Z článku Markéty Hronové a Luboše Kreče v Hospodářských novinách vybíráme:
"Srovnávali jsme platy učitelů s platy vysokoškoláků zaměstnaných ve veřejném sektoru. Práce ve veřejném sektoru je učitelské profesi podobná větší stabilitou a tím, že platy jsou určené tarify," vysvětlil ekonom zabývající se školstvím a vzděláváním Daniel Münich.
S kolegy zjistil, že nejhůře jsou na tom vůči svým vrstevníkům učitelé mezi třiceti a padesáti lety. V tomto věku podíl ostatních vysokoškoláků-zaměstnanců, kteří berou víc, stoupá téměř k 90 procentům. O něco lépe jsou na tom mladí pedagogové do třiceti, kde podíl lépe placených zaměstnanců nepřesahuje 70 procent.
12 komentářů:
Výsledek vzdělávací politiky. Pětadvacet let posloucháme, jak je vzdělávání pro každou vládu priorita. A nejde jen o platy, jde o podíl veřejných výdajů na vzdělávání (ČR 2/3 průměru vyspělých zemí). Ministerstvo školství nebylo schopné vyčerpat evropské peníze v řádu desítek miliard, další desítky miliard byly promrhány za nesmyslné projekty. Jak řekl Karel Havlíček, existuje jen strana poctivých a strana nepoctivých. Poznáte je podle toho, jak podporují školství.
Když jde o peníze lékařů (viz nedávno těch soukromých), ti ihned vytahují otřepanou mantru o ohrožené kvalitě a dostupnosti lékařské péče. Kdepak by si mohli dovolit učitelé říci, že za tyto peníze bude ohrožena kvalita a dostupnost vzdělání! Takhle učitelům štulce, kopance a fauly, to umí rozdávat kdekterý expert, poradce a konzultant.
Průměrný plat učitele střední školy byl loni 28 803 korun hrubého měsíčně.
Něco mi tu neštymuje.
Tarifní plat v dvanácté třídě a pátém stupni je 26 tisíc 350 káčé. Kdybychom připustili, že jsou všichni učitelé na stropu platových možností, činila by nadtarifní složka téměř dva a půl tisíce. Průměrně! Což je něco přes devět procent. Ale na stropu nejsou všichni. Tak kolik procent je nadtarifu průměrně? Když je podle mnohých tuto část posílit?
Takže někdo učí a supluje za školící se pro školu a region jen obtížně postradatelné koordinátory a projektanty, pro které je třeba ještě navýšit nadtarifní složku?
A to je i s vedoucími pracovníky, nebo bez nich? A jako to mají šéfíkové samotincí? Nebo to je tajné? Co?
Statistiky mají dvě kolonky: průměr s/bez vedoucích pracovníků. Navíc jsou zahrnuty mzdové prostředky z ESF. Průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků bez vedoucích zaměstnanců (placených jen ze státního rozpočtu včetně ESF) v regionálním školství byl 24 888 Kč. Viz http://www.ceskaskola.cz/2015/05/msmt-zamestnanci-prostredky-ve-skolstvi.html.
Ještě by se měl někdo podívat na platy učitelů na vysokých školách. To je teprve bída.Aby se uživili, musí někteří z nich pendlovat od školy ke škole, přivydělávat si ve zlomcích úvazků a v různých kurzech a na vlastní studenty nemají čas.
Průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků bez vedoucích zaměstnanců v regionálním školství byl 24 888 Kč.
Heleme se. Já si to pak přečtu.
Ale, pokud by se měl průměrný plat učitelů zvednout z 24 888 Kč na 28 803 Kč s vedoucími zaměstnanci, pak při průměrně jednom vedoucím na deset učitelů by museli mít vedoucí pracovníci průměrně 67 953 Kč. Což je víc než dva a půl násobek průměrného platu učitelů. Nebo jsem se spletl?
Požadavek na zvýšení učitelských platů považují za oprávněný (skoro) všichni. Avšak tlak této profesní skupiny na spravedlivé ocenění je malý až neviditelný. Nevím, jak by měla účinná akce vypadat, ale bez opravdu velkého nátlaku samotných učitelů ke zlepšení nedojde. Myslím, že akce by neměla obsahovat omezení výuky a úloha odborů by měla být spíš malá. Je to skoro úkol pro kvalitní PR agenturu. Kdyby se našly finance, tak profesionálové zorganizují cirkus, který by mohl pomoci. Učitelé by si také měli najmout lobisty, kteří by platové téma prosazovali. Citelně tu chybí profesní sdružení. Z pohledu vnějšího pozorovatele mi teď učitelé připadají jako relativně spokojená a stabilizovaná opora společnosti.
Přesně tak. Jediný argument, kterému politici rozumí, je síla. Bohužel.
Myslím, že akce by neměla obsahovat omezení výuky a úloha odborů by měla být spíš malá.
To jako, že bycom se měli například demostrativně vzdát dovolené, aby se zodpovědní činovníci hluboce zastyděli a neprodleně zjednali nápravu?
Profesionálové tu už nějakou dobu ten cirkus organizují. Dokonce jsou i z vlastních řad. Jeho výsledkem je ale obecné povědomí, že všich ostatní učitelé odvádějí tak mizernou práci, že by měli být za ty peníze rádi.
Relativně spokojená a stabilizovaná opora společnosti mohou být s ohledem na předpokládané platy tak akorát vedoucí pracovníci. A řekl bych, že jsou.
Účinná akce, jejíž součástí není nějaká forma nátlaku je nonsens. To věděl i Gándhí.
Právě naopak. Toho, že jsou ještě ve státě nějací zemědělci, si nikdo nevšimne, dokud traktory nezacpu dálnice a někdo nezaveze hnojem hlavní vchod do ministerstva.
U učitelů je bohužel problém v tom, že pracují s dětmi a tam hned chápe každý nějakou formu protestu rovnou jako zločin proti lidskosti.
Jenže doktoři jsou na tom podobně, ale přitom si také museli všichni zvyknout, že je možné "brát si pacienty jako rukojmí".
Potíž je také v tom, že akce učitelů nikoho nebolí. Když se zastaví vlaky, nebo autobusy, je hned vláda v pozoru. Když stávkují doktoři, každý se hned bojí, že může být také nemocný. Nikdo se ale nebojí, že zblbne.
Takže opravu efektivní může být jen akce typu uzavření škol, nevydávání (výstupních) vysvědčení, stávka v době maturit a podobně. A už teď slyším protestní hlasy o tom, jak to není etické...
Nejhorší potíž je ale v tom, že sami učitelé nejsou schopni se sjednotit a domluvit.
A proto holt musíme počkat, až vždycky po hostině panstva smetou šaškům ze stolu také drobty a neohryzané kosti. Ale musíme se o ně servat se psy.
Nemůžeme účinně zatlačit, když netáhneme za jedno lano. Ani nás nemusí nikdo rozkládat zvenčí. My to zvládáme sami uvnitř. Kdybychom se smířili s tím, že se nemusíme shodnou v každé maličkosti, že se "stačí" dohodnout na několika aktuálních a zásadních věcech, třeba bychom se pohnuli z místa. Učitelské profesní sdružení neztrácí naději.
Pedagogická práce není povolání, ale poslání, což je doslova k pos..ní. Jen tak pro zajímavost. Dceru poslala strojírenská firma za obchodem do Turecka. Dieta na 2 týdny 1150,- Euro + plný plat ve firmě po celou dobu její nepřítomnosti. Při zhruba třítýdenním pobytu v Rusku se již jednalo zhruba o 1500,- Při pobytu učitelů v Belgii v rámci projektu Comenius jsme dostali na týden několik desítek Euro. A někteří "ještě ušetřili". Stávkovat v českém školství je taky zajímavý proces. Napoví oněch 14% mužů a zbytek žen. Většina učitelek prostě stávkovat nebude, pač jsou relativně spokojené. Některé z kolegyň mají učitelský plat jako kapesné. Movití manželé, kteří podnikají, to jednoduše jistí. A těch ale je tam spousta. Začínám být v tomto pesimista
Okomentovat