Jan Fojtík: Verso App - Aktivní přístup k učení?

Informace o zajímavém nástroji integrujícím mobilní technologie (BYOD, 1:1) do výuky ve formě převráceného učení s praktickým ověřením v praxi.


S dynamickým rozvojem infrastruktury a zaváděním technologických inovací v oblasti konektivity dochází v poslední době ke zkvalitnění přenosových rychlostí i mobilní dostupnosti internetu, což z něho dělá mocné médium pro využívání smartphonů a tabletů ve výuce. Ruku v ruce s touto integrací moderních technologií do výuky se hlavní platformou stávají především webové aplikace většinou rozšířené o cloudová úložiště či podpůrné klientské multiplatformní aplikace, což rázem tuto technologii činí skoro nezávislou na hardwaru i typu operačního systému a snadno dostupnou pro každého. Podobný záměr měli i autoři virtuálního vzdělávacího prostředí Verso App, kteří se do tohoto prostředí snažili začlenit i jisté prvky personalizace. Zkusím stručně popsat, do jaké míry se jim to povedlo.

Verso App je volně dostupná webová aplikace, která umožňuje registrovanému uživateli získat roli „učitele“ a poté vytvořit různé typy virtuálních tříd určené pro různé typy výuky (předměty a kurzy pro všechny věkové kategorie). Pro každou třídu je vygenerováno jedinečné ID a na základě něho pak do konkrétních tříd po registraci vstupují i samotní žáci. Administrace je velmi přehledná se snadným přístupem ke všem funkcím. Ve třídách je žákům k dispozici učitelem vybraný výukový obsah (materiály) a dochází zde ke vzájemné komunikaci zúčastněných. [2]

Autoři aplikují pedagogický přístup zvaný Flipped Learning („převrácené učení“), což je jedna z novějších variant převrácené třídy. Jeho význam posouvají směrem k metodice budující výuku na dílčích motivujících či až provokujících aktivitách zvaných FLIP, které nesou krátké konkrétní téma či zadání, na něž mají žáci v online prostředí Verso App typicky mimo vlastní výuku reagovat. A to mohou jak formou klasické odpovědi, tak i komentářů. Navíc mohou komentovat a hodnotit kvalitu reakcí ostatních členů třídy, aniž by mezi sebou věděli, kdo se za jakou odpovědí skrývá. Role učitele se shoduje s rolí moderátora, kdy navíc může ještě dané žákovské aktivity označit za velmi přínosné a stěžejní pro právě diskutované téma. [3]

Za vývojem prostředí Verso App stojí známí průkopníci převráceného učení, američtí učitelé Aaron Sams a Jon Bergmann – zakladatelé Flipped Learning Network. Ti převrácené učení definují jako „pedagogický přístup, v němž se přímé řízení přesouvá ze skupinového do individuálního vzdělávacího prostoru a výsledný skupinový (výukový) prostor je přeměněn na dynamické, interaktivní vzdělávací prostředí, kde pedagog vede studenty k tomu, aby správně pochopili pojmy a tvořivě se podíleli na probíraném tématu“. [1]

Strukturu definují zkratkou FLIP – Flexible Environment – Learning Culture – Intentional Concept – Professional Educator. Podívejme se na tyto čtyři pilíře převráceného učení trochu blíže.

1. Flexibilní prostředí

Co je flexibilní prostředí? Od flexibilního prostředí se očekává, že vytvoří pracovní prostor a časové rámce, které umožňují žákům komunikovat a reflektovat jejich potřeby učení. To Verso App řeší možností rozdělit žáky do tříd dle předmětu či probíraného tématu i nastavením typu kurzu. Navíc lze ještě v rámci jednotlivého flipu žáky rozdělit do podskupin.

K flexibilním vlastnostem aplikace patří možnost neustále pozorovat a sledovat žáky, jaké provádějí úpravy a jak zpracovávají výzvy učitele – moderátora. Díky freewarové klientské aplikaci pro Android i iOS je toto prostředí dostupné de facto odkudkoli.

Za další rozměr flexibility lze považovat i možnost využití různého typu obsahu od prostého textu až po video, což žákům nabízí různé možnosti i způsoby řešení dané výzvy dle vlastních možností a schopností.

2. Kultura (princip) vzdělávání

V tradičním vzdělávacím modelu je primárním zdrojem informací především samotný učitel. Model „převráceného učení“ naopak záměrně posouvá obsah učení blíže k žákovi, kdy se ve virtuální třídě může tématu věnovat souvisle bez časového omezení a může zkoumat témata do větší hloubky a svým tempem. Výsledkem je pak i to, že se sami žáci aktivně podílejí na výstavbě svých znalostí. Hlavní myšlenkou je tedy:

• Dát žákům možnost se zapojit do smysluplných aktivit, aniž by učitel hrál ústřední roli.
• Podpořit tyto aktivity, aby byly přístupné všem žákům s ohledem na jejich individuální možnosti a dát jim zpětnou vazbu.

V tomto ohledu Verso App zcela vyhovuje. Žáci si mohou vybírat z různých flipů podle toho, jak je pro ně diskutované téma důležité či atraktivní. A dle jejich reakcí a odpovědí může učitel své flipy rychle upravovat, dle potřeby kopírovat či na ně odkazovat nebo propojovat do dalších předmětů i kurzů, a tím regulovat směřování jednotlivých žáků za požadovanými informacemi.

3. Záměr pedagoga a obsah vzdělávání

Pedagogové vyznávající model převráceného učení napomáhají žákům rozvíjet jak koncepční myšlení, tak i soustavnost učení. Určují, co se potřebují žáci naučit a jaké materiály by měli prozkoumat „na vlastní pěst“. V souvislosti s tím, je potřeba:

• upřednostňovat takový vzdělávací obsah, aby byl srozumitelný všem žákům;
• vytvářet a vybírat relevantní obsah (typicky videa);
• zajistit, aby byl obsah přístupný pro všechny žáky.

Verso App umožňuje publikovat vzdělávací obsah hned v několika formátech. Pokud si nainstalujete zmiňovaného klienta (Android, iOS), můžete využívat mediální funkce vašeho zařízení (mobil, tablet) čili pořizovat nahrávky (videa, zvuk) a ty hned připojit ke flipu, dále lze sdílet a publikovat samotné odkazy či soubory z Google Disku nebo kopírovat obsah jiného flipu.

Možnosti přidání obsahu do FLIPu

4. Učitel profesionál (dle J. Bergmanna)

„Role profesionálního učitele je ještě důležitější a často náročnější v Převrácené třídě, než v třídě tradiční. Během doby vyučování své žáky musí sledovat, poskytovat jim okamžitou relevantní zpětnou vazbu a posuzovat jejich práci. Profesionální pedagogové reflektují poznatky své praxe, dělí se o ně s dalšími kolegy, aby zlepšili svou výuku. Dokáží přijmout konstruktivní kritiku a tolerují „řízený chaos“ ve svých třídách. I přes to, že nejsou ústřední postavou, zůstávají zásadní složkou, bez které by převrácené učení nešlo realizovat.“ [1]

Tato myšlenka by dle mého názoru neměla být spjata pouze s modelem převrácené třídy. Odráží osobní přístup pedagoga k profesi i k žákům a krystalizují z ní tyto teze:

• dávat zpětnou vazbu v reálném čase dle potřeby jak jednotlivci (žákovi), tak pracovní skupině či celé třídě;
• během výuky pozorováním a zaznamenáváním provádět průběžná formativní hodnocení a informovat žáky o dalším směru vzdělávání;
• spolupracovat a přemýšlet společně s ostatními pedagogy.

Autoři Verso App pro tento účel vytvořili službu (portál) CAMPUS, která má po registraci sloužit pro sdílení vytvořených zdrojů za předpokladu, že každý člen dá k dispozici své flipy ostatním, aby se od sebe mohli navzájem učit a inspirovat. [4]

Getting Started With Verso (instruktážní video)

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.