Z článku Kateřiny Lánské v Manipulátoři.cz vybíráme:
Klišé číslo dva: Přeplněné třídy
K dlouhodobým rétorickým figurám Jiřího Pilaře patří, že realita našich škol není na inkluzi připravena, učitelé nemají dostatečné vzdělání a do přeplněných tříd jim přibydou ještě postižené děti. Faktem přitom je, že podle údajů České školní inspekce je průměrný počet dětí na třídu dlouhodobě pod hranicí 20 žáků. Existují jistě i plnější třídy (například v okrajových částech větších měst), obecný jev to ale není. Hlavním problémem systému zároveň není to, že by nebyl na děti, které potřebují při vzdělávání podporu, připraven, ale že ji v současné době nedostávají, byť jich je již velké množství integrováno. Obdobnou situaci můžeme vidět při vzdělávání dětí cizinců. Školy se o to, jak s nimi pracovat, začínají zajímat až ve chvíli, kdy tam takové děti mají. Zároveň je ale potřeba, aby ruku v ruce šla i systémová opatření, které školám umožní získat na potřebné úpravy školního prostředí i samotné výuky finanční prostředky. Tuto situaci má řešit právě zrušení přílohy a jednotlivá individuální podpůrná opatření. Konkrétně se jedná o využití speciálních pomůcek, podporu asistenta pedagoga nebo individuální vzdělávací plán. Možnost čerpat na ně peníze umožňuje nově přijatá novela školského zákona.
47 komentářů:
Ona by chtěla trošku zintegrovat i paní Lánská. Texty Eduinů jsou jako ten Přibilův.
Zdá se, že M. Přibil spadl inkluzionistům z nebe. Kolik jen reakcí – a například na materiály p. Karvaiové ani ťuk. Je to pochopitelné, tam se není čeho chytit, tam se nedá jen tak žvanit a překrucovat; leda tak nálepkovat tvrzeními o „vyhrocování situace‟.
Autorka se rochá v terminologii, kterou ovšem občas správně neužívá ani citovaná ministryně školství. Sama přebírá Feřtekovo tvrzení ohledně školy ředitele Drbouta, přičemž tuším p. Wagner upozornil na to, že je chybné.
„Podle nejaktuálnějších informací, které uvedla ministryně školství, je ve školách na 14 050 žáků diagnostikováno jako lehce mentálně postižených, z toho je jich 12 670 vzděláváno podle rámcových programů s přílohou. Jinými slovy je 1380 dětí s touto diagnózou již dnes ve školách vzděláváno podle běžného vzdělávacího plánu. Sjednocení vzdělávacích programů a zohlednění vzdělávacích potřeb jednotlivých dětí je proto logickým krokem, který již dnes v mnoha případech funguje.‟
Nechápu, v čem spočívá logičnost kroku převádět do běžných škol další děti – výraznou většinu. To, že je skoro 1400 dětí vzděláváno v běžných školách neznamená nic jiného než to, že tyto školy pravděpodobně mají lepší podmínky než většina ostatních a že si rodiče nepřáli vzdělávání v jiné škole. Nevíme nic o tom, co se takto zařazené děti naučí, zda skutečně dospějí k nějakému zlepšení oproti tomu, kdyby zůstaly ve škole (třídě) praktické.
„Školy, které tyto děti vzdělávají, budou moci od nynějška čerpat finanční prostředky na jejich speciální potřeby. Všechny školy, jak ty s nálepkou, tak ty bez ní.‟
Školy „s nálepkou‟ jsou samy o sobě zřízeny proto, aby byly zohledněny speciální potřeby dětí. Tady se vlamujeme do otevřených dveří. A proti tomu, aby škola dostala podporu pro jakékoli dítě se znevýhodněním, pokud je jeho vzdělávání v běžné škole vhodnější než ve škole speciální, myslím nikdo nic nemá.
„Klišé číslo jedna.‟ Zde autorka semlela páté přes deváté, zjevně jí dělá problém držet se myšlenky, kterou uvedla v názvu. Co z odstavce vlastně zpochybňuje údajné klišé?
„Klišé číslo dva.‟ Pracovat s průměrem dětí ve třídě je zavádějící a školám, které mají plné třídy s problémovými dětmi průměr opravdu nepomůže. Navíc budeme-li vřazovat do tříd opravdu problematické děti, je dvacet vysoké číslo.
„Klišé číslo tři.‟ To se týká pouze p. Přibila, do seriózní diskuse nikdo netahá argumenty manipulátorů; pokud ano, je sám manipulátorem.
Článek p. Lánské sám o sobě ukazuje, že nedůvěra v inkluzivní „reformu‟ je s ohledem na její propagátory zcela oprávněná.
Mám z toho pocit, že MŠMT bude tak dlouho rýt do systému speciálního vzdělávání u nás, až se to všechno sesype jako domeček z karet. Neboť jedním zásahem do legislativy, kterým napravuje jakousi údajnou nerovnost, nadělá v jiné legislativě naprostý miš maš.
Jak teď třeba MŠMT vyřeší situaci, když po zrušení přílohy RVP pro LMP vlastně udělalo ze všech "praktických škol" školy běžné a tudíž z poloviny speciálních pedagogů pedagogy neaprobované? Ti jsou totiž zákonem uznáváni jako aprobovaní pouze pro 1. stupeň ZŠ. Podobně ovšem naprostá většina pedagogů na běžných základních školách není kvalifikována na výuku dětí s LMP, neboť speciální pedagogiku viděla z rychlíku jedné zkoušky.
A kdyby se základkáři při začleňování nudili, mohou využit projekt EDUinu podpořený bankami: http://www.kamaradivzdelani.cz/sites/default/files/eduin_co_umim_informace.pdf
Asi by objektivní debatě o inkluzi prospělo, aby u každého "odborníka" bylo třeba v perexu článku uvedeno, kolik let strávil prací ve zvláštních, praktických či jiných podobných školách. Nebo obecně s dětmi, vyžadujícími zvláštní péči.
Akademických žvástů a "knížecích rad" je plný mediální prostor.
Autorka by si měla chvilku zaučit na běžné základní škole, chvilku na základní škole praktické a popřípadě, pokud by to nestačilo pár dní ve třídě pro děti s poruchami chování. Poslední praktická demonstrace reality - tedy namíchat jí náhodně tyto tři skupiny do jedné třídy by už předpokládám pro změnu názoru ani nebyla nutná. Jo, jo :-( "knížecí rady"
Zdravím Vás. Nevím, zda jste Přibilův článek četli, ale citace pana Drbouta v něm zní: "Také Stanislav Drbout, ředitel klasické základní školy na pražské Vinohradské třídě, se změny obává."Budeme muset upravit třeba výuku jazyků. Nemáme ani dostačující materiály a pomůcky," tvrdí." V této souvislosti je, myslím, legitimní, poukázat na to, že vedle výuky podle ŠVP zpracovaného podle RVP ZV, se ve škole vyučuje i podle ŠVP zpracovaného podle upravené přílohy RVP ZV. Přičemž ve střední škole zde zřízené výuka probíhá podle ŠVP, zpracovaného v souladu s RVP pro obor vzdělání Praktická škola dvouletá. A škola sama má v podtitulu "Škola je samostatně zřízena pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami." Je zarážející, že škola vzdělávající děti podle těchto programů nemá podle svého ředitele dostatek materiálů a pomůcek...nebo ne? ... ad připomínka Janka Wagnera, že se jedná o lichou informaci - vzhledem k tomu, že tisková konference ministryně Valachové proběhla až po publikování naší zprávy, ještě jsme v té době nevěděli, že praktické školy vlastně neexistují, případně, že školy, které vzdělávají podle RVP pro obor vzdělání Praktická škola dvouletá praktickými školami vlastně nejsou, zvlášť pokud to nemají uvedeno přímo v názvu - na čemž ale vlastně de iure stejně vůbec nezáleží ;)
k dalším postřehům pana Soukala:
"Nechápu, v čem spočívá logičnost kroku převádět do běžných škol další děti – výraznou většinu. To, že je skoro 1400 dětí vzděláváno v běžných školách neznamená nic jiného než to, že tyto školy pravděpodobně mají lepší podmínky než většina ostatních a že si rodiče nepřáli vzdělávání v jiné škole. Nevíme nic o tom, co se takto zařazené děti naučí, zda skutečně dospějí k nějakému zlepšení oproti tomu, kdyby zůstaly ve škole (třídě) praktické." Nevím, kde čtete, že píši o převádění všech dětí s mentálním postižením do běžných škol. Píšu pouze o tom, že je nesrozumitelné, když jsou některé děti s LMP vzdělávané podle běžného RVP a jiné ne. Podle jakých kritérií se určuje, které dítě bude vzděláváno jak? Nebo je to prostě dané jen tím, v jaké lokalitě žije a jaké jsou kolem školy? Na problematickou práci poraden ostatně poukázalo ve Strategii 2020 jak ministerstvo, tak na to dlouhodobě upozorňuje i paní Zapletalová.
"Školy „s nálepkou‟ jsou samy o sobě zřízeny proto, aby byly zohledněny speciální potřeby dětí. Tady se vlamujeme do otevřených dveří. A proti tomu, aby škola dostala podporu pro jakékoli dítě se znevýhodněním, pokud je jeho vzdělávání v běžné škole vhodnější než ve škole speciální, myslím nikdo nic nemá." V zásadě ale nejde o školy, ale o děti. Můžete mi říct, podle jakého kritéria si některé školy nálepku dají a některé ne? Skutečně ta nálepka na škole jako taková zajistí dětem vhodné vzdělávání, nebo spíš přístup pedagogů, upravené prostředí a adekvátní individuální vzdělávací plán?
„Klišé číslo jedna.‟ Zde autorka semlela páté přes deváté, zjevně jí dělá problém držet se myšlenky, kterou uvedla v názvu. Co z odstavce vlastně zpochybňuje údajné klišé? Na to se dá asi odpovědět pouze: A co ho potvrzuje? Komentuju pouze způsob, jakým argumentuje M. Přibil, nikoli problém jako takový - o tom ten článek nebyl.
„Klišé číslo dva.‟ Pracovat s průměrem dětí ve třídě je zavádějící a školám, které mají plné třídy s problémovými dětmi průměr opravdu nepomůže. Navíc budeme-li vřazovat do tříd opravdu problematické děti, je dvacet vysoké číslo." Opět - nevyjadřuju se k tomu, jaký počet dětí má být ve třídě - to je nepochybně velmi individuální a musí se vždy vyhodnotit, jaké tam jsou děti, nýbrž k tomu, že máme ve školách obecně přeplněné třídy - podle statistik ČŠI je to nepravda.
„Klišé číslo tři.‟ To se týká pouze p. Přibila, do seriózní diskuse nikdo netahá argumenty manipulátorů; pokud ano, je sám manipulátorem." Nevím, pane Soukale, jestli jste porozuměl tomu, o čem jsem ten text psala - měl upozornit na manipulativní práci zmíněného novináře, čili nerozumím tomu, proč bych měla jeho manipulativní argumenty opomenout.
A co říkáte, paní Lánská, na ty seznamy malých Romčat?
Paní Lánská,
skoro by se mi chtělo vám poděkovat za tu samozřejmost, že se pokoušíte obhájt svá tvrzení; v eduinské líhni věru samozřejmost čím dál vzácnější. Ovšem nadále musím trvat na valné většině kritických výtek, jež jsem vašemu článku adresoval. Napsal jsem, že M. Přibil spadl inkluzionistúm z nebe. Narozdíl od vás jsem však podjatost tohoto novináře objevil daleko dříve než EDUin, zejména – ale nejen – na tématu státní maturity. Zdá se však, že pokud kopal za tu správnou stranu, nikoho z EDUinu to nevzrušovalo, natož abyste začali jako jeden muž (dáma promine) poukazovat na vadnost jeho tvrzení. Znovu opakuji, že jste předtím dokázali přehlédnout snad desítky vyjádření p. Karvaiové a dalších odborníků či zainteresovaných rodičů.
Pomiňme debaty o terminologii – jsou podružné – i p. řediteli Drboutovi (poukazoval jsem pouze na nepřesnost vyjádření T. Feřteka ohledně typu školy).
Máte pravdu v tom, že nepíšete o převádění dalších dětí do běžných škol – tento skrytě otevřený cíl inkluzionistů přímo nedeklarujete. Jak byste si ovšem představovala další existenci škol s „nálepkou‟, když administrativním rozhodnutím – zrušením RVP s přílohou – vlastně pro většinu žáků pozbydou smyslu?
Připadá vám nesrozumitelné, proč jsou stejně znevýhodněné děti vzdělávané podle různých programů. Já na to ovšem ve svém příspěvku odpovídám v tom smyslu, že si rodiče zařazení do specializované školy nepřáli nebo že je z různých důvodů vzdělávání v běžné škole pro dítě výhodnější. Tím důvodem může být i to, že pro dítě je lepší navštěvovat školu v místě či lokalitě, která je blízko jeho bydlišti, kde má kamarády a kde je třeba menší počet dětí ve třídě, než dojíždět kamsi, což s sebou nese i další rizika.
O rozdílech mezi RVP s přílohou a bez přílohy porůznu psali jiní, zasvěcenější, nebudu zde jejich příspěvky opakovat. Jde o to, že upravený RVP v principu lépe vyhovuje vzdělávacím potřebám znevýhodněných žáků. A konstatuji, že lehce mentálně retardované dítě zařazené v běžné škole se stejně nemůže v plném rozsahu učit podle RVP bez přílohy, prostě toho není schopno. Ostatně inkluzivní plán jasně počítá s – jednoduše řečeno – přizpůsobením vzdělávacího plánu potřebám jedince (včetně hodnocení), tudíž RVP bez přílohy bude de facto pro takovéto dítě zrušen. Rozumím tomu tak, že oklikou smřujeme tam, odkud jsme vyšli, jen to dětem a učitelům ztížíme a vše opatříme potěmkinovskou nálepkou společného vzdělávání.
Co se týče škol s „nálepkou‟, samozřejmě netvrdím, že problém spočívá v názvu, jak mi podsouváte, ale právě v tom, že jde o děti, o vhodné podmínky pro jejich vzdělávání. Tedy vhodný vzdělávací plán, upravené prostředí či učitelé-specialisté. Tohle už je v dnešních školách „s nálepkou‟ zajištěno – nevím, proč o tom tedy vůbec píšete. Tyto vnější podmínky, které inkluzionisté chtějí – pro mě nepochopitelně – pro žáky vybojovat, nijak nesouvisí s přístupem učitelů: ten může být dobrý, či špatný, ovšem není závislý na typu školy. Myslím, že si pletete systémovou podporu s indivudálním přístupem vyučujících.
Klišé číslo jedna: Poukazuji na to, že se ve skutečnosti tomuto údajnému klišé vůbec nevěnujete, zmiňujete ho v jedné větě, přičemž zbytek odstavce je skutečně snůškou všeho možného, což však se samotným klišé téměř či vůbec nesouvisí. Podtitulek tedy vzhledem k obsahu neobstojí.
Klišé číslo dva. Bez mých dodatků je ovšem vaše tvrzení stejně nemístně paušalizující jako to, co kritizujete.
Klišé číslo tři. Píšete o klišé, které jsem u seriozních odpůrců dnešního inkluzionismu doposud neznamenal. Jak jsem již psal výše, p. Přibil se vám v tomto ohledu náramně hodí do krámu. To nejpodstatnější je, že strkáte do jednoho pytle nejasnou Přibilovu větu a věcné poukazy na to, že nepřipravenost dětí na školu a jejich školní neúspěchy jsou často vázány na problematický způsob existence, který praktikují jejich rodiče. Přesněji – právě to je pro vzdělávání dětí rozhodující. Kdesi jsem tu už psal o tom, že namísto nesmyslných žalob na stát by tu měli být k zodpovědnosti vedeni rodiče, kteří zanedbávají výchovu svých dětí. Samozřejmě je nemá smyslu žalovat, nicméně právě v této oblasti vidím vhodný prostor pro aktivity těch, kteří hodlají sociálně-společenské problémy řešit destrukcí dnešní školy.
„Přitom segregace od nejútlejšího dětství, tak jak ji máme zavedenou v našem školství, je jednou z podstatných příčin mizivých pracovních vyhlídek a dalšího uplatnění absolventů okleštěného vzdělávání s přílohou.‟
Není ona segregace či údajná segregace více důsledkem než příčinou? A nevede inkluzionismus přiznávající individudální vzdělávací potřeby jen k potěmkiádám podobným tvrzení, že vyšší počet maturitních vysvědčení vede ke zvýšení vzdělanosti?
A opakuji to, co zde již mnohokrát napsali jiní: Kdypak EDUin začne bojovat proti negativním důsledkům vyčleńování velké skupiny dětí na základě vyššího nadání, nebo i jen domněle vyššího nadání, někdy dokonce spojeného se vzděláváním za peníze, tedy hrubou diskrimnací ostatních dětí? Nebo se nadále od vás nadále dočkáme jen ryze oportunního postoje podporujícího jisté společenské vrstvy? Uvědomujete si vůbec, že fakticky napomáháte selektivitě ve vzdělávání a tím i prohlubování segregace?
Díky za reakci, pane Soukale. Ad víceletá gymnázia - už jsem na to odpovídala panu Sotolářovi, který to přesto neustále opakuje, klidně na to odpovím i Vám. Ano, to je selekce na druhé straně. Pochybuju, že by Vám někdo z EDUinu řekl něco jiného.
ad práce s rodinou - veřte, nebo ne, ale celá řada lidí, kteří podporují společné vzdělávání si toto uvědomuje a s rodinami cíleně pracuje. Jeden příklad za všechny zde: http://www.eduin.cz/clanky/clovek-v-tisni-vime-jak-podporit-deti-z-nepodnetneho-prostredi-pri-nastupu-do-skolky/. Měla jsem možnost v Programech sociální integrace ČvT teď nějakou dobu pracovat, vím, jaká je situace těch rodin, ale také vím, že se s tím dá pracovat a že je celá ta věc mimo jiné velké politikum. Což obhájci praktických škol ve svých traktátech o prospěšnosti vzdělávání v těchto školách zhusta ignorují.Vašimi slovy, asi se jim to nehodí do krámu, nebo nevím.
Jak si vysvětlujete, že i u nás, byť vlastně navzdory systému, existují inkluzivní školy a dětem se v nich daří?
Paní Lánská, nikdo Vám nepodsouvá, že to neříkáte o osmiletých gymnáziích, že jsou také selekcí, jen nám trochu vadí, že o tom nemluvíte a už vůbec proti tomu nebojujete. Přitom odstranění této segregace by bylo podstatně jednodušší (s tou jedinou chybou, že by neumožňovalo organizátorům inkluze vyhnout se se svými dětmi případným negativním důsledkům jejího zavádění).
Píšete "Faktem přitom je, že podle údajů České školní inspekce je průměrný počet dětí na třídu dlouhodobě pod hranicí 20 žáků. Existují jistě i plnější třídy (například v okrajových částech větších měst), obecný jev to ale není." Na okamžik jsem si pomyslel, že zřejmě bydlím v oblasti s výrazně naplněnými třídami (všechny mé děti měly ve třídě přes 20 dětí a velká většina dětí, které učím ve škole také). Pak jsem si však vzpomněl, jak dvě bývalé žákyně líčily jejich třídu s jedenácti dětmi. Počítejte se mnou (11+22+21+22)/4=19. Průměr nám souhlasí, jen ty třídy nad 20 jsou přes svou vzácnost obecnější než třídy pod 20.
Ještě jsem si vzpomněl, co říkáte, paní Lánská, na ty seznamy malých Romčat?
1) Do spádové základní školy má právo chodit každý bez ohledu na případné postižení, jehož rodiče se pro to rozhodnou. Škola má povinnost vytvořit pro jeho vzdělávání podmínky. To platí už léta a není potřebné nic měnit.
2) Naše vzdělávací soustava je selektivní nejen podle vzdělávacích potřeb dětí, ale i podle majetku, vzdělání a postavení rodičů. Selekce podle druhé části věty ohrožuje sociální soudržnost mnohem více než selekce podle první části věty. Je-li tzv. inkluze bojem za sociální soudržnost, měla by se týkat obou částí problému, druhé více než první. Protože tomu tak není, je pravděpodobné, že jde o něco jiného.
3) Selekce podle vzdělávacích potřeb dětí je založena na principu efektivity koncentrace odborné péče. Menší skupinu dětí s podobnými vzdělávacími potřebami lze vzdělávat efektivněji než větší skupinu dětí s různými vzdělávacími potřebami. Ve druhém případě buď extrémně vzrostou náklady, nebo se kvalita péče sníží. Protože extrémní nárůst nákladů nepozorujeme, legitimně se obáváme druhého.
4) Je-li někomu s ohledem na jeho vzdělávací potřeby, které plynou z jeho zdravotního stavu (např. mentálního postižení), poskytována kvalifikovanější a dražší péče než než jinému, nejde o segregaci. Česká republika nikdy nikomu nenařizovala, do jaké školy má chodit, vždy se rozhodovali a rozhodují rodiče. Tvrdit opak je lež bez ohledu na to, jaká domnělá autorita tuto lež opakuje.
5) Zrušit jedné skupině postižených dětí vzdělávací program je nekompetentní rozhodnutí, které poškodí zejména tyto děti, ale nivelizací obsahu základního vzdělání rovněž děti, které jsou nyní v obvykle chápané mentální normě.
Děkuji M. Krynickému, který mne předešel. Statistika říká, že všech základoškolských dětí bylo ve školním roce 2013/2014 854 137, tříd 43 259. Tedy paní Lánská má pravdu. Ale nedodává, že v tom počtu jsou i speciální školy, malotřídky, ... A tedy, je-li v jedné třídě 10 žáků, musí být v jiných více jak 20, aby průměr byl pod 20.
Měl bych pro paní Lánskou několik otázek:
1) Má se inkluze týkat všech dětí s LMP nebo jen Romů?
2) Mají se finanční prostředky na podpůrná opatření objevit v rozpočtu škol nebo shánět granty?
3) Je lepší "segregační model" ala zvláštní školy/základní školy nebo Brooklyn/Manhattan?
4) Může inkluze odstranit sociální vyloučení?
"Podle jakých kritérií se určuje, které dítě bude vzděláváno jak?"
Jsem zvědav, paní Lánská, jak a podle jakých kritérií budou poradny rozdělovat podpůrná opatření 2–5. Už teď se nemohou dohodnout.
Paní Lánská,
proč tedy EDUin nerozpoutá kampaň proti VG, když si uvědomuje, že jde o stejný projev selektivnosti? Zbabělost? Účelovost?
http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-klarou-laurencikovou-d4s-/domaci.aspx?c=A150923_155850_domaci_zt
Další expertka
"tisni-vime-jak-podporit-deti-z-nepodnetneho-prostredi-pri-nastupu-do-skolky/. Měla jsem možnost v Programech sociální integrace ČvT teď nějakou dobu pracovat, vím, jaká je situace těch rodin, ale také vím, že se s tím dá pracovat a že je celá ta věc mimo jiné velké politikum. Což obhájci praktických škol ve svých traktátech o prospěšnosti vzdělávání v těchto školách zhusta ignorují.Vašimi slovy, asi se jim to nehodí do krámu, nebo nevím."
Ale to už si ze mě děláte legraci, paní Lánská. Vždyť se o tom píše horem dolem. Jen vám asi trochu splývají ti, kteří respektují realitu a snaží se o řešení, která mají smysl, s rasisty a xenofoby. Ostatně kampaňovitá inkluzivní politika skutečným xenofobům jen nahrává.
Jinak na vaše námitky odpověděli autoři předchozích komentářů. Inkluzivní vzdělávání u nás dávno probíhá, na řadě škol. Která z nich je úspěšná, a která nikoli, si netroufám rozhodnout. Vy ano? Na základě čeho? Úspěšné sebeprezentace? Schopnosti posbírat od nejrůznějších subjektů více peněz? Je tahle cesta ta pravá?
Aby mi bylo dobře rozuměno, nechci zpochybňovat práci těch, kteří se zasnažili a získali prostředky mimo normální školský systém. Jen nechápu, proč se u nás rozbíhá masivní inkluzivní kampaň, když tři čtvrtiny znevýhodněných žáků navštěvuje běžné ZŠ.
Stejně tak netvrdím, že neděláte nic proti sociálnímu vyloučení. Jen ho není možné řešit primárně skrze školu, to je představa, jako bývaly ty o úspěšné kolektivizaci zemědělství.
Pokud by navrhovaná podpůrná opatření nebyla nařizována, ale skutečně sloužila jako nabídka pomoci pro ty, kteří ji potřebují, byl bych všemi deseti pro.
Kliknul jsem si na rozhovor s p. Laurenčíkovou - nezklamal mě. Už první odpověď je krystalickou ukázkou inkluzivní zaslepenosti, neřkuli hlouposti. Mentálně zaostávající dítě nepotřebuje tolik hodin praktických činností, v jeho vzdělávacím zájmu zřejmě je trápit se v hodinách cizích jazyků. Jděte někam, soudruzi, pardon, soudružky.
"že je celá ta věc mimo jiné velké politikum"
To jste, paní Lánská, udeřila hřebíček přímo hlavičkou, je to především politikum. A byznys. Přes koho budou protékat miliardy z OP VVV? To obhájci inkluze ve svých traktátech nepíšou. Nevidí. Žádné broušení diamantů, jak se nám snaží někdo namluvit.
ad pan Krynický - počet 22 dětí ve třídě považujete za přeplněnou třídu?
ad pan Bělecký - 1) ano do spádové školy má jistě právo chodit každé dítě. Sociální vyloučení ale nespočívá pouze v tom, že ti lidé jsou vymístěni dejme tomu do lokalit víceméně vyloučených z infrastruktury města, ale že nemají informace, případně jim dobře nerozumí a jsou snáze manipulovatelní. Byla uvedena celá řada příkladů k tomuto stavu - například zde, ve vystoupení Jana Černého: http://www.eduin.cz/clanky/kulaty-stul-skav-a-eduin-skoly-by-mely-byt-pripraveny-na-ruzne-deti-realita-je-ale-jina/ . V této věci to opravdu nejsem já, kdo ignoruje realitu.
2) na eduinu najdete celou řadu článků, kde se o problému víceletých gymnázií hovoří, věnovali jsme tomu jedno z témat v rámci půlroční kampaně Česko mluví o vzdělávání.
3) rušení přílohy nemusí nutně znamenat zhoršení kvality vzdělávání dětí se spec. vzdělávacími potřebami. Není důvod dál neuplatňovat to dobré, co se osvědčilo a přenést tuto praxi i do ostatních škol.
4) není pravda, že se vždy rozhodují rodiče - možná v teorii, ve skutečnosti některé školy odmítají přijmout i děti cizinců
5) v situaci, kdy se podle tohoto programu některé děti s LMP již dnes nevzdělávají je Vaše tvrzení minimálně diskutabilní.
ad pan Krtek - téma romských dětí jsem do diskuse nezanesla já, nejde pochopitelně jen o ně.
- jistě, že by na to školy neměly shánět peníze z grantů
- této otázce nerozumím
- víte, co mi přijde zajímavé, že ve školách, které cíleně pracují s inkluzivním přístupem, mají mnohem méně problémů se šikanou: http://www.eduin.cz/clanky/inkluze-je-o-tom-ze-vam-deti-nastavuji-zrcadlo/
ad pan Sotolář - a jak byste si takovou kampaň představoval? V názoru na víceletá gymnázia jsme od začátku konzistentní. Vytýkáte nám, že se věnujeme právě probíhajícím legislativním změnám a veřejné diskusi o nich?
ad pan Soukal - ano, píše se o tom horem dolem, jen jsem to zatím nikdy nečetla v textu například někoho z ASP ČR.
ad pan Pytlík - jak Vaše otázka souvisí s mým textem?
"pan Krynický - počet 22 dětí ve třídě považujete za přeplněnou třídu? "
1. Záleží na materiálu
2. Jaké máte zkušenosti s takovou třídou? Kolik jste toho odučila v takové obyčejné třídě, kde většinou nemalá část žáků má "papíry z poradny"?
3. Jaká je vůbec Vaše učitelská praxe?
Školy, které neexistují? Co je to za nonsens?
Autorka tohoto článku by se měla seznámit s vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
V § 5 pod písmenem f) jsou uvedeny tyto školy pro žáky s mentálním postižením:
mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola.
Pro upřesnění pro paní Lánskou.
Je pravdou, že se určitý počet dětí s LMP vzdělává podle RVP ZV. Ve skutečnosti je to takto - do konce srpna roku 2014 (změna ve vyhlášce) mohli být tyto děti vzdělávány prole RVP ZV, kdy jim byl vytvořen IVP tak, aby v podstatě odpovídal příloze pro LMP.
Takže přeložím do češtiny - tyto děti s LMP jsou vzdělávány podle přílohy (která má být zrušena), jen je to nazváno IVP. Přesně 2 takové děti učím. Ha.
A tak se ptám, zcela vážně, paní Lánská:
Opravdu si všichni, kdo propagují zrušení přílohy myslí, že učitelé na praktických školách mají v pololetí padla, protože stihli ty děti naučit vše za ročník a zbylý čas se mrhá blbinami?
Skutečně si myslíte, že ty děti mohou pojmout více učiva a speciální pedagogové to dodnes nepoznali a nutili ty děti vlastně zaostávat?
Skutečně má někdo pocit, že se pomůže těmto dětem v dalším životě, když je někdo bude nutit učit se 2 cizí jazyky( přitom mají problém už s jazykem rodným) a to vše na úkor např. pracovní výchovy? Ty děti se snad stanou pozdějšími inženýry apod?
Má vůbec někdo z těch propagátorů alespoň desetiletou soustavnou zkušenost s každodenní prací s dětmi s LMP?
ad pan Pytlík - jak Vaše otázka souvisí s mým textem?
Tak to jsem, paní Lánská, nezkoumal. Nečetl jsem, s dovolením, ani text Přibilův, ani Váš.
Ptám se proto, že mne zajímá názor odborné veřejnosti na zjišťování, kdo je a kdo není Romče, a přizování jejich seznamů.
Odpověděl jsem Vám, tak teď, prosím, Vy.
Pro p. Lánskou:
Počet dětí na třídu – na osmiletém gymnáziu lze mít ve třídě i více než třicet dětí, na ZŠ jsou třídy, kde i 15 dětí je moc; v tom je právě ten problém, který ignorujete.
Pan Černý konkrétně nedoložil jediný případ toho, kdy „rodiče neodolají nátlaku‟. V diskusi na podněty nereagoval a celkově se tak prezentoval jako zcela nedůvěrhodná osoba.
Na EDUinu nenajdete jediný materiál, který by problém víceletých gymnázií a dalších „úniků‟ z běžného vzdělávání skutečně řešil. Naopak školy vyvádějící děti ze systému zde jsou propagovány. Kampaň k rušení víceletých gymnázií: K inkluzionistické kampani jste snad potřebovali od někoho rady? Tady si zjevně vystačíte sami.
Rušení přílohy – opravdu se osvědčilo rušení přílohy? Můžete uvést, v čem konkrétně?
Školy se nemohou zbavit dítěte, jež na běžnou výuku nemá, pokud rodič řekne ne. Pokud vím, brání se přijetí dětí s těžšími typy autismu a jinými závažnými poruchami. Myslíte, že je to nemoudré v situaci běžné školy? Učila jste někdy autistické dítě, víte něco o tom, co je potřeba zabezpečit, aby mohlo existovat v běžném kolektivu?
Romské téma jste přímo nejmenovala, ale psala jste o tom, že je celá věc politikum, o tom, že všichni vědí, kdo bere dávky apod. Proč se stále jen vymlouváte? Přečtěte si rozhovor s K. Laurenčíkovou, tam jsou Romové jmenováni přímo, stejně jako celá řada dalších věcí. K čemu vaše mlžení?
Šikana a inkluzivní přístup: Opravdu lze na základě vyjádření jedné ředitelky školy učinit tento závěr? Nezáleží prostě na tom, jak škola obecně funguje?
Budu se opakovat, ale musím uvést, že vy jste si z inkluze vybrala jen to, v čem může být pozitivní. Negativa a možná negativa jako by pro vás neexistovala. Navíc se místy opíráte o tvrzení, která nebyla či nemohou být verifikována.
Paní Lánská,
dejte prosím odkaz na eduínské texty, které upozorňují na VG jako na zjevný projev selektivnosti našeho systému, na texty, které nabízejí (nebo alespoň naznačují) k VG nějaké řešení, na texty stejně silné a silácké jako jsou k inkluzi (většina učitelů jsou rasisti) a vůči základkám. Děkuji.
"Rozumím tomu tak, že oklikou směřujeme tam, odkud jsme vyšli, jen to dětem a učitelům ztížíme a vše opatříme potěmkinovskou nálepkou společného vzdělávání."
Tady konečně někdo udeřil hřebíček na hlavičku. Vždyť je jasné, že celý tento taneček je jen naoko kvůli EU, abychom mohli čerpat peníze na rovný přístup ke vzdělávání. Vše je naschvál MŠMT zamlženo tak, aby se v tom komisaři z EU nevyznali, což se MŠMT evidentně podařilo, protože se v tom topí nejen celá naše učitelská veřejnost, ale i několik geniálních novinářů a odborníci z Eduinu.
se v tom topí nejen celá naše učitelská veřejnost, ale i několik geniálních novinářů a odborníci z Eduinu
Mnozí dospělí se topí, ale cepenět budou děti.
Děkuji paní Lánské za nezodpovězení mých otázek.
Na dovysvětlenou - považuji segregační model v USA, Anglii a dalších zemích, kde se školy liší podle oblasti, kde jsou čtvrti pro bohaté a pro chudé (a školy jim odpovídající), považuji za směr, kterým jdeme, a děsím se toho.
Domnívám se, že tímto směrem se sociální vyloučení neodstraní.
Myslím si, že není povinností školských expetů být neustále v plné pohotovosti. Také si musejí po tom expertování trošku odpočinout. Dejme paní Lánské tak dva, tři roky.
Paní Lánská, já jsem se pokusil na názorném příkladu demonstrovat skutečnost, že z průměrné hodnoty 19 žáků na třídu nijak nevyplývá, že třídy nad 20 žáků nejsou obecným jevem.
Jinak třída s 22 dětmi na přibližně stejné úrovni není přeplněná (za takových podmínek se dá učit i přes 30 dětí).
Má předposlední čtyřletá třída měla také jen 22 dětí, které však v úvodním testu na 50 bodů zaplnily škálu od 2 bodů do 45. Přes desítky hodin mého dobrovolného (samozřejmě neplaceného) doučování v odpoledních a ranních hodinách, však nemohu hodnotiti svůj učitelský výkon jinak než jako selhání. Prostě nevím o žádné metodě, která by umožňovala vyučovat středoškolskou matematiku najednou žáky na úrovni střední školy i čtvrté třídy školy základní. A proto nevěřím, že existuje nějaká zázračná metoda, jak něco podobného provádět na základní škole. Samozřejmě pokud se nevrátíme k osvědčenému dvojdobému: nadiktovat poznámky, zkoušet jejich recitaci.
Abych nezapomněl. Také bych rád poprosil o upozornění na Eduinský článek, který se ohrazuje proti osmiletým gymnáziím a výběrovým školám s alespoň poloviční razancí, kterou Eduin používá v boji za inkluzi.
ad pan Krynický a pan Sotolář: jeden z článků k víceletým gymnáziím zde: http://www.eduin.cz/clanky/vsechny-deti-v-jedne-tride-ale-samozrejme/
z loňského Auditu vzdělávání: "Jako inkluzivní cíl lze vidět také co možná nejmenší
předčasnou separaci ve vzdělávání, což v ČR reprezentují zejména víceletá gymnázia."
pokud vás to zajímá na eduin.cz i ceskomluvi.cz k tomu najdete další materiály.
ad pan Pytlík - rozumím důvodům, proč ČŠI toto šetření dělá. Můj osobní postoj k tomu je ambivalentní. Konkrétní otázky toho šetření jsem neviděla. Zároveň nejde o "seznamy Romčat", jak tady podsouváte, ale o počet dětí, v čemž vidím rozdíl. Každý rok se dozvídáme o segregovaných třídách, existují segregované školy - čili předpokládám, že rozpoznat děti, o které ČŠI jde, nebude ve skutečnosti zas až takový problém.
Můj osobní postoj k tomu je ambivalentní.
To jest 'mající současně dvojí platnost, hodnotu (i protikladné povahy), dvojstranný, dvojsmyslný apod.' Tak děkuji. Zase jsem chytřejší.
Aha, tedy počty dětí. No, na podsouvání jsem já kabrňák. A to jako těch dětí, které jsou malá romátka, nebo těch která jsou romského původu? A jak to mají, romové? Po matce tak, jako židé, nebo spíš po otci? A do jakého pokolení? A platí to i o adoptovaných, nebo jen o těch aktuálně komunitních? A to všechna, nebo jen ta sociálně vyloučená.
A podle čeho se to vyloučení pozná? Spočívá to v lokalitě, způsobu života nebo v životní úrovni? A jak se takové informace zjišťují, jak se zpracovávají, archivují a jak se pak s nimi nakládá? A kdo je zjišťuje? Učitelé vyrážejí do terénu? Slídí za žáky? Nebo je to dotazníkem?
Jako že, zpíváte večer u ohňů? Chlastá otec, matka, děd, bába, strýcové, tety? Kolikrát týdně jíte maso? Jak často se myjete? Má každý člen rodiny mobil, nebo si půjčujete jeden? Kolik členů rodiny je aktuálně v lochu?
Nemá tu někdo k dispozici znění té inspektorské výzvy? Nebo odkaz někam?
No, kdyby byli ředitelé dotčených škol frajeří, napsali by nula.
Na našem okrese se při posledním sčítání lidu k romské národnosti včetně mě přihlásily ani ne čtyři desítky občanů. Co když jsou to vesměs zarytí romové starší padesáti let. Ti už by v základní škole žádné dítě mít nemuseli.
Čtu si odkaz uvedený p. Lánskou a znovu mám pocit, že to celé je nějaká nepovedená legrace. Kolik asi čtenářů si z T. Feřteka pamatuje tohle, a kolik ho zná jako propagátora inkluze? A ta věta z auditu to dovršila, opravdu nálož ve srovnání s dalšími výstupy z EDUinu.
Pro p. Václavíka: Vozíčkáři se dnes na školách objevují celkem běžně, ale o ty snad nejde. Nebo můžete uvést některého ze seriózních odpůrců inkluzionismu, který by se stavěl proti společnému vzdělávání v podobných případech?
Nebo můžete uvést některého ze seriózních odpůrců inkluzionismu, který by se stavěl proti společnému vzdělávání v podobných případech?
Tedy nepatřím mezi cokoli seriozního, ale pokud si vzpomínám, už je to pár let, inkluzní opatření v obou mých případech spočívala v tom, že jsem Lucii i Martinovi odsunul stůl, aby mohli zaparkovat až k počítači. TO je snad ale něco úplně jiného!
Nejsem proti ničemu společnému, pokud, když už ne všem zúčastněným, je to ku prospěchu především těm, kterých se to doopravdy týká. A ne zejména těm, kteří se jen zviditelňují pro ucelenější přisátí se ke kariérnímu růstu a přítoku peněz.
Tak už hernajs přiznejte, milí inkluzionisti, že Vám pendrek záleží na dětech, protože jinak byste zkoumali možnosti, vytvářeli podmínky a hlavně se aspoň trochu zajímali o názory těch, kteří se práci s hendikepovanými dětmi skutečně věnují. A myslím tím hendikepy celého spektra - od sociálních, přes intelektové až po zdravotní.
Současně prosazovaná forma "inkluze" je ve skutečnosti ideologií. A ideologové se odjakživa zaklínají zájmy občanů, dětí, přírody, lidu...,
Ale ve skutečnosti IDEOLOGOVÉ VĚDÍ nejlépe, CO JE pro ty ostatní "TO SPRÁVNÉ". Tudíž cokoliv, co nezapadá do schématu musí být špatné a kdokoliv, kdo nesouhlasí s jejich názorem, musí být odstraněn.
Celá tahle šaškárna je jen kvůli tomu, abychom mohli vykázat Evropské unii, jak jsme byli úspěšní při začleňování romských dětí do hlavního vzdělávacího proudu.
Jen proto máme počítat romské děti ve školách, abychom následně mohli ukázat hezky vypadající čísla.
Jen proto může být paní Lánská "ambivalentní" k činnosti, ze které se každému slušnému člověku jinak musí zvedat žaludek. Začněme počítat Romy, pak Syřany, Vietnamce, katolíky, židy, ... Nikdy mne nenapadlo dokonce ani v dobách hluboké totality takto děti rozlišovat. O jednom žákovi jsem se až po maturitě dozvěděl, že byl poloviční Rom. Bylo mi to naprosto jedno.
Pomáhat máme konkrétnímu žákovi, bez ohledu na jeho původ. Bez ohledu na to, zda je modrý, černý, nebo žlutý s fialovýma puntíkama.
Na "segregaci" není nic špatného, pokud ji chápeme jako prostředek k tomu, abychom vytvořili žákovi prostředí k tomu, aby plně využil své schopnosti, anebo když je prostředkem k tomu, abychom mu pomohli s jeho hendikepem.
Nebo snad zrušíme i sportovní školy a třídy, aby nedocházelo k "vyloučení" dětí se sportovním talentem? Je snad cílem "všeobjímající inkluze" zrušení institucí jako je Jedličkův ústav?
Vzdělávací systém v našem státě BYL fantastický právě v tom, že jeho cílem bylo dát každému šanci. Nebo dokonce několik šancí. A těm, kteří šance neuměli, či nemohli využít, bylo vždy cílem pomoci a nikdy uškodit.
Ideologům se podařilo téměř zničit většinu toho, co úspěšně fungovalo.
Doufám jen, že se stihnu dožít toho, když se alespoň ti slušní z řad současných "bojovníků za inkluzi" jednou budou za svá slova a skutky stydět a alespoň někteří se i omluví.
alespoň ti slušní z řad současných "bojovníků za inkluzi" jednou budou za svá slova a skutky stydět
A proč by to, pane poste.restate, uvšechvšudy dělali? Přilípnou si madaili za počerpání fondů.
Už teď zpunktovávají mediální masáží zpitomělé rodiče, aby pro svoje dětičky zakládali svoje vlastní bavlnková vzdělávací družstva bez rušivých vlivů okolního světa. Přece nebudou posílat děti někam, kde se to hemží ušmudlanými přivandrovalci ze škol pro debílky, maskujíce to moderními trendy někdy ze začátku minulého století.
Vygůglete si jedno jméno, a vypadnou na Vás splečná rozesmátá fota s ostatními osnovateli a osnovatelkami spásy české vzdělanosti.
"Teď už jen zbývá vymyslet, jak přesvědčit rodičovskou veřejnost, aby její tlak na politiky přivodil víc takových škol, které umí vychovávat všechny. Zatím se nechali rodiče opít rohlíkem a stačí jim, když se v představě, že využívají svobodnou volbu, perou o omezený počet míst před vraty víceletých gymnázií."
To je ze článku z roku 2010 o tom, že je lepší vzdělávat se spolu, než víceletá gymnázia. Paní Lánská, nezlobte se na mne, ale to je demagogie - z padesáti článků o potřebě inkluze dát jeden, že by rodiče neměli dávat svá dítka na víceletá gymnázia. Navíc zrušením RVP ZŠ pro LMP se základní školy praktické ruší, víceletá gymnázia, která si rozšířila RVP ZŠ pokračují dál.
Vzato do důsledků RVP říká, jaké kompetence má žák, ale žák s LMP je mít nemůže, ne proto, že bychom mu to nepřáli, ale proto, že to jeho mozek nezvládne. Každý fyzik nemůže být Einstein, každý matematik Lobačevskij, každý přírodozpytek Darwin, každý dramatik Shakespeare.
Opět paní Lánská neodpověděla na mé otázky. Už se to stalo na Eduinu. Tam mi odpověděla (neumím to citovat přesně, ale většina slov je přesná) - "vy mě tady nebudete úkolovat".
No jasně, myslím, že si je velmi dobře vědoma, že na otázky naprosto praktického charakteru vůbec odpovědět neumí. Protože tu problematiku vůbec nezná. Leze jen do výběrových škol ,kde pracují lidé, kteří (pánbůh jim odpusť) nevinně "věří" svým sluníčkovským teoriím a jen a pouze těm naslouchá. Utvořila si asi teorii, že všichni ostatní, myslící realisté, jsou špatní, zlí a neochotní něco pro ty děti přinést a obětovat.
Roztleskávače ke společnému vzdělávání dětí s LMP v běžných třídách už tu, zdá se, máme. Chybí ještě mažoretky a mávátka s nápisy Poručíme větru, dešti, Společným vzděláváním ke světlým zítřkům apod.? Běžné veřejné školy pak budou možná na kolenou a cesta do soukromých škol bude otevřená? Toto je to otevřené vzdělávání v pojetí eduínů?
Čemu vlastně mají a budou sloužit vzdělávací dotace EU? Co zbude z veřejných škol, až tu ty dotace nebudou?
Je anebo není MŠMT ochotno a schopno koordinovat s péčí řádného hospodáře vznik smysluplných vzdělávacích koncepcí a projektů realizovaných z veřejných peněz ve veřejném zájmu?
Dočkáme se jasné odpovědi na tyto jasné otázky?
Jiří Týř
Paní Lánská, nechť laskavý čtenář sám posoudí, jak pan Feřtek (tedy EDUin) tvrdě kritizuje selektivnost VG. Podobně bychom se mohli podívat na to, jak EDUin vidí selektivnost rodičovských škol.
Rád bych věděl, zda všichni zastánci inkluze dopřávají blaho společného vzdělávání i svým vlastním dětem.
Asi jako svého času ministryně Buzková.
Ondřej Šteffl na tom už nějakou dobu pracuje...
Okomentovat