke svým dětem protože nechtějí, aby jejich děti ve škole zažívali stejnou beznadějnou prudárnu jako oni, což jim nelze mít za zlé. A kde je poptávka, je i nabídka. Naučte se s tím žít.
Holata je tajný. To je jasné.
k poste.restante
Zrovna Vás jsem tedy k „přispěvatrollům“ nazařazoval, může se to ale samozřejmě změnit.
Snažil jsem se ve své reakci na příspěvek paní Smejkalové vysvětlit, že víceméně sdílené názory převážné většiny zdejší komunity obvyklých diskutujících nejsou názory všech. Ani všech učitelů, ani všech rodičů.
Také v anotaci Feřtekovy knihy je ostatně zmínka o třetí části nazvané Proč neexistuje ve vzdělávání jedna správná cesta. Já jsem jeho knihu četl a dokonce už někdy v roce 1991 jsem napsal pro Lidové noviny Poslední slovo o tom, že by MŠMT mělo vydat něco jako Toleranční patent, který by umožnil respektovat rozmanitost lidí i ve školství. Pokládám to za naprosto zásadní otázku dodnes.
Celý článek o knize TF se jmenuje Proč je nutné ve školách opustit výchovu k poslušnosti?, avšak jistý poste.restante zahájil diskusi otázkou Proč je nutné ve školách opustit výchovu ke slušnosti? Já si myslím, že nutné je naopak výchovu ke slušnosti posílit – nejsem si ovšem jist, zda jsou k tomu všichni certifikovaní praktikující učitelé opravdu vhodní.
Stačí se podívat na příspěvek v 8:14: “Zase Feřtek!!!!! Co ten pisálek u všech čertů doopravdy o školství ví? Čemu rozumí? Je to nedovzdělanec s maturitou, takže jen velké kulové. Sesmolí kompostmoderní kompilát vhodný pouze pro ty, kdo za zdroj poznání považují hledání v google a čtení Wikipedie.“
Případně v 10:28 – kdyby se autor aspoň poptal, než začne kádrovat! Každý vstup tohoto člověka do diskuse naznačuje, jak asi vypadá jeho výuka literatury: nejspíš spočívá v tom, že žákům diktuje do sešitu, co si mají o jednotlivých autorech a jejich dílech myslet.
Problémem ovšem je, že otázka v nadpisu článku zněla jinak.
Nyní k Vašim otázkám.
a) Navštívil jsem řadu škol. Někdy jsem byl nadšen, jindy zděšen a měl jsem chuť vraždit. Nikoli žáky. Platí to i o mé návštěvě v jedné škole praktické.
b) Povolání učitele je v našem tradičním, převládajícím pojetí opravdu spojeno s touhou organizovat žáky i v úplných maličkostech. Nejspolehlivější dlouhodobá žákovská strategie zaručující úspěch je založena na konformitě a submisivitě, na vyhovění učiteli. Nasbíral jsem za více než 25 let řadu historek dokazujících, že žáci od školy očekávají opravdu cokoli a bez reptání udělají, co je požadováno, i kdyby to byla sebevětší hloupost. Možná ne na školách středních, na školách základních to však platí. I když samozřejmě nikoli na všech. V jiných diskusích jsem psal o tom, jak účastníci projektu Matematika s chutí hodnotili situace, v nichž vědomě poskytli žákům volný prostor pro jejich iniciativu. Prof. Hejný ostatně tvrdí, že na jeho metodě je pro učitele nejobtížnější vzdát se snahy žáky ovládat, vynucovat si jejich „poslušnost“ (to slovo je zde zkratkou – nejspíš stejně jako v nadpisu článku).
c) Nemyslím si, že to pan Feřtek tvrdí „generelně“, a rozhodně to není pravda bez výjimek. Takových výjimek ale není u nás mnoho.
Vaši poslední otázku (Opravdu máte dnešní učitele za úplné pitomce … dehonestovat úsilí dnešních praktikujících pedagogů?) bohužel nechápu. Pamatuji se, že jsme si kdysi vyměňovali názory například na účinnost tzv. vnější a vnitřní motivace, a mám dojem, že jsem ani u Vás zrovna nepochodil. Je velký rozdíl mezi „seznámit se s novými ideami“ a mezi „přijmout nové ideje za své a začít je uplatňovat ve své práci“. Nemyslíte?
"Tzv. "praktikující učitelé" něco praktikují, ale nepřemýšlejí ani zbla se nad tím, zda to něco již není pouze setrvačnost skomírajícího molocha, nevítají nové myšlení a pohledy na vzdělávání se zájmem, nýbrž s opovržením, nedůvěrou a dehonestací propagátorů nových myšlenek."
A to tvrdíte, pane Holato, o všech praktikujících učitelích opíraje se o co?
Jsem také praktikující učitel a vy víte prd o tom, nad čem přemýšlím a co vítám a nevítám.
Mohl bych zde snést desítky příkladů dokládajících, proč jsou zmínky o slušnosti ze strany O. Botlíka v lepším případě směšné, v horším případě nestoudné. V tomto ohledu je fakt, že dotyčný dokáže "nevnímat" evidentní bezděčný přepis, drobností.
To nejpodstatnější tkví v něčem jiném. T. Feřtek rozsévá své názory v médiích a většinou záměrně ignoruje to, že řada jeho tvrzení se v diskusi s učiteli ukázala jako neudržitelná či manipulativní. Přesto je recykluje, s vědomím, že velká česká média z valné části nejsou schopna reflektovat dění ve školství a vzdělávání tak, jak to odpovídá skutečnosti, a přinášejí materiály, jež se většinou dají označit za zmatečné. Z uvedených důvodů je skepse vyslovovaná k Feřtekově textu naprosto pochopitelná.
Holato, nikdo nezpochybňoval vzdělání OB, naučej se číst, jo? Znám spoustu špičkových odborníků, kteří získali tituly před r. 1989 - ale u většiny z nich to bylo za cenu vstupu do zločinecké organizace KSČ, případně za jiné ne malé ústupky režimu. A pokud maj mozek v hlavě, tak zjistí, že s tím, co by s jistou nadsázkou člo označit za kádrování, začal OB ve svém příspěvku v 9:54, na který jsem reagoval. Co je na tom zbabělého, to víte jen vy se svým zcela jistě originálním chápáním významu tohoto slova.
Opravdu se nebojím že "nastupuje nová generace, kterou je slyšet a k té generaci patří čí dál tím větší počet rodičů i učitelů", to mi můžou věřit. Bojím se profétistických kazatelů pokroku za každou cenu - už od dob předlistopadových, protože to bývají zpravidla ti největší fanatici a duševní mrzáci.
Herr Botlík, vy jste začal svůj příspěvek z 9:54 takto: "Podle mého názoru určitě nehrozí, že by pánové Kostečka, Soukal a Stanzel souhlasili se zařazením Tomáše Feřteka do maturitního seznamu autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí. Středoškoláci se o něm tedy učit nebudou, alespoň ne povinně." - tedy jste se navezl do lidí, kteří zde vůbec nediskutují, což je vrcholně nevkusné. Kdo četl polemiky, které jste spolu vedli, ví, že vám umějí šlápnout na kuří oko. Ale to je problém mezi vámi čtyřmi, který sem netahejte a řešte s uvedenými. Když si pak po takovémto entrée dovolíte peskovat ostatní a horovat za slušnost, je to spíš k pláči než k smíchu. O mé výuce literatury si pak klidně myslete, co vás ve VUMLu naučili.
Vážený pane Soukale,
pokud jde o ta neudržitelná tvrzení, velmi rád je s Vámi proberu, až Vám to vyjde a budete mít čas. Debatu s oponenty pořádáme každý měsíc, tentokrát to bude ve středu o literárním kánonu. Debata se koná ve středu 4. 11. od 16.45 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí 4. Zúčastní se tvůrci kánonu i středoškolští učitelé. Což tu připomínám spíše pro ostatní, pokud by měli zájem přijít a případně nahlédnout do té knížky, kterou kritizují předem.
Pro ostatní diskutující:
Jistě se lze přehlédnout a místo poslušnosti debatovat o slušnosti, jen to pak s tím kritizovaným textem nemá nic společného. Pokud by někdo měl chuť se doopravdy bavit o tom, proč je ta knížka mylná ve smyslu předchozích příspěvků, jen to uvítáme. Stačí napsat, najdeme termín.
Pane Feřteku,
děkuji za nabídku, ale dosud jste mé kritické komentáře často přehlížel, a "docházet" za diskusí do (kamkoli) EDUinu se mi opravdu nechce. Výjimkou byla debata o kánonu, z níž jsem se však musel omluvit kvůli pracovním povinnostem. Nicméně záznam z akce si rád poslechnu.
...kamkoli do...
Jééé. To je paráda.
1. Komu se nelíbí text, ať si napíše vlastní. Komu se nelíbí autor, ať jej nečte. Komu se nelíbí stav školy, ať si udělá vlstní, komu se nelíbí škola, ať do ní nechodí.
Je-li nepokojených rodičů velká síla, nechť prostřednictvím zastupitelské demokracie prosadí příslušné změny zákonů, vyhlášek a já nevím čeho všeho ještě.
Ať učitelé nemusejí žáky znásilňovat od rána do večera, ať nemusejí držet ty věčné buzerační dozory, až nemusí dělat naprosto stupidní zápisy o poučování žáků o čemkoli, především pak o způsobu trávení doby mimo školu. Ať učitelé mohou nechat žáky, aby se vzdělávali podle chuti a nálady, a´t učitele pořád někdo nekontroluje, jestli žáci něco umějí. Je to tak prosté.
2. Snad by nebylo od věci sepsat výkladový slovník pojmů konečně už skutečnosti odpovídající.
- neukázněný - svobodná vůle
- rozjívený - sklony k tvořivosti
- rozmazlený - silná osobnost
- neurvalý - talent
- líný - organizační schopnosti
Pravdou je, že poslušní žáci to nikdy nikam nedotáhli. Nezaznamenal jsem celebritu, ale doobravdy celebritu, která by se přiznala, že byla ve škole ukázněná a pilně se učila.
3. Jsem rád, když se kolem mne vyskytují lidé, kteří se ve věcech vyznají a mají jasný názor. Jak se říká sami si ví rady, a radou navíc nešetří.
Potřeboval bych poradit, jak se zachovat, když se žák ve vyučovací hodině sebere a opustí třídu. Prostě tak, zvedne se a jde pryč. Doposud jsem se rady nedočkal, a už si začím připadat jako takový poměrně otravný šťoural.
Pane Holato, myslím si, že pokud se dehonestace odlišných názorů týče, nemáme si navzájem co vyčítat. Děláte totiž přesně to, co u jiných odsuzujete.
Vezmeme to postupně:
Tzv. "praktikující učitelé" něco praktikují, ale nepřemýšlejí ani zbla se nad tím, zda to něco již není pouze setrvačnost skomírajícího molocha, nevítají nové myšlení a pohledy na vzdělávání se zájmem, nýbrž s opovržením, nedůvěrou a dehonestací propagátorů nových myšlenek.
Generalizující a urážlivé tvrzení. Navíc absolutně ničím nepodložené, založené pouze na faktu, že se "nevěřící odvážil nactiutrhačně vyjádřit o apoštolovi víry pravé".
Máte-li alespoň zbytky sebereflexe, pak uznejte alespoň to, že absolutně netušíte nic o tom, nad čím já a kolegové přemýšlíme a které pohledy na vzdělání vítáme a které nikoliv.
Není radno polykat všechny nové "trendy" nekriticky i s navijákem, ovšem nesouhlasíte-li s Feřtekem, či s jinými představiteli nových směrů ve vzdělávání, nečtěte je.
To dost dobře není možné. Jsou nám totiž servírovány horem dolem na titulních stránkách webů, v hlavním vysílacím čase a ani poslechem rádia nejsme ušetřeni. :-)
Proč hned hloupě kydat hnůj a lustrovat?
Proč jako bílá nit se všemi sděleními EDUinu nese kritika a kydání hnoje na tradiční školství a na učitele? Vy jste vážně nepochopil, že naše kritika je činěna v sebeobraně? Zabrouzdejte v dřívějších článcích a diskusích pod nimi. Snad Vám to otevře oči.
A proč "lustrovat"?
Průvodním znakem mediálních sdělení pana Feřteka a jeho souvěrců je jejich prosazování jakožto názorů odborníků na vzdělávání. Těmi ale nebyli a nejsou. Pouze mají své názory a to jim nikdo nebere.
A opět. Máte-li alespoň zbytky soudnosti, opravdu byste označil jako odborníka na chirurgii člověka, který v životě neodoperoval ani slepé střevo, nevyříznul ani nežit?
Bojíte se, že nastupuje nová generace, kterou je slyšet a k té generaci patří čí dál tím větší počet rodičů i učitelů?
Nikoliv, milý pane. My se bojíme pouze hloupostí, které jsou slyšet.
Mnohem méně je bohužel slyšet ty, kteří hlouposti neříkají. My totiž, na rozdíl od "spasitelů" českého školství, máme skutečnou zodpovědnost za vzdělávání svých žáků.
Hluboce vyjeté koleje tradičních praktik převzatých od starých a zkušených kolegů přestávají fungovat? Nové přístupy ke vzdělávání, inkluze a podobné jevy jsou vám hrozbou, tak vše nové nediskriminačně negujete?
To by bylo na delší odpověď. Ale stručně řečeno, některé ano, některé ne.
Práce učitele spočívá právě v tom, aby hledal způsoby, postupy a metody, které pomohou jeho žákům téma pochopit.
Problém je v tom, že nám hlasatelé "nových" metod neustále zpochybňují a napadají postupy, které fungují, jen proto, že jim se nelíbí. Paušálně a "nediskriminačně" negují vše staré.
Přitom nevybíravě napadáte Feřteka a spol., s odůvodněním, že pravidelní čtenáři webu vaše argumenty znají. To má být jako vysvětlení čeho?
To má být nikoliv vysvětlení, ale nápověda, že dříve, nežli se chcete pustit do napadání něčích názorů, měl byste se s nimi nejdříve seznámit. Vyhnete se tak vlastnímu ztrapnění. My názory pana Feřteka známe a s většinou z nich polemizujeme dlouhodobě. S některými naopak souhlasíme, nebo alespoň já určitě. Troufáte si říci, že víte o mých názorech a názorech kolegů alespoň tolik, abyste věděl, v čem se s panem Feřtekem shodujeme a v čem nesouhlasíme? Pochybuji.
Přesto nás paušálně odsuzujete. Tak v čem jste lepší, než my?
Je také možné, že jste pouze hrubiáni praktikující hrubiánství tady i ve třídách.
To je možné. Ale to nechť posoudí ostatní čtenáři tohoto webu a naši žáci.
Části dnešních rodičů nezáleží na titulech, zásluhách nebo zkušenosti. Chtějí nový přístup učitelů ke svým dětem protože nechtějí, aby jejich děti ve škole zažívali stejnou beznadějnou prudárnu jako oni, což jim nelze mít za zlé. A kde je poptávka, je i nabídka. Naučte se s tím žít.
Snaha o změnu našeho vzdělávacího systému je správná. Mnozí ze zdejších autorů a diskutujících vyvinuli nemalou aktivitu a vydali vlastní energii na dosažení pozitivních změn. Činili tak ve svém volném čase, na vlastní náklady a nijak se na školství nepřiživovali. (Chtělo by se říci, na rozdíl od jiných.)
To, že někdo ale tvrdí, že zná recepty, neznamená ještě, že podle nich lze skutečně uvařit poživatelné jídlo.
Části dnešních rodičů je systematicky vymýván mozek teoriemi, které téměř všechny spojuje jeden prvek. Nikdy je nikdo nevyzkoušel ve měřítku větším, nežli je pár skleníkových ukázek.
Všem dnešním rodičům je s goebbelsovskou vytrvalostí a systematičností vnucováno tvrzení, že naše školství je špatné a učitelé líní a neschopní.
O cíli těchto snah už snad ani není potřeba pochybovat. Vzdělávání je docela solidní byznys. Pro všechny kromě skutečných učitelů.
jistý poste.restante zahájil diskusi otázkou Proč je nutné ve školách opustit výchovu ke slušnosti? Já si myslím, že nutné je naopak výchovu ke slušnosti posílit – nejsem si ovšem jist, zda jsou k tomu všichni certifikovaní praktikující učitelé opravdu vhodní.
Jistý poste.restante tak učinil s cílem naznačit absurdnost výchozí teze uvedené v nadpisu článku.
Jestli dnešní škola k něčemu "vychovává" tak je to spíše k anarchii, nerespektování a zpochybňování autorit, včetně a především autority učitele. Psát v této situaci o "výchově k poslušnosti" je nejen absurdní, je to pitomost.
Zda jsou, či nejsou zdejší praktikující učitelé k výchově ke slušnosti vhodní, bez ohledu na jejich (ne)certifikovanost, to si netroufám posoudit. Nepodléhám totiž velmi častému omylu, kterého se i místní diskutující dopouštějí a rozlišuji mezi reálnou výukou a diskusí na internetu. Jistěže se lze domnívat, že pokud je někdo hulvátem v internetové diskusi, projevuje se hulvátsky i mimo internet. Ovšem nelze to zobecňovat. Ostatně ani já bych některé výrazivo, které používám zde, nikdy nepoužil vůči svým žákům. To máte stejné, jako když se praštíte kladivem do palce, když jste v místnosti sám, spolu s kamarády, nebo když je tam i malé dítě. :-)
by MŠMT mělo vydat něco jako Toleranční patent, který by umožnil respektovat rozmanitost lidí i ve školství. Pokládám to za naprosto zásadní otázku dodnes.
Zkuste mi připomenout hlavní myšlenku. Myslím, že rozmanitost lidí ve školství není nijak omezována.
Povolání učitele je v našem tradičním, převládajícím pojetí opravdu spojeno s touhou organizovat žáky i v úplných maličkostech. Nejspolehlivější dlouhodobá žákovská strategie zaručující úspěch je založena na konformitě a submisivitě, na vyhovění učiteli.
Provozovat tento adrenalinový sport s totální zodpovědností za 30 a více svěřených osob dost dobře nejde bez dodržování určitých pravidel.
Pokud toto je označováno za "touhu organizovat žáky" a "strategii submisivity", pak asi nenajdeme společnou řeč.
Ani v nejmenším nevylučuji, že existují mezi učiteli "malí školní diktátoři". Ale nic není dnešní škole vzdálenější, nežli školní scéna z klipu The Wall.
Mimochodem, nejlepších učitelských úspěchů u mne dosahovali učitelé, jejichž postupy by dnes byly pomalu žalovatelné. Jak byste například hodnotil matikáře, který dával domácí příklady navíc za to, že tužky a sešity neleží rovnoběžně s okrajem lavice? Miloval jsem jeho hodiny.
Ach ano. Nové trendy. Vídám poměrně často docela neštastné rodiče, kteří nezvládají svoje dítka. Dřív prepubertální, dnes ranně předškolní. Bude to ještě hodně zajímavé.
A hrubiánsky se projevuji bezesporu. Děti to vstřebávají obtížně. Nejsou na takové dospělce zvyklé. Kdo se válí po zemi, bývá pošlapán, protože se dívám před sebe, abych do někoho nevrazil. Kdo se mi nehodlá uhnout z cesty, bývá odmrštěn, protože se dívám pod nohy, abych na někoho nešlápl. A kdo na doslech mluví sprostě, bývá neprodleně poslán do prdele. Mám jistotu, že jemu blízce formulovanému sdělení porozumí beze zbytku.
Záměnu poste.restante jsem nepochopil, ale v tom podstatném mu snad rozumím dobře. Nevím, jestli bych miloval matematika, který mi zadává příklady navíc za nerovnoběžně ležící tužky, ale jinak souhlasím bezezbytku.
Debatu s oponenty pořádáme každý měsíc, tentokrát to bude ve středu o literárním kánonu.
Pane Feřteku, několikrát se mi stalo, že mé příspěvky pod Vašimi články zřejmě neprošly cenzorským sítem a nebyly ani zobrazeny. Do Prahy to mám trochu z ruky, ale nejsem si jist, jestli bych i tak měl o podobně organizovanou debatu s oponenty zájem.
Jistě se lze přehlédnout a místo poslušnosti debatovat o slušnosti, jen to pak s tím kritizovaným textem nemá nic společného.
Proč jsem začal diskusi zmínkou o slušnosti a nikoliv poslušnosti, to jsem už uvedl v odpovědi panu Botlíkovi.
Popravdě, já zase nepochopil proč právě "poslušnost" byla z celé knihy tak důležitá, aby byla vypíchnuta v nadpisu tiskové zprávy. Mně osobně přijde mnohem významnější kapitola třetí - "Proč neexistuje ve vzdělávání jedna správná cesta najdete popis směrů, kterými se dnešní školy vydávají a zdůvodnění, proč je jejich existence ohrožena, ale přesto není rozumné je zrušit."
Pan Feřtek píše: "Zatímco v automobilovém průmyslu ... považujeme stále rychlejší změny za cosi v podstatě přirozeného a žádoucího, vzdělávání ... patří k oblastem života zatíženým nostalgií natolik, že jsou většinou přesvědčeni, že dříve to bylo lepší."
Je zcela přirozené, že pro vzdělávání a zejména pro školství nemohou být žádoucí stejně rychlé změny jako v automobilovém průmyslu. Zatímco v automobilovém průmyslu jsou inovace zjevnější, a průmysl si může dokonce dovolit často i pseudoinovace, vzdělávání zcela přirozeně musí být daleko opatrnější, školy nemohou nechat svolat 100 000 žáků za účelem výměny špatně vložených kompetencí. Vzdělávání samozřejmě musí mnohé inovovat, ale současně musí i chránit hodnoty, které rychlým inovacím nepodléhají. Tato funkce vzdělávání ovšem zdaleka není jen nějaká pouhá nostalgie, jak autor šikovně manipuluje. Jak si autor vlastně ty stále rychlejší změny vzdělávání představuje? Jakou jistotu máme, že aktuální vzdělávací inovace nejsou pouhé pseudoinovace? Unáhlenost inovovaného typu automobilu nenapáchá tolik škod jako unáhlenost chybné inovace ve vzdělávání. Příkladem mohou být narychlo spíchnuté strandardy, příkladem může být inkluze objednaná k předem danému datu.
Nevím, jestli bych miloval matematika, který mi zadává příklady navíc za nerovnoběžně ležící tužky,
Miloval jsem jeho hodiny, nikoliv matematika osobně. :-)
Ten je pro mne prozatím nedostižitelným pedagogickým vzorem. Dokázal fantasticky vysvětlovat a svými vtípky a poznámkami oživit výuku tak, že získával prakticky neustálou pozornost.
Rovnoběžné tužky byly jen jednou z mála ukázek jeho neskutečné "buzerace", jak by se řeklo dnes. Kupříkladu nás zkoušel z probraného učiva i mimo školu, kdykoliv nás potkal. I na autobusové zastávce.
Jenže jeho postupy nikdo jako buzeraci nebral. Byla to legrace a on byl prostě takový. Respektovaný učitel.
Nemyslím, že by nás ať už nucená, či přirozená poslušnost vůči učitelům jakkoliv omezila v našem rozvoji a vychovala z nás "poslušné ovce". Koneckonců, patřím ke generaci, která byla v roce 1989 na vysokých školách...
Jestli dnešní škola k něčemu "vychovává" tak je to spíše k anarchii, nerespektování a zpochybňování autorit, včetně a především autority učitele. Psát v této situaci o "výchově k poslušnosti" je nejen absurdní, je to pitomost.
Škola??? vychovává k anarchii a nerespektování autorit. To jako budova sama o sobě? Školník? Pokud by to nedejbože byli učitelé, japato že vychovávají k anarchii a tomu ostatnímu? Informoval jste zřizovatele a čši?
Jakou jistotu máme, že aktuální vzdělávací inovace nejsou pouhé pseudoinovace?
Sice to sem nepatří, ale dodnes si vzpomínám, jak mi prodavač v elektru doporučoval vynikající novinku - bublinkovou pračku. Konzervativně jsem trval na obyčejné bubnové pračce, která pak bez problémů fungovala 12 let.
Škola??? vychovává k anarchii a nerespektování autorit. To jako budova sama o sobě? Školník? Pokud by to nedejbože byli učitelé, japato že vychovávají k anarchii a tomu ostatnímu? Informoval jste zřizovatele a čši?
Mno, řekl bych, že jste mne úrovní svého argumentu trochu překvapil, pane kolego. Skoro mám chuť říci, že tento způsob diskuse je nás obou nedůstojný.
Ale protože jste to, možná, myslel vážně, rád vám odpovím.
Učitel je dnes vůči žákovi v postavení, které mu neumožňuje jej reálně vychovávat a zodpovídat za bezpečnost ostatních žáků, aniž by se potenciálně nedostával do konfliktu se zákony, fanatickými rodiči, nebo hlasateli "překonané výchovy k poslušnosti". Názorně to demonstrovala diskuse kolem "ředitelské facky" v Praze.
K anarchii atd. nevychovávají pochopitelně učitelé, ale totální absence prostředků, které by mohli reálně při výchově použít. Není třeba nijak zvlášť velké inteligence, aby žák pochopil, že učitel na něj prostě nemůže.
Zkuste jen tak cvičně odpovědět kolegovi Pytlíkovi na jeho kontrolní otázku. Dříve, nežli se pustíte do zpochybňování a bagatelizování mých tvrzení. :-)
Svět se mění. Prý rychle. Možná ale spíš překotně. A otázkou, alespoň pro mne zůstává, jestli to je dobře. Nevidím mnoho důvodů, proč bychom neměli v té překotnosti mít k dispozici i nějaké možnosti ukotvení, spočinutí a zklidnění. Někdo se obrací k Bohu, někdo k vězdnému nebi nad hlavou a mravnímu zákonu v sobě. Někdo k životnímu stylu. Prý veškeré kvaltování toliko pro hovada dobré jest. Prý, kdo ví.
Jsou principy a postupy, které platí tisíce let, a žádná právě ta nejpřevratnější technologie všech dob, a asi tak do příštího týdne, na tom doopravdy mnoho nezmění. Věrozvěsti prozřeli, a budiž jim to přáno. Stejně jako jejich učedníkům. V jejich průběžném výskytu napříč historickými epochami vidím nemalý doklad standardnosti vývoje.
Zkuste jen tak cvičně odpovědět kolegovi Pytlíkovi na jeho kontrolní otázku.
poste.restante, proč o sobě mluvíte v plurálu? Považujete se za mluvčího zdejších debatérů, skutečných učitelů na rozdíl od expertů a laické veřejnosti?
ad spasitelé české školy...
Bohužel někteří, co dím, mnozí spasitelé mají také skutečnou odpovědnost za děti ve třídách. Spasit školství chtějí tím, že nechtějí nic měnit, ale vrátit se ke starým dobrým časům, kdy učitel byl pan někdo a jeho autorita byla dána "sama sebou". Mnohým učitelům ještě nedošlo, ač pracují ve školství i 50 let, že autorita je podmíněna osobností učitele a ne jeho společenským statusem.
Problém je v tom, že nám hlasatelé "nových" metod neustále zpochybňují a napadají postupy, které fungují, jen proto, že jim se nelíbí. Paušálně a "nediskriminačně" negují vše staré.
Také nepodložené zobecnění.
Vzdělávání je slušný byznys. To jistě je. Zejména pro prodejce IT a předžvýkaných materiálů. Vy asi máte na mysli soukromé školy, že. Myslíte, že je to celé komplot k nahnání dětí do soukromých škol, jejichž vlastníci se sešli kdesi v tajné kryptě a rozhodli se zaplatit pány Feřteka, Šteffla a Kartouze aby fungovali jako mediální verbíři. Zajímavá konspirace. Myslíte, že jsou v tom namočení také pánové Botlík a Hauzenblas? Nejsou to zednáři?
k poste.restante
Toleranční patent
Ten text byl o tom, že ani ve školství neexistuje jediné „nejlepší“ řešení vhodné pro všechny děti. Napsal jsem ho v době, kdy u nás myslím neexistovaly například waldorfské či montessori školy, struktura středních odborných škol odpovídala potřebám socialistické ekonomiky a jen málokterý ředitel přemýšlel o tom, co se má na jeho škole změnit. Možná už vznikaly církevní školy, ale hrozil jim – stejně jako tehdy čerstvě zakládaným školám soukromým – ekonomický kolaps.
Jsem přesvědčen o tom, že jednou z největších předností zaběhnutých, tradičních demokracií je žitý, praktikovaný respekt před odlišným názorem jiných. Všechny tehdejší vznikající školské předpisy byly šity na míru státním (veřejným školám) a většinovému pojetí výuky. Prakticky nikdo si například nedokázal představit, že by se přírodní vědy mohly vyučovat jako jeden integrovaný předmět. Nebo že v dějepisu není třeba „probrat“ všechny starověké říše – že by místo toho bylo mnohem vhodnější zabývat se například tím, jak se v těchto společnostech postupně vyvíjely vzdělávací a zdravotní systémy, jak se měnilo postavení starých lidí a péče o ně, jak se řešily spory apod. Přestože zrovna takto vypadá výuka dějepisu v Anglii.
V nezaběhnutých demokraciích bývají menšinové názory ignorovány. Což je zvláště škodlivé, když je třeba dohánět několik desítek let přerušeného vývoje. Obvykle to dopadá tak, že k vyřešení určitého úkolu vznikne komise, do ní z logiky věci proniknou především zastánci existujícího (či prehistorického) stavu a ti už zaručí, že řešení vývoji zabrání. Příkladem jsou standardy základního vzdělávání nebo státní maturita – současná podoba obojího by byla zastaralá už na začátku 90. let, kdy se o nich začalo poprvé uvažovat a mluvit.
Proto se začnu obávat, kdykoli se na ministerstvu objeví někdo, kdo si stanoví za cíl něco rychle, skokově a plošně změnit. Obvykle to vede k posílení stagnace. Proto je velmi důležité, aby se rozmanitost stala ve školství vlastností, kterou systém bude respektovat a ctít.
Nemyslím si, že se ve školství mají odehrávat skokové změny – taky to myslím nejde. I školství se ale musí vyvíjet a ani plošně organizovaný vývoj není nejlepší: když se začne řešit odpovědnost za chyby, k nimž zpravidla dojde ve velkém, jsou už odpovědné osoby dávno z dohledu. Drobné, rozmanité změny na mnoha místech jsou mnohem bezpečnější. Zkuste si vzpomenout, který z českých ministrů školství vlastně zůstává v politice. Fiala? A dál?
Učitel matematiky a tresty za různoběžné a mimoběžné tužky
Zjevně šlo o osobnost, která si respekt žáků vydobyla hlavně tím, jak vysvětlovala – nepotřebovaal se opírat o formální „autoritu učitele“. Nevím, jak by ten učitel působil na mě – jsem už přece jen hodně dlouho venku ze škol všeho druhu. Pokud jde o jeho tresty, zřejmě bych mu vysvětlil (nikoli před celou třídou), aby na mě s podobnými ptákovinami nechodil. Byl-li to takový „formát“, jak říkáte, jistě by mě pochopil.
To je ostatně také „odpověď“ na kontrolní otázku Vašeho kolegy Pytlíka. Co se od onoho „zběha“ vlastně dozvěděl, když vyšuměly emoce?
Diskusi ohledně „ředitelské facky“ jsem nesledoval. Oni se snad někteří učitelé hlásili k tomu, že facka je přijatelný prostředek řešení jakéhokoli sporu? Tomu se mi ani nechce věřit.
proč o sobě mluvíte v plurálu? Považujete se za mluvčího zdejších debatérů
Chraň bůh. Nemyslím, že zdejší diskutující potřebují mluvčího. Ale Vy sám jste oslovil hned prvním příspěvkem plénum slovy: "Kolegové, s velkým zklamáním vidím, že Tajný měl pravdu. ..." Z kontextu není vždy patrné, zda oslovujete mne přímo, nebo zda celou komunitu. To ale ničemu nevadí.
Já také občas mluvím sám za sebe a občas mám pocit, že mohu své názory vztáhnout na skupinu podobně smýšlejících. Obzvláště pak, když někdo útočí na učitele.
Rozhodně ale nejde o žádný plurál majesticus, nebojte se.
Mnohým učitelům ještě nedošlo, ač pracují ve školství i 50 let, že autorita je podmíněna osobností učitele a ne jeho společenským statusem.
Mnohým "školským spasitelům a inovátorům" nedošlo, že autorita policisty není podmíněna jeho osobností, ale jeho postavením. Proč by to u učitele nešlo také?
Mnohým rodičům nedošlo, že nelze současně požadovat od učitele, aby si dokázal sjednat autoritu a současně o něm mluvit jako o "učitelské socce, která si nebude otvírat zobák".
Mnohým lidem z EDUinu a spol. nedošlo, že nemohou mluvit o snaze zlepšit naše školství jako celek a současně neustále nasazovat na učitele.
Paušálně a "nediskriminačně" negují vše staré.
Také nepodložené zobecnění.
Možná zobecnění. Ale rozhodně ne nepodložené. :-)
Vy asi máte na mysli soukromé školy, že. Myslíte, že je to celé komplot k nahnání dětí do soukromých škol, jejichž vlastníci se sešli kdesi v tajné kryptě a rozhodli se zaplatit pány Feřteka, Šteffla a Kartouze aby fungovali jako mediální verbíři. Zajímavá konspirace.
Myslíte, že jsou v tom namočení také pánové Botlík a Hauzenblas? Nejsou to zednáři?
Všechny věty, kromě posledních dvou, uvádíte s tečkou na konci. Takže se neptáte, ale vkládáte mi do úst svá vlastní tvrzení, abyste jejich závěrečným označením za konspirace a doplňujícími otázkami na členství pánů Botlíka a HauSenblase v zednářské lóži mohl celé "moje" konspirační teorie a mne osobně zesměšnit. Dost starý řečnický trik. Čekal bych něco lepšího.
Bohužel se mýlíte hned v úvodním předpokladu. Nemám na mysli soukromé školy a proti jejich existenci nic nemám. Sám na jedné externě učím. :-)
Ale že si ze vzdělávání dokázala část podnikavců udělat docela dobrý byznys, na tom se snad shodneme?
Jiné části mých výroků jste nezpochybnil. Mohu mít tedy za to, že s nimi souhlasíte? :-)
Oldřich Botlík
S většinou Vašich myšlenek k Tolerančnímu patentu nemám problém souhlasit. Sám hlásám v podstatě totéž. Především pak, pokud se týče "revolučních změn".
Ad matematikář
Zjevně šlo o osobnost, která si respekt žáků vydobyla hlavně tím, jak vysvětlovala – nepotřebovaal se opírat o formální „autoritu učitele“.
Osobnost to bezesporu byla, ale jeho autorita byla v mnohém založena na tvrdé formální autoritě učitele v dobách těžké totality. Nikdo si na gymnáziu, které bylo výběrovou školou, nedovolil odporovat ani učitelům, kteří byli naprosto neschopní.
Tudíž by si nikdo netroufnul ani odmítnout "ptákoviny". Riskoval by konflikt se školním řádem a potenciální vyloučení. To si mohli dovolit jen jedinci s hodně silným "partajním krytím".
Oni se snad někteří učitelé hlásili k tomu, že facka je přijatelný prostředek řešení jakéhokoli sporu? Tomu se mi ani nechce věřit.
O to ani tak nejde.
Signifikantní na celé věci je, že téměř nikdo se nepozastavil nad tím, jak je možné, že žák řediteli školy klidně tyká a je vůči němu drzý. Přičemž jeho matka pochopitelně hodnotí syna, který už dostal dvojku z chování jako naprosto bezproblémového.
k poste.restante
Já jsem chodil na tehdejší SVVŠ v době politického uvolnění kolem roku 1968 -- to bylo přece jen o dost jiné. A jak by na můj krok reagoval ten Váš učitel? Třeba i s ohledem na to, že jsem nebyl nějaký lempl, ale student, kterému matematika šla.
Silné "partajní krytí" jsem ovšem neměl tehdy ani nikdy později. VUML ap. jsou hloupé konstrukce od ubožáčků, kteří se na nic lepšího nezmůžou.
Signifikantní na celé věci je, že téměř nikdo se nepozastavil nad tím, jak je možné, že žák řediteli školy klidně tyká a je vůči němu drzý.
Dovolím si zásadně nesouhlasit. V té situaci byl profesionálem pedagog, zde navíc ředitel školy. I kdyby mu žák opravdu drze tykal, musí profesionál takovou situaci zvládnout bez násilí. Pokud mu potřebné dovednosti chyběly, měl už dávno absolvovat příslušné kurzy. Přes to podle mého názoru "nejede vlak".
„Ujišťuji Vás však, že cílová skupina Feřtekovy knihy je dostatečně velká a že se neustále zvětšuje. Sice pomalu, ale zvětšuje. Navzdory tomu, co tady v diskusích pořád dokola omílá pár přispěvatrollů.“
Pozoruhodné je, že právě na České škole, kde jsou diskuse nepoměrně zasvěcenější než na jiných fórech, se skupina těch, kteří T. Feřteka berou jako autoritu, nepochybně zmenšuje.
"I kdyby mu žák opravdu drze tykal, musí profesionál takovou situaci zvládnout bez násilí. Pokud mu potřebné dovednosti chyběly, měl už dávno absolvovat příslušné kurzy."
I když nepovažuji facku za dobré východisko z dané situace, je výše citovaný názor myslím dostatečným vysvětlením pro jiné názory týkající se poslušnosti a submisivnosti. Bohužel si mnoho lidí, kteří o vzdělávání a do vzdělávání mluví, neuvědomuje, že čím dál častěji se dnes učitelé ocitají v situacích, z nich ŽÁDNÉ DOBRÉ VÝCHODISKO NEEXISTUJE. Naivita "příručkování" a "kurzů" se v určitých kruzích šíří jako nákaza. Nebezpečná tím více, čím více se v rukou naivistů koncentruje moc nebo čím více mají možností ovlivňovat veřejné mínění.
Ještě přemýšlím, jak se do té botlíkovské tolerance a slušnosti vejde například "věšení za koule do průvanu". Snad nám to autor vysvětlí.
A jak by na můj krok reagoval ten Váš učitel? Třeba i s ohledem na to, že jsem nebyl nějaký lempl, ale student, kterému matematika šla.
To lze těžko odhadovat. Myslím, že by hodně záleželo na tom, zda by se tak stalo v soukromí, jak uvádíte, nebo před třídou. V soukromí by s Vámi nejspíš přátelsky podiskutoval a vysvětlil by, proč zůstane trvat na svém. Vy byste buďto pochopil, nebo šel do předem prohraného konfliktu. Pokud byste formulaci "podobné ptákoviny" použil na veřejnosti, neměl byste šanci.
Jedním z klíčových prvků jeho charakteru totiž bylo také to, že měřil vždy všem stejným metrem. (Ani prominentní dítka u něj neměla šanci na odlišné zacházení.) Kupříkladu já byl jedním ze tří ve třídě, kteří celé čtyři roky obráželi matematické i fyzikální olympiády. Přesto jsem u něj měl z matematiky dvojku. Holt mi to na jedničku nevyšlo. :-)
Víte, vtip je v tom, že Vy sám byste vůči němu se svými představami o výuce nevystoupil a už vůbec ne před ostatními. Neskutečně byste se tím totiž ztrapnil. Jako někdo, kdo není schopen hrát podle všeobecně respektovaných pravidel a vyžaduje pro sebe nějaké speciální zacházení. Ztratil byste u spolužáků respekt.
V tom je právě rozdíl oproti většině dnešních puberťáků. U nich je hrdina ten, kdo dokáže "vydrbat se systémem" a dovolit si co nejvíc.
V té situaci byl profesionálem pedagog, zde navíc ředitel školy. I kdyby mu žák opravdu drze tykal, musí profesionál takovou situaci zvládnout bez násilí. Pokud mu potřebné dovednosti chyběly, měl už dávno absolvovat příslušné kurzy. Přes to podle mého názoru "nejede vlak".
Že ten pohlavek neměl padnout, o tom není žádného sporu. Uznává to i ředitel sám a za své chování se omluvil.
A sporu není ani o tom, že učitel a tím spíše ředitel, který neudrží nervy na uzdě, má být za takové chování potrestán. Otázka je, zda potrestání odpovídalo velikosti prohřešku. Ale to nemohu posoudit a nemyslím, že to mohli posoudit příslušní radní. Nebyli tam a nemohou tušit, jak se vše seběhlo. Soudě podle vyjádření některých z nich, netuší ani téměř nic o realitě dnešních škol.
Mne na celé záležitosti zaujal jiný moment.
Jednak chování žáka a hlavně celkový dopad, který tato kauza bude mít.
Myslím, že nejobjektivnější obecné zhodnocení případu dala dětská psycholožka Václava Masáková - viz např. zde:
http://www.ceskaskola.cz/2015/10/dvtv-pohlavek-zakovi-deti-neznaji.html
Děti nemají a nerespektují hranice. A my jsme jim nyní dali signál, že ani nepsané hranice dodržovat nemusí a jejich případná drzost nebude mít následky pro ně, ale pro učitele, který neustojí jejich provokace a "nechá se vytočit".
Jak jsem už jsem napsal jinde. Nezávidím svým dětem, že budou žít ve světě a že budou vychovávat mé vnuky ve světě, který tu my teď vytváříme.
k poste.restante
Pokud jde o Vašeho matikáře, nedokážu se do té situace vžít. Neumím si představit, že by sedmnácti- či osmnáctiletí mladí lidé „všeobecně respektovali“ pravidlo o trestu za mimoběžné tužky. Ale už to nechávám být.
Pokud jde o video s paní Masákovou, uvědomil jsem si, že jsem se na ně už jednou začal dívat, ale nedodíval. Speciálně rozhovory vedené panem Veselovským pokládám za velmi kvalitní, a tak tam občas zabrousím i bez vyzvání.
Nedodíval jsem se ovšem ani podruhé. Nevím, kde paní M. vzali, ale opravdu mě zarazilo, jak takhle na dálku stanovila tomu klukovi „diagnózu“. Taky jsem myslím někde četl nebo slyšel, že ten ředitel se choval k žákům hrubě opakovaně. Možná to tedy ani nebyl jeho první konflikt s tímto žákem a je docela možné, že by si „diagnózu“ zasloužil (také/spíše) ředitel. Trpělivost ostatně může dojít i žákovi… Opravdu ale nevím, jak to bylo ve skutečnosti.
Pokud píšete, že děti nemají a nerespektují hranice, nejspíš nemyslíte všechny děti, případně všechny školy, že ne? Nejsem si jist ani tím signálem, který jsme podle Vás dětem dali.
Stav „tvrdé totalitní autority učitele“, případně „tvrdé prvorepublikové autority učitele“ se už prostě nevrátí. A je vcelku jedno, že to jedni hodnotí slovem „bohužel“, zatímco druzí slovem „bohudík“. Hloupé ovšem je, když škola na hledání východisek rezignuje a stesky převládnou. Východiska existují, ale je to samozřejmě otázka dlouhodobé systematické práce. Ta se daří mnohem lépe, když děti cítí, že jejich školní práce má smysl, že nejde jen o rozhodnutí nějaké autority, která pro ně autoritou není.
Vytváření, resp. „dojednávání“ a poznávání hranic je vlastně průvodní jev růstu a jeden z důležitých cílů výchovy. Znám školy, kde například školní řád vzešel ze společných diskusí žáků a učitelů. Tam potom problémy dodržování hranic nejsou nijak dramatické. Možná, že o něčem takovém mluvila i paní M. – od psycholožky bych to očekával. Opravdu ale nemám sílu se na to dívat.
Mimochodem, umíte objektivně poznat, že jde o expertku – nikoli o „samozvanou expertku“?
Měl byste "tu sílu se dodívat" v sobě najít. :-)
Chce-li člověk cizí názory odsuzovat, měl by je znát.
Pedagogické mistrovství mého matikáře spočívalo mimo jiné i v tom, že dokázal vytvořit atmosféru, kdy jeho "buzerační" pravidla všichni vnímali jako legraci, jako společnou hru, která má uvedená pravidla. Nejspíš je korektní říci, že téměř všichni. Jenže ti, kdo je odmítali, byli "ven ze hry" způsobem, který jsem už popsal.
Představme si na chvíli, že se pletu já a Vy máte pravdu.
Představme si, že
Vytváření, resp. „dojednávání“ a poznávání hranic je vlastně průvodní jev růstu a jeden z důležitých cílů výchovy. Znám školy, kde například školní řád vzešel ze společných diskusí žáků a učitelů. Tam potom problémy dodržování hranic nejsou nijak dramatické.
Jak potom vysvětlíte, že přesto dochází k jejich porušování? Vždyť se na nich přece žáci spolupodíleli.
Všichni přece chápeme nezbytnost existence pravidel silničního provozu.
(Dokonce se cestou zastupitelské demokracie podílíme na jejich tvorbě.)
Jak je potom možné, že většina dopravních nehod je zapříčiněna jejich nedodržováním?
Věříte, že je mi úplně jedno, zda mne na přechodu srazí asociál, který pravidla nedodržuje, anebo tak činí "svobodný jedinec, který vědomě odmítá podřídit se institucializovanému násilí ze strany státu"? Podle mne jsou totiž pitomci oba.
Píšete, že
Hloupé ovšem je, když škola na hledání východisek rezignuje a stesky převládnou. Východiska existují, ale je to samozřejmě otázka dlouhodobé systematické práce. Ta se daří mnohem lépe, když děti cítí, že jejich školní práce má smysl, že nejde jen o rozhodnutí nějaké autority, která pro ně autoritou není.
Podle mého skromného mínění se mají pravidla silničního provozu dodržovat a je mi naprosto šumafuk, zda pro to existují nějaká východiska, zda pravidla podle řidičů bavoráků za pět milionů mají, či nemají smysl, nebo zda se nechtěně podřizují "autoritě, která pro ně autoritou není".
Učitel zodpovídá za život a zdraví žáka. Žák proto musí učitele poslechnout.
Učitel musí mít vůči žákovi předem danou a formální autoritu. Platí to pro mladičkou učitelku s výškou 160 cm a ještě neoschlým diplomem, stejně jako pro padesátiletého tělocvikáře s výškou přes dva metry, nebo matikářku před důchodem.
Tato autorita musí být dána postavením učitele. Musí platit už v první třídě. Tam vlastně ještě tím spíš. Musí platit automaticky a nikoliv nějakým "dlouhodobým a systematickým působením".
Mimochodem, jak se to má při Všem přístupu s novými žáky, kteří přicházejí do školy, kde už jsou pravidla dohodnuta s jejich předchůdci? Dozajista jsou jim tato pravidla pečlivě vysvětlována, viďte.
Učitel by měl přece garantovat bezpečné podmínky pro vzdělávání všech žáků.
Pokud žák, který v naprosté většině případů není schopen posoudit dopad a následky svých činů, odmítne jasný rozkaz učitele poslechnout, musí mít učitel možnost odmítnout takového žáka vzdělávat.
Tak tomu ale není.
Naopak. Učitel je zcela bezbranný vůči provokativnímu až asociálnímu chování žáka.
Pokud toto výše uvedené, jednoduché a zcela spravedlivé pravidlo chcete rozporovat, nemůžeme se z principu shodnout. Ani na východiscích pro systematickou práci s žákem.
jde o expertku – nikoli o „samozvanou expertku“?
Myslím, že označení "expertka" nepadlo. Případné je spíše "odbornice". (Experti jsou přece jen lidé, konvenující EDUinu, ne?)
Vy byste dětskou psycholožku s mnohaletou praxí nepovažoval za odbornici?
Obdivuji Vaši výdrž… V 1:37 už jsem dávno spal.
Půjdu rovnou k věci (a v navazujícím příspěvku se vrátím ke drobnostem). Píšete, že učitel musí mít vůči žákovi předem danou a formální autoritu. Inu, jistě by se tím leccos zjednodušilo, hlavně pro některé učitele. Nejspíš tomu tak skutečně je například po několik prvních měsíců v první třídě. Pak se to začíná poměrně rychle měnit – dílem působením některých rodičů, dílem působením některých učitelů, dílem jinou společenskou atmosférou.
Návrat stavu, o kterém píšete (žáci ve strachu z trestu respektují autoritu učitele, která je formální a předem daná), je ovšem podle mého názoru vyloučen. Chápu, že po něm mnoho učitelů touží, ale myslím, že se to – i navzdory všem plošným zkouškám apod. – už nemůže podařit. Velmi silným důvodem je například to, co škola tradičně předkládá žákům ke zvládnutí a jak jim to předkládá. Když žák cítí nesmyslnost celé věci (a cítí ji často velmi oprávněně), nemůže vymáhání formální autority skončit dobře. Mimo jiné ji dále podrývá. Proto jsem psal o cestách, jak na některých školách vznikla všemi respektovaná pravidla.
Na starém PORGu odjedou primáni na začátku školního roku spolu se septimány na týden na školu v přírodě. Tím je kontinuita zajištěna. Samozřejmě, že občas k porušování pravidel dochází – systém však funguje. PORG navíc není tou školou, o které jsem psal v souvislosti se společným utvářením pravidel. Taková „spoluúčast“ může být vhodnou cestou na školách, kde je víc problémových žáků.
Letos na jaře jsem se hodně zabýval studiem toho, čemu se říká národní kultura, resp. organizační kultura. Tedy soubor hodnot, které určitá společnost (národ, organizace) pokládá za důležité. Resp. hierarchie takových hodnot. Existuje k tomu řada rozsáhlých empirických výzkumů, například European Social Survey probíhající v dvouletých cyklech. Ukazuje se, že mezi jednotlivými zeměmi jsou velmi významné rozdíly (například mezi Finskem a Českem, případně mezi Českem a Velkou Británií), které se samozřejmě nějak promítají také do kultury školství. Tyto rozdíly mohou způsobovat problémy například ve velkých nadnárodních korporacích: manažer ze země, kde jsou zvyklí počítat s iniciativou podřízených, může být zaskočen, přijde-li do jiné země, kde podřízení očekávají velmi detailní pokyny, co mají dělat.
Kulturní rozdíly mohou způsobovat problémy rovněž při snaze zavádět prvky určitého školského systému v jiných zemích. V některých kulturách se učitel například „nikdy nemýlí“ – v jiných ani jako „arbitr pravdy“ nevystupuje. Slyšel jsem například na jedné konferenci vysvětlovat profesora Moskevské státní univerzity, proč jeho tým prezentoval jen samé výukové programy z matematiky. Řekl doslova: „Protože matematika je v našich podmínkách jediným předmětem, v němž aspoň ti nejlepší žáci mohou pochopit, že pravda existuje nezávisle na tom, co říká učitel.“ Mezi zeměmi existují i zásadní kulturní rozdíly při výchově dětí v rodině – a může jít v obou případech o vyspělé evropské země.
Před nějakým časem jsem se díval na výsledky dotazníku PISA k oblibě matematiky. Ve třech proměnných ze čtyř se na konci shromáždily země bývalého Rakouska-Uherska…
Nekulhá to Vaše podobenství mezi školou a silniční dopravou? Kdo je v dopravě učitelem? Policajt?
Z toho, co jste napsal o svém matikářovi naposled, pro mě nakonec přece jen vyplývá, že většina Vašich spolužáků respektovala ta „buzerační“ pravidla jen díky tomu, že jejich prosazovatel byl „machr“. Nikoli tedy kvůli „formální, předem dané autoritě učitele“. Přece jen si myslím, že kdyby něco podobného začal prosazovat nějaký trouba, neuspěl by na gymplu ani v totalitním režimu. V té době jsem trávil na gymnáziích spoustu času, vyučoval jsem a chodil se dívat do hodin mnoha jiných učitelů. Pravda, bylo to v Praze, ale nemůžu si pomoct…
Pojmenování „expertka“ a „samozvaná expertka“ jsem použil právě v reakci na zdejší „kádrování“. Připadá mi totiž, že představa „jediného nejlepšího řešení vhodného pro všechny“ je zde hodně silně zakořeněná a nálepky „expert“ a „samozvaný expert“ se zde udělují spíše podle toho, zda dotyčný „říká to, co já“, nebo „říká něco jiného než já“.
U paní M. mě opravdu zarazilo, že o tom klukovi mluvila jako o dítěti „s diagnózou“. I když nikde nepadlo jeho jméno, ona sama říkala, že se s ním nesetkala a o případu ví jen z doslechu. Tohle prostě nedělají lidé, které pokládám za odborníky já. Dovolím si proto její názory dále neposuzovat (tj. ani neodsuzovat). A tedy se také „nedodívat“.
josef k. proti vašemu pohrdání vumlem se musím ohradit,jeho úroveň byla vyšší, nežli na mnohých dnešních státních vš (o soukromých ani nemluvě) v bc studijním programu,mohu zodpovědně srovnat,učil jsem na obou...
p.s. když jsem ve vumlu probíral záludné chování imperiálistů ,tak všichni přítomní věděli přibližně, o co se jedná,jenom si pletli tu první s tou druhou a nebyli si jisti,kdy se stavěla zeď,položil li jsem stejnou otázku v souvislosti s projevem j.f.k. "víte, co byla berlínská krize" dnešním studentům třetiho semestru,jedna polovina vůbec nereagogala, protože si během semináře něco šudlili na tabletech a měli mě na háku a druhá polovina na mne znuděně či udiveně civěla,čím že je to ten dědek prudí,proč si to nenajde na webu,nicméně byli i dva kreativní jedinci,kteří se chtěli projevit,jeden mi sdělil,že to byla kritická situace po dobytí berlína rusy v roce 1944 a druhý, ten kreativnější " byla to kritická situace s odpadu po technopárty!"
Formální zodpovědnost a autorita každého učitelé je určena zákonem. Někteří žáci a rodiče to nechtějí respektovat. Není myslím divu, když ji i pan Botlík tu zákonem danou věc vylučuje (1.37). Je to, myslím, velmi povážlivý projev Botlíkovy Antipedagogiky. J. Týř
poste.restante
"škola vychovává k anarchii". Škola nevychovává. Učitelé vychovávají a učí. Nepřehazujte odpovědnost za problémy s kázní na žáky, rodiče, legislativní nedostatky.
Vaše analogie s policistou (a jiné podobné s lékařem, právníkem, pilotem) je falešná, protože policista i ti druzí nevychovávají a nevzdělávají "budoucnost národa". Hlídají dodržování zákona, operují, řeší právní problémy nebo létají.
K autoritě. Většina problémů v oblasti kázně mnoha dnešních učitelů na většině státních, ale také alternativních a soukromých škol je dána nepochopením principu přirozené autority viz Váš matematik. Mladí se mění, jak jste si jistě všiml. Někteří se domnívají, že je to laxní výchovou v rodině, jiní věří, že je to přemírou času stráveného u počítače. Obecně učitelé hodnotí tuto změnu negativně. Ať je to čím je, tato změna se projevuje také výraznou neochotou poslouchat autoritu, která není přirozená. Ke konfliktu dochází v momentu, kdy učitel nedisponující přirozenou autoritou na disciplíně trvá a je připraven disciplínu udržet pomocí různých způsobů vydírání, přičemž není připraven pracovat především na sobě.
Netvrdím, že některé metody přinucení není možné použít, ale vždy pouze jako "překlenovací" do té doby, než učitel přijde na způsob, jak žáky motivovat jinak. Pokud se vnější donucovací metody stanou dlouhodobou strategií ke zvládnutí kázně, dochází dříve nebo později k vyhroceným konfliktům typu papírových kuliček nebo rady "jdi někam blbečku". Škola ztrácí kredit, důvěru a podporu rodičů a následují různé nežádoucí vedlejší účinky. Toto je hlavním důvodem ke nutnosti změny přístupu učitelů k žákům.
K té změně musí dojít, protože v absenci účinných donucovacích prostředků, je učitel ponechán sám na sebe. Je to nástroj sám sebe, který je potřeba rozvíjet a ne zpřísňovat donucovací prostředky. O tomto hovoří propagátoři změny starého způsobu vzdělávání, nikoli o paušálním rušení všeho starého. Dobrá frontální výuka má ve škole své místo, stejně jako křída, tabule nebo domácí úkoly, záleží na tom, KDO tuto výuku provozuje.
Píšete, že kritici staré školy odsuzují staré metody, protože se jim nelíbí.
Mohl byste prosím toto vysvětlit? To jako že nemají co dělat, tak namátkově píchnou prstem do katalogu starých metod a řeknou si "to se mi nelíbí"?
Odpověď na Pytlikovu kontrolní otázku (co mám dělat když žák odejde z výuky), je to ona doufám, zní, informujte rodiče, ředitele a policii a dlouze se zamyslete se nad tím, proč vám žáci utíkají z výuky.
Odpověď na Pytlikovu kontrolní otázku (co mám dělat když žák odejde z výuky), je to ona doufám, zní, informujte rodiče, ředitele a policii a dlouze se zamyslete se nad tím, proč vám žáci utíkají z výuky.
Protože je dnes hezká neděle, odpovím Vám i kolegovi Botlíkovi až večer. (Občas se musím věnovat i vlastní rodině.) Proto jen stručně. Jste úplně mimo a začínám pochybovat o tom, že jste učitelem. Možná mládí by Vás ještě mohlo omluvit.
Věřím, že kolega Pytlík odpoví v mezičase kvalifikovaně i za mne. :-)
učitelé vzdělávají a vychovávají v určitém společenském a školském systému,my žijeme v kapitalistickém systému ale ponechali jsme si socialistické školství,podíváte li se směrem na západ zjistíte,že máte školství státní (municipální) a soukromé,školy státní jsou zadarmo a tudíž poskytují pouze státem garantovaný základní standard (číst,psát,počítat,hrát basket),školy soukormé jsou placené a dělí se na obyčejné a elitní podle posravebí rodičů ne podle vědomostí žáka,protože je to platné,je závazná i určitá úroveň (znalostí,dovedností,chování a jednání) ,které musí žáci dosáhnout,u nás máme základní a střední školství téměř zcela státní ale požadujeme aby se chovalo jako soukromé,při malém objemu peněz,aby produkovalo všechny jako soukromá elitní škola,tak to milí zlatí fungovat prostě nemůže
pokrač. tento socialistický systém jest velmi výhodný k tunelování a odklánění a to od úředníků nejvyšších přes kraje,starosty až po toho ředitele,který si taky trošku přijde na své,je to stejná bezedná díra jako zdravotnictví jen se tam protočí méně peněz (na digitabuli si můžeš nadhodit 10 litrů ale ne 10 mega jako na gamanoži) kdo vyučoval na státní i soukromé škole, tak ví, jaký je rozdíl v hospodaření s penězi
Věřím, že kolega Pytlík odpoví v mezičase kvalifikovaně i za mne.
Odpovím rád. A vynasnažím se i způsobile. Ale na co?
Možná mládí by Vás ještě mohlo omluvit.
Mládí? Očekávám, že obdobná míra zapšklosti mne postihne až tak v pětasedmdesáti.
Možná mládí by Vás ještě mohlo omluvit.
Mládí? Očekávám, že obdobná míra zapšklosti mne postihne až tak v pětasedmdesáti.
BINGO!
zapšklost jest hnusná kolagové,nahraďte ji stařeckou rozverností, a jestli to máte za pár,tak se těšte na to nejkrásnější učitelské období- lehce,jen tak pro zábavu,pracující důchodce,váš poloúvazeček vám dají do dvou tří dnů,od druhé hodiny abyste si pospali,budete mít i nadále zajištěnu kvalitní stravu ve školní jídelně za symbolický peníz,pokud nedorazíte na poradu nikdo se po vás shánět nebude,rodičáky se vás netýkají,vitáminy z fksp bude dostávat i nadále.....prostě zlatý čas
Základem výchovy je vlídnost, podnětnost a důslednost
Bludný Balvan nepochopí, že nehne světem skutečně,
Pravdu o tom, že se mýlí, říkáš mu vždy zbytečně.
Jiří Týř
Hrádek nad Nisou 1.11.2015
Věnováno Antipedagogům
Vaše tvrzení, že jsem "úplně mimo" a že začínáte pochybovat o tom, že jsem učitelem, potvrzuje moji teorii, že s učiteli určité generace a myšlenkového proudu se na některých zásadních věcech prostě nelze názorově sejít. Domnívám se, že hledáte problémy a jejich řešení vždy v externalitách. Velice trefně je pojmenováváte a výborně je dovedete zdůvodnit a vysvětlit. Jste asi velmi dobrý sš učitel. Navzdory tomu vnímáte věc spíše neobjektivně, pouze z jedné, učitelské, strany.
Problém má však i stranu druhou-žákovskou, třetí-rodičovskou, čtvrtou-legislativní, pátou-finanční a tak dále. Styčným bodem, neboli osou ve vzdělávání by mělo být hledisko žáka kloubící všechny zainteresované strany, čímž zdaleka nemám na mysli extrémně pedocentrické pojetí. Není ale možné prosazovat jednostranně pouze potřeby učitelů (nebo rodičů či politiků). Žactvo zde není kvůli tomu, aby poskytovalo učitelům nestresující a poklidné zaměstnání. Jsou to učitelé kteří svým přístupem k žákům mohou sami sobě snesitelné pracovní prostředí vytvořit.
Nakonec se to vše dá vykrátit na situaci "já a třída". V této situaci bych si měl poradit bez ohledu na externí systémové a legislativní nedostatky. Zde mi nikdo nepomůže, než já sám. Proto je potřeba zdokonalovat tento nástroj sebe sama, namísto vymýšlení různých rafinovaných donucovacích strategií. Jsme teprve na počátku proměny vzdělávacího paradigmatu, která může, ale NEMUSÍ jít ruku v ruce s proměnou politické vůle, vize a kultury ve vedení rezortu. Důkazem je větší iniciativa, zájem a angažovanost rodičů o způsob vzdělávání svých potomků a vznik soukromých, alternativních a rodičovských škol.
Vy to vše asi nazvete prázdné plky a fráze, na hony vzdálené od skutečné reality ve školách, v čemž je pes zakopán. Proto se nedohodneme. Pro narůstající počet rodičů a učitelů to naštěstí fráze nejsou.
Myslím, že s reinkarnátem Tajného Učitele je veškerá diskuse marná.
Ano pane Soukale. Diskuze s vámi o čemkoliv byla a vždycky bude zbytečná, jelikož jste představitelem druhu ochránce exklusivity vzdělání na pokraji extinkce. Akorát vám to ještě nedochází.
ad 2. listopadu 2015 15:47:
Diskuse KOHO s panem Soukalem, že je VŽDYCKY zbytečná?
Jak dlouho na České škole diskutuje ten, kdo to říká? Týden nebo méně? Nebo snad víc než týden?
Mám dojem, že tajemný ZH buď neví anebo dokonce i částečně (jenom směrem k sobě) ví, o čem mluví.
Je to, myslím, docela legrační věc :))) J. Týř
Tý jo chlapi, vy máte výdrž.
Atlas ptačích per
řád Brodiví
řád Vrubozobí
řád Dravci
řád Hrabaví
řád Bahňáci
řád Měkkozobí
řád Sovy
řád Svišťouni
řád Šplhavci
řád Pěvci
Viz http://www.cso.cz/index.php?ID=1602
:))) J. Týř
Prosím o odkaz, kde mohu diskutovanou knihu zakoupit v elektronické formě. Zrak mi bohužel neslouží a moc rád bych si tu knihu přečetl. Jenom vím, že na poslušnosti svých žáků závisím víc než kolegové se zdravým zrakem, protože nemám možnost neustále sledovat všechny aspekty žákova chování, zvláště ty neverbální. Více o mě viz můj G+ profil.
Uvítal bych i audioknihu T. Feřteka. Máme letos pomaturitní sraz gymnázia a byl jsem požádán o příspěvek do zábavné části. Dalo by se z toho myslím složit docela slušné Antipedagogické karaoke:) J. Týř
Feřtek píše: "Škola totiž plní jeden těžko nahraditelný úkol: spojuje společnost bez ohledu na sociální rozdíly a tato její funkce je pro budoucnost klíčová."
Souhlas. Jenom nechápu, že autor stejně neuvažuje vždy. Třeba v diskusi o rodičovských a soukromých školách, které vznikají na bázi sociální výlučnosti, a jsou proto zcela v rozporu s touto autorovou myšlenkou.
Která škola spojuje společnost? Ta inkluzivní, nebo ta soukromá exkluzivní???
úkol: spojuje společnost
Škola se nemá co montovat do působnosti prezidenta republiky.
Stejně, jako do funkce rodiny. A to i když rodina selhává.
A co takhle poslušnost ve škole rovnou vymýtit? Na mýtině po pedagogicky vedených veřejných školách by pak mohli Antipedagogové vybírat mýto ve formě školného za svoje exkluzivní služby. V antiautoritativně vedených tzv. otevřených školách s tzv. svobodným vzděláváním, při kterém nesmí být dítě k ničemu nuceno a nikdo za něj tedy nemůže být zodpovědný. Výchova nevýchovou, Škola v neškole. Zaplaťe si za to... Zdá se, že to Antipedagogičtí Drvoštěpové nějak nedomysleli... J. Týř
Okomentovat