Při příležitosti začátku nového školního roku hovoří Bohumil Kartous v tomto Rozhovoru Britských listů s reformátorem českého školství Ondřejem Hausenblasem o problematické praxi českých škol. Při příležitosti začátku školního roku se tento rozhovor vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici na kabelu a na internetu, od pátku 28. srpna 2015.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
"jak zapříčinit změnu"
To je taková, řekl bych, věčná a vděčná otázka.
Bohumil Kartouz, který se dnes docela dobře živí psaním, nese si z dětství příkoří horší známky za opomenutou čárku. Je zřemé, odkud vítr duje. Pravopisná buzerace školáků, žába na prameni nového věku komumikačních dovedností.
Moná by bylo zajímavé se zeptat někoho z praxe, třeba Zdeňka Pohlreicha, jak se rodi upotřebitelný mistr kuchařského umění. Jako že fláknout někam kečup nebo magi. Jaký má názor na čistotu a pořádek v kuchyni už víme.
Že podle Ondeje Hausenblase toho lidé věděli dřív míň než dnes, mne poněkud překvapuje. A to se neřídím pořady typu Nikdo není dokonalý. To bychom pak nemuseli činit všechna možná reformní opatření, aby nám populace nehloupla, přeceee. Ale třeba tím myslel lidstvo jako celek.
Bohumil Kartouz, který se dnes docela dobře živí psaním
nás krmí přepálenými klišoidními hotovkami na objednávku z eduinských polotovarů ala restaurace Na Růžku, ale snaží se je servírovat jako 'rychlé a rafinované recepty' k nápravě české vzdělanosti od šéfkuchaře z Hiltonu.
Je hezké, že pan Kartous má dojem. To je vskutku ideální stav pro jakoukoliv diskusi. Kdyby byl na rozhovor připraven a problematice rozuměl, pak mohl O. H. při jeho kritice maturitních písemných prací namítnout, že právě její současná podoba zabraňuje tomu, aby někdo obdržel dobrou jen proto, že mu chybí několik čárek - tvarosloví a pravopis je toliko jedním ze šesti kritérií. A také napomohla zlepšení výuky slohu a komunikace, neboť do r. 2012 na mnoha středních školách nebyl jazyk a sloh téměř vůbec vyučován, v centru pozornosti byla prakticky jen literatura. O. H. ale tvrdí opak - jak skvěle učitelé učili a opravovali sloh před státní maturitou - je to lež, koneckonců i osobní vzpomínka B. K., s níž posluchače hned v úvodu seznámil, tuto tezi vyvrací. Také to, že si s O. H. notují (jak podotkl), je tak trochu v nepořádku - při interview má novinář zůstat nestranný a být spíše "advocatus diaboli" a snášet námitky proti předestřeným tvrzením. Ale to by B. K. musel být PROFESIONÁL, nikoliv jen talking head.
Pikantní je, že pan Hausenblas je zde nazván reformátorem školství - to je také vydařená taškařice, obzvláště když vezmeme v potaz, že za celou dobu od absolutoria bohemistiky nikdy trvale neučil na ZŠ ani SŠ. Takovýchto odborníků na výuku máme věru zapotřebí. Je zajímavé, že za celou dobu své VŠ pedagogické kariéry nesepsal ucelenou sadu učebnic pro výuku českého jazyka, slohu a komunikace (případně literatury) na ZŠ či SŠ. Já bych neváhal a učil podle ní - musela by být jistě převratná a reformátorská a děti by podle ní zvládly mateřštinu jistě takřka dokonale. Ale kde nic tu nic. Takhle se dozvíme, že 15 let píše skripta o propojení tří složek češtiny v 1. - 5. třídě - kde pochopitelně nikdy neučil. Ano, vskutku nám chybí Finové - při přípravě budoucích učitelů zcela jistě.
Předchozí komentáře jsou výstižné. Celý rozhovor nese typické znaky hausenblasismu - těkání od jednoho k druhému a odnikud nikam, řada neověřitelných tvrzení, ve vztahu k nové maturitě je skutečnost doslova "na hlavu postavená".
Kdysi se po žácích žádalo méně? Zrovna včera jsem studentům při první hodině semináře ukazoval seminární práce jejich předchůdců z druhé poloviny devadesátých let. Většinou jen zalapali po dechu.
Projev B. Kartouse je mizerný po stránce obsahové a formální.
Pikantní je, že pan Hausenblas je zde nazván reformátorem školství
Pro obstojně mediálně uchopitelnou reformátořinu školství stačí zpravidla konstatovat, že Osztrák-Magyar Monarchia není to co Suomen Tasavalta.
Projev B. Kartouse je mizerný po stránce obsahové a formální.
Toho si ale dnes všimne už jen málokdo.
Náhodou jsem se dostal k jedné eduinské diskusi z r. 2013, týká se maturit. Doporučuji odpověď kolegů Votruby a Krynického na příspěvek O. Hausenblase - http://www.eduin.cz/clanky/navod-na-odvolani-pisemnych-praci-z-maturity/comment-page-10/#comments, jsou z 23. 5. 2013, snadno k nalezení. Je příznačné, že OH, jenž nasadil vůči oponentům poučovatelský, a vůči studentům ochranitelský tón, po replikách ani nepípl. Tak to je totiž téměř vždy u všech odborníků tak či onak se ometajících kolem EDUinu (v poslední době z opatrnosti raději skoro vůbec nepolemizují). Ale vytlačit tuhle partičku z médií je nadlidský úkol. Neupírám jim právo na názor, ale kolik demagogické špíny přitom stačí nakydat, kolik témat stačí zatemnit a zkreslit...
Čerstvě dokázal B. kartous v Literárkách napsat: "I když se výsledky jednotlivých průzkumů liší, mezi českými učiteli velmi pravděpodobně převládá averze vůči snaze zařazovat žáky s různými typy znevýhodnění do hlavního vzdělávacího proudu. Zejména se to týká žáků znevýhodněných sociálně a v prvé řadě těch romského původu." (http://www.eduin.cz/clanky/literarni-noviny-prubirske-kameny-ministryne-skolstvi/)Nekonečné urážlivé žvásty.
mezi českými učiteli velmi pravděpodobně převládá averze
S neméně velkou pravděpodobností se zatím nikdo neobtěžoval prokázat, že mezi pitomci bývá zpravidla jeden pitomec největší. A proč by to také kdo dělal. Skutečnost, že slunce vychází a zapadá každý den, také dokládat nikoho nenapadne.
Okomentovat