Kateřina Valachová: Novela školského zákona vyplývá z podpory změn stran sociálních partnerů či stran odborné veřejnosti ať pedagogické, či jiné

Stěžejním cílem novelizace školského zákona je jednak úprava předškolního vzdělávání, zavedení jednotné přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia s maturitou, jednak úprava společné části maturitní zkoušky v oblasti společné části maturitní zkoušky, dále úprava Národní rady pro vzdělávání. Ve všech těchto ohledech se jedná buď o naplňování koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády, nebo se jedná o výsledek vyplývající z podpory těchto změn stran sociálních partnerů či stran odborné veřejnosti ať pedagogické, či jiné.


Z prvního čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 611) v poslanecké sněmovně dne 27. října 2015.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit a uvést vládní návrh zákona, kterým se mění školský zákon v rámci představení v prvním čtení.

Co se týká obsahu novely, stěžejním cílem novelizace školského zákona je jednak úprava předškolního vzdělávání, zavedení jednotné přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia s maturitou, jednak úprava společné části maturitní zkoušky v oblasti společné části maturitní zkoušky, dále úprava Národní rady pro vzdělávání. Ve všech těchto ohledech se jedná buď o naplňování koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády, nebo se jedná o výsledek vyplývající z podpory těchto změn stran sociálních partnerů či stran odborné veřejnosti ať pedagogické, či jiné.

V rámci tzv. povinného předškolního vzdělávání vládní návrh obsahuje několik změn. První záležitost, na kterou bych vás chtěla upozornit, je dlouhou dobu z hlediska rodičů upřednostňovaná změna související s tím, že od roku 2017 zakotvujeme nárok na předškolní vzdělávání dětí čtyřletých, od školního roku 2018 nárok na předškolní vzdělávání tříletých dětí. Současně v souvislosti a zcela v souladu s trendy v rámci vzdělávání v rámci Evropské unie zavádíme také tzv. povinný předškolní rok vzdělávání v období od 5 do 6 let dítěte. Co se týká této povinnosti, pak bych jenom chtěla upozornit na to, že se nejedná o obdobu povinné školní docházky, tak jak ji známe následně od 6 let věku, ale jedná se o povinné předškolní vzdělávání, které v tuto chvíli využívá 90 % dětí, a stejně tak se tedy jedná o možnost, kterou upravujeme, volit také alternativu tohoto vzdělávání pro oněch 10 % dětí, či jejich rodičů, které tento systém nevyužívají.

Co se týká povinného předškolního vzdělávání, mělo by to tedy fungovat tak, že v rámci květnových zápisů, které tedy nově upravujeme jednotně, květnové zápisy do předškolního vzdělávání, tak v případě povinného předškolního vzdělávání, kdo nebude chtít tímto způsobem své dítě vzdělávat, bude mít možnost jednoduchým způsobem oznámit tuto skutečnost spádové mateřské škole a následně bude toto spojeno s jeho povinností dostavit se v průběhu prosince až ledna do této spádové mateřské školy, aby byly ověřeny předpoklady jeho dítěte pro vzdělávání, a pokud budou zjištěny nedostatky, aby se mu dostalo stran spádové mateřské školy podpory.

Zápisy do základních škol jsou naopak sjednoceny na shodné období duben, kde mimo jiné reagujeme na to, že máme velmi vysoký počet odkladů povinné školní docházky, v našem případě dosahují 23 až 26 %. Také toto je jeden z důvodů, proč si přejeme povinné předškolní vzdělávání, protože si od toho slibujeme snížení množství těchto odkladů.

Dalším argumentem pro nás z hlediska zavedení tohoto roku povinného předškolního vzdělávání je lepší adaptace dětí při přechodu na základní školu. Dále, jak už jsem zmínila, snížení počtu odkladů, dále zajištění kapacit a garance místa v mateřských školách do budoucna.

Samozřejmě si dovolím také upozornit na argument obvyklosti takové úpravy ve světě. Ještě přísnější z hlediska povinného předškolního vzdělávání z hlediska řekla bych blízkosti našeho společenského a právního prostředí je Rakousko, Polsko nebo Maďarsko. Chtěla bych také upozornit, že například u západních zemí, které pracují s nárokem na předškolní vzdělávání, je toto pravda tak trošku napůl, protože v řadě případů v zemí od nás na západ nárok na předškolní vzdělávání sice existuje, ale současně povinná školní docházka začíná mnohem dříve, například od pěti nebo od čtyř let.

Co pokládám za důležité z hlediska povinného předškolního vzdělávání, je tedy zejména to, že tímto způsobem budeme garantovat místa v mateřských školách také do budoucna tak, aby nedošlo k svévolnému snižování kapacit mateřských škol a aby také budoucí,další generace měly jistotu přístupu k předškolnímu vzdělávání. V neposlední řadě chci zmínit také to, že tímto podporujeme také potřebnost mateřských škol jako vzdělávací instituce, protože tato záležitost vzdělávání ještě před zahájením školní docházky je všeobecně odbornou veřejností i z hlediska následných výsledků dětí ve školní přípravě a následně v přípravě pracovní klíčovým instrumentem. Naposledy bych zmínila argument zmírnění sociálních nerovností, protože samozřejmě potkání se dětí z různých majetkových poměrů či sociálního prostředí už v úrovni předškolního vzdělávání má výrazně silný charakter z hlediska rovnosti šancí a jejich úspěchu v rámci základního vzdělávání.

Také bych chtěla říct, že investice do předškolního vzdělávání mají jednu z nejvyšších ekonomických návratností a činí až 14 %. Také toto v době, kdy jsme voláni ke zvýšení konkurenceschopnosti našich zaměstnanců a samozřejmě i studentů ukončujících vzdělání ať střední, nebo vysokoškolské, má svůj význam.

Další z předmětů, které upravuje novela školského zákona je jednotná přijímací zkouška na střední školy a gymnázia. Tedy střední školy ukončené maturitní zkouškou. Vládní návrh upravuje jednotnou přijímací zkoušku z matematiky, z českého jazyka a literatury, a tedy umožňuje porovnat předpoklady pro vzdělávání v rámci středního školství stran žáků ukončujících devítiletou základní školní docházku. Současně poskytujeme tímto způsobem ředitelům středních škol objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů a také poskytujeme srovnatelné a jednotné kritérium při přijímací řízení. Současně si od toho slibujeme jako vláda snížit administrativní náročnost stávajících přijímacích řízení na středních školách.

Chtěla bych říct, že vycházíme z pilotního ověřování, které probíhalo v tomto školních roce a bude pokračovat ve školnínm roce následujícím. Do tohoto pilotního ověřování se zapojilo 650 škol zhruba z cca z 1 200 v ČR, to znamená je to velmi významný reprezentativní vzorek. Střední školy a gymnázia výsledky pilotního ověřování ocenily a podpořily tuto změnu školského zákona. Zkouška bude centrálně zadávána Cermatem, od čehož si slibujeme jednak rychlost v rámci vyhodnocení přijímacích zkoušek, a u těch ředitelů škol, kteří se rozhodnou testovat žáky nebo ověřovat jejich znalosti pouze tímto způsobem, protože je to jejich možnost se takto rozhodnout, si samozřejmě od toho ještě slibujeme významnější snížení administrativní náročnosti, než je tomu doposud. Ředitelé škol, kteří budou chtít osvědčit další schopnosti či znalosti žáků, budou mít možnost tak učinit, nicméně váha v rámci přijímacích řízení jednotného testování nesmí být nižší než 50 %.

Chtěla bych zmínit, že do tohoto způsobu právní úpravy nespadají školy s talentovou zkouškou, to znamená konzervatoře, umělecké školy nebo sportovní gymnázia. Otevřeně už v rámci prvního čtení chci avizovat, že nepanuje v tomto duchu úplná shoda stran odborné veřejnosti, a předpokládám, že v rámci v projednávání v Poslanecké sněmovně je možné, že i vůči těmto talentovým zkouškám bude model jednotné přijímací zkoušky přijat v návaznosti na rozpravy a shodu poslanců a poslankyň napříč politickým spektrem.

Co se týká společné části maturitní zkoušky, posunuli jsme proti původním úvahám start povinné části společné zkoušky maturitní v případě matematiky na školní rok 2020/2021. Učinili jsme tak v návaznosti na zavedení jednotných přijímacích zkoušek, které poprvé porovnají předpoklady pro studium žáků ze základních škol, a přijde nám předvídatelné a fér, že tyto změny maturitní zkoušky by následovaly o čtyři roky později od jednotných přijímacích zkoušek.

Co se týká změn, které jsme učinili mimo zákon, tak jenom chci upozornit, že došlo k úpravě minimálních hodin matematiky v rámci rámcového vzdělávacího programu. Na druhou stranu jsme rozpravami s odborníky zjistili, že budeme mít ambici ještě měnit obsah rámcového vzdělávacího programu v případě předmětu matematiky, a chtěli bychom k tomu přistoupit v návaznosti na stávající zkušenosti pramenící z výuky matematiky a učinit, řekněme, matematiku víc lákavou pro naše žáky.

Národní rada pro vzdělávání je radou, kterou žádali zejména sociální partneři v rámci tripartity. V úpravě, která vám byla předložena, je to rezortní poradní odborný orgán Ministerstva školství. Pokládala bych takovýto orgán za přínos z hlediska stability určitých vzdělávacích cílů a i vzhledem k tomu, že bohužel v ČR se ministři školství mění až příliš často. Na druhé straně bych chtěla říct, že pokud sociální partneři žádali nad rezortní orgán, tak tyto funkce z hlediska vzdělávání plní nová Rada pro konkurenceschopnost a její výbor pro vzdělávání. Takže v tomto ohledu máme za to, že tyto požadavky jsou uspokojeny tímto způsobem.

Závěrem bych se chtěla vyjádřit ještě k ekonomickým dopadům těchto změn. V případě jednotné přijímací zkoušky odhadujeme náklady Cermatu na tuto jednotnou přijímací zkoušku na 21 milionů korun. Současně předpokládáme, že ještě v souvislosti s pilotním ověřováním letos budeme zpřesňovat dopady do organizace jednotlivých škol a v případě vzniku nákladů budeme počítat s tím, aby náklady byly stanoveny jako u maturitní zkoušky a opravných termínů speciálním dotačním rozvojovým programem Ministerstva školství. V případě organizace předškolního vzdělávání, to znamená souvislostí, které nás mohou napadnout zejména při úvahách o kapacitě mateřských škol, bych vás ráda informovala o tom, že v letošním a v příštím roce, které nám zbývají do startu povinného předškolního vzdělávání a také rozšíření nároků na přístup dětí do předškolního vzdělávání, vláda prostřednictvím investičních programů Ministerstva financí a Ministerstva školství investuje do infrastruktury mateřských škol cca jednu miliardu. Současně máme připraveny finanční prostředky v řádech miliard z operačního programu IROP, jehož start po posledních informacích stran ministryně pro místní rozvoj předpokládáme v únoru, v březnu roku 2016.

Vedle toho nechceme, aby tyto změny byly pouze plácáním o kvalitě bez reálných změn a podpory mateřských škol, proto jsme připravili speciální šablony z operačního programu 3V v případě nabrání nových míst na vychovatelky a učitelky v mateřských školách, což pokládáme za vhodné doplnění národních prostředků s ohledem na demografickou vlnu, která se nám nyní už přesouvá z předškolního vzdělávání do vzdělávání základního. Vedle toho jsme také posílili mateřské školy a organizaci výuky v nich tak, že vláda rozhodla o zkrácení přímé povinné vyučovací povinnosti ředitelek mateřských škol s tím, že v rozpočtu jsme počítali s náklady 200 mil. korun na tuto změnu.

Závěrem bych chtěla konstatovat, že stran mateřských škol zaznívají opakovaně hlasy na snížení počtu dětí v rámci tříd, a také v souvislosti s těmito změnami a s významem předškolního vzdělávání, kterému jako vláda věnujeme, hodláme i tyto požadavky brát v úvahu.

Celkovým motivem této novely, která se na první pohled může zdát jako velmi různorodá, je zvýšení kvality vzdělávání v našich školách, zvýšení individuálního skutečně materiálně a personálně podpořeného vzdělávání a pozornosti učitelů směrem k dětem a také reflexe požadavků, které na naši vzdělávací soustavu a naše školy a samozřejmě naše učitele klade současný hospodářský růst i požadavky zaměstnavatelů i budoucích investorů, a tedy i budoucí úspěšnosti České republiky z hlediska hospodářského prostoru.

Závěrem bych chtěla informovat blíže poslance a poslankyně o účinnosti této novely, tak jak je předpokládána. Co se týká rozšíření nároků na předškolní vzdělávání u dětí čtyřletých, je to rok 2017, u rozšíření nároku dětí tříletých rok 2018. Nová pravidla spočívající v jednotné přijímací zkoušce bychom v případě schválení Parlamentem mohli očekávat poprvé v přijímacím řízení na jaře roku 2017 a tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky budou pro vybrané obory platit ve školním roce 2020/2021. Poslední účinnost, která je důležitá z hlediska odborné debaty, která může být transformována i v debatu politickou na půdě Poslanecké sněmovny, je sjednocení systému hodnocení písemných prací z českého jazyka a písemných prací z cizího jazyka na principu hodnocení prací externími hodnotiteli, které se uplatní od školního roku 2016/2017, poprvé tedy v jarním zkušebním období 2017. Povinný poslední rok předškolního vzdělávání se pak uplatní od 1. září 2017, nicméně zápisů se to dotkne právě už v oněch nových zápisových měsících v průběhu roku 2017. Ostatní změny budou účinné od 1. září 2016. Z tohoto důvodu máme za to, že máme také dostatečný čas na přípravu, implementaci a start těchto změn do vzdělávací soustavy a že jsme dostatečně připraveni na změny v rámci organizace mateřských škol, základních škol a středních škol.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem si vědoma toho, že jakékoli změny školského zákona vyvolávají velký zájem jak odborných, tak politických debat. Já bych chtěla využít svého předkladu a úvodního slova v rámci prvního čtení k tomu, abych vás vyzvala skutečně ke korektní a věcné debatě o těchto změnách, ke kterým vám bude veškerými silami samozřejmě nápomocno v průběhu projednávání Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy i já osobně, a abychom dokázali najít shodu, protože se domnívám, že všichni máme bezpochyby za cíl dosáhnout co nejkvalitnějšího vzdělávání našich dětí. Děkuji vám za pozornost.