Rozhovor s Michaelou Němcovou, DiS. Zkušenosti jsou získané zejména ze ZŠ Klíček a ZŠ Na Beránku v Praze.
Jaké jsou vaše zkušenosti se společným vzděláváním?
Pokud škola důvěřuje myšlence společného vzdělávání a pedagogy ředitel podporuje v tom, že společné vzdělávání dětí, ať jsou jakékoli – povahou, národností, zdravotním stavem, zájmy nebo sociálním a kulturním zázemím rodiny – je obohacující pro všechny a důležité pro budoucí život všech dětí, pak se škola stává prostředím, které je inspirativní a vytváří soudržné společenství. Hledání podpory pro žáky i učitele je pak v takové atmosféře snazší.
Zaznívají i obavy, že začlenění dítěte s postižením do třídy bude brzdit rozvoj těch ostatních. Můžete prosím shrnout své zkušenosti?
Jako učitelka jsem se musela naučit používat takové způsoby pedagogické práce, které umožňují stanovovat individuální vzdělávací cíle – tedy musela jsem připravit výuku tak, aby žáci pracovali na jednom tématu, ale každé podle svých možností a schopností. Je nutné umět dobře rozpoznat, v čem a proč má které dítě problém a je nutné rozvíjet potenciál každého dítěte, s hodnocením a sebehodnocením, které není normativní. Žáci znají předem kritéria, podle kterých budou hodnoceni.
Přirozenou součástí práce v naší škole bylo plánování podpory žáka v týmu; členy týmu byli pedagog, rodiče, asistent, speciální pedagog i jiní odborníci, kteří dítě znají a dovedou poradit. Týmová rozhodnutí vedla mimo jiné i k rozdělení zodpovědností, takže nebyla veškerá zátěž na učiteli.
Z práce metodičky Střediska podpory inkluze Rytmus, o.p.s. a ze zkušenosti práce pedagoga na ZŠ máte mnoho zkušeností s tím, jak se projevují děti s poruchou autistického spektra nebo s dětmi s mentálním a kombinovaným postižením a s jejich vzděláváním v běžné škole.
Tým se také schází k pravidelnému hodnocení, zda je podpora vhodná, co funguje a co by se mělo změnit. Tým je velkou oporou, když dojde k nějakým změnám, které je třeba řešit, aby dětem bylo ve škole dobře. Ruku v ruce s učením musíme vědomě a cíleně pracovat se sociálními vztahy ve třídě, často za pomoci rodičů, dalších odborníků, neziskových organizací a jejich programů pro děti. Mám zkušenost, že pokud se děti cítí ve škole přijímané a v bezpečí, pak se i lépe učí, navíc rostou i osobnostně.
Čím by měla začít škola, která se společným vzděláváním dosud zkušenosti nemá?
Vedení školy by mělo jasně formulovat svou vizi a skutečně své pedagogy k ní vést. Osobně pro každého pedagoga je důležité přehodnotit svůj osobní postoj k různým a někdy velmi odlišným žákům. Vyžaduje to didaktickou invenci učitele. A také doufám, že školy dokážou přijmout rodiče jako partnery, a budou respektovat práva jakkoli odlišných dětí na vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu.
Zdroj: Newsletter MŠMT
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
47 komentářů:
Taky bych chtěl učit jako DiS...
"Jako učitelka jsem se musela naučit používat takové způsoby pedagogické práce, které umožňují stanovovat individuální vzdělávací cíle – tedy musela jsem připravit výuku tak, aby žáci pracovali na jednom tématu, ale každé podle svých možností a schopností. Je nutné umět dobře rozpoznat, v čem a proč má které dítě problém a je nutné rozvíjet potenciál každého dítěte, s hodnocením a sebehodnocením, které není normativní. Žáci znají předem kritéria, podle kterých budou hodnoceni. "
To se mám ve fyzice s 25 děckama pokrájet nebo pos..t?
Učím několik tříd od 12 (to už je speciální třída a dílo samo o sobě, co kus, to A4 z poradny a jedna noha ve zvláštní škole, druhá v diagnosťáku) do 25 žáků "normálních".
Dohromady odhadem 120 žáků. To si někdo myslí, že mám šanci ještě nějak více "individualizovat"?
K...a kdy?
Paní se s tím živí, bodejť by to necpala ostatním:
http://www.rytmus.org/aktuality/508
Ach jo.
Michaela Němcová, DiS. – Vzdělání: VOŠ Jabok, sociální pedagogika a teologie (2002-2006), Státní konzervatoř, operní zpěv. Další vzdělání v oblasti individuálního plánování a začleňování do komunity dětí i dospělých, kurz lektorských dovedností ESF (2006), je lektorkou vzdělávacího programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení RWCT (2005), Profesionální praxe: Praha 4, ZŠ s Montessori programem, Na Beránku, učitelka 1. stupeň, Praha 4, ZŠ Klíček, učitelka 1. stupeň + HV, výchovy 2. stupeň, Současná pracovní pozice: Metodička a lektorka vzdělávacích programů Střediska podpory inkluze, Rytmus o.p.s., Praha
Základní škola Klíček je nestátní základní škola, provozovaná od 1. 7. 1998. Klíček je fakultní školou Univerzity Karlovy. Škola vznikla s potřeby a zájmu rodičů o efektivní a vstřícný způsob výchovy a vzdělávání žáků od 1. do 9.ročníku. Naším cílem je poskytování nadstandardní péče všem žákům školy. Důraz klademe především na vytvoření bezpečného a přátelského prostředí pro děti a pěstování otevřené vstřícné komunikace, založené na vzájemné důvěře, respektu a úctě. Škola se vyznačuje rodinnou atmosférou. Snížený počet žáků(max. 16) ve třídě umožňuje respektování individuálních potřeb a možností každého žáka. Do tříd jsou integrovány děti z odlišných kulturních prostředí a děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Do 3. třídy jsou děti hodnoceny slovně. Vyučování začíná v 8:30 hod. Individuální návštěvu je možné sjednat kdykoliv po předběžné telefonické domluvě. Maximální kapacita školy je 160 žáků. Možnost doplnění žáků do jednotlivých tříd je nutno konzultovat s vedením školy.
http://www.klicek.cz/
V záveru školního roku 2009/2010 prošel školní vzdelávací program CESTA
supervizí, kterou v rámci kontroly provedli pracovníci CŠI. Na základe kontrolního zjištení došlo k drobným úpravám ŠVP tak, aby od 1.9.2011 byl ŠVP ve všech smerech v souladu s RVP. V záveru školního roku 2012/2013 byly v souladu s RVP ZV zapracovány zmeny a úpravy a zároven byl školní vzdelávací program CESTA z praktických duvodu rozdelen na dve cásti a to puvodní ŠVP CESTA a pro vzdelávání v programu Montessori na MONTESSORI CESTA.
Ve šk. roce 2013/14 cca 560 žáků v 27 třídách, což činí průměr cca 21 žáků ve třídě, ve škole pracovali 3 asistenti pedagoga.
http://www.naberanku.cz/uploads/dokumenty/vyrocni-zprava-1314.pdf
Jen nerad sahám k argumentaci nedůstojné gentlemana vůči dámě.
Při vší úctě.
Učitelka na prvním stupni školy s Montessori programem + učitelka prvního stupně a výchov na druhém stupni privátního skleníku s max. 16 žáky ve třídě a provozovaného Sdružením příznivců netradiční školy.
Je potřeba něco dodávat?
Nezoufejme, prosím. Kdysi v jednom Protentokrátu nám dokonce zavřeli VŠ a taky se to vrátilo zpět. Ale dalo to jak se patří fušku a mnozí na to bohužel doplatili.
Věřím, že MŠMT ČR jde stále o růžovou Budoucnost českého školství.
Vždyť to má v názvu.
J. Týř
Názor matky a zároveň učitelky, která žila a také pracovala v USA.
https://www.facebook.com/euglena.bradley/posts/10207586293913797
Je potřeba něco dodávat? No, odhlédneme-li od zbytečných útoků na osobu kolegyně ohledem jejího vzdělání a působení na alternativní nestátní škole, to, co popisuje, je v mnoha zemích standardem na nealternativních státních školách, kde jsou počty žáků zcela jistě vyšší než 16 a všechny děti nepřichází ze stimulujícího zázemí. Fakt, že u nás individualizovaný přístup k dětem většinou nefunguje, je důsledkem mezigeneračního přebírání stereotypních přístupů k žákům a jejich rodičům a sylabem Ped. fakult, které toto jednoduše neučí a ani nemohou, protože nikdo neví, jak se to dělá. Skutečnost, že ve třídách je mnoho dětí, že se nechovají dle našich představ, že není čas na individuální přístup apod. je smutná pravda, ovšem učitelka zřejmě naznačuje, že důležitý je vnitřní přístup ke vzdělávacím problémům a potřebám dětí, pomocí kterého je možné docílit úspěšného začlenění dětí s postižením a poruchami učení. Že to neumím, neznamená, že je to špatně. Třeba jednou nastoupí do státních škol generace učitelů, kteří to umět budou, což bude pro děti bezpochyby přínosem.
Škoda, že se podle Vás neřídí třeba onkologové, to by bylo vyléčených pacientů s rakovinou, jenom chtít...
Bez "chtění" by to Schweitzer zabalil hned po vylezení z lodě.
Doufám, že učitelé, co to umí, budou veřejní, nikoli Tajní.
Osobně pro každého pedagoga je důležité přehodnotit svůj osobní postoj k různým a někdy velmi odlišným žákům... A také doufám, že školy dokážou přijmout rodiče jako partnery, a budou respektovat práva jakkoli odlišných dětí na vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu.
Já jsem z toho celý úplně pryč. Tak takhle je to!
Že nám to prve nikdo neřekl. Kde my už mohli být.
Ano, chtít! To je, co nám chybí. To se pak plní plán v rubání uhlí klidně i na sto dvacet procent. A funguje to chtění i na zácpu?
Bez "chtění" by to Schweitzer zabalil
Ano. Dneska se to české učitelování velmi podobá misijní činnosti v rovníkové Africe z počátku minulého století. Prakticky chybí už jen divá zvěř a nějaký ten lidojed.
Tajný učiteli, Vy zřejmě neustále nechápete jednu základní skutečnost.
Mezi diskutujícími na těchto stránkách téměř nenajdete člověka, který by byl proti rozumně pojímané inkluzi.
Jenže to, co se teď chystá v našem školství má k rozumnosti asi stejně blízko, jako Severní Korea k dodržování lidských práv.
Vyjádření kolegyně Němcové a jiných podobných nás mají utvrdit v tom, že inkluze je vlastně fajn, že je to hezké, když se děti učí společně a že záměr ministerstva je naprosto správný. To jen ti líní a kverulantští čeští učitýlkové jsou líní udělat pro děti něco navíc. Tento obraz je nám předkládán až goebbelsovskou důkladností.
Název článku zní "Inkluze: Zkušenosti z praxe".
Tohle má být ukázka zkušenosti "z praxe"? Škola s Montessori programem a alternativní skleník s maximálně 16 žáky ve třídě, provozovaný "alternativními rodiči"?
Tak pokud budou takhle vypadat všechny školy ve státě, pak už jsem naprosto v klidu a stanu se horlivým propagátorem inkluze.
Nám je vcelku k šípku, že "někde to jde". To my přece víme také.
Když se pro to vytvoří správné podmínky, jde spousta věcí. Když chcete, můžete v České republice vypěstovat klidně i tropické ovoce. Jen to asi bude stát trochu více úsilí a peněz.
Jenže postupy z oranžérie jsou jen obtížně aplikovatelné při pěstování brambor na Vysočině. Ale nevšiml jsem si, že by se chystala masivní výstavba skleníků tamtéž. Přesto se naplno rozjíždí absolutně bez přípravy sociální experiment s našimi dětmi, jakému v porevoluční historii není rovno. A za "přípravu" opravdu nepovažuji vytištění ministerské směrnice, či doporučení, na kterém se teprve "v současnosti intenzívně pracuje".
Představa, že když se budeme všichni pospolu snažit, bude to nakonec všude krásné, mi evokuje závěrečnou scénu z filmu Pekařův císař. (A budem společně svět a mír milovat...).
Trochu se při tom inkluzívním snění zapomíná odpovědět na otázku: "A co když ne?"
Co když se to nepovede? To pak "odepíšeme" jednu generaci žáků jako "nutné vedlejší ztráty"?
Pan TAJNÝ UČITEL už zase rozmělňuje diskusi. Mohl byste se nám, prosím, představit, pane TAJNÝ? Děkuji. Jiří Týř
Třeba jednou nastoupí do státních škol generace učitelů, kteří to umět budou, což bude pro děti bezpochyby přínosem.
Třeba jednou budou všechnu práci dělat roboti a my se budeme všichni ládovat kaviárem a šampaňským na Bora-Bora.
Na obojí se už moc těším.
Prakticky chybí už jen divá zvěř a nějaký ten lidojed.
Tak vši už ve školách máme a "učiteložrouti" se také úspěšně množí...
Když už padla řeč na tu praxi. Možná, že by už konečně mohl některý z odborníků na vzdělávání říci, co má učitel udělat, když se žák při vyučovací hodině sebere a odejde ze třídy. Jen tak cvičně. Taková prkotina...
Pro upřesnění: Michaela Němcová má zkušenosti z výuky na věřejné státní škole, která provozuje Začít spolu a Montessori. Navíc má značný nadhled. Považuji ji za jednu z nejlepších učitelek, které jsem za život poznal, při výběru školy pro naše děti hrála důležitou roli. Je velkou škodou, že ze školy odešla.
ON
"Osobně pro každého pedagoga je důležité přehodnotit svůj osobní postoj k různým a někdy velmi odlišným žákům..."
Ať si přehodnocuje, kdo to potřebuje. Kdo chce cafrat o mých osobních postojích, měl by o nich něco vědět. Vždycky jsem ke každému žákovi přistupoval pozitivně, se snahou ho něco naučit a v rámci možností a podle potřeby ho vychovávat tak, jak to nejlépe umím.
Pan Ondřej Neumajer má tuším také nadhled a zkušenosti z MŠMT a z NÚV. Nevím, kde je teď zaměstnán. Úplný seznam zaměstnanců MŠMT a NÚV není myslím školské veřejnosti k dispozici. Jeho jméno jsem myslím viděl tuším ve dvou (ne)ziskovkách. J. Týř
Je potřeba něco dodávat?
14. října 2015 1:07
Není. Na ZŠ učím 28 - 30 žáků, na průmyslovce 30 ve třídě. Po odučení 5 až 6 tříd denně pracuji přibližně se 150 žáky. Jakýpak individuální přístup? Úplně bez šancí a to se nebavím o byrokracii. Mozoly na mozku jaksi nejsou vidět.
Když se diletanti a polovzdělanci snaží poučovat odborníky, nemůže to přinést nic dobrého. Agentura Rytmus v tom má dost dlouhou tradici.
při výběru školy pro naše děti hrála důležitou roli
A o jak moc vyloučenou lokalitu se jedná, pane Neumajere?
To je škola "vyloučená" pro pracovníky ministerstva školství... :-)
Ondřeji, Michaela Němcová může být perfektní učitelkou, ale už není a nechápu, jak může být lektorkou kurzu DVPP při současných nárocích akreditační komise na aprobovanost.
Druhou věcí je její spam, který, jak doufám, ÚOOÚ ocení náležitou pokutou. Pro takové počínání neexistuje omluva a ona i její neziskovka ztrátila okamžitě kredit.
Pro vzdělávací politiku MŠMT v oblasti inkluze je podobné PR sebevražedné.
Paní Němcovou osobně neznám.
Možná je to skvělá učitelka, která se rozhodla své zkušenosti předávat ostatním.
Možná jen včas po pár letech praxe ve školství pochopila, že skutečně vydělávat se dá nikoliv "ve školách", ale "na školách".
Faktem je, že svou praxi a jméno propůjčila k propagaci projektu, nad jehož sporností a problematičností se mnozí pozastavují a jiní odborníci s jinou praxí vyjadřují své oprávněné obavy a připomínky.
Faktem je, že MŠMT nepřímo ve svém "newsletteru" propaguje soukromý, i když "obecně prospěšný" subjekt, který současně předkládá školám zcela komerční nabídku. Už jen tuto skutečnost lze hodnotit jako, řekněme "eticky poněkud spornou".
Jen pro srovnání si představme, že by v oficiálním zpravodaji MŠMT byl opublikován rozhovor s Ondřejem Štefflem o nutnosti zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy a téměř současně by do škol doputovala nabídka společnosti SCIO, že na tyto zkoušky žáky připraví.
Zdravím pana Wagnera. Zdá se, že uvažujeme téměř paralelně a to nejen ve stejném duchu, ale i ve stejném čase. :-)
Zatímco si inkludujeme základky, Scioškola otevírá další dvě pobočky. Tomu se říká čuch na byznys.
MiMi systém ve školské státní správě?
Ať koukám, jak koukám, nevidím na stránkách MŠMT, NÚV, NIDV atd. nikde úplný seznam zaměstnanců se jménem, pracovní pozicí a kontakty (seznam zaměstnanců). Takový seznam mají myslím všechny krajské úřady, většina radnic a myslím i většina škol. Proč to tak není ve vrcholných školských institucích? Odpovídá to jejich informační povinnosti?
Domnívám se, že toto nezveřejnění seznamu zaměstnanců napomáhá střetům zájmu a možná i jakémusi možnému klientelismu, za který lze možná považovat to, že je tu asi možnost vystupovat jednou jako zaměstnanec vrcholné školské instituce a podruhé jako představitel nějaké tzv. neziskovky. Tento stav si myslím docela důvodně dovoluji označit za jakési školské Ministerské Mimikry (MiMi systém).
Neměly by se na ten MiMi systém podívat příslušné úřady?
Jiří Týř
MŠMT jen předvedlo svoji nechuť k opravdové diskusi a dalo přednost propagandě. Co o sobě odhalí příště?
"A také doufám, že školy dokážou přijmout rodiče jako partnery, a budou respektovat práva jakkoli odlišných dětí na vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu."
A to je právě to, co je důležité. Zvládnou žáci z postupně rušených praktických škol nároky, které jsou kladené v RVP ZV. Mám silné pochybnosti o proveditelnosti tohoto záměru. Nevěřím, že zvládnou druhý cizí jazyk, nároky kladené v matematice, fyzice, chemii,..Další sociální experiment!
"A také doufám, že školy dokážou přijmout rodiče jako partnery a budou respektovat práva jakkoli odlišných dětí na vzdělávání"............
........odpovídající jejich schopnostem, možnostm a vzdělávacím potřebám.
"přijmout rodiče jako partnery"
Možná má na mysli rodiče jako obchodní partnery...
Popkusím se vložit další autentickou zkušenost člověk, jehož jméno znám,ale nebudu ho zde uvádět. příspěvek budu muset rozdělit do více komentářů, je to dlouhé.
.....Dobry den preji,
rada bych se zeptala mistnich odborniku, zastancu Inkluzivniho vzdelavani, na nekolik pomerne zasadnich zalezitosti ohledne pripravenosti zakladnich a strednich skol na tento druh vzdelavani pro zaky se specielnimi potrebami.
Jsem nevidoma a po vyznamnem zhorseni zraku a defakto ztrate zraku, jsem prestoupila z bezne ZŠ do Školy Jaroslava Ježka, coz je typ skoly, kterou zastanci I.V. neuznavaji a povazuji tento typ skol za neco diskriminujiciho, zastaraleho a omezujiciho prava zaka. Proti tomuto nazoru se musim, jakozto byvaly zak takoveho typu skoly, razne ohradit. Rika se, ze jakakoliv fakta neobstoji pred ideologii, ale i presto citim potrebu vyjadrit se k tomuto tematu, ktere jiz delsi dobu sleduji.
Zatimco v bezne ZŠ mne nebyli schopni (pri nejlepsi vuli) poskytnout adekvatni vzdelani (velky pocet zaku ve tride, neznalost prace s tezce zrakove postizenym, absence specialnich vyukovych pomucek pro vyuku Biologie, Chemie, Matematiky ci It i cizich jazyku atp.), dale byl problem v topologii skoly, v usporadani nabytku na chodbach i ve tridach, nejednalo se o bezbarierove zarizeni, jidelna byla pro nevidomeho naprosto nevhodna. Problemem byla i Telesna vychova a sport, jelikoz bezny ucitel TV neni pro praci se zaky se specielnimi potrebami, zkratka dostatecne vzdelany. Naprosto jine to bylo v ZŠ J. Ježka, kde se mne nejen, ze dostalo kvalitniho a adekvatniho vzdelani v naprosto vsech predmetech, ale mohla jsem se venovat take sportovnim aktivitam, IT zajmovym krouzkum, kurzu sebeobsluhy a prostorove orientace, vareni v kuchynce atp. Velice jsem take ocenila moznost internatniho ubytovani a psychologicke pomoci, kdyz jsem byla nucena se vyrovnavat s faktickou ztratou zraku. Skola je, po strance privetivosti k postizenym, vybavena naprosto perfektne (vytahy, vodici listy na chodbach, kontrastni oznaceni schodist a velke napisy na dverich, mistnosti a chodby uzpusobene pro pohyb zrakove postizenych, jidelna s vodicimi pulty), v takove skole je zamestnan vysoce profesionalni personal a ucitele se vzdelanim v oboru Specielni pedagogiky. Neexistovalo, abych nemela Fyziku, Matematiku, Chemii, IT ci Prac. vychovu - a to jen diky tomu, ze tyto predmety vyucuji v oboru vzdelani pedagogove. I internatni zarizeni a skolni druzinu povazuji v teto ZŠ za velice dobre fungujici a je skvele, ze se ZŠ J. Ježka stara o zaky, kteri to potrebuji, jiz od skolky a tito pak maji velice vysoke sance uspet v dospelosti. Vidim to sama na sobe a to jsem do teto skoly chodila pouhy jeden jediny rok.. Naucila jsem se zde nejen to, co bych se mela v 9. tride ZŠ naucit, ale take psani vsemi deseti na PC, sebeobsluhu, prostorovou orientaci a byla mne poskytnuta odborna psychologicka pomoc, abych se lepe vyrovnavala se ztratou zraku, nemluve o vyuce podpisu nevidomeho a o individualnim pristupu ucitelu, vychovatelu, kucharek a dalsich zamestnancu skoly. V zadnem pripade jsem se zde necitila diskriminovana, omezovana ci segregovana od "zdrave" spolecnosti, uz proto, ze jsme naprosto bezne interagovali ss "koukavymi" zaky pri ruznych skolnich projektech´. Nedava tudiz jakykoliv logicky smysl, aby se takova zarizeni, jako jsou specialni skolky a skoly, rusila. Jedinym vysledkem bude, ze kvalifikovani ucitele s dlouholetou praxi prijdou o zamestnani, kteremu casto venuji cely svuj zivot a snazi se handicapovanym ucinit zivot co nejhezcim. Praxe jasne ukazuje fakt, ze bezne skolky a zakladni skoly nejsou na I.V. pripravene, pedagogicti pracovnici nemaji potrebne vzdelani, zarizeni nemaji adekvatni pomucky a vybaveni a trpi tim samozrejme ve finale ten, jehoz zajem chcete zurive hajit ve jmenu ideologie Inkluzivniho vzdelavani, totiz postizeny zak.
Pkračování 2
.....Co se tyce strednich skol, ucilist, odbornych skol atp. je situace uplne stejna s tim rozdilem, ze se v takovych zarizenich profesori a vychovatele potykaji s nasledky one Inkluze a nepovedene Integrace. Nevim, co mne reknete na to, ze mezi studenty prijmanymi na stredni odborne skoly ci uciliste pro handicapovane, se vyskytuji studenti, kteri byli osvobozeni z takovych zasadnich predmetu, jako je Chemie, Fyzika a IT, protoze si s vyukou techto zaku na ZŠproste nevedeli rady. Dokonce vim o pripadech, kdy na stredni skolu presel student, ktery chodil na beznou stredni skolu a byl osvobozen z Chemie, coz je na Gymnaziu celkem podstatny predmet, nemyslite?Vychovatele na internatech se potykaji neustale s tim, ze studenti z prostredi Integrace, postradaji schopnost sebeobsluhy, neumi prostorovou orientaci, neumi si povleci postel, nezvladaji uklid sveho pokoje atp. A vite, proc? Protoze v zarizeni, do ktereho tento zak dochazel, nebyl nikdo, kdo byho tyto zaklady samostatnosti naucil. Bezte se prosim podivat do nejakych specielnich strednich skol ci ucilist a promluvte si s pedagogy i nepedagogickymi pracovniky, o cem je vlastne realita, protoze to budto nevidite a nebo nechcete videt. A na ucitelich a vychovatelich je samozrejme, aby dohnali to, co se zanedbalo.
Jen diky tomu, ze jsem dostala adekvatni vzdelani v Obchodní akademii v Nových Butovicích, jsem mela pet let zamestnani a nyni jsem zivnostnikem. Diky tomu, ze se jedna o malou skolu, rekla bych az rodinneho typu a ke studentum je pristupovano individualne, dostane se tak kazdemu kvalitniho vzdelani ve vsech predmetech, at uz na oboru OA ci na Gymnaziu, OŠ atp. Neexistovalo, abych nemela predmety, jako jeUcetnictvi, Ekonomika, Statistika, Zboziznalstvi, Obchodni korespondence ci Zemepis se zamerenim na odborne vzdelani. O nic jsem nebyla ochuzena a to take diky tomu, ze tato skola muze poskytnout nejen, ze vysoce profesionalni vyuku diky odborne vzdelanym pedagogum, ale take potrebne specielni pomucky a vypocetni a kancelarskou techniku uzpusobenou pro zrak, postizene. Jsem naprosto presvedcena o tom, ze kdybych nemela moznost studia na tomto druhu skoly a byla nucena, v ramci Inkluze, chodit na beznou OA, byla bych zrejme v praktickem zivote naprosto nepouzitelna a pro zamestnavatele nezajimava a nezamestnatelna, protoze by si se mnou profesori nevedeli rady a chodila bych do tridy, kde by bylo dalsich petadvacet studentu a ucitel by na me nemel tolik casu. Zajimave by take bylo absolvovani hodin IT, protoze by me zajimalo, kolik ucitelu na ZŠ ci SŠ umi vyucovat zrakove postizeneho IT a hlavne by me opravdu vazne zajimalo, kolik ucitelu IT umi obsluhovat vypocetni techniku bez zrakove kontroly, bez pouziti mysi, pouze s hlasovym vystupem ci braillskym radkem - vsadim se, ze jich moc nebude, ze? Ono to totiz neni tak jednoduche a pokud to ma ucitel byt schopen kvalitne naucit zaka, potrebuje to sam velice dobre umet a tudiz by musel navstevovat pomerne dlouhy kurz obsluhy PC pro nevidome, ktery by mu daval alespon zakladni povedomi o tom, co to vlastne znamena orientovat se jen pomoci hmatu ci sluchu. Nemusim zcela jiste zduraznovat fakt, ze bez znalosti obsluhy PC s pomuckami, jako je braillsky radek ci hlasovy vystup a bez ovladnuti prace s operacnim systemem a kancelarskymi programy a Internetem, je takovy clovek nezamestnatelny na trhu prace, a to ani na tom volnem a ani na tom chranenem.
pokračování 3:
Drive, nez doslo k novelizaci Školského zákona, bylo mozne, aby reditele SŠ doplnovali, v pripade nedostatku handicapovanych studentu, tridy o "zdrave" studenty. Do takove tridy jsem mela moznost chodit a bylo to uzasne prinosne pro obe strany. My jsme nebyli zavreni v pomyslnem skleniku a ucili jsme se fungovat ve vetsinove spolecnosti a nasi spoluzaci se zase praxi ucili, jak nam efektivne pomoci a mazaly se i ruzne predsudky, ktere "zdrava" verejnost napriklad o zrakove postizenych, miva. Nejen, ze me tedy na bezny zivot pripravila ZŠ J. Ježka, ale take OA v Nových Butovicích. Nikdo nebyl diskriminovan, nikdo nebyl segregovan a vsechno fungovalo na principu spoluzacke vypomoci a vymene zkusenosti. V me tride neexistovalo nic jako sikana a nikdo se mne neposmival a ani mne neublizoval kvuli tomu, ze nevidim.
Tato skola zivota a vzajemna osveta jiz neni, diky naprosto skodlive novele zakona, mozna. Z, pro me naprosto nepochopitelneho duvodu, nesmi reditel takove skoly v zadnem pripade prijmout intaktniho uchazece o studium, i kdyby byla trida poloprazdna. Co je toto za nesmysl? Pokud je neco diskriminacni, tak prave toto. Pokud je neco segregacni a potlacujici prava studentu, tak toto. Je pro me pomerne tezko pochopitelne, proc jsou takto segregovani handicapovani od zdravych, coz neprospiva ani jedne ze zainteresovanych stran. Jediny duvod, ktery me,logicky vzato, napada je to, ze jinak by nebylo fakticky a ani moralne platne prosazovani I.V., nebylo by totiz vubec potreba a argumenty pro jeho prosazovani by nebyly absolutne platne. Po prosazeni teto nesmyslne novely je ale situace uplne jina, protoze najednou je prece treba hajit nase prava, abychom nebyli segregovani a zavirani do skleniku specialnich skol, ze? Fakt, ze tyto skleniky byly vytvoreny novelou zakona a ne pedagogy a vychovateli, ten je treba odsunout kamsi do pozadi a sirokou verejnost je treba naopak zasobovat tim, jak je plan I.V. pro handicapovane uzasne prospesny a jak to nas vzdelavaci system posune smerem na zapad a vsichni se budeme mit uzasne, budeme vzdelani, samostatni a nebudeme traumatizovani zivotem v tech hroznycH Spec. skolach, ktere jsou nemoderni a jejihz existence neni moralne obhajitelna a legitimni. Nemelo by Vam, vazeni prosazovaci I.V. za kazdou cenu, zalezet na nas, na handicapovanych? Pochybuji o tom, protoze svymi pozadavky jdete prave proti tomuto deklarovanemu zameru.
pokračování 4:
...Misto toho, aby se stat a neziskovy sektor za tyto zamestnance postavil, hazi jim klacky pod nohy a investuje miliony Kč do ruznych dalsich neziskovek bojujicich zurive za prava nas - diskriminovanych a traumatizovanych postizenych, aby se nam zilo lepe a radostneji. Neni nic jednoduzsiho, nez se prisat na statni penezovody, vymyslet uzasne prospesny socialni projekt a tlacit ho naprosto fanaticky do legislativniho procesu bez ohledu na zcela zjevna fakta. Chapu, ze spoustu "Pachacu dobra" v takovych neziskovkach najde pekne teple misteccko a svoji existenci obhajuje potrebou zastavat se trpicich handicapovanych, kteri jsou zavirani do "skleniku" - specialnich skol. Jestli je na tom celem neco amoralniho, tak je to prave vytvoreni zdani existence problemu diskriminace a segregace handicapovanych a nasledne prizivovani se na celem programu I.V., ktery by ale nebylo mozne obhajit (a ziskat na ne prostredky ze statniho rozpoctu a fondu EU), kdyby nebylo zakonem zakazano primout do specielni skoly intaktniho studenta.
Zamysleme se tedy, vazeni pratele, nad tim, kde je vlastne jadro problemu a meli bychom konecne primout fakt, ze I.V. nejen, ze nikomu nepomuze, ale za to hodne lidem uskodi. Proto, jakozto handicapovany obcan, naprosto souhlasim s tim, co k teto problematice rekl pan prezident republiky Miloš Zeman a velice me pobouril fakt, ze se ozvalo okamzite nekolik desitek a stovek "Pachacu dobra" a zahltili media i socialni site clanky na tema, ze ten ci onen "Expert rekl, ze..." - zeptejte se rodicu handicapovanych zaku a studentu, co si o tom celem mysli, zeptejte se ucitelu a zeptejte se take tech handicapovanych. Kdyby se vynalozene miliony a miliardy pouzili na opravdu socialne prospesne projekty, jako jsou detske domovy, domy s pecovatelskou sluzbou, vzdelavaci organizace a nebo se za tyto prostredky opravily silnice, postavily se nove nemocnice skoly a skolky, bylo by to nejen, ze moralne obhajitelne,a le take opravdu prospesne pro obcanskou spolecnost v České republice.
Verim, ze se nad mym dopisem alespon zamyslite a budete mit vice potrebu vysetrit si trochu Vaseho drahocenneho casu a vydate se do realneho sveta - tj. do specialnich skol a promluvite si s pedagogy, vychovateli a dalsimi lidmi, kteri opravdu pomahaji handicapovanym lidem v teto zemi.
Takový rozsáhlý text by zasloužil zveřejnit i jako samotný článek. Když už tady visí kdejaká blbost od Eduinů a všelijakých odborníků, mohl by viset i "hlas dotčeného lidu".
Co vy na to pane Wágnere? Respektive i paní Karvaiová?
Když už se podaří inkluze na základní škole (téměř zadarmo, tak nějak po česku, po partyzánsku). Hned se nám vrátí jako bumerang naše „dobrota“ ze středních škol a učilišť. Nějaké ohledy? Na to tu nejsme zařízeni. Makáme! Když se vám tu nelíbí, můžete jinam. Zkrátka ani to chtění nepomůže!
Chci dovzdělat v oboru, chci asistenci, prostory, vybavení, přiměřený počet žáků, přiměřený plat za takovou práci a potom přehodnotím, co budete chtít. Budu méně nakrknutý, to znamená zdravější, zkrátka učitel 3.0.
Já spíš s chutí čekám, až se ozve pan Tajný a okomentuje tento předlouhý příspěvek. To totiž nenapsal kverulující učitel, ale člověk postižený a pracující ve zcela jiném oboru. Jinak, mohu dodat i další. Ale je to vždy děsně dlouhé. Lidé se "vylévají" ze svých pocitů, především pocitů bezmocnosti vůči molochu, který tu sociálně experimentuje přímo na lidech. A já mám vždy vztek, když to čtu. Za ně. Neboť jsem vlastně taky bezmocná (skoro).
Jana Karvaiová 1+2+3 - to je naprosto přesné pojmenování inkluze. Kolikrát jsme na těchto stránkách kritizovali postupné rušení těchto škol? Snad tisíckrát? A MŠMT nehledí doleva ani doprava, stále si mele svou. Systém byl naprosto kvalitně postaven a vyhovoval především postiženým. "To přece MŠMT a neziskovky nemůžou dopustit takovou segregaci a diskriminaci postižených"!!!
Paní Karvaiová,
to jsou velice cenné zkušenosti, které je potřeba uchovávat. Časem by to asi vydalo i na knížku.
To,co se chystá, je zločin na postižených dětech a jejich rodinách, který navíc tváří jako dobrodiní.
Pro pochopení stavu je třeba se podívat na to, kolik se vyrojilo a stále se rojí školitelů, lektorů, konzultantů a odborníků přisátých na státní peníze. Začínají se velmi podobat informačním a komunikačním technologiím, které slovy klasika nám pomáhají řešit problémy, které bychom bez jejich existence vůbec neměli.
Fungující škola jim maří živobytí. Kolik jen peněz se už prošustrovalo na všelijaká zázračná opatření. A výsledek? Pšouk.
Inovativní inkluzisté si svoje dítka už dávno někam uklidili. Jako ta slavná reformní ministryně.
Všechny příspěvky p. Karvainové přesně vyjadřují zkušenosti lidí, kteří s postiženými dětmi každodenně pracují.
Konečně se o problematice začalo více mluvit v médiích - tedy konečně byla slyšet také druhá strana - názory lidí, kteří mají k inkluzi výhrady. Dosud se k této problematice vyjadřovali zástupci různých neziskovek, různí konzultanti /novináři Feřtek a Kartouz, různé poradkyně /p. Laurenčíková/. Ta se cítí dotčena, že si někdo dovolil oponovat jejím názorům na inkluzi a společně se svými podobně smýšlejícími kolegy poslala stížnost na Radu pro rozhl. a tel. vysílání:
http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-stiznost-cosiv-na-zavadejici-manipulativni-a-lzive-reportaze-v-poradech-strepiny-tv-nova/
To si oponenti dovolili dost, veřejně sdělují svoje názory. Ať žije demokratická diskuse zainteresovaných.
Děkuji paní Karvaiové za její příspěvek.
A přimlouvám se za to, aby byl vyčleněn jako samostatný článek. Příspěvek v diskuzi se snadněji přehlédne.
Paní Karvaiová, příspěvek jsem už někde četl a teď marně hledám. Můžete mi poslat odkaz nebo mi ho poslat e-mailem?
Prosim o dotazniku, moc me zajimaji vase nazory, dekuji. Je to pro diplomovou praci. Predem dekuji http://www.survio.com/survey/d/T6E9Z4A5X9V5F6K5L
Okomentovat