S náměstkem ministryně školství Jaroslavem Fidrmucem o tom, co přinese novela školského zákona v oblasti péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
75 procent dětí se SVP je dnes integrováno v běžných školách. Co těmto žákům přinesou chystané změny?
Především jde o to, aby se zlepšila jejich podpora. Zvýší se role školních poradenských zařízení, která budou vydávat doporučení, jaká opatření ten který žák potřebuje. Může jít třeba o snížení počtu žáků ve třídě, úpravu obsahu výuky, nahrazení nějaké její části obsahem vhodnějším pro daného žáka. Zohledňovat by se měly konkrétní potřeby každého žáka, který by měl zažít úspěch a pozitivní hodnocení. Chtěli bychom dosáhnout toho, aby každý žák mohl optimálně rozvíjet svůj potenciál a nadání, a k tomu směřují probíhající změny. Proto např. připravujeme i určitou standardizaci školských poradenských zařízení, aby žáci na různých místech ČR dostali odpovídající podporu.
Jaký dopad budou mít chystané dokumenty na speciální školy? ¨
Podpora žáků v základním proudu neznamená rušit speciální školy. Zlepšení podpory by se mělo týkat žáka, ať už je zařazen kdekoli. Ti, kteří budou potřebovat vyšší míru podpory, mohou být zařazováni do škol speciálních, pokud s tím rodiče budou souhlasit. Myslím, že pro celou řadu žáků je vzdělávání ve speciální škole výhodou, např. se to může týkat žáků se zrakovým nebo sluchovým postižením.
A jak to bude se základními školami praktickými?
Tam se dosud učí podle přílohy RVP ZV pro žáky s LMP a ta bude od roku 2016/2017 zrušena. Tím, že bude zrušena příloha pro žáky s LMP, tak přestanou od 1. 9. 2016 praktické školy jako takové existovat a automaticky se budou stávat běžnými základními školami, které budou vzdělávat podle RVP ZV. Pracuje v nich velké množství odborníků a záleží na tom, aby vedení škol dokázalo najít další prostor pro jejich působení. V současnosti se projevuje nedostatečná kapacita základních škol, takže by se jim to mohlo podařit.
Ptala se Zoja Franklová
Převzato ze čtvrtletníku NÚV Vzdělávání 3/2015
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Zlepšit dosavadní péči o 75 % dětí s SVP, které jsou už dnes v běžných základních školách dosud navrženými inkluzivními opatřeními jistě lze. Jde však myslím o to, zda komplex těch dosud přijatých opatření je pro tento cíl optimální. Chybí mi tu například tak trochu konstatování potřeby zvětšit počet speciálních pedagogů přímo v běžné škole.
Pan náměstek neodpovídá na myslím dost oprávněné námitky, že přivedení dalších dětí s SVP z praktických škol do běžných tříd nutně povede ke zhoršení již dnes vážné situace v některých podmínkách výuky v dosavadních běžných třídách. A také k faktickému zániku dosavadního propracovaného systému péče o děti s SVP - a to ke škodě těchto dětí z praktických škol i dětí v běžných třídách.
Odpovědi pana náměstka myslím dostatečně nezohledňují oprávněnost námitek pedagogů a nemalé části školské věřejnosti. Za paradoxní a přitom zásadně vážný problém považuji to, že tyto důležité otázky nebyly řádně a včas, tzn. v předstihu, mnohem podrobněji, kvalifikovaněji a s ohledem na stanoviska školské veřejnosti zodpovězeny samotným NÚV.
Řízení NÚV je právě v kompetenci pana náměstka Fidrmuce.
Jiří Týř
Tak už tomu začínám rozumět. Praktické školy se rušit nebudou, protože přestanou existovat.
Možná tomu začnu věřit, až přestanou sčítat romčata. A poklonkovat kdekomu.
Praktické školy přestanou existovat, tudíž splníme zadání EU: všichni Romové budou na základkách. Jourová si cvrkne blahem.
A pak si někdo všimne, že mají nízký podíl v množině nadaných žáků. A seriál bude pokračovat superinkluzí.
"Tím, že bude zrušena příloha pro žáky s LMP, tak přestanou od 1. 9. 2016 praktické školy jako takové existovat a automaticky se budou stávat běžnými základními školami, které budou vzdělávat podle RVP ZV. Pracuje v nich velké množství odborníků a záleží na tom, aby vedení škol dokázalo najít další prostor pro jejich působení. V současnosti se projevuje nedostatečná kapacita základních škol, takže by se jim to mohlo podařit."
Ten Fidrmuc je vážně mudrc. Kolik takových tam nahoře ještě máme?
1. Praktické školy se tedy dle něho stanou běžnými základkami? No to ja, jenže polovina kantorů na nich se mávnutím kouzelného proutku stává nekvalifikovanými, protože pro výuku na 2. stupni běžné školy je u nás požadováno jiné vzdělání než speciální pedagogika, ta je postačující pouze pro výuku na 1. stupni.
2. Praktické školy se tedy dle něho stanou běžnými základkami? No jen, aby to u Romů nemělo opačný efekt než Fidrmuc a další mudrcové chtějí. Místo, aby byla Romčata inkludována na normálních základkách, bude jich naopak přibývat na těch nenormálních, protože na přeřazení na takovouto školu již nebude potřeba vyjádření PPP, proč taky když je to běžná základka, a romtatínek a rommaminka si můžou dítě dle legislativy zapsat na jakoukoliv "běžnou" základku.
Zatímco Fidrmuc vypouští mediální kouřovou clonu, na tripartitě ministryně odmítá brát na vědomí rizika inkluze a někde na Karmelitské je náhradou za Přílohu ve výrobě RVP ZV s jakýmisi úpravami. Opět žádné informace a žádná veřejná diskuse.
Už jsem to asi pochopil.
Nebudou-li žádné zvláštní, speciální a praktické školy, nebude se v nich učit ani jedno Romče!
Brusel se nažere, a vzdělávání půjde do jetele. U nás se místně 'jetel' říká prdeli.
Úpadek vzdělávání v Česku jako důsledek neuvážené plošné inkluze?
...Nebudou-li žádné zvláštní, speciální a praktické školy, nebude se v nich učit ani jedno Romče! Brusel se nažere, a vzdělávání půjde do jetele... napsal Nico Pytlík
Obávám se, že to tak muže být. Psal jsem o tom nehypoteticky ve článku České vzdělávací projektové čerpadlo a pojmová deformace v NÚV a také hypoteticky v komentáři k článku NKÚ: Stáže ve firmách dosud stály miliardu korun, MPSV s nimi přesto v boji s nezaměstnaností zatím nepočítá :
HROZÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKU ŘECKÝ SYNDROM V DŮSLEDKU KLIENTELISMU PŘI ČERPÁNÍ EU PENĚZ?
... si dovolím hypoteticky přirovnat současnou situaci v tzv. čerpání vzdělávacích EU peněz s řeckým bankrotem:
- V Řecku byly klientelistickou sítí ze značné části promrhány EU peníze. K žádoucím strukturálním reformám řeckého hospodářství nedošlo. Ze značné části EU peněz se obohatila klientelistická síť a mlčení lidí bylo koupeno neopodstatněnými privilegii pro některé skupiny. Výsledkem je bankrot řeckého hospodářství vedoucí k postupnému ochuzování těch, kdo přihlíželi, a také k vynucené privatizaci řeckého státního majetku a dalšímu zadlužování státu.
- V Česku byly klientelistickou sítí ze značné části promrhány EU dotace na vzdělávání. K žádoucímu zlepšení vzdělávání v Česku nedošlo. Ze značné části EU dotací se obohatila klientelistická síť a mlčení lidí bylo koupeno neopodstatněnými privilegii pro některé skupiny. Výsledkem je úpadek jen 4% rozpočtově (pod)financovaného vzdělávání. Nezmění-li se to, povede to k dalšímu úpadku státem a jeho ústavou garantovaného vzdělávání, k ochuzování těch, kdo přihlíželi, a k tím zbytečným svrabem opodstatněné i neopodstatněné privatizaci některých segmentů vzdělávání v Česku. Tento trend nebyl myslím dosud překonán. Co se stane se vzděláváním v Česku, proběhne -li i to další a poslední období čerpání vzdělávacích strukturálních EU dotací podobně jako v dosavadních čerpacích obdobích? Zbude tu pak jen ta mnohdy neprávem obohacená menšina a vedle ní celé 4% (pod)financované veřejné školství s očima pro pláč?
Slovo bankrot si prosím v této hypotéze nahraďme slovem úpadek. Bankrot se totiž přiznává a následuje úřední příp. soudní vypořádání s těmi, kdo na něj doplatili. Úpadek se dá omlouvat a retušovat různými způsoby. Anebo ho začít poctivě napravovat. Doufám, že se paní ministryni podaří ta poctivá náprava. Že to umí už myslím paní ministryně dokázala - viz Ministryně Valachová k pozastavení programu VIII Organizace sportu ve sportovních klubech (Státní podpora sportu pro rok 2016 – neinvestiční dotace) .
Teď jde myslím o to aby podobné rozhodné jednání chtěla a mohla uplatnit i v dalších zapeklitých věcech.
Jiří Týř
Okomentovat