Děti v sobě mají disciplínu a učí se s radostí samy od sebe. To jen dospělí často přetvářejí školu v práci. Takový názor například zastává Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio, podle něhož existuje už jen málo věcí, které se dítě musí nutně naučit ve škole.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
I hra je svým způsobem práce.
Práce je špatná, má mít pejorativní příchuť?
Odměna není dobrá ani v pozitivním ani v negativním smyslu.Nic,co dělám jen pro odměnu není dobré. Naučit se nedělat za odměnu chce dost času práce na sobě a dětech.
Líbí se mi ta glosa o scio testech: oni jsou chytřejší, ale línější. A nejlínější jsou ty VŠ, které nezajímá nic jiného než scio test a pak se diví.
Naši malí caparti si hrají na práci. Vaří, staví, hospodaří...
Pak na to vlítnou všelijací Štefflové a kouzlo je pryč. Práce je pruda a dobře odvedená práce za ocenění nestojí. Poděkovat za jídlo, doma čisto a příjemno se u těhle šéfíků nenosí. Vymýšlejí hloupostě, aby hlupáky oslnili. Nic jiného neumějí. Ještě, že je tolik hlupců vůkol, kteří jim na ty kecy naskakují.
ve vyspělé západní evropě mají školy dokonce ve starých cirkusových stanech
Mám obavy, že se tu někdo snaží vytvořit potencionální obrovskou skupinu nezaměstnaných mladých lidí.
Ano. Dlouhodobě se ve společnosti vytváří povědomí, že pracovat a něco umět není moderní. Že doba je překotná, a v novém věku se úspěšnost bude měřit mírou tlachavosti. Skoro by se chtělo říci, že je to příprava pro vyargumentování nepoužitelnosti absolventů scio školy a jí podobných škol.
Vysněná škola, Báječná škola, Nezkrotná škola, Škola a král, Škola a sultán... ach Žofré...
Paní učitelka vysvětlila dětem sloveso taviti. Pak vyzvala děti, ať vytvoří věty s tímto slovesem. Děti postupně uváděly správné věty "Můj tatínek je hutník a v huti taví ocel. "Moje maminka pracuje v mlékárně a taví tam sýry." "Můj tatínek je slévač, taví různé kovy a odlévá z nich věci." "Můj strýček je sklář a každý den taví sklo ve sklářské peci."
Pepíček svou větu vytvořil takto: "Já jsem sirotek. Mám jen starou babičku a ta ví houby."
Kdyby si děti předtím hrály s roztaveným voskem nebo s máslem na ruce nebo na něčí hlavě, Pepíček by se pravděpodobně nespletl...
Stále se mi zdá, že někteří pedagogičtí inovátoři používají sofistickou argumentaci (viz Argumetační klam na https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam) tím, že účelově tvrdí něco, o čem sami vědí, že to není pravda a maří tím možnosti dobré spolupráce s ostatními:
Lidská práce je cílevědomá činnost, při které vznikají pozitivní hodnoty. Lidský mozek se vyvinul na základě učení při práci, kterou člověk konal a dosud koná pro přežití a lepší život. Odměnou za práci je zisk. I uspokojení z dobrého výsledku práce je zisk. U poctivé práce je to poctivý zisk. U nepoctivé nepoctivý. Schopnost konat práci se nazývá energie. Schopnost poctivě spolupracovat vede k synergii - k efektivnímu spojování výkonnosti kooperujících osob. Výkon synergického systému je větší, než prostý součet izolovaných výkonů jeho jednotlivých synergicky nespojených částí.
Učení heuristichou hrou (heuréka - objevil jsem) je jistě účinná metoda, ale tato metoda nemá vylučovat ani zbytečně potlačovat ostatní potřebné metody. Heuristické objevování a konstruování všeho, co bylo již objeveno, není univerzálně použitelná metoda. Ve velké části životních situací je vhodné umět efektivně převzít a případně i tvořivě aplikovat již hotová řešení. Člověk přitom musí umět spolupracovat s ostatními a najít si postavení a odpovídající roli. která odpovídá jeho současným schopnostem a možnostem a spolupracovat přitom s ostatními lidmi dobré vůle.
Při učení vznikají pozitivní hodnoty. Učení je tedy prací přinášející zisk jednotlivci i společnosti jako celku. Malé i větší děti se dobře učí hrou, která je baví, a získávají přitom chuť a vůli dál se cílevědomě a efektivně učit a mít z toho uspokojení. To ale neznamená, že hra by měla být prohlašována za podstatu nebo hlavní metodu učení, které by nemělo být i prací.
Škola je stále dobrým a nezastupitelným prostředím pro učení a výchovu dětí. Myslím, že se musíme učit dosahovat synergie ve vzdělávání, i když se někteří zřejmě baví hrou na pedagogické inovátory a média jim zobou z ruky. Z pohledu veřejného zájmu to ale myslím není hra, ale pedagogicky kontraproduktivní jednání.
Jiří Týř
Okomentovat