Společnost Kalibro Projekt zveřejnila hlavní výstupy z šetření výsledků vzdělávání žáků 3. ročníků základních škol v letech 2010 a 2015. Šetření porovnávalo výsledky žáků ve srovnávacích testech z českého jazyka, matematiky a prvouky s pětiletým odstupem za stejných podmínek (stejné testy, stejné školy). Účastnila se ho stovka škol z celé ČR a řádově tisíce žáků. Součástí šetření bylo i podrobné zjišťování změn, ke kterým na zúčastněných školách mezi roky 2010 a 2015 došlo a které mohly výsledky žáků ovlivnit.
Změna úspěšnosti žáků v testech mezi roky 2010 a 2015
„Celková úspěšnost žáků třetích tříd v testech mezi roky 2010 a 2015 velmi mírně vzrostla, nejvíce v prvouce (o 1,1 %) a matematice (o 0,9 %), nejméně v českém jazyce (o 0,2 %)“, shrnul základní výstup z šetření David Souček, ředitel společnosti Kalibro Projekt. Mírný vzestup úspěšnosti (v rámci statistické chyby) ve sledovaných školách nastal navzdory tomu, že podle ředitelů došlo ve školách v uplynulých pěti letech k nárůstu různých, pro výuku negativních faktorů, zejména k nárůstu počtu dětí s poruchami učení, s poruchami chování, se zdravotním postižením, a také k nárůstu počtu dětí ze znevýhodňujícího socioekonomického prostředí.
Změny v zastoupení žáků se speciálními potřebami mezi roky 2010 a 2015
Z pohledu ředitelů se žáci dále zhoršili v řadě důležitých parametrů (znalosti, zodpověd-nost, schopnost učit se). Naopak jejich sebevědomí, schopnost spolupracovat, vyjádřit myšlenky a řešit problémy se podle ředitelů spíše zlepšily.
Změny ve vybraných kvalitách žáků podle ředitelů mezi roky 2010 a 2015
Faktory, které jsou společné úspěšným školám
Zatímco celkové výsledky zúčastněných škol se zásadním způsobem nezměnily, výsledky jednotlivých škol se v některých případech změnily velmi výrazně, v ojedinělých případech až o desítky procent.Úspěšnost – změny uvnitř souboru škol
Zaměříme-li se na zhruba třicetiprocentní skupinu škol, které se významně zlepšily, je možné jim přiřadit některé společné znaky. Jsou to školy aktivní, zapojují se ve zvýšené míře do různých projektů včetně mezinárodní spolupráce. Ve školách, kde došlo ke zlepšení, došlo častěji ke zvýšení počtu asistentů pedagoga, a naopak ubylo učitelů bez kvalifikace. Tyto školy také zaznamenaly častěji zlepšení spolupráce se zřizovatelem, zvýšení pracovního nasazení učitelů a též zlepšení vztahů učitelů s vedením školy. „Informace o takových školách se dnes rychle rozšíří mezi rodiči, a tak není divu, že v nich podle našich výsledků za uplynulých pět let také častěji přibylo žáků. Rodiče, aniž by měli k dispozici nějaké oficiální srovnání, dokáží kvality těchto škol ocenit, a to se samozřejmě projeví ve zvýšeném zájmu při zápisu“, dodává do souvislosti shodu mezi výsledky šetření a poptávkou po studiu Anna Zelinková ze společnosti Kalibro, která se zpracování dat z dotazníků věnovala.
Příběh školy, která se výrazně zlepšila v matematice
Příkladem školy, která za pět let dokázala vylepšit svoji pozici, je Základní škola Mohylová v Praze - Stodůlkách. Již při testování v roce 2010 patřila tato škola co do úspěšnosti mezi nejlepších deset procent v celostátním průměru. O pět let později si dokázala udržet nadprůměrné výsledky v češtině a prvouce a navíc podstatně, o sedm procent, vylepšit výsledky v matematice. „Důvody spatřujeme v zavedení Hejného metody výuky matematiky, kterou jsme nejdříve testovali celkem pět let ve dvou paralelních třídách, jedna třída se učila podle Hejného, druhá podle tradičních postupů,“ vysvětluje příčiny vzestupu úspěšnosti svých žáků ředitelka školy Martina Štychová. Během porovnávání tříd v prvních dvou ročnících byl rozdíl zanedbatelný, ale ve třetím ročníku se Hejného třída začala rapidně zlepšovat, odstup obou tříd se dále ještě zvýšil ve čtvrtém a pátém ročníku. „Testování úspěšnosti Kalibro je v souladu s poznatky vyučujících a sledováním úspěšnosti přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia, jež výsledky potvrdily. V současné době se už naše třídy učí matematiku jen podle Hejného,“ uzavírá ředitelka Martina Štychová.Inkluze může pomoci, a ne uškodit
Překvapující je, že ve školách, které se zlepšily, vzrostl ještě častěji počet žáků s poruchami učení, s poruchami chování a počet žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodňujícího prostředí, než tomu bylo u ostatních škol. „Domníváme se, že proinkluzivní opatření, které školy zavedly, pomáhají všem žákům, nejen těm znevýhodněným. A díky tomu dosáhli žáci těchto škol celkového zlepšení. To by nám ale měla potvrdit další šetření.“, dodává k tomu David Souček, a pokračuje: „Zajímavé rovněž je, že ředitelé škol, které se zlepšily, jsou ke studijním předpokladům a schopnostem svých žáků kritičtější než jejich kolegové na ostatních školách. I tomuto tématu se budeme blíže věnovat.“V další fázi šetření budou provedeny případové studie na vybraných školách, na kterých se podle výsledků testů a dotazníků v uplynulých pěti letech stalo něco výjimečného, například došlo k jejímu sloučení s jinou školou, výrazně se obměnil kolektiv učitelů, výsledky v testech se významně změnily, ať už směrem nahoru či dolů, do školy nastoupila skupina nových žáků apod. Součástí budou i rozhovory s učiteli a řediteli, zaměřené na detaily změn, ke kterým v jejich školách došlo, případně i s přihlédnutím k váze, kterou jim oni sami přikládají.
Na tomto šetření, realizovaném díky podpoře Nakladatelství Fraus, se podíleli a dále budou podílet pracovníci Fakulty sociálních věd UK, Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK a další odborníci z akademické sféry.
1 komentářů:
Kalibrem se těžko dá kalibrovat všechny české školy. Kalibro testuje pouze svoji představu.
Okomentovat