Dotazník, který by mohl být vodítkem pro posouzení úrovně vzdělávacího procesu, včetně jeho podmínek a výsledků vzhledem k RVP. Zpracované výsledky mohou sloužit jako podklad pro vlastní hodnocení školy a stanovení záměrů pro další práci.
Řízení pedagogického procesu má, tak jako řízení školy, podléhat hodnocení a evaluaci. Ředitel školy by měl umět zjišťovat chyby ve fungování systému a reagovat na ně. V návaznosti na danou situaci pak management školy plánuje, organizuje, řídí...
Posoudit úroveň vzdělávacího procesu, jeho podmínek či výsledků vzdělávání vzhledem ke školnímu vzdělávacímu programu, potažmo k rámcovému vzdělávacímu programu (dále RVP) není jednoduché a vyžaduje četná šetření, pozorování nebo posuzování.
Jednou z možností získání informací uvnitř školy - od pedagogického týmu - je zpracování a vyhodnocení dotazníku.
Cílem dotazníku je zjistit informace potřebné pro návrh řešení k pozitivním změnám, k předcházení pochybením při řízení školy nebo pedagogického procesu při naplňování školního vzdělávacího programu.
"Nasloucháním svému okolí – pedagogické radě, rodičovské veřejnosti, lze získat zpětnou vazbu pro další plánování v řízení školy i v řízení pedagogického procesu. K tomu lze využít informací získaných při jednání pedagogické rady, při třídních schůzkách a individuálních konzultacích, ale i z rozhovoru s dětmi, pedagogy, rodiči dětí, zástupci zřizovatele školy nebo dalších spolupracujících organizací, popřípadě z dotazníků pro pedagogy nebo pro rodičovskou veřejnost.
Důležité je zamyslet se nad vlastním systémem manažerské strategie v dané škole, nad vedením pracovního týmu včetně delegování a kontroly. Vyhodnotit funkčnost a efektivitu realizovaných kroků, přijmout názor druhých, vzít si ponaučení z již zažitých pozitivních i negativních zkušeností."1
Dotazník - viz také příloha
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
na naší poslední schůzce jste byli seznámeni s tím, že součástí procedury evaluace školy bude, tak jak jsme si stanovili v ročním plánu, i dotazník, který přispěje k objektivnímu zhodnocení vzdělávání v našíiacute; škole a přispěje k případným potřebným změnám pro příští školní rok.
Vyplněný dotazník můžete odesílat na uvedenou e-mailovou adresu ………. nebo vhazovat do schránky ve sborovně školy, pokud chcete zachovat svou anonymitu.
1. Splnili jsme dle Vašeho názoru stanovené hlavní vzdělávací cíle školy?
a) ano
b) ne
c) částečně
2. Ztotožnil/a jste se s cíli a záměry školy/školního vzdělávacího programu (dále ŠVP)?
a) ano
b) ne
c) částečně
3. V oblasti jakých podmínek je podle Vás naše škola „silná“?
a) materiálně technické podmínky, vybavení
b) životospráva a zdravý životní styl
c) psychosociální a psychohygienické podmínky
d) organizace vzdělávání a chodu školy
e) personální podmínky
f) řízení školy
g) spolupráce s partnery – rodiče dětí/žáků, zřizovatel, firmy
4. V oblasti jakých podmínek má podle Vás naše škola „slabiny“?
a) materiálně technické podmínky, vybavení
b) životospráva a zdravý životní styl
c) psychosociální a psychohygienické podmínky
d) organizace vzdělávání a chodu školy
e) personální podmínky
f) řízení školy
g) spolupráce s partnery – rodiče dětí/žáků, zřizovatel, firmy
5. Co je podle Vás důvodem neúspěchu školy v podmínkách zmíněných v otázce 3?
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
6. Dosahují děti/žáci na konci daného vzdělávacího období (před odchodem do základní školy/na druhý stupeň základní školy) při vzdělávání podle ŠVP požadované úrovně/kompetencí popsaných v RVP?
a) ano
b) ne
c) částečně
7. Máte zájem navštěvovat v rámci svého profesního růstu vzdělávací akce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále DVPP)?
a) ano
b) ne
8. Aplikujete nové poznatky, metody a formy z oblasti pedagogiky, psychologie?
a) ano
b) ne
9. Jste zastáncem klasických, ověřených metod vzdělávání?
a) ano
b) ne
10. Jak hodnotíte „klima“ školy v současné době?
a) pozitivní
b) neutrální
c) negativní
11. Co nejvíce se nyní podílí na „dobrém jménu“/image školy?
………………………………………………………………… …………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
12. Jste spokojen/a s kooperací v současném pracovním kolektivu?
a) ano
b) ne
c) částečně
13. Máte pocit podpory, odpovídajícího ohodnocení a motivace ze strany vedení školy?
a) ano
b) ne
c) částečně
14. Má naše škola optimální podmínky pro integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP)?
a) ano
b) ne
c) částečně, chybí …………………………….
15. Je k dětem/žákům ve škole přistupováno individuálně?
a) ano
b) ne
c) částečně
16. Co Vám ve škole schází?
…………………………… ……………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
17. Cítíte se dostatečně informován/a o dění ve škole?
a) ano
b) ne
c) částečně
18. Máte pocit, že se dostatečně seberealizujete při své práci?
a) ano
b) ne
c) částečně
19. Máte dostatek příležitostí se zapojit do rozhodování/ řízení školy?
a) ano
b) ne
20. Jak hodnotíte setkání pedagogické rady?
a) přínosné, inspirující, zajímavé
b) povinné – neutrální
c) ztráta času
Děkujeme za Váš čas, náměty, odpovědi i připomínky uvedené v dotazníku.
S jeho vyhodnocením budete seznámeni do …… Na pracovním setkání, které je plánováno v přípravném týdnu před začátkem nového školního roku budeme společně projednávat možná řešení, nápady a náměty pro nový roční plán a případné úpravy školního vzdělávacího programu.
Za vedení školy …….
Použití otevřených/uzavřených otázek
V dotazníku jsou použity většinou otázky uzavřené = pro jejich jednodušší vyhodnocení, větší objektivitu. Jsou to otázky s nuceným výběrem, počet předložených odpovědí se u jednotlivých otázek liší. Tyto otázky zjistí jasné stanovisko bez zaměření na detaily.
Některé otázky jsou zvoleny jako otevřené. Důvodem je zjištění specifického názoru jednotlivých pedagogů, zjištění případných hlubších souvislostí, nebo podnětů, které mohou pro tzv. „provozní slepotu“ uniknout (nevnímáme zcela objektivně, co se kolem děje, může nám leccos uniknout, protože se nám to zdá nepodstatné apod.). Jsou to otázky specifikující, sondující, částečně zavádějící, ale i konstruktivní. Záměrem je použít jich co nejméně, aby pedagogové neztratili chuť dotazník vyplňovat – v dnešní době, kdy je všude kolem až nadměrné množství anket, dotazníků, testů apod.
Použití dotazníku, srovnání s jiným šetřením
Dotazník je dobré využít dvakrát ve školním roce. Na konci září, kdy si management školy může udělat obrázek o tom, jak pedagogové vidí svou školu a následně pak na konci školního roku, pro zjištění, zda opatření, která jsou po vyhodnocení dotazníků ze začátku školního roku učiněna, byla účinná a vedla k případnému zlepšení, zkvalitnění, nápravě stávajícího stavu, který nebyl třeba pozitivní. Nebo naopak k udržení toho, co je pozitivní a daří se. Vždy je co zlepšovat…
V případě, že by v daný školní rok byla škola hodnocena při institucionálním hodnocení Českou školní inspekcí (dále ČŠI), určitě by nebylo od věci srovnat interní zjištění managementu školy/pedagogů se zjištěním ČŠI (inspekční zpráva, protokol o kontrole). ČŠI hodnotí školy podle aktuálních Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledku vzdělávání na daný školní rok.
Dále je také možné využít k porovnání výsledky hodnocení jinou externí (soukromou) firmou.
| Citace a použitá literatura: | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přílohy: |
|
Převzato z RVP.cz
VINTEROVÁ, Jana. Dotazníkové šetření k posouzení úrovně vzdělávacího procesu. Metodický portál: Články [online]. 09. 09. 2015, [cit. 2015-09-10]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/20209/DOTAZNIKOVE-SETRENI-K-POSOUZENI-UROVNE-VZDELAVACIHO-PROCESU.html. ISSN 1802-4785.
0 komentářů:
Okomentovat