Škola už dnes leckdy nevypadá tak, jak jste ji zažili vy; naštěstí
Z článku Tomáše Feřtka v RESPEKT.cz vybíráme:
Člověk je sociální tvor, který se nejlépe učí v různověkém kolektivu pozorováním a napodobováním toho, co dělají ti druzí včetně dospělých. Tak se učí každé dítě, než jde do školy. Jenže v tradiční škole vás posadili do místnosti se stejně starými dětmi, pozorovat jste neměli koho a spolupráce byla trestána; říkalo se jí napovídání a opisování. Každý byl hodnocen individuálně onou mnoho neříkající číslicí a nevyřčeným cílem výuky bylo pokud možno být lepší než ti ostatní. Takže proč byste druhým s něčím pomáhali, že?
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
To já chodím s dětmi do hospody, do obchoďáků, na nádraží apod. Mají tam bohatou možnost pozorovat crkot a pozorováním vstřebávat leccos. Čím víc lidí, tím lépe. V příštím pololetí jedeme na nějaký hip hop fesťák a rockový fesťák (to abych si alespoň chvíli užila taky).Jo, jak říká pan Feřtek, pryč ze tříd!!!!
Ubožáci, jejichž paušalizující mediální výrony s obsahem na hraně sprosté pomluvy, si dělají renomé chlístáním špíny na lidi, kteří si to rozhodně nezaslouží, protože čím dál tím víc zastupují rodičovskou péči o děti, neb není zbytí, a to bez abice kašpárkovat lehkoživně před televizními kamerami. Fuj.
Nevíte náhodou, proč v takovém případě SCIO zakládá školu?
T. Feřtek se už definitivně vžil do role estrádního vzdělávacího experta na všechno. Tu jsou husité předvoj islámského státu, tu jsou běžné školy chlív, který je zřejmě třeba vymést. Je zajímavé, jak se všichni tihle hlasatelé osvěty neobejdou bez kydání špíny na jiné, bez demagogie a pokrytectví.
Tak jsem dospěl k závěru, že pan Feřtek bude rušit nejen třídy, ale soustředí se na rušení úřadů, továren,.., pač tam je to nejhorší místo pro práci. Docela si zahrává s anarchismem. On pochod s 30 žáky městem a přírodou pana Feřteka rychle vyléčí . Vstávají mně vlasy hrůzou na hlavě z těchto šílených myšlenek. Doporučuji jako odborník nejméně pětiletý pobyt na obyčejné české škole. Nelze neustále plácat nesmysly.
Na konci filmu Mimzy je scéna, kdy se ukáže, že celý film byl vlastně vyprávěním o minulosti lidstva, které svým žákům vypráví učitelka. Výuka probíhá na louce, odkud děti po skončení odlevitují domů. Je to sci-fi, ale ta scéna se mi líbila. Jenže to je budoucnost.
Takže se ptám.
Zaplatí naše společnost výuku ve skupinkách po deseti, maximálně patnácti žácích?
Zaplatí vysoké pojistné zodpovědnosti za škody a pojištění učitelů?
Výuka pozorováním a nápodobou, vlastními pokusy a omyly, za které se "netrestá" špatnou známkou, bude drahá. Chyby a omyly něco stojí. Občas se něco pokazí a rozbije.
Poradí nám pan Feřtek, kde na to vzít, aniž bychom museli zdrogovat ministra financí?
Šarlatánů a mluvků všelijakých bylo vždycky dost. Zdrcující a jen obtížně uchopitelná je skutečnost, že se jim dostává sluchu a tak velkého prostoru v mediích. Začíná to dostávat poměrně hrozivý rozměr. Posledně naší společnosti trvalo pár desítek let, než pochopila, kam také mohou vést plamenná provolání o zářné budoucnosti.
Možná by nebylo od věci porovnat míru shody mezi vizemi našich vzdělávacích věrozvěstů a běžícími, nebo připravovanými programy hrazenými evropskými fondy. Normálně píár jako noha.
Takže čerpat, čerpat, čerpat. Jedno na jakou ptákovinu. Hlavně dostat peníze do oběhu. Vzdělanost je pouze a jen záminka. Politické zadání. Kdo to rozplete?
Od začátku 20. století se různí reformátoři snaží změnit školu, která je označována jako tradiční (i ta se ale vyvíjí). Ideje těchto reformátorů vždy alespoň zčásti vycházejí z dosažené úrovně poznání v oblastech, které dnes poněkud zastiňují neurovědy, na které se Feřtek odvolává. Bez ohledu na potřebnost a chvályhodnost těchto snah (každá společnost, která chce dosahovat pokroku, potřebuje generovat inovace) a na jejich nesporné pozitivní efekty se nikde na světě, v žádném vzdělávacím systému, tyto reformní směry nestaly hlavním vzdělávacím proudem, tj. nevytěsnily a nenahradily onu "tradiční" školu. Kritici to zdůvodňují setrvačností, konzervativním myšlením, někdy i neochotou či neschopností učitelů. Příčiny jsou však mnohem hlubší, jsou zakořeněny v samé struktuře civilizace, v mechanismech fungování společnosti, a to i z evolučního hlediska. Každý příměr kulhá, přesto jeden zkusím - divadlo existuje řekněme od antického Řecka a navzdory tomu, že má mnoho odnoží a forem, je dodnes jeho většinovým proudem model jeviště - hlediště, což automaticky neznamená, že je to špatně.
Bolavá lidská duše, nikdo z nás to prostě nemá lehké.
Je lepší, když se žák při výuce, dejme tomu, kostry horní končetiny člověka,
-dívá na obrázek kostry horní končetiny na interaktivní dotekové 3D tabuli
-dívá na kostru horní končetiny v životní velikosti
-sahá na a manipuluje s kostrou horní končetiny s možností porovnat odpovídající výčnělky kostry a své paže, přijít na fungování uzamčení loketního kloubu atp. (přičemž může kostru poškodit)
Je lepší ukazovat obrázky a vykládat o typickém britském jídle Fish and Chips, nebo ho v nějakém malém britském přístavu ochutnat, zabalené v mastném papíře, se slanými hranolky politými octem?
Oba příklady mají 3 společné jmenovatele: peníze, čas a vůli.
Jak řeší věkově promíchané třídy rozdílnou schopnost dětí pochopit například abstraktnější matematické operace, dějinné souvislosti, gramatiku jazyka atp...? Nebo to neřeší?
Bojovat tvrdě a faulovat tvrdě je rozdíl nejenom ve sportu. A pan Feřtek vědomě fauluje hlava nehlava. Dnešní škola už dávno není jen poslouchání a zapisování určené k memorování. Učitelé používají daleko širší peletu metod, zejména na základních školách a především ti na národkách. Jedna myšlenka stojí za citaci: „V tradiční škole vás posadili do místnosti se stejně starými dětmi, pozorovat jste neměli koho.“ Jistě, ve společnosti třiceti dětí nemáte koho pozorovat. A opisování zůstane opisováním navzdory všem, kteří nedokážou odlišit opisování od spolupráce. To skutečný učitel ví. Možná už pana Feřteka vyslyšela řada politiků, kteří tak rádi „spolupracují“ na výrobě svých diplomek. Ano, připadá m i to hodně nadsazené. Jaký cíl mají ty hrůzy, která na čtenáře autor pouští? Článek je v minulém čase, ale vyznění je přinejmenším rozpačité, jak poznamenává Petra v komentáři výše. Nic určitého, hlavně to musí odskákat „tradiční“ školy. To se dnes nosí, to je dnes chytlavé. Feřtekovo přání všem učitelům do nového roku. Tož dík. Nepřekvapil jste.
Vloni cosi podobného předvedl O. Botlík na EDUinu.
Pojem "tradiční škola" se svou funkcí blíží pojmu "běžný prací prášek". Konkrétně vlastně nic takového neexistuje, ale všichni tvrdí, že je to horší než cokoliv jiného.
Pokud si v těch pozlátkových spolcích tyhlety 'zahradníky' pěstují, jejich škoda.
V doopravdy prospěšné společnosti by je už dávno kopli do zadku.
Je s podivem a smutné, že nikdo z mediálních splubesedníků, komentátorů nebo činovníků státní správy a samosprávy ve školství nemá potřebu a odvahu uvést věci na pravou míru, a kopnout zmíněné kašpary do zadku sám. To je jeden z významných rozdílů od zdravotnictví, policie a dalších složek našeho veřejného života.
Rád bych se pana Feřteka zastal. Článek v Respektu je určený rodičům, z nichž mnozí hledí s nedůvěrou na některé novoty, s nimiž se v době své školní docházky nesetkali. Například slovní hodnocení místo známek, časté rozhovory v kruhu, podpora vzájemné spolupráce, nesoutěživé prostředí, netradiční uspořádání stolků v učebně apod. Tyto a mnohé další didaktické inovace jsou dnes rozšířené v řadě škol, stále však vzbuzují určitou nedůvěru. Výzva rodičům v závěru je smysluplná: Buďte rádi, že ke změnám dochází. Vycházejí z poznatků pedagogiky, psychologie, neurologie. Není třeba se obávat, že se škola mění.
Tak to je fajn, že se tu konečně někdo někoho zastal.
My jsme samozřejmě rádi, že ke změnám dochází, jsou-li třeba, protože nositeli, hybateli a reálizátory změn jsme my. Ony jsou přirozenou součástí naší práce, víte?
Nevidím ovšem jediný důvod, proč se zbavovat něčeho, co je funkční, jenom proto, že to funguje už delší dobu. Klidně stovky i tisíce let. Úcta, sebeústa, respekt, soužití, hloubka, podstata, smysl, vědomí, svědomí, prožitek a mnoho dalších pozoruhodností všedního dne, které všelijací senzacechtivci vědomě či bezvědomě opomíjejí a znehodnocují.
Ostatně, Vámi uvedené 'inovace' byly v kurzu tak před deseti, možná patnácti lety. Kde jste byl celou tu dobu? Tak netradiční uspořádání stolků? My už žádné nemáme, a ve škole pobýváme zavěšení u stropu za nohy. Říká se tomu převrácená třída, tuším.
Feřtekovo ostouzení tradiční školní třídy je demagogické a média to berou
Argumentace T. Feřteka může myslím mnohdy sloužit jako docela dobrý zdroj ukázkových příkladů pro výchovu ke kritickému myšlení. Například ve článku Proč je školní třída to nejhorší prostředí pro učení , který zveřejnil 31.8.2015 časopis Respekt, T. Feřtek píše:
Těžko bychom hledali horší prostředí pro učení, než je školní třída v tradiční škole (1). Tedy uzavřená místnost, kde sedí třicet dětí stejného věku, pokud možno ukázněně a mlčky naslouchají výkladu (2) a jejich úkolem je zapisovat si a druhý den paní učitelce co nejvěrněji zopakovat, co slyšeli (3), za což jsou odměněni číslicí od jedné do pěti (4).
ad (1) Horších prostředí lze najít nepřeberné množství. Namátkou je to např. polozbořené iglů na Jižním pólu, ve kterém za polární noci sedí třeba šest dětí a jejich mizerně placený učitel se třemi 120 hodinově vzdělanými asistenty pro vyšší úroveň práce. Mnoho dalších příkladů by myslím tvořivě našli v tradiční školní třídě i letošní prvňáčkové. Zvlášť dobře by to myslím šlo v O. Štefflových věkově smíšených rovněž tradičních školních třídách.
ad (2) a (3) Tyto definiční znaky jsou chybné. Takováto výuka byla, je a bude vnímána a hodnocena jako nevyhovující.
ad (4) I v tradiční škole je možnost volby mezi známkováním a slovním hodnocením.
Jak čelit demagogické argumentaci. To ukázal už např. Platón ve své knize O sofistických důkazech (https://cs.wikipedia.org/wiki/O_sofistick%C3%BDch_d%C5%AFkazech). Feřtekův populismus mi někdy připomíná naivitu některých bývalých mladých kolegů, kteří nastoupili do tříd s nerozvážnou snahou co nejvíc se za každou cenu přiblížit žákům (různým podbízením se, např. i shazováním kolegů, kteří už učit uměli a něco naučili, atd.). Většinou už po půlroce nebo roce se ukázalo, že tito kolegové toho mnoho nenaučí. Takoví kolegové ztratili zpravidla dost rychle kredit u kolegů, u nadřízených i u samotných žáků. Žáci je zpravidla zpočátku brali, ale po čase jim pak mnohdy i oni ukázali, zač je toho loket. Tito neúspěšní kolegové však neměli na své straně některá nekriticky uvažující média ...
Didaktická zásada jednoty hlavních vzdělávacích vlivů by myslím měla být dodržována i v kolegiální diskusi o českém vzdělávání a ctít by ji měla i média.
Myslím, že panu T. Feřtekovi by cca jedno až tříletá učitelská praxe v běžné tradiční škole po odborné stránce neuškodila.
Jiří Týř
Pan Feřtek učit nemůže, protože nemá patřičné vzdělání.
Ale mohl by dělat asistenta k postiženým, stačilo by si dodělat 60 hodinový kurs. To zvládl, ne? A pak by inkludoval, až by se hory zelenaly. Nejlépe ale na poli. jen ne ve třídě.
đồng tâm
game mu
cho thuê nhà trọ
cho thuê phòng trọ
nhac san cuc manh
số điện thoại tư vấn pháp luật miễn phí
văn phòng luật
tổng đài tư vấn pháp luật
dịch vụ thành lập công ty trọn gói
http://we-cooking.com/
chém gió
- Thình thình.
Ở giữa không trung, khí tức cường hãn va chạm vào nhau.
- Thịch thịch.
Những cường giả không ngừng rơi rụng xuống, cường giả Đấu Tôn tuyệt đối đã đạt tới tình trạng khủng bố, tuy nhiên hiện tại đã có rất nhiều cường giả của U Minh tông bị giết chết, hiện tại Hồ Điệp Cốc và U Minh tông thực lực chênh lệch đã quá xa.
- Ám Ảnh Kiếm.
Nhạc Thành huy động Ám Ảnh Kiếm trong tay cấp tốc bắn về phía thất trưởng lão của hắc ám thần điện.
- Xoẹt.
Ám Ảnh Kiếm cùng với Kim tiên khôi lỗi bắn về phía trước, mà ba vòng sáng màu vàng cũng theo sát phía sau. Thất trưởng lão liền toát ra một luồng hắc mang, ngăn chặn lại.
- Hừ.
Nhạc Thành nở ra một nụ cười lạnh, trong lúc kịch chiến sát khí trên người của hắn tràn ngập, hắc mang cũng bao phủ toàn thân của hắn.
Okomentovat