Prohlášení ke zveřejněným závěrům výzkumu o genderu a etnicitě provedeného mezi vyučujícími na českých základních školách

Otevřená společnost o.p.s. je nezisková organizace, která se více jak 15 let angažuje v oblasti lidských práv, v otázkách týkajících se veřejného prostoru a genderové a etnické rovnosti. Od září 2014 realizuje naše organizace projekt Rovnost 2.0. Ten byl podpořen OSF v programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.


Dne 1. 9. 2015 jsme uveřejnili tiskovou zprávu s názvem „S předsudky o romských dětech se vyučující snaží pracovat, genderové ale nevidí“. V ní jsme prezentovali data z části našeho výzkumu, který v Otevřené společnosti realizujeme.

K našemu velkému zklamání došlo při přebírání výzkumných zjištění v ČTK k nepřesné interpretaci, která se generovala v několika dalších médiích. Toto tiskové prohlášení považujeme za příležitost podrobně popsat náš výzkumný projekt a vymezit se vůči některým výrokům, které byly v tiskové zprávy ČTK mylně interpretovány.

Projekt spočívá v provedení výzkumné studie mezi učiteli základních škol. Předmětem výzkumu jsou postoje a přesvědčení učitelů prvního stupně běžných základních škol k aspektům genderové a etnické příslušnosti jejich žáků. Poprvé je v prostředí české školy zkoumán souběžný vliv genderu a etnicity na školní působení dětí očima učitelů. Výzkum se skládá ze dvou oblastí. Z kvalitativní případové analýzy interakcí ve třídách, která proběhla na vybraných třech školách v ČR. Přes počáteční obtíže s výběrem škol se do výzkumu nakonec zapojily dvě pražské základní školy a jedna škola z Ústí nad Labem. Naše spolupráce se zmíněnými školami je velice dobrá. Setkali jsme se s vstřícným přístupem nejenom vedení škol a jejich učitelů, ale i rodičů, kteří dali souhlas s naším pozorováním ve třídách. Dlouhodobá pozorování ve vyučovacích hodinách byla doplněna rozhovory s učiteli, žáky, vedením škol a výchovnými poradci. Explicitní výroky vyučujících v současnosti analyzujeme a porovnáváme je se zjištěními z našeho zúčastněného pozorování. Finální výsledky analýzy budou uveřejněny v listopadu tohoto roku.

Kvantitativní část výzkumu spočívala v dotazníkovém šetření mezi učiteli všech základních škol v České republice. Dotazník monitoroval postoje, přesvědčení a hodnocení několika aspektů školní docházky jejich žáků. Dotazník odlišoval názor učitelů, který vychází z jejich vlastní každodenní praxe a jejich přesvědčení o obecné platnosti výroků na jiných školách. Šetření se soustředilo na porovnání hodnocení majoritních žáků a žáků etnických menšin (speciálně potom romské minority). Výsledky dotazníkového šetření mezi necelým tisícem vyučujících byly 1. 9. 2015 zveřejněny v tiskové zprávě.
Je nutno znovu zopakovat, že výsledky zveřejněné v tiskové zprávě komunikují zjištění pouze z dotazníků. Nebyla tedy kriticky interpretována v kontextu zjištění z kvalitativní části výzkumu. Výsledky dotazníkového šetření vypovídají pouze o přesvědčeních, postojích a názorech učitelů, které jsou mnohdy založeny na odhadu.

Za významné považujeme zjištění, že většina českých učitelů podporuje společné vzdělávání romských dětí v běžných základních školách. Učitelé jsou citliví ke specifikům vzdělávání romských žáků a vědomě pracují s předsudky, které se vůči těmto dětem mohou ve společnosti objevovat. Učitelé, kteří romské žáky sami vyučují, jsou vůči negativním výrokům kritičtější než učitelé na jiných školách.

Naopak genderové předsudky a stereotypy mají obecně pod kontrolou méně. Za pozitivní dále považujeme zjištění, že vyučující nepřičítají případnou sníženou školní úspěšnost romských dětí primárně jejich malému nadání či jiným stabilním dispozicím. To je významné zjištění a argument, které nás vedou k podpoře inkluzívního vzdělávání. Romské děti mají mít samozřejmě místo v běžných základních školách. Domníváme se, že v posledních letech jsou na české školství kladeny nové nároky. Ty vycházejí mimo jiné i ze změny složení školních tříd. Ve školních třídách se čím dál častěji objevují děti cizinců, mezi dětmi jednotlivých sociálních vrstev se zostřují rozdíly. Naše šetření mezi vyučujícími českých základních škol zjistilo, že ke vzdělávání dětí etnických menšin (a romských dětí především) nemají školy dostatečnou finanční a ani metodickou podporu.

Přestože učitelé vědí, že ve vzdělávání socio-kulturně znevýhodněných dětí je klíčová podpora rodiny, učitelé referují v tomto směru velké systémové nedostatky. Právě spolupráce s romskými rodiči, pořádání seminářů, odpoledních kaváren nebo podpora fungování rodin prostřednictvím tzv. školních asistentů jsou potřebná opatření, která bohužel na většině škol ještě nejsou běžnou praxí. Naším cílem je sebrané poznatky z našeho výzkumu prezentovat MŠMT a pokusit se ve vzájemné spolupráci o iniciaci změn, které by přispěly k systémovému zlepšení vzdělávání především socio-kulturně znevýhodněných dětí.

Mrzí nás, že se nám nepodařilo ve zmiňované tiskové zprávě z 1. 9. 2015 přehledněji představit výzkumná zjištění a že došlo k jejich nepřesné interpretaci. V některých médiích pak bylo bohužel školní selhávání dětí, zejména z romské komunity dáváno k odpovědnosti výhradně jejich rodičům. Což je naneštěstí velmi nepřesné a zavádějící. Rádi bychom tedy prostřednictvím tohoto prohlášení věc uvedli na pravou míru a současně využili této situace k intenzivnější spoluprácí s médii v této věci, kterou považujeme za společensky velmi významnou. Rádi budeme, v případě zájmu medií o tuto problematiku, spolupracovat a rádi poskytneme další důležité informace.

Za Otevřenou společnost, o.p.s. Helena Franke, koordinátorka projektu Rovnost 2.0, a Tomáš Pavlas, manažer genderového programu Otevřené společnosti, o.p.s.