Ondřej Neumajer: Otevřené vzdělávání a aktivity kolem něj

Druhá část článku informujícího o současném vývoji otevřeného vzdělávání u nás.


S pojmem otevřeného vzdělávání se můžeme setkávat již delší dobu. Málokdo si však uvědomuje, o co přesně se jedná a jak široký tento pojem vzdělávací politiky vlastně je. Článek navazuje na otevřené licence popisované v prvním díle.

Minule jsme se zabývali souborem licencí Creative Commons. Přiblížili jsme si šest licencí, ze kterých si autor – například učitel, který vytvořil nějaký digitální učební materiál (DUM) – vybírá, která práva nabídne na užívání díla veřejnosti a která práva si naopak zachová. Pojem otevřené vzdělávací zdroje, v angličtině Open Educational Resources (OER), se kterými mohou díky licenčnímu modelu Creative Commons učitelé i studující mnohem snáze ve výuce a učení pracovat, byl poprvé použit organizací UNESCO v roce 2002 a od té doby se rychle rozšířil do mnoha vzdělávacích systémů.

Podpora rozvoje dostupnosti otevřených vzdělávacích zdrojů je jednou z priorit moderního vzdělávání a bere si ji za své i Evropská unie. Zatímco mnohé státy s vyspělými ekonomikami, jako např. USA a některé asijské státy řeší reformy vzdělávání investicemi do strategií založených na digitálních technologiích, a zatímco technologie jsou dnes běžné téměř ve všech oborech lidského působení, spolupráce a obchodování, evropské vzdělávací systémy tento fakt zohledňují jen velmi málo a technologie do vzdělávání integrují nedostatečně. To jsou alespoň slova Evropské komise, která otevřenému vzdělávání, otevřeným vzdělávacím zdrojům jakožto prostředkům inovativní výuky a učení pro všechny věnuje od září 2013 iniciativu Otevření systémů vzdělávání, v angličtině známou jako Opening up Education. Pro podporu této iniciativy provozuje na adrese http://www.openeducationeuropa.eu/cs/ portál Open Education Europa, který má poskytovat jednotnou vstupní bránu k evropským otevřeným vzdělávacím zdrojům.

Myšlenka volného a otevřeného sdílení ve vzdělávání není nic nového. Sdílení vždy patřilo k hlavním rysům vzdělávání. Podle Open Education Consortium je vzdělávání sdílení znalostí, poznatků, a informací na jehož základě vznikají nové znalosti, dovednosti, nápady a vzájemné porozumění. Otevřené vzdělávání se snaží využít sílu internetu tím, že využívá jeho rychlost a bezplatnou podstatu šíření informací po internetu. Díky tomu umožňuje lidem na celém světě přístup k nejnovějšímu vědeckému poznání, jejich vzájemné propojení, komunikaci a spolupráci. Možná to někomu může znít jako fráze, ale nikdy nebylo tak jednoduché spolupracovat s kýmkoli, ať už bydlí kdekoli na světě. Klíčem toho všeho je zmíněná otevřenost, která umožňuje nejen samotný přístup k daným materiálům, ale i možnost modifikovat a používat tyto materiály a informace tak, že samotné vzdělávání lze jednotlivým studujícím individuálně přizpůsobovat, tedy personalizovat jej.
Otevřené vzdělávání je zastřešující pojem, který může být v praxi realizován různými způsoby. Především by se mělo týkat odstraňování překážek ve vzdělávání. To může být realizováno například volným zpřístupněním vzdělávacího obsahu a dat pro všechny aktéry ve vzdělávání. Otevřenost se ale nemusí soustřeďovat pouze na otevřená data, ale také na širší změny ve vzdělávání a posuny směrem k rovnosti a spolupráci. Může se jednat i o kulturní změny, jako je přechod na nové výukové metody a postupy, které mění zažitý tradiční vztah učitele a studenta a přinášejí role nové nebo minimálně inovované.

Aktivity otevřené pro všechny

Díky finanční podpoře Open Society Foundations a aktivitě neziskové organizace EDUin byla nedávno do českého jazyka přeložena Příručka otevřeného vzdělávání, která je dostupná na adrese http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/, samozřejmě pod jednou z otevřených licencí Creative Commons. Příručka poměrně detailně přibližuje různé aspekty konceptu otevřeného vzdělávání v praxi.

Dalším příspěvkem byl v rámci celosvětové kampaně v březnu 2015 uskutečněný Týden otevřeného vzdělávání (Open Education Week), díky kterému proběhlo více než 40 vzdělávacích aktivit, zejména prezenčních přednášek, které byly online vysílány a jejichž záznamy jsou volně dostupné na YouTube. Akci podpořili jednotlivci, neziskové organizace, státní instituce, univerzity i soukromé firmy. Mezi nejznámější řečníky patřil asi bývalý ministr školství Jan Sokol, který hovořil o svých začátcích wikipedisty a ukazoval, že právě práce na největší encyklopedii světa může být přínosná i pro seniory. Další přednášky se týkaly filozofie, etiky, psychologie, ale i terénní sociální práce, matematiky pro předškoláky, ekologie či moderních dějin. Některá videa jsou dostupná na adrese http://otevrenevzdelavani.cz/primy-prenos/, kalendář se všemi akcemi pořádanými pod aktivitou týdne otevřeného vzdělávání jsou k dispozici na http://otevrenevzdelavani.cz/tyden2015/.

Českým počinem, který byl iniciován společnosti EDUin, je vznik Aliance pro otevřené vzdělávání. V červnu 2015 se téměř tři desítky podporovatelů otevřeného vzdělávání z různých institucí sešly, aby společně probraly, jak co nejlépe uskutečňovat podporu a propagaci otevřeného vzdělávání jako významné možnosti snižování nerovností v přístupu ke vzdělávacím zdrojům. Jako jeden z prvních cílů aliance má být ovlivnění harmonizace autorského práva v zemích Evropské unie. V průběhu letních prázdnin má ve společné diskuzi vzniknout Charta Aliance pro otevřené vzdělávání, jejíž finální verze bude nabídnuta veřejnosti k podpisu s možností přistoupit do otevřené platformy po skončení prázdnin. Bližší informace nejen k připravované alianci, ale také například k uskutečněnému týdnu otevřeného vzdělávání lze získat na specializovaném webu http://otevrenevzdelavani.cz/.

O otevřeném vzdělávání najdeme zmínky i v  dokumentech české vzdělávací politiky. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 schválená vládou v listopadu 2014 jej popisuje v širších souvislostech jako vizi moderního vzdělávání, které vychází z principu celoživotního učení a směřuje k vybudování otevřeného prostředí, které umožňuje každému jedinci bez rozdílu a bez překážek vzdělávat se po celý život. Takové vzdělávání tím, že využívá dostupné digitální technologie a podporuje jedince v jejich využívání, bude stále více chápáno jako aktivita bez vazby na konkrétní místo a konkrétní čas. Budou se na něm podílet poskytovatelé z veřejného, soukromého i neziskového sektoru – organizace i jedinci, kteří budou nabízet obsah, vzdělávací příležitosti a výuku studujícím v každém věku. Bude v něm zajištěn přístup ke sdílené vzdělávací infrastruktuře (kvalitní, levné, vysokorychlostní připojení z domova, ze školy, zaměstnání, na cestách i ve veřejném prostoru) a ke kvalitním vzdělávacím zdrojům (otevřeným vzdělávacím zdrojům, digitálním učebním materiálům a dalším zdrojům, které lze pro vzdělávání využít). Vzdělávací systém bude prostupný ve všech úrovních tak, aby každému bez ohledu na jeho socioekonomické zázemí umožňoval do něj kdykoli v průběhu života vstoupit a dále se vzdělávat či rozšiřovat si kvalifikaci dle jeho schopností a potřeb.

V tomto moderním vzdělávacím systému bude počáteční vzdělávání realizováno kvalitními učiteli schopnými průběžně se adaptovat na nové podmínky a schopnými využívat dostupné prostředky k podpoře úspěchu svých žáků. Takový systém bude vychovávat motivované a aktivní jedince připravené zdolávat současné i budoucí problémy. Důraz bude kladen na kreativitu, inovativní myšlení a schopnost celoživotního učení.

Otevřené vzdělávání úzce souvisí i s dalšími možnostmi, které digitální technologie do života lidí přinášejí. Příkladem je požadavek na maximální zveřejňování otevřených dat na internetu, který cílí především na státní a veřejné instituce. Otevřená data jsou informace a čísla bezplatně a volně dostupná ve strukturované a strojově čitelné podobě. Na jejich zpracování se zaměřuje například obor datové žurnalistiky zaměstnávající analytiky, kteří mohou přicházet s novými zjištěními, ke kterým by bez zveřejněných dat bylo obtížné nebo nebylo vůbec možné dospět. Tito analytici dávají věci do souvislostí, kterých bychom si bez dat možná vůbec nevšimli, a často přicházejí s nečekanými zjištěními. Této problematice se věnuje například web http://www.otevrenadata.cz/, za kterým stojí Fórum pro otevřená data a Fond Otakara Motejla. Z webu je možné si stáhnout i povedenou příručku Jak otevírat data.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz